Áňa 998 komentáře u knih
Melissa je taková nenápadná kniha, minimálně na první pohled. Ani ne 150 stran, jednoduchá obálka. Dokážu si představit, že lze snadno přehlédnout. Ale to by bylo škoda! Proč? Více v dnešní recenzi!
.
Hlavní postavou této knihy je George. George je obyčejný desetiletý chlapec, který se ale ve svém těle necítí dobře. Už celkem brzy zjistil, že se necítí jako kluk, ale jako holka. Tak je psaná i kniha. Na George je poukazováno jako na chlapce, když na něj mluví jiné postavy. On sám o sobě ale smýšlí jako o dívce.
.
To byl důvod, proč mi začátek knihy přišel trochu těžší na začtení. Bylo to matoucí. Pak ale přišel zlom a já se začetla a ani ne za hodinku jsem měla dočteno!
.
George se bojí prozradit své tajemství, ale nalezne způsob. V jeho škole se bude hrát divadelní hra Šarlotina pavučinka. A Šarlota? To je samozřejmě vysněná role George! Nevím jak vy, ale já jsem u Šarlotiny pavučinky brečela. Pokaždý. Takže jsem George úplně chápala!
.
Propojení s příběhem o Šarlotině příběhu bylo citlivé a strašně mi to zapadlo k Georgově boji. Celý příběh je napsán citlivě a nechybí ani taková témata, jako je šikana ze strany spolužáků. Nebo přátelství s Kelly, která se zachovala neskutečně, a dodala Georgovi odvahu být Melissou.
.
S transgender tématikou jsem se setkala nedávno v jiné knize, taky hezky zpracované. Tady je to snad ještě citlivější, i vzhledem k věku George.
.
Kniha Melissa je takovou jednohubkou ke kafi, na chvilku. To, že je kniha tak krátká je škoda, klidně bych pár stránek ještě zvládla. Ale takhle měl děj spád a předal to nejdůležitější. Nebát se toho, kdo jsme, a jít si za tím.
Dlouho tu nebyla recenze na žádný komiks! To musím napravit. V poslední době tenhle žánr úplně nestíhám, ale sem tam něco se mi pod ruku dostane. Jako třeba Recept na lásku, který je teď hodně vidět!
.
Jestli se Vám zdá jen obálka roztomilá, tak si počkejte na vnitřek. To je teprve jiný level roztomilosti, ze kterého Vás budou bolet zuby! Příběh, ale i kresba jsou opravdu sladké. A myslím si, že když si ke čtení naservírujete na zobání nějakou tu dobrotu, neuděláte vůbec zle.
.
Hlavní postavou je Ben, čerstvý absolvent, který doufá, že si najde v oboru který vystudoval a stane se spisovatelem. Jenže nedokáže najít místo. Lidé hledají absolventy, ale s praxí. A tu Ben nemá. Ale protože potřebuje práci, narazí na nabídku v restauraci. A tak propadá nové vášni, ještě když je mu k ruce okouzlující kuchař Liam...
.
A pak je tu Watson! Hlavní degustátor, odborník v gastronomii... A neskutečně roztomilé prasátko! A taky moje nejoblíbenější postava!
.
Kresba je opravdu povedená a neskutečně roztomilá. Krásně barevná, detailní... Co víc si přát?
.
Tenhle příběh mě dojal a neskutečně zahřál u srdce! Jestli hledáte nějaký roztomilý komiks, tak jste ho právě našli. A já se vlastně ani nedivím tomu boomu, který se kolem něj rozpoutal, zaslouží si ho!
Letos mě strašně baví objevovat nové autory. A že jich mám na seznamu víc než dost! Jestli se mi to jednou povede stáhnout nebo se tím prokousat, tak to bude zázrak. Jedním z jmen na seznamu byla i autorka thrillerů, B.A. Paris.
.
