amysa komentáře u knih

Přečetla jsem jak Polibek pro Annu, tak Lolu a líbily se mi oba dva příběhy stejně:-) Prostě mi v létě tak nějak hezky a příjemně sedly. Moc se mi líbilo takové to vzájemné a přitom zcela nevinné oťukávání a jiskření - je mi to rozhodně milejší a bližší než knížky, ze kterých erotika doslova stříká z každé věty...
Obě knížky mohu doporučit opravdu všem, jsou čtivé, líbivé, odpočinkové a prostě "culící":-) Zaujalo mě i to, že autorka zvolila ne zrovna typický a běžný "vzorek" rodiny, výchova dětí rodiči stejného pohlaví je ve světě běžnější než u nás a já doufám a věřím, že i u nás doma se už blýská na lepší časy...
A abych to závěrem ještě trošku odlehčila, nesmím určitě zapomenout na mého oblíbence Etiénna, byl opět úžasnej a víte, že mě i napadla možnost, jak by mu to ladilo společně s Lolou? Ta mi totiž byla oproti Anně asi víc sympatičtější. Možná je to i tím, že se mi Lola jevila méně naivní, otevřenější, zkrátka vyspělejší... Asi si obě knížky budu muset přečíst znovu, abych to pořádně porovnala:-) Ale nejdřív si počkám ještě na Islu, tam se oba páry mají taky objevit... Bude to asi ještě chvilku trvat, než vyjde i u nás, ale rozhodně se těším a určitě si další pokračování přečtu!

7 25.08.2014

Moje druhá kniha od této spisovatelky a určitě budu ve čtení dalších příběhů pokračovat - její styl psaní se mi líbí, autorka si pro své knihy volí témata z běžného života, která jsou mi blízká a o kterých čtu velmi ráda.
Nikdy je příjemná, nevtíravá a čtivá oddechovka, která rozhodně neurazí, spíš naopak, může čtenáře i příjemně překvapit:-)

8 23.08.2014

Knížka se mi líbila, ač je téma velmi citlivé a bolestné... Úplně mě při čtení mrazilo, když jsem četla s vědomím, že stejné situace Simona sama doma prožívala a i přesto o nich dokázala psát s takovým nadhledem... Jen mě trošku mrzí, že příběh samotný má otevřený konec, takže lehce tápete, jestli je pro Reginu nakonec dobrý nebo špatný... Jak to dopadlo se Simonou všichni víme, ale já si zkrátka alespoň v té knížce přála více té naděje a klidně i jasný happyend, protože ženy, které si tímhle projdou, si ho jednoznačně zaslouží... 3,5 hvězdičky a určitě budu v četbě knížek autorky pokračovat...

3 22.08.2014

Moje první knížka od této autorky, na její prvotinu V šedých tónech mám dlouhodobou rezervaci a trpělivě čekám v dlouhé frontě čtenářů:-) A už se ani nedivím, styl psaní se mi líbil, 300 stránek Potrhaných křídel jsem přelítla jako nic, tak pěkně se to čte. Příběh Josie a dalších knižních hrdinů je hezký, zajímavý, je vyprávěn moc pěkně, citlivě a může se stát, že s vámi ty emoce budou trošku cloumat. Tak to mám sice hodně ráda, ale i přesto je můj osobní pocit z knížky nakonec takový, že to zase až taková topka a bomba pro mě nebyla... Nevím, něco mi tam zkrátka chybělo, vadilo, nedokážu to popsat. Omlouvám se nadšeným čtenářům, ale nemusíte se bát, mé hodnocení zůstává rozhodně vysoko a za své smíšené pocity dávám 4,5 hvězdičky. Mrzí mě to, zkrátka nevím proč, možná jsem knížku nečetla úplně v tu správnou chvíli, aby mě tak 100% zasáhla, možná u mě převážily spíš takové ty nazlobené pocity z konání druhých a i z Josie samotné, jak byla naivní, lhala a jak si vše tak zbytečně komplikovala... Ale nakonec vše odpuštěno:-), určitě také moc ráda vyzdvihnu příjemné a hezké chvilky, které jsem měla možnost strávit s nimi v knihkupectví:-) Pro nadšené čtenáře, jakým byla i Josie, mám vždycky velkou slabost:-) Proto neváhejte a do Potrhaných křídel se klidně pusťte, je to hezký příběh, který si vaši pozornost určitě zaslouží...

