Áňa 998 komentáře u knih
V knize Dvě prázdná místa se opět setkáváme s hlavními hrdiny Benem a Nelou. Kniha začíná dva roky od posledního setkání našich hrdinů a už jen z toho Vám musí být jasné, že náhoda je blbec a emoce tu vyskakují z každé stránky!
.
Myslím si, že oběma postavám prospělo odloučení a mohou začít novou kapitolu lépe, společně. Protože kdo by odmítl druhou šanci?
.
Tenhle díl je hodně o Nele, která v myšlenkách řeší, jestli dělá správnou věc. I když má v hlavě guláš, musí řešit své děti a výlet na hory, který se jí stane osudným. Díky tomu jsem si Nelu trochu více oblíbila. U Bena už to nebylo potřeba, to je prostě sympaťák!
.
Druhý díl mi sedl o něco více, než díl předchozí. Myslím si, že to bylo hlavně tím, že postavy už nebyly tak vyklepané a pomalu jim došlo, co je v sázce. Líbilo se mi i větší zapracování dalších postav, které jsme lépe mohli poznat.
.
Jak jsem se už zmínila, v knize najdete zimní prostředí, takže pro aktuální období úplně ideální! Určitě si ale nejdříve přečtěte Hru na druhou a pak až Dvě prázdná místa, ať máte dojem kompletní!
Před čtením knihy jsem neměla žádné iluze ani předsudky o vztahu, který tu dva hlavní hrdinové mají. Něco jsem malinko tušila z recenzí, které jsem si na knihu přečetla. Snažila jsem se ale na tyto názory zapomenout a vytvořit si vlastní.
.
Když jsme četla anotaci, říkala jsem si, že věkový rozdíl - žena třicet sedm, mladý muž devatenáct... Je hodně. Ale vím o vztazích, kde partneři mají velký věkový rozdíl a klape jim to. Tady mě trochu rozhazovala skutečnost, že mladší muž je synem spolužačky naší hrdinky...
.
Pojďme dát postavám jména. Mladší muž, Ben, je sympaťák, těžko se mu odolává. Ví co chce, a tím něčím je Nela. Je jí třicet sedm, vychovává dva syny a o lásku dlouho nezakopla. Jejich láska se setkává s pochopením, ale častěji spíše s nepochopením. Jejich vztah je opravdu kontroverzní.
.
Na stránkách knihy jsme svědky vývoje Nely a Bena, jejich vztahu, ale i vlastní mysli. Autorka velmi čtivě zpracovala nejen postavy, ale i následky jejich sblížení. Kniha je opravdu jako z reálného života a situaci popsanou v knize nemám problém si přenést do skutečnosti.
.
Jediné co mě mrzí je, že má příběh tak málo stran. Nechala bych si líbit trochu té příběhové vaty, více vedlejších dějů.
.
Knihu jsem přečetla za jediný den, naštěstí jsem měla po ruce volné pokračování, Dvě prázdná místa. Na tu si dáme recenzi zase zítra!
Třídílná série Muzeum je v polovině. První díl neskutečně ubíhal a já byla fakt nadšená. Trošku jsem se bála druhého dílu. Bude ještě lepší? Bude to prudký sešit rovnou do zklamání?
.
Co se týká stránek, jsou na tom oba díly dost podobně. Začínáme od momentu, kterým byl ukončen první díl. Plynulý přechod tady fakt sedl a taky mi pomohlo, že Crew oba díly vydala docela blízko u sebe, takže jsem si dost dobře pamatovala předchozí díl.
.
Nejvýraznější postavou je tady vrchní inspektor Hisaši Sawamura, který pátrá po tajemném vrahovi. Zatímco v prvním dílu neměl příliš osobní zájem, ve druhém dílu už ano. Vrahoun-žabák totiž unesl jeho manželku a syna, na které Hisaši neměl čas kvůli práci.
.