Od autorky u nás je Vězeňkyně šestou knihou, ale pro mě byla první. Překvapilo mě, že si autorka velmi dobře rozumí s krátkými kapitolami. Za to jsem byla strašně ráda, protože to je sázka na jistotu. Kniha krásně utíká, děj plyne a vy se začtete ani nevíte jak. A toho byla Vězeňkyně vzorným příkladem.
.
Co se týká děje, setkáváme se tu s hlavní hrdinkou Amelií. Ta to v životě neměla rozhodně lehké, skončila sama a musela se proplétat jak se dá. Pak ale přichází nová práce, nečekaná nabídka a únos... Co si budeme, byla místa, kdy jsem si říkala, že to je totálně mimo a nereálný. Ale víte co? Ono je to napsané tak, že to perfektně sedlo a věřila jsem autorce každou čárku.
.
Milým prvkem je střídání minulosti a přítomnosti. Dodává to knize větší rozměr. Sice může být děj místy matoucí... Ale vždycky jsem se rychle našla.
.
Samotné čtení mi zabralo asi jen dva dny. Ke konci jsem se přistihla, že ve čtení zpomaluju... A to je pro mě známka super knihy, protože nechci aby skončila.
.
Moje první setkání k B.A.Paris skončilo za mě úspěchem. Vězeňkyně mě moc bavila a rozhodně mě přemluvila k přečtení dalších knih autorky. A mám se na co těšit, teď jen vymyslet, která bude ta další!
Na třetí díl jsem se strašně těšila. První dva díly byly skvělé, Lovisa budovala svou pekárnu i vztah s Axelem, a tak mě třetí díl nemůže zklamat!
.
No, sekla jsem se. První díl byl hodně o zařizování pekárny, to mě moc bavilo. Druhý byl trochu vážnější, řešila se tu hodně sestra Lovisy, která zemřela v dětském věku. Ale pořád to bylo milé čtení! Třetí díl se ovšem točí okolo jiných věcí...
.
Z prostředí pekárny je tady toho minimum. Nahrazují ho jiné lokality, a to byla jedna z věcí, co mě fakt mrzela. Protože na pečení, a Velikonoce v pekárně jsem byla fakt zvědavá. Vánoce byly ve druhém díle totiž popsány parádně.
.
Ale co mě štvalo asi nejvíc, tak to bylo to, jak bylo znát, že jsou finančně za vodou. Koupíme stánek s vaflemi! Máme tolik domů a nevíme co s tím! Máme loď a koukejte, jak je velká! Oproti skromnosti, kterou Lovisa v prvních dílech měla při zařizování pekárny jsem si říkala, kolikrát ten jackpot vyhráli...
.
Knihu jsem četla s dlouhými přestávkami, což se mi normálně u románů nestává. Tady jsem ale vyloženě přečetla část, nepasovalo mi to k sobě a musela jsem odložit... Takže asi měsíc?
.
Já osobně doufám, že se příběh Lovisy a Axela tímto uzavřel, a pokud se bude chtít autorka do Halleholmu vrátit, tak to bude z pohledu jiné postavy. Johanny, Tildy, Grety, Viktora... Kohokoli.. Ale myslím si, že další díl už by byl úplně mimo..
Po delší době tu pro Vás mám doporučení na mangu. První díl mangy Tvá dubnová lež se mi strašně líbil, a já se rozhodla pokračovat v příběhu.
.
Plynule pokračujeme tam, kde jsme skončili. Hlavní hrdina Kósei je bývalý klavírní virtuóz, jenže se zasekl a nechce hrát. Do života mu ale vpadla Kaori, půvabná dívka, která hraje neskutečně na housle. Neuznává noty tak, jak jsou, tvoří a nebojí se experimentovat. To je oproti tradičnímu přístupu, který má Kósei, dost zvláštní.
.
Kaori ale trvá na tom, aby ji Kósei doprovázel na hudební soutěži jako doprovod. Ukecá ho, společně s jeho přáteli, ale jak to dopadne?
.