18 19.08.2014

Moc hezky napsaná knížka o jednom židovském chlapci, který sice zůstal několik měsíců opuštěný a sám, ale díky své odvaze, soběstačnosti a především vynalézavosti, se zachránil a přežil. Moc se mi líbilo, jak Alex nesl svůj osud statečně a jak si stále dodával odvahy svým neustálým nadhledem a pozitivním přístupem. Na to my dospěláci v běžném životě často zapomínáme a mohli by jsme se od dětí leccos naučit... A i tady se dozvíme, jak si v některých situacích děti vedly lépe než dospělí.
Příběh je sice určen hlavně dětem, ale rozhodně neprohloupíte, když se do čtení pustíte společně s nimi. Věřím, že se vám bude tento upřímný, srozumitelný a napínavý příběh líbit.

9 18.08.2014

Příjemné, dovolenkové a taky trošku napínavé čtení. Moje druhá knížka od Tess a rozhodně ne poslední, její styl mě prostě baví:-)
S Kate jsem stejně "stará" a občas jsem její pocity sdílela a některé její činy schvalovala... A i když to není reálný příběh, po celou dobu čtení mě neustále provázela myšlenka, jak je zkrátka pro život důležitá ta láskyplná náruč rodičů... Když někdo z nás nemá jednoduchý životní start a rodiče se ne vždy "povedou", celý život se s tím pak statečně pereme... Kate to se svou matkou a ani se svým otcem neměla vůbec snadné a i přesto dokázala dát lásku svému nevlastnímu synovi... To se mi v knížce opravdu hodně líbilo... Zkrátka to není jen tuctový sladkobolný románek, Tess do svých příběhů přidá vždy něco navíc, nad čím se člověk přeci jen na chvilku pozastaví a zamyslí...

10 18.08.2014

O této knížce už tady bylo řečeno asi vše:-) Mám radost, že i já jsem si jí mohla přečíst a určitě to pro mě bude jedna z mála knížek, ke které se, někdy v budoucnu, klidně ráda vrátím. Opravdu se mi líbila a moc se těším i na další pokračování této série. Věřím a doufám, že si autorka i nadále udrží tak pěknou a kvalitní linii příběhu. DOPORUČUJI!

10 18.08.2014

Moje první setkání s autorem, příběh nebyl špatný, ale některé pasáže mi přišly jakoby useknuté, zbrklé, některé naopak zase zbytečně protahované a vícekrát opakované a ani dialogy nebyly vždy povedené... Vzhledem k častým gramatickým chybám v textu to přičítám špatnému překladu, určitě se nevzdávám a někdy, s odstupem času, si zkusím přečíst i nějaký další příběh. Láká mě Mistrovská hra a nebo Hněv andělů, tak věřím, že budou přeci jen povedenější...

1 18.08.2014

Hezký, vůbec ne přeslazený příběh, zasazený na americký venkov mezi světovými válkami... Příběh Elly a Willa se mi moc líbil, není až tak předvídatelný jak se zdá, místy je i napínavý, smutný, ale především čtivý a láskyplný. Knihy této autorky si přečtu vždy velmi ráda a ani tato mne nezklamala, ba naopak, strávily jsme spolu velmi příjemné chvíle mé letní dovolené. Pokud jste od L.V.Spencer ještě žádnou knihu nečetli, tak tuto mohu jedině doporučit a věřím, že i vás si její líbivý styl psaní, získá...

4 17.08.2014

Včera dočteno a jsem z knížky taková smutná a rozpačitá. Asi jsem čekala úplně jiný, daleko víc pozitivní příběh. Knížka je docela čtivá, jen se tam na prvních asi 100 stránkách nic moc neděje a pak když se to trošku rozjede, tak se začne ten vztahový mnohoúhelník ještě více, někdy skoro až neuvěřitelně, zamotávat. Boris a jeho typický "mozek v gatích" mě docela štval a zbytečně si tím celý svůj život zkomplikoval. Závěr knížky byl pro mě překvapivý a zcela nečekaný... Vím, že život není žádná pohádka, ale moc ráda si občas nějakou přečtu a proto pro mě tahle knížka vyznívá smutně a myslím si, že autorka na těch pár stránkách tragédiemi nešetřila... Alespoň malý kousek naděje mi tam chyběl a mohlo to dopadnout třeba i malinko jinak... To je i důvod, proč se ke knížce už nikdy nevrátím, ale pokud Radka napíše i něco jiného, určitě si to velmi ráda přečtu. Oceňuji její hru se slovy, s češtinou moc hezky pracuje a pak se to tak pěkně čte. Přeji jí, ať vydrží a budu doufat, že to bude příště něco veselejšího:-)