Dokážete si asi představit, jak šílený Hisaši je. Pouští se do pátrání s odhodláním pátracího psa a nezastaví se před žádnou překážkou. Hisaši Sawamura se dostane velmi blízko, ale karta se rychle obrací.
.
První díl byl místy nechutný, ale ani druhý díl v tomhle nezaostává. Není toho tolik, ale sem tam mi naskočila husí kůže. S tím souvisí i kresba, která tomu dosadila pomyslnou třešničku na dost.
.
Líbí se mi, že se sem tam objeví nějaká retrospektiva, dovysvětlující dej.
.
Jsem moc zvědavá na třetí díl. Čekám obrovské finále, ze kterého mi spadne brada. Protože tahle série si to strašně moc zaslouží!
Kniha Pozoruhodně bystrá stvoření se ke mně dostala jako recenzní výtisk. Těžko říct, jestli bych se do knihy i jen tak pustila. Každopádně jsem jí ale dala šanci.
.
Už na obálce můžete vidět Chobotnici, která je i hlavní postavou tohoto příběhu, Marcelluse. Žije ve vodním světě, a odtud vypráví svůj příběh. Nikdo ale netuší, že si ho různě zpestřuje výlety z akvárka a už vůbec, že se dokáže spřátelit s člověkem.
.
Jeho vyprávění, kde děsivě počítá dny svého života, se střídá ještě ve vyprávění s Tovou a Cameronem. To dohromady tvoří dynamický příběh. Feel good s detektivkou a ani trocha romantika nechybí. Marcellusovy kapitoly mi přišly nejlepší, pokaždé jsem se na jeho pohled těšila.
.
Zamilovala jsem si všechny postavy. Nahned Marcelluse, samozřejmě, odmala mě fascinují chobotnice. A on byl tak miloučký! Pak seniorku Tovu, která je na svůj věk velmi akční a i přes smutný osud žije jak se dá. S Cameronem mi to chvíli zabralo, ale on je prostě smolař. Bylo znát, že se sám hledá, ale místy jsem si říkala, zatraceně, co blbne..
.
Tahle kniha je důkazem, že i ty to nejmenší, nejzapadlejší město může odvyprávět krásný a dojemný příběh. Příběh, u kterého dumáte, dojímáte se, fandíte, ale hlavně, odpočinete si.
.
Já knihu četla s úsměvem a dostala mě hned několikrát. Silný, ale zároveň něžný příběh. Čekala jsem asi hodně, ale tohle ne! Rozhodně pro mě jedna z nejmilejších překvapení tohohle roku!
Nová manga, už jsem prostě rezignovala na to, že nebudu začínat novou. Tahle nám navíc byla představena na podzimním setkáním s @crew_komiks, a mě hlodla zvědavost!
.
Mám pocit, že je to moje první manga ze sportovního prostředí. Je tu i školní prostředí, ale ten sport tady hraje velkou roli. Hlavní postavy jsou totiž sportovci, Taiki Inomata je badmintonista a Činacu Kano je baskeťačka!
.
Taiki je takový outsider, ale to mu nebrání v lásce. Platonicky se zamiluje do Činacu, která je nejenom starší, ale díky své oblíbenosti zoufale mimo Taikiho ligu.
.
Zlom nastává v momentě, kdy se Taiki dostane k Činacu blíž. Je to mžik, událost, která otočí Taikimu život naruby. Zároveň je ale krásně vidět, jak moc mu láska leží v hlavě. Na co myslí, jak uvažuje, jak si chování vysvětluje jinak, než Činacu.
.
Příběh je krásným odrazem mladé lásky, se vším co k ní patří. Například se žárlivostí, nedorozuměním. Ukazuje, jak důležitá jsou rozhodnutí.
.
Kresba je jemná, něžná a místy strašně roztomilá!
.
Manga je skvělá pro náctileté, ale i já jako dospělák jsem si ji užila! Moc mě bavila a jsem strašně zvědavá, jak bude příběh pokračovat!