V příběhu se posouváme zase dál. Pořád je to ale roztomilá a nevinná hra na to, jak někomu vrátit chuť ke koníčku, na který zanevřel. Zároveň jsme svědky toho, jak se hlavní postavy oťukávají.
.
Kresba je krásná a perfektně vystihuje dynamiku hudby a postav. Nechybí ani vtip a milé momenty.
.
Není opomenuto ani na QR kód na skladbu, kterou hlavní postavy hrají na soutěži. Tak se pohodlně dostanete na YouTube, za mě perfektní detail.
.
Druhý díl byl zase skvělý a neskutečně milý. Jsem strašně zvědavá, jak se bude příběh dále vyvíjet!
Už jen ze začátku knihy je věta: "Příběh je pro člověka tím, čím je voda pro ryby." Příběhy jsou to, proč na bookstagramu vlastně jsme, co nás spojuje, co nás každý den obklopuje. Kniha se věnuje tomu, jak vyprávět dětem příběhy... A to je podle mě paráda, začít pěkně brzo.
.
Kniha je určena jak pro rodiče, ale myslím, že jí ocení také každý pedagog. Nespadám sice ani do jedné z těchto dvou kategorií, ale snad jednou budu. Teď můžu trénovat maximálně na synovci. A tahle knížka na nějaký ten trénink není vůbec špatná!
.
Kniha vás seznámí s několika způsoby, jak s příběhem zacházet, a jak se stát správným vypravěčem. Vše je závislé na představivosti a na vytváření nové reality - příběhu. Takhle to nezní moc... Logicky? Ale kniha Vám vše krásně vysvětlí. To tu přetlumočit nemůžu.
.
Líbí se mi zpracování. Pokud narazíte na klíčovou větu, část, na kterou je kladen důraz, najdete ji označenou v tmavém kolečku, krásně zvýrazněnou. Jsou to taková moudra, které i bez kontextu dávají smysl.
.
A obrovsky významnou částí jsou šedé strany. To je skvělý bonus, který si zaslouží pozornost. Jsou tu příklady příběhů, a na nich jsou vysvětleny principy, jak k němu vypravěč došel.
.
Knihu bych možná nedoporučovala jen rodičům a pedagogům. Pokud si chcete procvičit své vypravěčské schopnosti a posunout je dál, tohle je skvělý knižní pomocník!
Temné příběhy si nechávám spíše na podzim, kdy je po ránu mlha a vše je takové... Zlověstné. Ale když mi přišla nabídka s knihou Ta z katovny, nemohla jsem odolat a pustila se do ní teď v létě, kdy vyhledávám spíše romantiku.
.
Při prvním pohledu jsem se na knihu trochu zarazila, protože je dost úzká, jen 240 stran. Ale řekla jsem si, že proč ne. Aspoň bude děj rychle ubíhat.
.
Musím říci, že se mi líbilo střídání vyprávění v současnosti, kdy se Lucie pere se životem a řeší záhadu zapomenutého sídla v lesích. Pak jsou tu části, které jsou z minulosti a my se tak dozvídáme více o přízraku tajemné ženy, kterou Lucie vídá. Jediné co bych ocenila, tak je asi jiné odlišení těchto dvou dějových linek, než jen změna fontu písma...
.
Autorka zde předvedla propojení několika žánrů. Chvílemi duchařina, pak historický román, takřka detektivka a nakonec romantika. Už jen z toho Vám může být jasné, že se nudit nebudete.
.
Knížka byla správně ponurá a temná. Nedokážu říci, která linka mě více bavila, jestli ta o minulosti nebo současnosti. Co můžu říci ale s jistotou je to, že ten konec mi dal zabrat! Absolutně jsem to nečekala a nechápu, jak se autorka dostala k takovému konci!
.
Pokud milujete duchařiny, zkuste ji. Podpoříte českou autorku a jsem zvědavá, jak se vám bude líbit konec!
