amysa komentáře u knih

Jsem moc ráda, že jsem se k této knížce dostala, vůbec mi nevadilo, že jsem jí četla tak zlehka a pomalu, stálo to zkrátka za to. Chvíli jsem se bála a třásla zimou v Norsku a pak se zase potila strachy v Africe... Zkrátka jsem si to čtení moc hezky užila a to i přesto, že to leckdy vůbec nebylo veselé čtení. Ale taková už zkrátka historie byla a je a i já se jí občas úmyslně "vyhýbám". Ale pokud je příběh tak hezky zpracován a zasazen do skutečných dějin tak jako tady, tak mi to nejen že nevadí, ale přímo si to užívám, dá-li se to tak napsat. A hlavně si pak ty historické události pamatuji daleko lépe, než když jsem se je musela šprtat z učebnice:-)
Příště se s Norským Dandym vydám do staré Anglie za třetím bratrem Sverrem mezi malíře a umělce, tak to bude opět velmi zajímavá výprava, na kterou se už moc těším. Doufám a věřím, že jsem nalákala další dychtivé čtenáře, protože tato rodinná sága za přečtení určitě stojí, věřte, že mého doporučení nebudete litovat...

15 01.02.2015

Moje první Agatha a musím říct, že postavit tak mistrně detektivku na těch pár stránkách, co knížka má, umí asi opravdu jen velká dáma, jakou Agatha Christie byla a myslím, že stále je! Tato knížka určitě právem patří mezi nejlépe hodnocené knihy. Pro mě to bylo velmi čtivé, doslova napínací čtení, že jsem se chvílemi i trochu bála:-) Jsou zde pěkné a pro mne často i lehce zavádějící dialogy, myšlenky, že jsem ty svoje osobní tipy na vraha, měnila poněkud častěji a navíc se ta moje vytipovaná osoba stala velmi brzy sama obětí... Až na těch pár posledních stránkách jsem prozřela a zjistila jsem, že jsem nebyla zase až tak moc nepozornou čtenářkou, ale prostě až po tom dočtení, to všechno do sebe dokonale zapadlo... Věřím tomu, že se ke knížce někdy příště zase vrátím a i když už budu vědět, co a jak, užiju si ty vedlejší hravé nuance příběhu. A rozhodně budu v četbě dalších detektivek ACH pokračovat, naštěstí je z čeho vybírat!

15 15.05.2014

Velmi ráda jsem se k Louise zase vrátila a moc se mi ten romantický návrat líbil...
A taky je příjemné zjistit, že na mě styl Jojo Moyes stále ještě dobře funguje:-)
Sam je klaďas a sympaťák a vyjde-li skutečně nějaké další pokračování, určitě si ho přečtu, jsem totiž docela zvědavá, jak a kam se ti dva posunuli... a nejen oni...
Zkrátka líbilo a doporučuji:-)

14 04.11.2017

Děkuji autorce za další hezký skotský příběh, který zcela nenásilně zasadila do skutečných historických reálií... Líbily se mi obě linky příběhu a přiznávám, že mi i slza ukápla...
Příběh jsem si užila od začátku do konce a nechala jsem se na vlnách Severního moře tak příjemně uhoupat, že i moje intuice protentokrát zaspala a nezachytila drobné nuance a náznaky... Ale už raději mlčím, ať budoucím čtenářkám něco neprozradím... Tak se jen pohodlně usaďte a pusťte se do toho, určitě se vám bude příběh Sofie a Carrie moc líbit...
A nezapomeňte se podívat i na fotky, jak hrad a jeho okolí v současnosti vypadá, je to jako kdyby se zastavil čas... nádhera... Ba, mám pro Skotsko slabost, vím, to:-)

14 26.02.2017

Silné, bolavé a tak smutné... Cítím, že každé slovo, které tady napíšu navíc, vyzní zcela prázdně a tak zbytečně... slzím ještě teď... ach Agnes, je mi to tak líto... Ale rozhodně nelituji, že jsem se o Tvém příběhu dozvěděla a děkuji autorce, že ho pro nás zachytila... Doporučuji!