Na úvod bych ráda řekla, že knihy z žánru erotiky nečtu a nemám nějak extra v plánu s tím začínat. Na popud @luccina_knihovna jsem ale po jedné takové knize sáhla s tím, že budu mít pomyslně odškrtnuto!
.
V knize Hrátky v zákulisí se seznámíme se členy metalové kapely a s Myrnou, psycholožkou, jejíž kariéra visí na vlásku. Autorka nás zavede do zákulisí kapely, ale i k dalším libůstkám jejích členů.
.
Pokud jste fanoušky erotických románů, tak tady si opravdu přijdete na své. Je málo stran, kde by nebyla nějaká sexuální scéna. Všechny jsou dost detailně popsané a já se místy divila, že slova nepropálila papír, až tak!
.
Co se týká příběhu, autorka včlenila i vážnější notu. Myrna neměla úplně růžovou minulost, a ta ovlivňuje její přítomnost. To v kontextu s erotikou knize dávalo aspoň nějaký realističtější nádech. Nebudu lhát, bylo hodně scén, kdy jsem si říkala, co to sakra je.
.
Jestli si říkáte, že je škoda, že hlavní linku má pouze jeden člen kapitoly, tak jsme na tom stejně. Co jsem tak pochopila, mělo by se jednat o sérii a kdo ví? Třeba se další díl bude věnovat někomu jinému, i když chemie mezi Myrnou a Brianem byla skvělá.
.
Tahle kniha spadá do tábora buď ji milujete nebo nesnášíte. Pro mě to byla změna žánru, dost rapidní, takže budu diplomat a dám tři hvězdičky. Myslím si ale, že čtenáři jako @luccina_knihovna si přijdou na své.
Druhý díl ze světa SAO byl takový... Doplňkový. Sama za sebe musím takhle zpětně, i po dočtení třetího dílu říct, že jsem z něj pěkně zklamaná. Je to taková vycpávka, doplnění k prvnímu, dále se moc v ději neposouváme.
.
Oproti tomu třetí díl se podívá dál. Pokud Vás zajímalo, jak to, že se ze spánku probral pouze hlavní hrdina Kirito a Asuna pořád spí.. Tady se to dozvíte!
.
Tvůrce hry SAO vypustil do světa novou hru, která se jmenuje Alfheim Online. Je podobná SAO, až s tím rozdílem, že žádný hráč tu není uvězněný. Až na jediného, na Asunu.
.
Kirito jako správný hrdina ji chce zachránit a tak se vrhá do nového světa, kde potká hráčku, která mu je o dost bližší, než by sám tušil.
.
Alfheim Online je plný víl, magie a létání. Pro Kirita trochu šok, ale nic a čím by se nepopral. Zaujalo mě i drobné odkazy na Shakespeara.
.
Kniha je psaná jako román, takže žádný komiks, občas si ale můžete prohlédnout celostránkové kresby.
.
Za mě byl třetí díl fajn návratem do akce a tempa, které trochu shodil předchozí díl. Rozhodně nad příběhem ještě nelámu hůl, anime jsem zatím taky ještě neviděla... Tak uvidíme, čeho se dočkáme dál!
V letošním roce jdu vyloženě po romantice. Na jaře mě dostala Hypotéza lásky a v létě Láska po Španělsku. A pak je tu Co už nikdy nepřebolí, která by měla být ze stejného rybníčku. No, samozřejmě jsem si ji nenechala ujít!
.
Mám radost, že je to i první prosincový tip na čtení. Protože tohle se dá číst kdekoli a v prosincovém shonu Vás krásně vyklidní.
.
Jsou tu dvě super postavy. Naomi, ve všem dokonalá, žehlící problémy své sestry, dvojčete. A pak Knox, atraktivní bručoun, kterého by chtěla uhnat nejedna žena. On je ale samotář, nikdo se k němu nedostane. Tihle dva se setkají ve městečku Knockemout, které je pěkně drsné.
.
