amysa komentáře u knih

Uf, to je tak nádherný, láskyplný příběh, až jsem jim malinko záviděla:-) Jednotlivá písmenka doslova hltáte, aby jste se dobrali konce, jak to asi dopadne a i když si přejete happyend, jistého není vůbec nic, protože je prostě válka... A ne vše je tak jasné, jak se zdá... JanceDor moc děkuji za doporučení, jsem šťastná, že jsem si knížku koupila a určitě se k ní moc ráda vrátím! A ty dopisy, to je něco tak hezkého, škoda, že se v dnešní době píší čím dál méně... Dávám plný počet hvězdiček a doporučuji s nadšením dál, protože krásných příběhů není nikdy dost...Neváhejte a zkuste, nebudete litovat!

17 05.04.2014

Jako knížka pro teenegery to není, myslím, vůbec špatné a se zařazením mezi nejhorší knihy nesouhlasím. Tento příběh má v sobě totiž mnohem víc, než se na první pohled zdá. Je to takové to čtení s poučením. Ne, není trapně výchovná, ale zajímavě a napínavě popisuje situace, do kterých se člověk velmi snadno a rychle dostane, které nejdou vzít zpět a poznamenají člověka na celý život. Z úst nás dospěláků je to asi značná nuda, ale když si o tom mládež přečte, uvědomí si to lépe a po svém...
Thrillerem bych knížku asi tak úplně nenazvala, ale asi to beru z toho dospělého pohledu, místy napínavá opravdu je a někdy se budete i trochu bát... pro teenegery tak akorát:-) Četla se mi dobře a sama jsem byla zvědavá, jak to tedy vlastně nakonec bylo. A když si vzpomenu a porovnám, co jsem v daném věku četla já, myslím, že by pro mě taková knížka byla docela "bomba". A to, že tady někdo napíše, že je Elena naivní, tak s tím taky nemůžu souhlasit, to prostě k tomuto věku patří a ona byla přeci zamilovaná, prožívala svou první lásku a ucítila svoje první "motýlí chvění, křídla"...
Přiznávám, že jsem ke čtení tohoto příběhu přistupovala s lehkou nechutí, ale jsem moc ráda, že můj despekt tentokrát nebyl na místě a mohu napsat pochvalný komentář. Knížka se mi líbila, vůbec mi nevadila a mohu jí klidně doporučit dál. Sice to není veselé čtení - v tom smyslu, že se rozebírá situace smrti Eleniny sestry Laury a souvislost s další nalezenou mrtvou dívkou, ale žádné drastické scény tam neprobíhají, to se nebojte, jen se na konci dozvíte jak to všechno vlastně bylo...

1 02.04.2014

Moc hezká knížka, kterou určitě mohu doporučit všem čtenářům, kteří mají rádi příběhy s nádechem rodinného tajemství, překvapení, velké lásky a také smutku.... Po pár řádcích se postupně ponoříte do současnosti, ve které žije sympatická hrdinka Hope, která kromě neustálého řešení svých rodinných starostí, peče ve své pekárně samé laskominy. A nakonec ani vy nemusíte zůstat ochuzeni a klidně si to sami vyzkoušet, protože v knížce je pár receptů, jak si takové dobroty vyrobit:-)
A najednou se před vámi pomalu a postupně začne odvíjet i velmi silný a láskyplný příběh z minulosti, který vás z Ameriky zavede až do Evropy a zase zpátky... Doufám, že vás taky tak zasáhne, důležité je hlavně vydržet, protože chvílemi je to i lehce napínavé... Nic víc prozrazovat nebudu a přeji velmi hezké a příjemné počtení:-)

8 30.03.2014

Gejša se mi líbila, četla se mi dobře, i když jsem od ní v půlce odběhla k jiným knížkám a zbytek dočetla až teď během 2 dní, takže jsem jí četla dohromady snad skoro celý měsíc... Ale času, který jsem nakonec s touto knížkou strávila, vůbec nelituju a kdo o Sajuri ještě nečetl, určitě to zkuste:-) Já skutečné příběhy čtu moc ráda, byť většinou nejsou vždy tak veselé a šťastné a i tady je to vše laděné spíš smutně a melancholicky, ale to je prostě realita života, tak dříve gejši zkrátka žily a pro krásu a úspěch trpěly.... Vůbec jsem malé Čijo neměla co závidět, po celou dobu jsem jí jen litovala a přála jí, ať se jednou dočká svého štěstí a lásky. Určitě nic neprozrazuji, natočený film je hodně známý a možná jsem ho kdysi i viděla, ale já si na něj moc nepamatuji, takže teď mám příležitost a možnost srovnání:-)
Jsem ráda, že jsem mohla lehce proniknout i do historie, zvyklostí a také mentality Japonska a tahle země je pro mě tak vzdálená ( nejen na mapě ) a někdy tak nepochopitelná, že jsem zkrátka ráda, že žiju tam kde jsem:-)
Původně jsem dala tři hvězdy, to je pro mě dobré hodnocení, že se mi kniha líbila, ale maličko mi vadila ta rozvláčnost a některé věci opakované stále dokola, ale s odstupem času mi připadá, že to vše zkrátka asi tak mělo být....
Netuším, jestli si jí ještě někdy přečtu znovu, asi mi to zatím jednou stačí, ale kdo ví...