14 09.12.2015

Tento román jsem zakoupila manželovi k loňským narozeninám, protože má rád knížky s tématikou horolezectví... A až během mojí letošní dovolené jsem se konečně i já dostala k tomu, abych si ho taky přečetla... A s tím, co se mi při mém úplně prvním setkání s autorem dostalo, jsem spokojená a určitě chci v četbě dalších autorových knížek pokračovat... Moc se těším na další pomalé rozmotávání tenounkých nitek minulosti, ve kterých dostávám i já čtenářka vlastní prostor na to, abych sama hádala a předvídala, jak to vlastně bylo, je a bude...
Tak zase příště Simone:-)

14 18.08.2015

Rozhoduji se mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale protože jsem během chvíle dočetla i výborného Muže z ostrova Lewis, kde bylo pro mě to hodnocení naprosto jednoznačné, tak si tady dovolím malinko ubrat... Asi bych tu bodovací škálu potřebovala poněkud širší:-) Nicméně a upřímně, tenhle příběh byl pro mě naprosto originální, místy i vtipný a místy i citlivý až smutný... Pokračování si určitě moc ráda přečtu a hodně mě zajímá, jak tenhle "trojúhelník" vlastně dopadne... Nevím, komu fandit víc, jestli Leovi nebo Bernardovi, protože oba si mě svým způsobem nějak získali... A překvapivě nejméně si mě získala Emma, a i když jsem žena a myslím, že jí dokážu hodně porozumět, v určitých chvílích mi přišlo, že docela "tlačila" na pilu a s oběma protivníky celkem slušně "cvičila"... No, uvidíme, nechám se překvapit:-)

14 06.04.2015

Ač jsou v této knížce popisovány smutné situace a každodenní boj o život, moc se mi líbila, před autorem smekám pomyslný klobouk a určitě doporučuji k přečtení! Vše je napsáno velmi svižnou a čtivou formou, která zaujme každého a rozhodně se nemusíte bát lékařské terminologie, myslím, že ji velmi snadno pochopí i laik. Autor je neuvěřitelně skromný, otevřený a naprosto úžasný člověk, který si zaslouží opravdu velké množství obdivu za to, co dělá ve svém volném čase.
Mě tedy velmi překvapil fakt, že řada lidí z našeho civilizovaného světa stejný obdiv vůbec nesdílí...
Honzo, já Ti fandím, děkuji za to že jsi, přeji do dalšího života jen to nejlepší, zdraví především a ještě jednou děkuji ta tuto knížku, moc se povedla!

14 21.11.2014

Hezké, citlivé, čtivé téma. Nikdy by mě nenapadlo, že by se mi tenhle styl fantasy mohl až tak líbit:-) Já jsem prostě životní realistka a občas i tu mou fantazii držím pevně na uzdě a teď mám důkaz, jak je to někdy na škodu... Ještě že existují knížky a autoři, kteří své fantazii meze nekladou... Já se tedy přiznávám, že David mé myšlenky tentokrát uhádl:-) Já se vlastně celý život díky své empatii zamýšlím nad tím, jaké to je žít život toho druhého a občas by byl život prostě jednodušší, kdyby jsme alespoň občas mohli ostatním "nakouknout do hlavy"...
Po dočtení knížky jsem si myslela, že díky tomu konci uberu jednu hvězdičku, ale to by byla asi škoda, příběh se mi líbil, chvílemi mě naprosto pohltil a tak nějak jsem čekala, že ten konec bude prostě jiný, to mě na tom asi trošku zklamalo. Závěr mi přišel najednou takový rychlý, uspěchaný a mně díky tomu zůstalo v hlavě pár neutříděných otazníků... Ale možná i to byl záměr autora, možná si na nás chystá nějaké pokračování a to já si určitě moc ráda přečtu! Doporučuji!