Postavy Naomi i Knoxe mě moc bavili. Panovala mezi nimi nevraživost, ale i chemie. Do toho je tu neteř Neomi, Waylay, která knize dodávala roztomilé roztržitosti!
.
Kniha je sice tlustší, ale nenechte se tím odradit. Četla se úplně sama, a kromě romantiky je tu zapojeno i vážnější téma, které do příběhu vnáší "zlé"dvojče Naomi, Tina.
.
Co jsem tak zjistila, tohle by neměla být jediná kniha z prostředí městečka Knockemout a já se strašně těším na další díly. Mám vytipováno několik postav, které by si vlastní příběh rozhodně zasloužily!
.
Tohle byla prostě krása. Lehké, plynulé vyprávění, které sem tam čtenáře vrátilo zpátky na zem. Kniha si pozitivní ohlas určitě zaslouží a pokud hledáte něco pod stromeček pro romantické duše, jste tu správně!
Zvířata mají v mém životě zvláštní místo a vždycky ho mít budou. Ráda si čtu příběhy, díky kterým jim můžeme lépe porozumět, zamyslet se... A takové knihy najdete u @knihy.kazda!
.
Do téhle knihy jsem se pustila, protože jsem si zamilovala tu obálku, zaujalo mě prostředí Šumavy, kde se kniha odehrává a taky jsem si ji prolistovala o pár dní dříve v knihkupectví a věděla jsem, že ji potřebují mít i doma!
.
Jak jsme se již zmínila, podíváme se tady na Šumavu, konkrétně na česko-německé pomezí. Tady žije Wolfgang Schreil, lesní muž, který dokážu mluvit se zvířaty. Má neskutečné schopnosti a jsem opravdu ráda, že se rozhodl vydat knihu.
.
Kniha je napsaná jako když si povídáte při procházce lesem. Klidně, bez zadrhávání, přátelsky. Díky tomu není problém se začít a hltat autorovu moudrost a příběhy.
.
Strašně krásným bonusem jsou fotografie. Barevné, místy celostránkové, ale ve většině menší. Nechybí u nich popisky.
.
Tahle kniha byla krásná, čtivá, poučná, a to je vlastně všechno, co jsem od ní očekávala. Autor je skvělá osobnost, kterých je málo!
True Crime knihy tenhle podzim vycházely jako houby po dešti! Sešlo se mi doma několik pěkných kousků, a Zabiják od Zelené řeky rozhodně patří k cenným přírůstkům! Tahle nepřehlédnutá edice od Joty už je pro mě jistotou!
.
Z této byste si neměli nechat utéct knihu o Tedu Bundym, která je i přímo autorky Ann Rule. Pak je tu ještě kniha o Richardu Ramirezovi, taky skvělá! A neměla by Vám utéct ani novinka z konce října o nejznámějším masakru ve škole, na střední škole Columbine. Poslední jmenovanou mám v plánu!
.
O Zabijákovi od Zelené řeky jsem nevěděla vůbec nic. Seznamovala jsem se s tímhle příběhem tedy od začátku. Ann Rule ale umí děj prodat a opět sepsala skvělou a poutavou knihu.
.
Může se zdát, že 560 stran je na popsání jedné osoby mnoho. Ale tady zabíháte do detailů, seznamujete se s vyšetřováním, oběťmi ale i soudním procesem. Navíc, není opomenuto na fotografie, které Vám jsou dávkovány průběžně.
.
Jako každá kniha z rybníčku True Crime... Ani tohle nebylo lehké čtení. Bylo potřeba si ho rozložit, aby to hlava snesla. Pro fanoušky tohoto žánru ale jistě cenný kousek do zločinoličky!
Dungeons & Dragons je fenomén, o tom žádná. Jsem ráda, že jsme se dočkali i filmu, který mně osobně se líbil. Byl to takový návrat do dob, kdy jsem hltala fantasy tituly po kilech! Pokedo jste ho ještě neviděli, napravte to, nebudete litovat! Zároveň, skvělé je i herecké obsazení!