Protože samotná anotace začíná slovíčkem Londýn, je vám asi jasné, proč jsem se do knihy pustila. Sice zabíháme do historie a to mě moc nebaví... Ale jednou za čas je potřeba udělat výjimku.
.
Kniha Podivný počátek má nádhernou obálku, až je mi skoro líto, že nemá pevnou vazbu. Myslím, že by si ji rozhodně zasloužila. Má přes 350 stran, což je pro mě na paperback docela dost. Vždycky mám strach o zlomenou vazbu.
.
Kniha začíná pomaleji, a jak se dá očekávat... Hlavní hrdinka je na svou dobu velký rebel. Už v první kapitole jsem si ji ale oblíbila - dá jasně najevo, že se s ní čtenář nebude nudit a společenská očekávání ji nechávají chladnou. Miluje vědu, konkrétně přírodovědu a její láskou jsou motýli.
.
Sem tam jsem při čtení narazila na místo, které bylo pomalejší. K rychlejšímu ději jsem se zkrátka musela pročíst. V tomhle byla kniha jako horská dráha - ne vždy to byl sešup z vrchu. Svým způsobem mi ale tento styl vyhovoval. Hodilo se to jak k době, ve které se kniha odehrává, tak i k tématu.
.
Hlavní hrdinka Veronica je strašně správná a Stoker k ní sedl! Autorce se krásně propojit několik témat a přitom zachovat dobu, ve které se příběh odehrává a seznámit s ní čtenáře.
.
Po dočtení jsem zapátrala a zjistila, že tohle je první díl... Takže upřímně doufám, že se dočkáme i překladu pokračování!
@nakladatelstviocelot se v poslední době rozjelo, stále vidím nějaké novinky Tentokrát bych Vám ráda představila z jejich produkce knihu Kolektiv. U té stačila anotace, a už jsem měla husí kůži
.
Autorka pro mě byla velkou neznámou a tak jsem se do knihy pustila opravdu čistě kvůli tématu, které slibuje anotace. Pomsta matky, které někdo zabil dceru? Tajná skupina žen se stejným osudem?
.
Už od první stránky se knize nedá upřít čtivost a narůstající napětí. Stránky mi mizely před očima rychlostí blesku a já byla strašně zvědavá na to, jak vše dopadne. Postupně odkrýváme další a další tajemství, která vedou k finálnímu rozhřešení
.
Musím si jen postěžovat na hlavní hrdinku, Camille. Chápu, přišla o dceru, manžela... O vše co budovala a co si bránila. Ale, i tak. Některá její rozhodnutí byla zcestná a já si říkala, sakra proč. Slepě se přidá ke skupině žen, které si říkají Kolektiv, a čeká, že se jí vyhnou následky
.
Musím říct, že jsem byla překvapená, jaký kniha nabrala směr. Je tu spousta místa pro to, aby čtenář obdivoval preciznost, s jakou vedoucí Kolektivu pracuje. Ale trochu mi to zkazilo to, že jsem čekala konec hlavní zápletky v závěru, a ne tak brzy...
.
Myslím si, že s tématem pomstychtivé matky, která si najde vlastně motivující skupinu stejně smýšlejících členů, jsem ještě nečetla. Místy byla kniha děsivá, ale jindy byly části, které mi přišly nelogické. Byla to ale kniha, která mě chytla a dva dny nepustila.
Já už nebudu říkat, že se do další manga série nepustím. Protože pak @crew_komiks přijde s něčím novým a já opět neodolám Takže tentokrát jsem svoji mangaličku rozšířila o první díl Sakamoto days, který jsem slyšela přirovnávat k Spy x Family... A to si nemůžu nechat ujít
.
Příběh se odehrává v samoobsluze, kterou vede pan Sakamoto. Na první pohled zavalitý pán, který ale se vším pomůže. Pod tím vším je ale tajemství, které ví jen on a pár vyvolených. Býval obávaným zabijákem...
.
