amelie.m komentáře u knih

Krásná obálka, úžasný obsah. Nesnadné téma, stravitelně uchopené. Je tam snad vše.. napětí, uvolnění, láska, bolest, nevěra, lidskost, krutost, přátelství, víra, naděje, život, smrt, dobrý i špatný konec...........

Ocenila bych, kdyby autor více rozpracoval příběh života sester a jejich rodiny před osudnou vlnou tsunami. Kdyby nám ukázal více z krás Indie, ke kterým později už nebylo s ohledem na děj moc prostoru. Přesto tato kniha zůstane jednou z mých oblíbených. Mé druhé čtení, stejně hluboký dojem, jako poprvé.

1 05.07.2017

Nestává se mi často, abych nedočetla knihu.. Za mě prudká nuda.....

2 27.06.2017

Co se týká obsahu, laciné, povrchní, překombinované, snadno odhadnutelná dějová linie. Je cítit, že si autorka s knihou nedala moc práce. Nereálné chování postav, nepřirozeně rychlé posuny a zvraty v ději vás nutí jen nevěřícně kroutit hlavou a číst dál v očekávání toho, kam až to všechno může zajít.

Ženatý Teodor - bezpáteřní týpek, svobodná Lucie - naivka, která neví co chce, Eli, manželka Teodora - nanynka, co zapomněla mozek kdesi na lavičce v parku, svobodný Tomáš - další groteskní figurka do děje. To je čtveřice hlavních hrdinů.

V knize se například dočítáme, že Lucie jen tak někomu "nedá", aby vzápětí "dala" Teodorovi a okamžitě se do něho zamilovala. Lucka má tak trošku problém se zásadovostí a s tím, kdy být ve vztahu s Teodorem hrdá a kdy ne. Přičtěme to jejímu mladému věku. Eli také ví, po svém prvním úletu s Tomášem, že ho miluje nade vše. A to jí táhne na čtyřicet a má už něco za sebou. Tomáš zase ví, že miluje Eli, matku dvou dětí, ač sám bezdětný a o hodně mladší. Postava Teodora zaujme asi nejvíc. Bezpáteřňák bez špetky pokory v těle. Stovky rozchodů a stovky návratů. Slovy "miluji tě" se tu plýtvá jako státním rozpočtem, nikdo z hrdinů nepoužívá mozek k řešení situace. Jedinej záporňák Teodor nemiluje, ale rád ta slůvka používá k dosažení svého cíle, kterým je pár slastných chvil s Lucií, pro něž bezhlavě riskuje jak svou slibnou politickou kariéru, tak pověst. Všichni se chovají jako zmatení puberťáci z laciných filmů pro béčkové diváky. Na podzim se poznají, v zimě už by se chtěli rozcházet a brát si někoho jiného. Hmm.. Přichází klasická zápletka, ona mu jede vyznat lásku, ale vidí ho, jak on zrovna políbil jinou ženu. Okamžitě, aniž by se ho zeptala "vo co gou", mu dá kopny, odmítá s ním mluvit, týdny chodí jako tělo bez duše a on, ač bezhlavě zamilovaný, se ani nesnaží dopátrat, co se děje, natož aby se jí předtím svěřil se svým těžkým trápením. Přirozenost sama. O tom, že ona asi nikdy nečetla žádnou romantickou slátaninu, díky které by věděla, že když chlap někoho políbí, zákonitě je to jeho sestra či sestřenice nebo matka a ne žádná jeho "xxxxx", ani nemluvím. Naštěstí tu máme nejlepší kamarádku, která ty dva zmatené trouby dá zase dohromady. Třešničkou na dortu je "přirozená" smrt oné políbené ženy, infarkt Teodora a navázání ňuňu vztahu Eli (manželky Teodora) a těhotné Lucky (milenky Teodora, dítě je samo jeho). Následné skoro sebeobětování se Eli ve prospěch Teodora jí už ani nechcete, vzhledem k jejímu dosavadnímu jednání, věřit.