.
To se vlastně odráží i na této knize, kdy na obálce můžete vidět hlavní charakter, Edgina, kterého skvěle ztvárnil ve filmu Chris Pine. Můj oblíbenec je stejně Hugh Grant coby vypočítavý Forge!
.
Ale i s ním se tu setkáte! Setkáte se tu se skupinkou hrdinů ve složení Edgin, Holga, Simon, Forge, Kira... A vydáte se do doby, odehrávající se před filmem.
.
Cesta do Neverwinteru je prequelem ke zmíněnému filmu a myslím si, že docela obstojná. Na mě byl trochu problém se začíst. Celkem malinká písmena, hodně popisů, nebudu lhát, čekala jsem trošku více čtivosti, vzhledem k tomu, že kniha je doporučena pro čtenáře 12+.
.
Pokud milujete dobrodružné knihy, směle se do ní můžete pustit. Já jsem byla asi malinko rozmlsaná filmem, ale i bez něj mě četba docela bavila. Našli se několik pomalejších míst, ale myslím, že hlavním účelem bylo seznámení se s postavami a prostředím. To se povedlo!
.
Pokud už jste viděli film, tak aspoň zjistíte, jak se celá partička hrdinů dala dohromady a jak fungují. To mi kniha dost vynahradila. Co musím na závěr pochválit, tak to je krásná fantasy obálka!
.
Jak jsem slíbila, další kousek, který doplnil mou poličku se zločiny (zločinoličku) je tady! Tentokrát se podíváme na Plzeňsko. V této řadě knih vyšly priběhy z Prahy a jejího okolí, ale i z Ostravska. Poslední jmenovaná mi zatím chybí, ale to se brzy napraví!
.
Plzeňsko. Nejsem žádný znalec této oblasti, ani tam nejsem nijak často... Ale mám to relativně blízko, takže zvědavost jela na plné obrátky! Byla jsem zvědavá, čím mě kniha překvapí!
.
První co by Vás ke čtení mělo přitáhnout je to, že autor František Müller působí jako kriminalista v Plzni, kde se zabývá odhalováním vražd. Myslím si, že lepší knihu o skutečných zločinech nikdo jiný napsat nemůže, než člověk, který to má z první ruky!
.
V knize najdete popsané čtyři zločiny. Autor celý průběh případu popisuje poutavě, není vynechána žádná důležitost a celkově tvoří čtivý celek, ze kterého jsem nejednou měla husí kůži. Jako zajímavý bonus jsou k případům přiloženy fotografie s popisky. Nechybí ani různá svědectví a další detaily z vyšetřování, kam se jako obyčejní smrtelníci nedostanete!
.
Pro zájemce o skutečné zločiny je tohle rozhodně cenný kousek do knihovničky. Já sama jsem si její čtení dávkovala, přeci jen, není to úplně veselé téma. Několik večerů jsem tedy s knihou strávila, ale kdybych byla jen trochu otrlejší, asi bych ji dokázala dát na jeden zátah.
.
Ani tahle kniha z hromádky skutečných zločinů nezklamala a zase jsem o něco chytřejší. Bylo to jako překročit policejní pásku a být na místě činu, rozklíčovávat každé vodítko. Čtení mě neskutečně bavilo a vůbec bych se nezlobila, kdybychom se dočkali i pokračování!
Poslední dobou se mi fakt hodí mi po ruce nějakou tu e-knihu a když dočtu knihu, můžu hned sáhnout po něčem dalším, nemusím hned běžet do knihkupectví. Takhle jsem měla u sebe i Formulistu, romantiku z prostředí formulí.
.
Od autorky Michaeli Schmiedlové jsem v minulosti četla knihu Druhá šance pro Zoe, takže jsem tak nějak věděla, jaký styl čekat. U Formulisty mi ale po několika stranách došlo, že tohle bude ještě daleko lepší!
.
