amelie.m komentáře u knih

Poslouchala jsem ji jako audio v podání Martina Preisse - vynikající volba. Jeho skvělý přednes povznáší knihu opravdu vysoko. Chci ji mít i v papírové podobě, zaujala kombinace příjemného napětí a vcelku dobrého příběhu.

2 28.07.2020

Lahůdka! :)

1 17.12.2018

Pro mne poměrně zajímavý a čtivý příběh, shozený docela zásadní a školáckou chybou autorky. Pachatel je v půlce knihy zaměstnancem centrálního nádraží (kde ho náhodně potká jeho oběť), a na samotném konci se dozvídáme, že pracuje jako policista. Hmm..

26.08.2018

Knihu jsem, spolu s další, koupila při návštěvě Ležáků. Už použitý, silný a kvalitní papír vás nenechá na pochybách, že se někdo moc snažil, aby kniha byla důstojná svému obsahu. Na osud nejenom Ležáků bychom neměli zapomínat.

Jediné, co bych knize vytkla, jsou kresby a také pro mne osobně zdlouhavé pasáže, kdy otec promlouval k Janě a často zmiňoval Boženu Němcovou. U kreseb chápu, čeho chtěl autor dosáhnout a částečně se mu to podařilo, nicméně, nesedí mi. Jsou děsivé, ale tak nějak jinak, než bych si k této knize představovala.

1 03.08.2018

Koupila jsem si ji dnes, spolu s další knihou, při návštěvě pietního místa Ležáky. Bude mít čestné místo v mé knihovně a doufám, že se časem začtou i moje děti. Neměli bychom zapomínat..
...

V knize je stručně popsán příběh lidické Emilie Frejové, vybrané k poněmčení do rodiny gestapáka Kuckucka. Došlo mi, že jsem nedávno viděla film, který je inspirovaný právě Emilií a Kuckuckem. Dohledala jsem si nějaké informace, protože příběh Emilie z knihy mi neseděl s dějovou linií ve filmu. Dost mi vadí tohle pokřivování skutečnosti, když už někdo používá jména reálných lidí a jejich příběhy. Ve filmu Emilie viděla Kuckucka střílet do vězňů (není pravda, ve skutečnosti k němu měla silný vztah a vnímala ho jako hodného člověka. Až mnohem později se dozví o jeho bestialitě a těžce se s touto skutečností vyrovnává). Ani linie s jeho ženou, kterou zanechá nesoběstačnou bez pomoci v rozbombardovaném domě a s Emilií se dá na útěk se nezakládá na pravdě. A bohužel ani konec, kde Kuckucka ukamenovali heftlinci. Kuckuck se dožil klidného a pokojného stáří. Pro zajímavost, film se jmenuje Kukačka v temném lese https://www.youtube.com/watch?v=HWog6DRH7SA

1 19.07.2018

Přináší nové úhly pohledu na vnitřní světy druhých lidí. Kniha vhodná nejenom pro lidi pracující v pomáhajících profesích. Doporučuji všem.

1 17.06.2018

.. pokračování knihy Říkali mi Leni (Lény) je v současné době pro většinu čtenářů zajímavé asi jen po vyprávění Erny o zážitcích z koncentračního tábora. Poté se děj mění v nudnou komunistickou propagandu, což zabíjí samotný příběh malé Aleny. Ale tak to prostě asi bylo, vše je poplatné své době a není špatné o tom něco vědět. K této knize už se nevrátím, první díl zůstane v mém srdci napořád.

1 01.06.2018

Tisíckrát omleté téma, často přitažené za vlasy, postrádající originalitu. Námět na další béčkový film pro ty, co nevědí do čeho právě píchnout..

21.03.2018

Velmi dobře vystavěný příběh, který vás nenudí, je originální a liší se od klasických "zabíjaček". Děj se rozvíjí, rozplétá a zase šmodrchá.. rozuzlení je překvapivé a přichází až na samotném konci. Kniha přečtena jedním dechem. Doporučuji.

4 20.03.2018

".. jedna z nejvýraznějších amerických autorek." Atojakofakt???!!!! :)) Ech.. Brutální nuda.

1 03.03.2018

Zamilovala jsem se hned na první stránce. Je v ní všechno. Kdyby měla tisíce stran, četla bych dál a dál..

3 21.02.2018

Po dočtení se ve svých pocitech vůči knize rozcházím a těžko se mi hodnotí. Připadám si, jako bych při čtení klopýtala po kamenité cestě a jen občas se prošla malým kouskem cesty bez šutrů. Ty myšlenkové pochody, přeskakování odnikud někam a zase zpátky, mi nejsou moc blízké, přesto je kniha něčím nepopsatelným přitažlivá.

1 13.02.2018

Film se za knihou ani neotočí. Některé momenty plně opomíjí, jiné zkresluje, děj knihy často značně křiví a ochuzuje o zajímavý úvod z Čijina dětství i závěr.

Kniha je moc fajn, určitě si přečtěte :)

2 05.02.2018

Na můj vkus trošku těžkopádné čtení. Pro mne nepřirozené užívání přímých a nepřímých vět, občas jsem se ztrácela i v tom, zda jsme v přítomnosti nebo ve vzpomínkách. Čtení se vleklo a já jsem ráda, že ji mohu odložit. Nadobro.