Pokud se pozastavím nad formální stránkou knihy, čtenář se může cítit ošizen. Je přeplněna vzduchoprázdnem, velká písmena, spousta poloprázdných stran, nepřirozených mezer mezi textem. Díky tomu se dá přečíst velmi rychle, řádově cca za tři hodinky podobně, jako předchozí dvě knihy.

Ano, můj komentář není zrovna lichotivý, ale.. To opravdu myslí někdo vážně??! Tato kniha je dokladem toho, že v dnešní době si může knihu vydat opravdu každý. Znám tolik dobrých autorů, kteří píší "do šuplíku" a zasloužili by si stokrát větší pozornost. Je mi z toho smutno......

5 12.06.2017

Nevěra má mnoho podob. Zde je zviditelněná jen jedna varianta, svobodná žena, ženatý muž, pro mne osobně nezajímavá. Vždy jsou fáze, kdy má člověk možnost se rozumně a bez zatím nerozjeté citové zainteresovanosti rozhodnout a odpustit si tak mnohé budoucí trápení. Je jasné, že když jsem svobodná a vyjede po mně ženáč, vždycky z toho bude dříve či později průšvih a někomu to hodně ublíží. V tomto směru, kdo chce kam.....

Přínos knihy vidím spíše v otevřeném náhledu na to, jak těžké je dát dohromady novou fungující rodinu se "starými" dětmi. I dobře rozjetý nový vztah na tomhle může hodně rychle zkrachovat, což si spousta lidí neuvědomuje. Jenže, co je lepší? Bát se předem toho, že se něco může nepovést anebo to prostě zkusit?

Přečíst se dá za nějaké tři hodinky. Já měla celou dobu pocit, jako když listuji v nějakém časopise pro ženy nebo čtu delší článek na netu, kterých je tam s touto tématikou nepřeberné množství. Pokud mám shrnout, kniha, stejně jako její předchůdkyně, nepřináší nic převratného, nového..

Cením otevřenost obou aktérů.

1 11.06.2017

Nijak převratné téma a přitom je s ní velmi příjemně. Potěšila :)

2 30.05.2017

Dostala jsem darem, nahlédla jsem. Ech.. Škoda papíru.....

Kniha překvapila. Prvních pár stran jsem musela přeskočit, vůbec mě to nechytalo, ale pak.. :) Příběh vás vtáhne, je plný děje, zvratů. Velmi pěkně uchopené toto "vulgární" téma. Ráda se podívám po další knize od tohoto autora.

1 26.04.2017

Velmi příjemná knížka, vtipná, svižná, oddychová, "normální"... ráda se k ní vrátím.

1 10.04.2017

Pro mne velké zklamání, ani jsem nedočetla..

1 08.03.2017

Při listování knihou mne velmi ruší dohledávání překladů popisků obrázků, které jsou až na konci knihy a souvislostí spojených s malbami, které se nachází v předmluvě.

Díky malbám má kniha svou vlastní, tísnivou atmosféru, přirozeně vycházející z tématu, kterým se zabývá a jistě stojí za nahlédnutí.

18.12.2016

Líbila se mi obálka, líbil se mi název.. a u toho taky zůstalo, bohužel :)

2 18.12.2016

U téhle knihy někdo dost přemýšlel a je to znát. Provází chronologicky vývojem psychologie, bez zbytečné omáčky. Při čtení vám najednou do sebe začne zapadat spousta věcí, které v životě zažíváte či potkáváte a často se nad nimi ani nepozastavíte.

Baví mě, hooooodně! :)

2 21.10.2016

Recenze na obalu knihy dost přehánějí, každopádně mě dokázaly přimět ke koupi, které nelituji. Mrzí mě lehce odfláknutý konec, čekala jsem větší originalitu, ke které měl autor poměrně dobře našlápnuto.

4 08.10.2016

A v člověku zůstává smutné prázdno a spousta otázek bez odpovědi..