4 26.03.2014

Já jsem se na knížku tak moc těšila, ale tentokrát to nějak "dřelo"... Četla se dobře, to jo, ale asi jsem očekávala nějak víc... Jako že bych se řehtala smíchy, tak to tedy ne, ale zase na druhou stranu udělat si srandu z toho, že někdo skončí v blázinci, to jen tak někdo nezvládne. Ale to je prostě celá Ivanka, ta to zkrátka umí, mám jí ráda a to nejen proto, že z jejích knížek cítím autobiografický nádech. Knížku četla i moje maminka a té se líbila, možná je to i tím, že k sobě mají věkově přeci jen blíž a trápí je stejné neduhy stáří, jako třeba nespavost... Zkusím jí ještě někdy příště, s odstupem a bez očekávání a těším se, že mě něčím ještě překvapí:-)

2 25.03.2014

Moje první a také hodně rychlé setkání s autorem, knížka se čte v podstatě sama a docela pěkně. Líbila se mi hra se slovy a popisy jihočeské krajiny, kterou mám ráda a je znát, že i autor sám k ní má velmi blízko. Ač je knížka útlá, tak i na těch pár stránkách se vrátíte do nedávné, a pro řadu z nás, i nelehké minulosti a znovu prožíváte staré křivdy, které přetrvávají napříč generacemi až do současnosti... Pro mě to byla i zajímavá sonda do oboru genealogie a láká mě o to víc tu naší rodinnou historii prozkoumat:-) Knížka se líbila i mé mamince a obě si určitě přečteme i Rybí krev, až na nás dojde řada v knihovně:-)

10 22.03.2014

Kukačka je příjemná detektivka, velmi dobře se čte a její obsáhlost nebo již zmiňovaná rozvleklost mi vůbec nevadila.... Kdyby byla knížka moc stručná, třeba by jsme se ani nedozvěděli o velmi originálním "vyšetřovacím nákupu" Robin a Cormorana a to by byla, myslím, veliká škoda. Tato dvojice je prostě skvělá, sympatická, moc se mi líbí a zkrátka mi sedí:-) Těším se na další díly této série a jsem moc zvědavá, jak se budou jejich osobní životy nadále vyvíjet a jak se jim bude dařit řešení dalších kriminálních případů. Kromě příjemně plynoucí detektivky je mi knížka sympatická nejen počtem stránek, ale i moc pěknou obálkou. Kukačka se mi líbila víc jak Prázdné místo, to bylo pro mě daleko víc depresivní. A i když už vím, kdo je kdo a znám už i vraha, stejně si Kukačku ráda, s odstupem času, přečtu znovu:-) A to je myslím slušné doporučení pro ty, kteří váhají zda se do ní mají vůbec pustit, dle mého za přečtení určitě stojí!

18 21.03.2014

Všechny autorčiny knížky mám doma a vůbec nelituju! I na Plyšáka jsem čekala hodně netrpělivě a slupla ho jako malinu! Opět jsem se po celou dobu čtení tak nějak "přiblble" culila a nejen díky Emily a spol. se výborně bavila. Navíc má Em velmi sympatického koníčka jako já, miluje knížky, tak tím mě taky hodně "dostala"... Celý příběh a celá série je prostě hezká, vtipná, napínavá, zkrátka přesně taková, jak to mám ráda!
Káčo, prosím, piš ty knížky ještě delší a pokus se, prosím, i ten interval ( je-li to v Tvých silách ) poněkud zkrátit, ať máme zase co číst:-) Už teď se moc se těším na "Pekáč buchet":-)
Jednoznačně doporučuji!!!

11 21.03.2014

Moje první knížka od této autorky a přemýšlím, jaké hodnocení napsat, protože tak nějak nemám z knížky moc dobrý pocit... Čtivá je, to nepopírám, ale stačilo by mi asi, kdyby měla poloviční rozsah.... Vím, že takhle může žít řada lidí, ale tady autorka těch zlomyslných úkladů, věčných bojů o majetek a peníze, rodinných tragédií, tajemství a náhod nahustila na můj vkus až moc... Prostě přitažené za vlasy nebo jsem asi už "přečtená", ale fakt bych byla spokojenější s jednodušším a daleko obyčejnějším příběhem... Mám připravené ještě další dvě její knížky, tak budu doufat, že se mi budou líbit více než tato...