I když už je to ale nějaká doba, pan Sakamoto si některé své schopnosti ponechal a ty někdy proklouznou ven. Pak se k tomu přichomítne další postava, a vše začíná... Nečekejte nudu!
.
Manga byla akční, rychlá a nechyběl jí vtip. Moc se mi líbilo, jak je tu zapojená i kultura, třeba jídlo, protože pan Sakamoto je pořádný jedlík Připravte se na kila knedlíčků
.
Musím pochválit i kresbu, která se k příběhu hodí úplně perfektně. Po prvním díle je mi ale jasné, že hlavním tahákem pro mě budou postavy, které jsou neskutečně sympatické a je těžké si je nezamilovat už po několika stranách
.
Myslím si, že první díl nabídl hodně a jsem zvědavá, co nás čeká dál. Já už se teď hrozně těším
Musím se přiznat, že jsem od tohoto komiksu čekala... poněkud víc. Celá tato série je taková nadstavbová, a ani tady to není výjimka. Pro fanouška Stranger Things fajn kousek do sbírky, jen asi nečekejte nějaké veledílo :/
Na to, jak jsem se téhle mangy bála s tím, jak mi nesedne, tak jsem fakt příjemně překvapená :-) Kromě milého příběhu s pár ožehavými momenty... je tu i poučení. A to, že by se nikdo neměl stydět za to, co ho baví :-) Těším se na další díly :-)
Miluju podcast a proto jsem se do knihy pustila. Opravdu se jedná o defacto přepis již řečeného. Vybavovala jsem si příběhy z poslechu a to mi četbu trochu kazilo. Musím ale ocenit rozhovory s lidmi, kteří se pohybují v oblasti zločinu na konci knihy... To bylo super!
Krásný návrat do příběhu, který je plný čokolády, starostí, radosti a lásky. Krásně jsem si u knihy odpočinula!
Knihy od Meika Wikinga miluju. Jsou na první pohled roztomilé, krásně čtivě napsané, téma je člověku blízké a ještě je kniha doplněna ilustracemi, fotografiemi a různými shrnutími. Překvapilo mě, kolik hygge ve svém životě používám, nevědomky. Tato kniha se zabývá hlavně domovem - jak rozestavět nábytek, jaké prvky začlenit, jak si to doma víc zútulnit (nejenom nábytkem, ale i činnostmi)... Po přečtení jsem měla chuť jít, a všechny hygge nedostatky opravit :-)
Po Páté minutě jsem si myslela, že už to autorky nemůžou trumfnout. Ale opět mě překvapily! V Neexistenci si pro své čtenáře připravily příběh dvou kluků, které k sobě táhne láska. Je to s nimi jako na horské dráze, nahoru a dolů. Ale jejich je krásný, šťastné chvíle střídají pády. Ale dohromady dávají dokonalou knihu!
Spousta kresby, méně textu. Tak bych popsala třetí díl Pokoje v barvách štěstí. I tak mě ale tenhle díl bavil, protože se o trochu víc dostáváme pod kůži dívky, která byla unesena, Sači. Mezi ní a únoscem se pouto prohlubuje a díl mě zase o něco víc nalákal na další díly...
Další díl téhle manga série je za mnou. Třetí díl byl zase o trochu objemnější, než předchozí díly. Ale to mi vůbec nevadilo, protože se manga pořád zlepšuje. Nechybí akce a vtipné momenty. Objevují se i nové postavy, a myslím, že se do budoucna máme na co těšit!
Knihou jsem se prokousávala strašně dlouho. Hlavní myšlenka je skvělá, jen je tu tolik postav a názvů... že jsem to do hlavy prostě nebyla schopná narvat. Je zde i romantická LGBT linka, která by mi nevadila, kdyby byla do kniha vpravena trochu přirozeněji. Takhle to vypadalo, že jí tam chce autorka za každou cenu narvat.
Skvělé čtení, jen trochu hodně detailní popisy .. takže nic pro slabé povahy! :-)