9 30.07.2014

Knížku jsem si přinesla z knihovny už v dubnu, na počest úmrtí Sue Townsendové, a pak nějak nebyla příležitost a ani ta správná chuť se začíst... Přiblížilo se datum vrácení a tak jsem se do ní, nakonec celkem i s chutí, pustila a docela mě pobavila. Ještě nevím, zda si přečtu i další díly, ale je pravda, že konec prvního dílu byl takový uspěchaný a jakoby nedotažený. Každopádně to špatná knížka rozhodně není a myslím si, že by mohla ke čtení nalákat i nečtenáře. A jestli je skutečně zařazena do povinné školní četby, není to, podle mého, žádný krok vedle a bude to rozhodně větší zábava než třeba Jirásek, kterého jsem musela číst já:-) Černý humor ocení i dospělák, některé pubertální postřehy třináctiletého kluka jsou opravdu zajímavé... Jeho hlavním a daleko důležitějším životním problémem je pupínek na bradě než aby se vyloženě trápil nevěrou a rozchodem rodičů... No a jeho básnické pokusy mě tedy moc neoslovily, ale pravdou je, že já jsem na tu poezii nikdy moc nebyla:-) Nakonec bych velmi ráda vyzdvihla ještě jednu Adrianovu pozitivní stránku - líbilo se mi a oceňuji, jak se ve svém věku moc hezky staral o stárnoucího a osamoceného Berta.

5 28.07.2014

Velká škoda, že má tento skutečný příběh zatím tak málo čtenářů... Já jí budu určitě doporučovat dál - klidně i mladé generaci, která si zde velmi příjemnou a zcela nenásilnou formou může doplnit dějiny 20. století. Napínavé vyprávění a putování časem napříč Evropou nás zavede až do daleké Ameriky, kde autorka se svou rodinou dosud žije. Trošku jsem po dočtení knížky pátrala a mám velikou radost, že se paní doktorka stále vrací domů do Čech, nejen do svého milovaného Brna a vypráví studentům, jaké to vlastně bylo, stát se jedním ze zachráněných dětí Nicholase Wintona. Malá Renatka měla nejen úžasnou rodinu, skvělé a milující rodiče, ale především notnou dávku štěstí a také životní šanci, kterou rozhodně nepromarnila... A nejen o tom je celá tato knížka, která za přečtení určitě stojí a pro autorku samotnou je hodně osobní. O tom svědčí i fakt, že knížku vlastně napsala dvakrát, nejdříve vyšla anglicky v USA a až poté v češtině, ale to už je uvedeno v anotaci. Jen bych se ještě ráda zmínila o závěrečném epilogu, snad se na mě čtenáři nebudou zlobit, když prozradím, že se v něm dozvíte o malém osobním setkání paní Renaty se svým stoletým zachráncem...
Snad jsem vás alespoň malinko nalákala a věřím, že nebudete litovat, mně se knížka moc líbila a budu kroky paní Renaty i nadále sledovat...
Nevím, zda bude odkaz dobře fungovat, zde máte autorku osobně http://www.tv7.cz/?vid=4347

10 22.07.2014

Zajímavý, čtivý a hned od začátku napínavý příběh se zcela nečekanou a překvapivou zápletkou. Jen se mi postupem času začalo zdát, že mi děj sklouzává nejen do předvídatelné linky, ale hlavně tam začalo být těch dějových zvratů až nějak moc a chvílemi mi to přišlo čím dál tím víc "přitažené za vlasy". Ale špatná knížka to určitě není, autorku čtu moc ráda a tady je docela zajímavé, jak ten příběh tentokrát poskládala dohromady, aby z té pro mě zcela nečekané detektivky i nějaký ten romantický nádech vypadl:-)
Klidně si jí někdy přečtu s odstupem času znovu, třeba jsem na ní zrovna neměla tu správnou čtecí náladu...