3 18.03.2014

Knížku jsem přečetla za jediný den a moc se mi líbila! Určitě ji můžu doporučit všem, kteří hledají příjemnou, nenáročnou a místy i lehce napínavou oddychovku:-) Zajímavý příběh novodobých Robinsonů, dle mého, za přečtení určitě stojí. Chvílemi jsem byla na ostrově s nimi, prožívala slasti a strasti opuštěného ostrova a chvílemi i jejich boj o život.... Oba hrdinové příběhu Anna i Týdžej jsou velcí bojovníci, sympaťáci a...........víc už neprozradím, zkuste se do jejich života na ostrově sami ponořit! Nudit se určitě nebudete:-)

18 02.03.2014

Já mám pana Svěráka moc ráda, naše děti na jeho knížkách vyrostly a i já jsem si jeho povídky pro nás dospěláky užila, jsou milé, vtipné a tak lidské:-) Líbily se hodně i mojí mamince, ta je totiž přečetla rovnou 2x za sebou:-) Už se moc těšíme na další, jen musíme počkat, až na nás přijde řada v naší knihovně... Určitě doporučuji, za přečtení nic nedáte, ani vás nijak dlouho "nezdrží" a opravdu mile potěší:-)

7 27.02.2014

Toto je moje třetí přečtená knížka autorky, omlouvám se jí předem, ale jiné už číst nechci... Vůbec mi nesedí styl, jakým je příběh vyprávěn, není napsán nijak kostrbatě, čte se celkem dobře, ale ten pocit, který ve mně během čtení narůstá a po přečtení zůstává, prostě není dobrý... Emocemi vůbec nešetří, spíš naopak, ale na mě to všechno působí tak nějak ploše, strojeně nebo já nevím, jak to lépe popsat, prostě nedobře... Já nemusím číst knížky, ve kterých je zaručený jen happyend, čtu klidně i smutné věci, ale i tak mám po dočtení knížky pocit, že je knížka pěkně napsaná a že je to prostě bomba... A to se mi u této autorky bohužel ještě nestalo... Možná někdy s odstupem času a v nouzi nejvyšší zkusím další pokus, ale teď určitě ne. Souhlasím, že někdo může být jejími knížkami nadšený, vůbec nikomu to neberu, tak to má být, každý má jiný vkus, jinou chuť, ale já mezi nadšené čtenářky nepatřím a zřejmě ani nikdy patřit nebudu...

4 26.02.2014

Myšlenka příběhu nebyla úplně tak špatná, nevadila mi ani předvídatelnost příběhu, jen nevím, jestli to bylo překladem, ale chvílemi mi prostě přišel příběh zdlouhavý, rozvláčný. Některé situace byly popisovány opakovaně, košatě a některé, které by si zase zasloužily více rozepsat, tak byly, dle mého, zbytečně useknuté... Dvě linie příběhu mi vůbec nevadily, takové knihy čtu ráda, ale je pravda, že mi někdy déle trvalo se poutavěji začíst... Dojem z knížky mám spíš rozpačitý, nebyla úplně špatná, ale vím určitě, že se k ní nevrátím. Zanechala ve mně i smutné dojmy, hodně mě svým jednáním a konáním štvala Caroline, která vlastně už předem poznamenala osudy dalších generací... Naopak mi byla sympatická Erica a hlavně Dinny a celá jeho rodina... A vůbec bych se nezlobila, kdybych se dozvěděla něco o dalším osudu Straky a dalších sympatických lidí kolem celé farmy v Americe, ale to už bych asi chtěla moc:-)

5 23.02.2014

Nechci se stále opakovat, styl psaní této autorky mě baví, její knížky čtu ráda a hodlám v tom pokračovat i nadále. Roberta je odvážná, sympatická žena, která jde tak trochu proti proudu všech konvencí na přelomu 19. a 20. století... Dovolila si rozvést se záletným manželem, vrátit se s třemi dcerami do svého rodného města a dokonce si pořídí auto, které se naučí ovládat a využívá ho ke své obětavé práci zdravotní sestry. Nebojte se, neprozradila jsem nic, co by jste se nedočetli v anotaci nebo hned na začátku knížky. A jak to u této autorky většinou bývá, do svých příběhů často zařazuje daleko závažnější záležitosti, o kterých se často nemluví, ale raději mlčí... Pokud vás příběhy z této doby baví, zkuste se ponořit i do života Roberty a věřím, že jí budete fandit tak jako já:-)