S úctou ke všem, kdo prošli touto hrůzou, dávám pět hvězd za zachované svědectví o zrůdnosti, odvaze, bezpočtu bezejmenných, ztracených v dějinách..

5 30.08.2016

Znáte ten pocit, když čtete dobrou knížku a v duchu si přejete, aby měla ještě dalších sto stránek? Tady se vám část vašeho přání splní. Konec zdaleka není tím pravým koncem a před čtenářem se rozehrává to pravé finále, po kterém se teprve bude moci případ zcela uzavřít.

Líbí se mi atmosféra knihy (mám ráda zimu, kostely, Vánoce) a stejně tak jsem ocenila nekompromisní jednání "zloducha" - stačí jeden krok vedle a umírá další člověk, stejně tak katedrála je v ohrožení. Hra na šťastné konce se nekoná. Alespoň zatím. Bezva, jakýpak štráchy :))

6 22.08.2016

I přes nelehké téma se nám nabízí obrazotvorná a poetická lahůdka, naplněná popisy Číny a jejích přírodních krás, v kontrastu s tvrdou realitou válečných dní. Oceňuji, že mne kniha obohatila o další znalosti z historie a dávných zvyků této země.

S potěšením jsem se nechala zavést do dalekých krajů a prožívala životní příběh autorky spolu s ní. Na samotném konci se mi chtělo na protest řvát.. snad víc, než když se snášely k zemi bomby.. tak mocně na mě zapůsobil..

Kniha, která utkví v paměti a to mluví za vše...

3 13.08.2016

Kniha ve mne vzbudila zájem hlavně tím, v jaké době byla napsaná a (údajně) kým. Tehdy to asi byla "pecka", dnes to myslím zapadne v množství podobné "literatury".

1 29.07.2016

Prolog mě moc nezaujal a celkově první část knihy na mě působila rozporuplně a četla jsem spíše ze setrvačnosti. Stálo za to vydržet, zhruba ve své druhé polovině kniha nabírá celkem slušné obrátky a výsledný dojem není špatný :)

2 01.07.2016

Miluji Hradišťanem zhudebněnou Smuténku. Ty verše dostávají najednou další rozměr.. Často se vracím k básním pana Skácela a s každým dalším čtením v nich i v sobě objevím, dosud neobjevené..

5 08.06.2016

Číst tuhle knihu pro mne bylo, jako vydat se dobrovolně na cestu plnou výmolů. Vadil mi špatný překlad, spousta kostrbatých souvětí, hromada překlepů. Začátek působí nezáživně, neuvěřitelně, v množství postav se člověk ztrácí. Asi v tom, jak člověk obsah vnímá, hraje roli i jiný přístup k výchově dětí, který z knihy dýchá aneb - nechme spratky, ať s námi cvičí. Jsou to přece děti. Jsem pro empatii a vstřícnost, ale vše má své hranice. Děti mají své po.city, dospělí také.

Co se týká děje a charakterů postav. Jedny Vánoce ještě s bývalou rodinou a ty další už po rozvodu, svatbě a s novou rodinou? Matt má zájem o své děti a přitom je nechá trpět s jejich psycho matkou hladem a zimou? Asi jsem také ještě nepotkala až tak spratkovité dítě nebo až tak nezdravě tolerované, sobecké, dospělé dítě a už vůbec nechci věřit na ty neuvěřitelně tolerantní, rozumné, vstřícné a sebeovládající se macechy. Ano, vím, že je ve světě dost paradoxů a extrémů, ale tady se jich dle mého koncentruje až moc na jednu hromádku a kniha pak působí nereálně. A třeba samotná anotace. Co znamená - "Matthewa, který musí žít se synem jiného muže v bezdětném manželství" Syn jiného muže není dítě? Joahááá :)) A tak dál. Jednoduše mám pocit, že u téhle knihy někdo dvakrát nepřemýšlel.

Druhá polovina knihy pro mne byla snesitelnější, přesto má očekávání kniha nenaplnila a ve své podstatě mě ničím neobohatila.

2 06.06.2016