Začnu ale u prostředí závodů formule. S tím jsem se v knihách nikdy nesetkala a v realitě? Asi maximálně chybným přepnutím programu. Nejsem žádný fanoušek, ale tady mě to vyloženě bavilo a já jsem dostala chuť si formule pustit!
.
Co se týká postav, tady jsem si malinko vylámala zuby na hlavní postavě Vanesse. Nějak mi nešla do hromady role bodyguardky v těle modelky s duší knihomolky. Nechápala jsem, jak může žít s tím, jak se o ní mluví jako v tisku, jako o přelétavé zlatokopce. A pak tu je nerudný Formulista, kterého jsem si zamilovala hned. Dejte přede mě sluníčkovou a zachmuřenou postavy a je jasné, co si vyberu!
.
Kniha má romantickou linku, ale najdete tu i temnější pasáže, jejichž začlenění mě překvapilo, ale víte co? Ono to sem sedlo úplně parádně. Dodalo to knize na realitě a já musela v duchu klidnit tleskající opičku v mé hlavě!
.
Je to jedna z těch knih, kdy se začtete a jedete jak fretky. Na čtivosti knize přidávání střídání ve vyprávění hlavních postav. Nad každou kapitolou je taky srovnání postav v různých oblastech, příjemným bonusem jsou i recepty na dobroty na úplném konci a seznam knih, které Vanessa četla.
.
Tohle bylo strašně milý čtení z pro mě doposud neobjeveného prostředí. Čtení jsem si moc užila a bylo mi líto, že kniha skončila. Vůbec bych se nebránila, kdybych se s Formulistou a Vanessou ještě někdy knižně setkala!
True crime je můj oblíbený žánr a mám radost, že se mi doma plní polička v knihovně s tímto tématem, zločinolička. Letos mi do ní přibylo několik pěkných kousků a moc se těším, až Vám je všechny ukážu prostřednictvím recenzí, ale i reelsu.
.
Dneska bych Vám ráda ukázala novinku Skutečné zločiny v Praze a okolí. Tahle pro mě má takovou zvláštní osobní hodnotu. V Praze trávím vlastně většinu týdne, jako správný pracant. Myslím si, že o ní vím docela dost, ale sekla jsem se.
.
Kniha je členěna na jednotlivé případy, novodobé, ale i starší. I když mám celkem silný žaludek, nedokázala jsem číst knihu na jeden zátah. Dala jsem si knihu hezky postupně a četla ji tak několik týdnů. Tady jde čtivost stranou, je to prostě těžké téma.
.
Za zajímavými názvy kapitol se schovávají známé, ale i neznámé příběhy. Pár jsem jich znala, ale velká většina pro mě byla neznámá. Musím pochválit zajímavé zpracování příběhů. Nechybí fotografie, ale super byla i místa, kde bylo využito zvýraznění kousků textu.
.
Knihu jsem musela číst přes den a v něčí společnosti, jinak bych se asi pořád ohlížela přes rameno. Cítila jsem jemné mrazení v zátylku, a když se objevilo známé místo v Praze, tak to mrazení přešlo v pěknou hrůzu.
.
Tahle kniha byla skvělá, a já jsem moc ráda, že v této "sérii" vyšly i v podání Ostravska a Plzeňska. Ostravská mi ještě do sbírky chybí, ale nepochybuji, že se brzy objeví v mojí knihovně.
Od autorky jsem četla knihu Vesmír rozhodl jinak, která mi asi nebyla úplně souzená. Chtěla jsem zkusit její další knihu a Káva každé půlnoci se nabízela. Kafe miluju a kniha co ho má přímo v názvu? Veru všemi deseti!
.
Od této knihy jsem neměla žádná očekávání, prostě jsem se pustila do neznámých vod. Trochu jsem se bála rozsahu. Přeci jen, 560 stran není úplně málo... Ale obavy mě velmi rychle opustily!
.