2 16.07.2014

Moje úplně první knížka od Táni a nebylo to špatné, zkrátka takové milé, příjemné a oddechové čtení. Ta rodinná vánoční pohoda na mě z knížky úplně dýchala a ani naprosto jasná a předvídatelná linka mi vůbec nevadila. Jediné, co bych asi knížce vytkla a co mě tedy rušilo hodně, to je asi ne příliš zdařilý překlad knížky a velká chybovost v textu. Špatných tvarů slova jseš tam bylo opravdu nepočítaně... Každopádně až si budu chtít přečíst zase nějakou nenáročnou jednohubku, určitě zkusím sáhnout i po další knížce této autorky.

10 14.07.2014

Přemýšlím, co k tomuto příběhu ještě napsat? Jsem zvyklá být ve svých komentářích celkem sdílná, ráda píšu o svých pocitech, které jsem měla při čtení knížky, ráda lákám další čtenáře, pokud mám pocit, že si to knížka zaslouží. Tahle knížka mezi ně určitě patří. Ale tentokrát budu asi vážně stručná, anotace je celkem obsáhlá, trefná, asi už bylo vše vysloveno ostatními čtenáři a mně nezbývá nic jiného než souhlasit. Věřím, že si knížka své čtenáře najde, že si každý v příběhu Emmy a Dextera najde to své a určitě doporučuji vydržet. I já sama jsem měla s počátečním začtením trošku problém, knížku jsem dokonce na chvíli odložila, ale pak jsem se k ní vrátila a už mě nepustila, dokud jsem, pomalu na jeden zátah, nepřečetla všech 430 stránek. Tahle love story mi hodně připomněla mé milované Doktory od Segala, tam se Barney s Laurou taky tak neustále míjeli... Nebojte se, už mlčím a nic víc nevyzradím, jen mi dovolte napsat ještě poslední věc, která mě zaujala při čtení recenzí ostatních čtenářů. Jsem úplně nadšená, když si čtu pochvalné hodnocení ze strany mužských čtenářů, prostě zhodnotit tak hezky romantickou knížku, to je prostě úžasná záležitost!
Slibovala jsem, že budu stručná, zase to nevyšlo, omlouvám se všem a určitě si Jeden den přečtěte, stojí za to! Já se zkusím podívat na filmové zpracování, ale myslím si, že tak pěkný příběh, jaký je v této knížce, si ve filmu asi neprožiju...

7 14.07.2014

Rychlovka, která se čte dobře a řada žen se v knížce může najít. Já mezi ně také patřím, s některými pocity jsem se velmi lehce ztotožnila, řadu starostí a problémů i já řeším s životním nadhledem, ale po pravdě, zase až takový humor a vtip na mě nesršel, spíš naopak. Po dočtení knížky na mě padla spíš taková sklíčenost a beznaděj, ale asi je to možná i tím, že jsem jí četla v době, kdy autorka sama už není mezi námi a já v tom příběhu hodně cítila a nacházela právě ty její zoufalé a nespokojené osobní pocity... Knížka se rozhodně přečíst dá, moc se mi tam líbily některé slovní obraty a hříčky s jazykem, ale jinak mi asi v paměti nezůstane až tak trvale jako jiné silnější příběhy...

3 09.07.2014

Podle anotace jsem čekala, že to bude přesně knížka pro mne, měla jsem určitě mnohem vyšší očekávání, než jsem v průběhu čtení získávala a které mám po dočtení knížky. Celkově to pro mě nebyl žádný zázrak, chvílemi jsem se knížkou doslova prokousávala, některé věci mi vyloženě vadily, nebavily mě třeba ty facebookové statuty a vyhledávání informací v googlu... Možná to malinko zachránil konec knížky, protože posledních 100 stránek jsem si přečetla celkem i s chutí a Tazatele jsem si tipla taky správně. Ale celkově jsem asi na tuhle knížku neměla ten správný "čtecí náboj", takže nemám chuť si ji přečíst znovu a do knihovny ji vracím zcela bez emocí...