16.09.2017

Fantasy knihám se vyhýbám, ale přečíst si Trifidy byl rozhodně krok správným směrem. Je to výjimečný a strhující příběh, plný skvělých myšlenek (což se mi na knize líbilo nejvíc) a postřehů. Autor příjemně vyvážil míru líčení katastrofy a jejích následků. Pokud vezmeme v potaz, že byl příběh napsán před více jak šedesáti lety, můžeme jenom s obdivem smeknout.

PS: nenechte se ovlivnit filmem, je to jen ubohá parodie na knihu

9 14.08.2017

Syndrom uzamčení je pro mne naprosto šílená a nepředstavitelná věc. Jenže jsou v životě situace, kdy prostě nemáme jiné možnosti. Karty jsou rozdány.

Myslím si, že kdyby měl autor možnost zapisovat si své myšlenky sám, kniha by byla úplně někde jinde. Nicméně oceňuji tu vůli dotáhnout věci do konce, zvlášť za takových podmínek.

Zamýšlím se i nad používaným systémem skládání slov. Přijde mi poměrně nezáživný a složitý.. asi bych se v té situaci pokusila o změnu.

01.08.2017

Nesdílím nadšení většiny. Kniha působí prvoplánově a kýčovitě. Autorka nepřichází s ničím novým. Téma knihy již bylo nejednou zpracováno jak literárně, tak na filmovém plátně a rozhodně s větší grácií. Negativní dojem z knihy umocňuje nešťastně uchopená hlavní ženská postava - Louise. Nezáživná, vytelená, jednoduše.. neuvěřitelná (stejně, jako kniha). Takže nic, co by člověka dvakrát zaujalo. Křeč.

7 31.07.2017

Kladu si otázky, proč Horace Greasley čekal tak dlouho se sepsáním svých vzpomínek z doby, kdy se dostal do německého zajetí. Možná, aby měl jistotu, že další svědci oněch událostí již nebudou naživu a tím nepotvrdí ani nevyvrátí pravdivost příběhu? Kdo ví....

V mých očích knihu shazuje sám stínový autor, Ken Scott, který tvrdí, že "...každý detail tohoto vyprávění je pravdivý." Copak je 89 let starý muž, bez jakýchkoli poznámek, schopen převyprávět detailně a objektivně vzpomínky, staré 66-71 let? Hmm, možná superman. I když, kdo ví.. Z vyprávění mi Horace Greasley vychází jako narcistický a neohrožený hrdina, s nejméně pěti životy navíc, který vše ví, vše zná, od všeho má klíče a nebýt jeho, spadne snad celá zeměkoule. Ta jeho občasná falešná hra na skromnost na mne dvakrát nezapůsobila. V knize se nachází dost zvláštních a těžce pochopitelných věcí v chování Horace i Rose. Je na čtenáři, jaký postoj ke knize zaujme a čemu uvěří. Pro mne se kniha stala díky výše zmíněnému málo uvěřitelnou. Přesto je vhodné zmínit, že je velmi čtivá, zanechá ve čtenáři díky líčení zrůdností, kterých se umí dopustit člověk na člověku, nemalý dojem.. Četby nelituji, ALE......

3 25.07.2017

Kniha o tom, jak některé věci mohou vypadat jinak, než ve skutečnosti jsou..

Valja Stýblová je lékařka a možná i to jí pomohlo rozehrát v knize velmi povedený psychologický koncert. Mistrně vykreslila niterní pocity lidí zasažených z různých stran předzvěstí nevěry. Chorobná představivost, která se může a nemusí vyplnit, ale v každém případě člověka umí pěkně potýrat a může vyústit až v tragédii, souhra zdánlivě nenápadných okolností, které mění děj příběhu a posouvají ho dál.

První polovina knihy je lehce rozvláčná, právě díky sondám do myšlenek hlavních protagonistů, přesto ji vnímám jako velmi zajímavou. V druhé polovině se děj hne znatelně kupředu. Oceňuji závěr, kdy se Štěpán rozhodne o tom, co bude dál ještě dřív, než ho začnou v rozhodování ovlivňovat závažné skutečnosti, o kterých ještě neví, a které se staly v jeho nepřítomnosti.
________

Jinak jsem pro ohleduplnost komentujících vůči budoucím čtenářům (nejenom této) knihy. Vyzrazení zásadních okamžiků děje je jednoduše neomalenost vůči ostatním.

2 21.07.2017

"Působivý debut s atmosférou oblíbeného románu Černobílý svět." To byla věta, která mne přiměla ke koupi Cukrové panenky. Atmosféra knihy, přestože povětšinou vážná, nepůsobí tak tísnivě, jako v Černobílém světě, kde je děj výrazněji zaměřený na společenské nerovnosti mezi černošským a bílým obyvatelstvem. V Cukrové panence jde především o příběh jedné rodiny a jejího věrného služebnictva. Autorka dokáže čtenáře do děje vtáhnout s neočekávanou lehkostí. Ten nenásilně plyne a postupně graduje až ke skvělému finále. Až do poslední stránky je kniha plná překvapení a odhalování dávných tajemství.

Úžasná kniha se skvělou atmosférou, plná různých chutí a vůní, u které mi bylo líto jediného - že nemá dalších tisíc stran.

2 15.07.2017