Hlavní postavou je Rosemary. Je jí devatenáct a má zajímavý zvyk. Každou půlnoc si dává kafe. Kromě toho ale je tu jeden velký problém. Bulimie. Po celou knihu můžeme sledovat boj Rosemary s touhle zákeřnou nemocí.
.
Objevuje se ale rytíř na bílém koni, který si všimne, že něco není v pořádku a pokusí se Rosemary pomoci. Není to nikdo z jejích přátel, rodiny, věku. Je to její nevrlý třídní učitel.
.
Kniha byla neskutečně čtivá. Obsahuje hodně těžké momenty, ale i romantickou linku zakázané lásky, která mě strašně bavila.
.
Musím říct, že Rosemary jsem si zamilovala. Je to skvělá hlavní hrdinka, silná, inteligentní, statečná. Autorka její příběh nádherně zpracovala a promluvila tak o tématu, které by mělo být více probírané.
.
Knihu jsem měla v elektronické verzi a měla jí tak stále při ruce. Stačil jediný den a já měla přečteno. Hltala jsem každé slovo a byla vyloženě smutná, že jsem se dostala tak rychle na konec. Ne proto, že by příběh skončil smutně, nebo špatně z mého pohledu. Ale protože jsem dočetla jednu z nejlepších knih tohoto roku!
Já prostě nedokážu odolat knihám, které mají na obálce zvíře. A ještě ke všemu roztomilého psíka s úsměvem od ucha k uchu a koťátko mezi jeho ušima? Bylo to jasný!
.
Od malička jsme doma měli nějaké zvíře. I teď jich máme možná až moc... Pes, tři morčata, králík, u rodičů ještě jeden pes, andulky, želva... Asi chápete můj vztah ke zvířatům, že mají v mém životě zvláštní místo a mám je mnohdy radši než lidi. Proto mě knihy s jejich tématikou zajímají a tahle vypadala přímo dokonale!
.
Kniha začíná "hodinou" historie, ale nebojte. Pokud nejste historici jako já, přežijete to. Pak už se přesouváme k sedmi kapitolám, které jsou plné zajímavostí, ale také konkrétních příběhů. Ty se mi asi z celé knihy líbily nejvíce.
.
Kniha je napsaná čtivě, ale je to naučka, ne plynoucí příběh. Četbu Léčivé síly zvířat jsem si tedy několik týdnů dávkovala, ale stejně vím, že se ke knize během příštího roku vrátím a věnuji ji delší čas a úvahy. Protože za to stojí.
.
Po knize najdete malá číslíčka, která Vás odvedou ke zdrojím na konci knihy. I tohle bych ráda vyzdvihla, je znát, že autoři nevařili z vody a kniha má opravdu význam.
.
Pokud máte doma nějakého chlupáče, nebo jste taky zvířomil jako já, myslím si, že by nebylo špatné mít knihu doma a sem tam do ní nahlédnout. Ani jako dárek nezklame!
Dlouho jsem se na tuhle sérii těšila. Hned jak jsem dočetla první díl, pustila jsem se do druhého, Tance za odpuštění. Trochu jsem se bála poklesu kvality, jak to u druhých dílů bývá. Ale víte co? Bála jsem se totálně zbytečně!
.
Pokud se ptáte, jestli je potřeba číst první díl, pro to, abyste pochopili ten druhý... Nemusíte, ale dost silně to doporučuji. Myslím si, že nějak do děje zaplujete, ale nebudete v některých momentech tušit spojitosti a to by byla škoda!
.
Hlavní postava Jack už je známá z Haky za lilii, kde hraje roli vedlejší. Je to ale super týpek a já si ho oblíbila už v první knize, takže jsem se zaradovala, že v té hlavní má místo na výsluní! Novinkou je postava Riley. Ta je strašně správná a moc mě bavila! Mezi ní a Jackem je skvělá chemie a jako hlavní tváře do příběhu krásně sedli!
.
I druhý díl série Hřiště lásky je krásně napsaný. Autorka má plynulý styl vyprávění, nikde to nedrncá a příběh Vás vtáhne do děje. Byla strašná radost knížku číst a úžasně jsem si u ní odpočinula.