4 05.07.2014

Příjemná, čtivá knížka, kterou jsem si do své knihovničky pořídila na doporučení a jsem moc ráda. Sice je děj velmi lehce předvídatelný, romantická linka zcela jasná, ale to mi tentokrát vůbec nevadilo. Vyprávění příběhu 13 letým dospívajícím chlapcem Henrym byl skvělý nápad a moc pěkně jsem si ho užila. Jeho postřehy jsou velmi hezké, citlivé, někdy zmatené, některé stále ještě mile naivní, některé zcela zcestné a bohužel zásadní. O tom, jak svou maminku miluje, chrání a jak o ní s láskou pečuje, o tom se mi četlo opravdu moc hezky, protože moc dobře vím a uvědomuji si, jak někdy nejen ta puberta, ale i různé další životní karamboly s lidmi, a především s dětmi, zamávají. Henry je zkrátka prima kluk a jeho příběh mě zaujal natolik, že jsem hodně zvědavá i na jeho filmové zpracování. Film Prodloužený víkend si určitě nenechám ujít a to nejen proto, že tam hraje moje oblíbená Kate Winslet:-). Jsem také velmi zvědavá, jak moc se ty základní linie příběhu budou lišit...
Knížku doporučuji dál a věřím, že se vám bude líbit a strávíte s ní příjemný, nejen letní, čas:-)

3 29.06.2014

Tak přesně takové "milé zastavení" jsem akorát potřebovala! Moc hezká knížka, která delší čas trpělivě čekala ve frontě na nočním stolku a nakonec mě tak krásně odměnila. Určitě jí budu doporučovat dál, klidně i svátečním čtenářkám, protože věřím, že tahle věc je na to čtení prostě musí "utáhnout":-) Příjemné, milé, svižné, vtipné čtení, které jsem si krásně užila a to i přesto, že už nějakou dobu nejsem žádnou teenegerkou :-). S tímto příběhem byl ten návrat do studentských let téměř dokonalý. Nevadilo mi vůbec, že některé pasáže jsem dopředu předvídala, prostě jsem si to užila se vším všudy. Ano, úpěla jsem na těch správných místech v knize, kdy se Anna s Étiennem pořád a stále míjeli a ano, přiznávám se bez mučení, chvílema jsem jí toho krásného, vtipného a především citlivého kamaráda trošičku, dobře tak trochu víc, záviděla:-) Byl to úžasný návrat a ráda ho zase někdy uskutečním...
A těším se i na další autorčinu knížku, Lolu už mám v rezervaci a doufám, že se tam ten můj miláček St. Claire zase objeví:-)

10 24.06.2014

Velmi zvláštní kniha popisující příběh jedné rodiny - ano, souhlasím s bookcase, taky se mi při čtení vybavil Hotel od Irvinga. Knížka se čte překvapivě dobře, chvílemi se tváří možná lehce rozpačitě, ale zajímavé je, že mě při čtení ani jednou nenapadlo, že bych jí odložila nebo nedočetla, pořád vás to nutí číst dál a dál, co se vlastně stalo, stane, bude dít? A vůbec nelituji, že jsem vydržela až do konce, po dočtení nemám pocit, že by mi něco uniklo, spíš naopak - tak nějak to do sebe všechno zapadlo... Spíš se zamýšlím nad tím, nakolik je tato autorčina prvotina autobiografická. Knížka se mi líbila, 4 hvězdičky si ode mě určitě zaslouží a čím asi tak mohu nalákat budoucí čtenáře? Já sama nebo určitě každý z nás se v myšlenkách často vrací do svého dětství a nalézá situace a vzpomínky na lidi, které potkal, kteří mu chybí a kteří ho nějak ovlivnili, směrovali a vůbec to nemusí být jen člověk z rodiny a vůbec to nemusí být jen pozitivní vzpomínka. Elly je úžasná bytost, byla mi sympatická nejen krásným sourozeneckým poutem se svým bratrem, ale i tím, že byla velkou oporou nemocným, potřebným a také své kamarádce z dětství, když jí potřebovala. Ne všechny věci jsou jednoznačně vysloveny, ale i méně pozorný čtenář pochopí, že stačí opravdu málo a někdy se ten život prostě jednoduše zamotá...

2 22.06.2014