14 17.11.2014

Poslední dopis od tvé lásky jsem právě dočetla a musím říci, že tento žánr to je přesně můj styl:-) Knížka mi velmi sedla a jsem prostě a jednoduše nadšená! Někomu se to možná může zdát jako další knížka z řady tuctové romantiky, ale mě se příběh velmi líbil a knížku jsem si užila a přečetla jí doslova jedním dechem... Nejedná se jen o prostý a sladký příběh dvou zamilovaných lidí, jsou zde i další linie příběhu, nechybí zde střídání minulosti se současností a jak to tak bývá, nakonec se obě roviny v současnosti propojí. Ale to nic neprozrazuji, jen se ještě zmíním, že než dojdete na úplný konec příběhu, zažijete ještě pár překvapení, zvratů, míjení, trošku smutku i zklamání, určitě i hodně lásky, zamilovanosti, nevěry a také i malinko napětí... No prostě celou velkou směsici citů a pocitů a tak to má v dobře napsané knížce být! Přečetla jsem už druhou knížku Jojo Moyesové a řadím si ji mezi oblíbené autory:-) Doufám, že se jí bude dařit i nadále a moc se na její další knižní počiny těším! Knížce dávám nejvyšší ocenění, opět se k ní ráda vrátím a doporučuji, určitě stojí za přečtení!!!

14 04.01.2014

Jak mám knížky pana Hájíčka ráda, tak tato mi zatím "sedla" asi nejméně... Ráda se ale podívám, i pro srovnání, na stejnojmenný film a třeba mi bude nakonec ta "kopáčova duše" přeci jen o něco bližší... Jinak honba za pokladem a výpravy za poznáním mě celkem bavily a pak hlavně pěkně zachycené tápání jedince v realitě života... ale stejně jsem tak nějak stále doufala, že přátelství a láska přeci jen zvítězí...

13 19.07.2017

Původně jsem tuto knížku v místní knihovně půjčila pro svou maminku, která moc ráda čte české autory a skutečné příběhy... Ještě ale, že jsem si ji nejdříve přečetla já sama, protože tahle akční bondovka by mamku rozhodně neoslnila...
Neříkám, že je to špatný příběh, jen ten současný je sice hodně napínavý, ale až přehnaně akční a poněkud na hranici uvěřitelnosti... Mnohem zajímavější a pro mne hodnotnější byla ta historická linka příběhu, ve které už se prolínaly skutečné válečné reálie a autorovi se na závěr docela povedlo i to propojení obou linek příběhu.
Celkově hodnotím poměrně vysoko a nelituji, že jsem svůj čas věnovala 470 hustě popsaným stránkám, četly se mi dobře, svižně a dokázaly mě zaujmout a udržovat v napětí. Čtenářům, kteří jsou patrioti jako já a rádi dávají šanci i našim autorům, mohu tuhle českou bondovku klidně doporučit, i na dovolené se může hodit:-)

13 11.06.2016

Svěží, místy i úsměvné čtení ze života, které mi zpestřilo včerejší sobotní večer... Trošku mi to připomínalo Hot Boys od jiné české autorky. Ale obě tyto sondy do mužských duší se mi líbily a sedly mi dobře a i já jsem si během čtení pohrávala s myšlenkou na zfilmování... Mně se zkrátka tyhle hořkosladké záležitosti ze života prostě líbí... Tak se těším zase příště, Patriku!

13 24.01.2016

Skutečné příběhy čtu velmi ráda a vždy obdivuji a skláním se před odvahou, sílou a neskutečnou vůlí přežít a je úplně jedno, kdy se tato událost odehrála... Takové příběhy zkrátka nikdy nezestárnou a já jsem ráda, že jsem si mohla Laurenin boj o život přečíst a že ho pro nás sepsala... Je to ve všech směrech úžasná a obdivuhodná žena a doufám, že se jí i po těch letech stále daří velmi dobře.