3 16.02.2014

Včera večer jsem knížku dočetla a pocity mám stále zvláštní a smíšené.... Určitě souhlasím s komentáři, že i já jsem čekala zcela jinou zápletku a oddechovější téma, i anotace u knížky ji snadno nabízí. Kam a jak se bude nakonec děj vyvíjet, bylo pro mne o to překvapivější a někdy až smutné. Chviličku mi trvalo, než jsem se do knížky dostala, ale ráda bych vyzdvihla již zmiňované vyprávění a popis stejných situací a momentů z pohledu více osob, to mám moc ráda a i tady mi to "sedělo" a se všemi jsem ten příběh prožívala... Naopak mi vadily, rušily mě, sprosté, místy až vulgární výrazy, ale naštěstí jich tam nebylo moc. Možná moje hodnocení vyznívá lehce zmateně, ale přemýšlím jak a co vůbec napsat, abych pro budoucí čtenáře nevyzradila děj a přitom mi v hlavě zůstává otázka, jak to asi bylo dál.... Nebojte, konec není otevřený, jen já sama prostě přemýšlím třeba nad osudem bratra Alexandra a myslím si, že i vy budete po přečtení knížky nad ledasčím uvažovat a přemýšlet... Nemějte strach, až takový mazec to není, klidně se do příběhu Clare a jejích blízkých pusťte, myslím si, že by se vám mohl líbit:-)

3 15.02.2014

Jsem ráda, že sem můžu napsat hezké hodnocení, mně se knížka líbila:-) Autorka pěkně propojila nejen současný příběh Joelle, která právě zjistí, že je těhotná, ale i zajímavý život dvou sester dvojčat, z nichž jedna má léčitelské schopnosti. Celou knížkou se prolínají současné i minulé linie příběhu a i když jsem tušila, jak to všechno asi skončí a jaké asi bude to dlouho skrývané tajemství, vůbec jsem se nenudila a mám z knížky moc příjemný pocit. Myslím si, že za přečtení stojí, čte se snadno, rychle a prostě hezky:-) Doporučuji!

6 09.02.2014

Moje úplně první knížka od Nicholase Sparkse a přiznávám, že je autor pro mne celkem milé překvapení a moc ráda se zase ponořím do jeho dalších příběhů. Tento jsem přečetla jedním dechem a moc se mi líbil. Čekala jsem spíš takovou příjemnou oddechovku o nenaplněné lásce z mládí, ale že se to nakonec vyvine tak nějak jinak a že i na dobré anděly dojde, to jsem tedy nečekala vůbec. I když se mi děj zdál místy lehce předvídatelný, chvílemi jsem četla až s lehkým napětím, jestli to dopadne, tak jak si myslím. Jste zvědaví, jak? Neváhejte a čtěte, myslím si, že nudit se určitě nebudete a i na nějakou tu slzičku dojde...

3 07.02.2014

Tak i já jsem se konečně zařadila mezi tu hromádku spokojených a nadšených čtenářů, kterou Ranhojič má a musím potvrdit, že svého času vůbec nelituji a knížka za přečtení rozhodně stojí. Roby si zaslouží můj velký obdiv, neměl to od dětství vůbec lehké, stále se potýkal s bídou, s lidským nepochopením, s rozpory ohledně náboženství, se smrtí, zradou a přitom po tom všem stále zůstával milým, příjemným, laskavým, přátelským a milujícím člověkem... Určitě si přečtu i další díly trilogie Coleových, Ranhojiče doporučuji dál a "jen" čtyři hvězdičky dávám za některé zbytečně zdlouhavé, pro mě leckdy nezáživné, pasáže.

8 06.02.2014

Knížku jsem včera večer dočetla, dnes tady louskám komentáře a musím říci, že jsem ještě víc rozpačitá, než jsem byla během čtení a po dočtení knihy. Já jsem to té Denise všechno zbaštila i s navijákem. Chápu, že se jedná o její subjektivní pocity, o popis jejího života, který neměla už od dětství jednoduchý, ale ona mi úplně rozbila moje naivní představy o tak mírumilovném, hodném, slušném a dokonalém Japonsku:-) Ale musím přiznat, že některé skutečnosti jsem jí vážně uvěřila a tak nějak cítím, že něco pravdivého na tom asi možná bude... Třeba to "otužování malých dětí"... Pokud se o život v jiných kulturách zajímáte a chcete do něj nahlédnout našima evropskýma očima, tak se do knížky pusťte, je to zajímavé čtení. Já si z toho odnáším především chuť vrhnout se na další knihy s podobnou tématikou, protože mě to Japonsko zajímá čím dál tím víc...

8 02.02.2014

Nádherná knížka!!! Přečetla jsem jí za jeden jediný den a jsem plná emocí.... August je tak úžasný kluk, má skvělou rodinu a celý příběh je prostě vynikající!!! A vůbec ne smutný, ale plný naděje, lásky, štěstí i vtipu. A i na slzičky došlo, ale jednou byly smutné a pak zase šťastné, prostě s vámi ty emoce budou trošku cvičit, ale já to mám tak ráda!!! Nejvyšší možné hodnocení a určitě doporučuji!!!

10 25.01.2014