13 25.10.2015

Jsem hodně překvapená, kde v sobě tak mladičká autorka našla tolik bolesti, smutku, deprese a skepse... A ještě hned ve své prvotině... Na strohý, úsporný, heslovitý styl psaní (je to jako když čtete telegram) jsem si zvykla poměrně rychle a po přečtení první části knížky jsem byla vcelku spokojenou čtenářkou, která po slibném začátku očekává vzestupnou gradaci příběhu a hlavně tedy taky kousek toho štěstí, lásky, naděje... Ale opak byl pravdou, část odehrávající se u moře mě moc nebavila a vydržela jsem u ní v podstatě jen proto, že jsem stále čekala nějaký zlom a zvrat v ději... Ale ten jel pořád ve stejně smutné linii a na kolejích osudu se stále víc a víc prohluboval pocit zmaru a já se úplně se všemi hrdiny příběhu propadala do věčného trápení, bolesti a deprese... A jsem opravdu ráda, že jsem dojela až na konec a že jsem to ustála, můj knižní zážitek nebyl vůbec veselý a vím na 100%, že tuhle jízdu už opakovat nikdy nechci a nebudu...
Četla jsem od autorky i Zmizet a pamatuji si, že to taky nebylo zrovna dvakrát veselé čtení, ale přeci jen zkusím ještě do třetice Pod sněhem a uvidím kam si Petru nakonec zařadím...

13 02.10.2015

Co ještě dodat? Řada pochvalných komentářů mluví za vše a i já si dovolím přidat ten svůj. Věděla jsem 100%, že si chci historickou detektivku v podání Vlastimila Vondrušky vyzkoušet, ale chvilku mi trvalo, než jsem k tomu "uzrála"... Po shlédnutí filmu Jménem krále se mi to načasování povedlo tak dokonale, že už sháním další díly a chci zase co nejdříve pátrat a vyšetřovat další zajímavé a napínavé případy společně s Oldřichem z Chlumu... Takového sympaťáka a i jeho další parťáky si prostě nemůžu a nechci nechat ujít:-) Autorovi děkuji za velmi nevšední zážitek, ostatním doporučuji a už se moc těším na další návrat do 13. století naší historie...

13 02.06.2015

Příjemné, milé povídky, které zachycují vzpomínky a střípky malého kluka na konci války. Ač není vše jen veselé a legrační, i tak mi těch pár hezky poskládaných písmenek zpříjemnilo dnešní neděli:-)

13 02.11.2014

Jsem moc ráda, že jsem si tuto knížku mohla přečíst... Vyprávění jen z té mužské stránky je překvapivé, zajímavé, místy napínavé, ale i citlivé. Moc se mi líbí, když jsou reálné světové dějiny zasazeny do nějakého příběhu, děj krásně plyne a já se při tom ještě i něco dozvím:-) Podobnost se Segalovými Doktory už tady padla a souhlasím i s tím, že i pro mě jsou přeci jen jinde... Zde jsem se, bohužel, místy čtenářsky "nudila", ale i ta "hluchá" místa jsem statečně překonala a rozhodně nelituji, že jsem si Kabriolet přečetla. Lituji jen toho, že to přeci jen nedopadlo tak, jak jsem si celou dobu přála a doufala ... Kdo četl, tak tuší a kdo netuší, tak ať si to přečte:-)

13 26.09.2014

Peter May je pro mě pan spisovatel:-) Sice ještě nemám přečteno vše, co mu u nás vyšlo, ale i těch pár knížek, které jsem dosud měla možnost přečíst, si mě jednoznačně získalo!
A i Útěk bude rozhodně patřit mezi moje topky:-) Celý příběh byl pro mě sice malinko předvídatelný, ale vůbec mi to nevadilo, spíše naopak, potřebovala jsem co nejdřív zjistit, jestli je má intuice správná a tak jsem písmenka, slova, věty... hltala jedno za druhým...
Obě linky příběhu mě bavily a udržovaly v napětí až do samotného konce a jak to tak u dobrých knížek bývá, když se konec přiblížil, bylo mi to líto... Zkrátka a jednoduše to shrnu : Líbilo, líbilo, líbilo a doporučuji všem!

12 30.04.2017

A mně se to pořád líbí! Hezky se to čte, pěkně se u toho odpočívá, člověk se i zasměje, občas i něco dozví a tipovačka na zločince taky nechybí:-) Rozhodně budu ve čtení této série pokračovat a teď jsem skoro napnutá, jak to asi jen dopadne s mým oblíbencem a záletníkem Otíkem:-)

12 27.07.2016