.
Líbí se mi, že to ale není jen o cukrování mezi hlavními postavami, ale jsou zařazena i vážnější témata. O emoce tu opravdu není nouze.
.
Druhý díl byl pro mě stejně skvělý, jako ten první. Už se moc těším až si udělám čas na třetí díl, Tetování za trest, který už mám připravený na poličce!
K moderní poezii se příliš často nedostanu. Vlastně, opravdu jen vzácně, ale to neznamená, že ji nemám ráda. Potřebuji ale k jejímu čtení klid, abych si mohla myšlenky uspořádat. Poslední dobou je toho tolik, že takový prostor si najít je umění, ale i tak se mi to povedlo.
.
Jsem moc ráda, že i my máme české autory v této kategorii, a není to pouze zahraniční tvorba například od Rupi Kaur. Všechno, co jsem zapomněla je básnička sbírka moderní poezie od Adély Chrástecké, kterou můžete na Instagramu znát jako @rozaaalie_ !
.
Sbírka je plná básní k zamyšlení na témata jako je nostalgie, přátelství, ale i láska, která hřeje ale taky pálí. A to tady bylo krásně ukázáno.
.
Některé básně jsou kratší, ale najdete tady i delší kousky, navíc v knize, na které je vidět práce. Kromě moc pěkného obsahu je nutné ocenit i grafické zpracování v podobě ilustrací, které krásně dotváří celkový dojem z myšlenek v básních.
.
Básně jsou zvučné, plné emocí. Je znát, že autorka dala do každého řádku kus sebe i srdce. Zároveň ale nechávají čtenáře, aby se do básní sám promítl a nechal pracovat svou fantazii.
.
Všechno, co jsem zapomněla bylo krásné čtení. Každá z básní byla něčím výjimečná a nějak se mě dotkla. Jsem moc ráda, že jsem měla možnost si sbírku přečíst a doufám, že to není od autorky poslední kousek. Ráda bych si od ní ještě něco přečetla!
Tahle kniha je tak nádherná, už jen na první pohled! A to byl vlastně hlavní důvod proč jsem do ní šla. Nádherná pohádková obálka se zlatými detaily... A navíc, autorce letos u nás vyšla ještě jedna kniha, Dívka v medvědí kůži. A tu jsem si po takové lavině chvály nechtěla nechat utéct, takže už je mám doma hezky obě.
.
Ale teď zpátky k Chaloupce na muřích nožkách. Hlavní hrdinkou tu je dvanáctiletá dívenka Márinka. Nemá snadný život. Bydlí v chaloupce na muřích nožkách s babičkou, a nikde se dlouho nezdrží. Chaloupka vycítí, kdy je potřeba být jinde a tak se zvedne a odejde... Pro dvanáctileté dítě je to strašné. Žádní kamarádi, obyčejný život!
.
Posláním babičky Márinky je pomoci mrtvým duším odejít Bránou. Další důvod neštěstí Márinky. Nechce tohle dělat, brzy je ale do tohohle řemesla hozena rovnýma nohama a musí překonávat překážku za překážkou.
.
Kniha je určena pro děti a mládež, ale myslím si, že ani dospělák jí nepohrdne. Je krásně čtivá, příběh ubíhá... A navíc, kniha je krásně zpracovaná. Ilustrace, různá zpestření... Není to jen pohádka!
.
Tahle kniha měla tolik témat, tolik poučení a rad, skrytých mezi řádky. Obsaženy jsou i nelehká témata, jako osamění a nepochopeni. Nádherná kniha, obsahově i zpracováním.
.
Už teď se moc těším na Dívku v medvědí kůži. Jestli bude aspoň z většiny jako Chaloupka na muřích nožkách, tak rozhodně nebudu zklamaná!
Knihu jsem četla v rámci štafety od @radost.z.knih , které moc děkuji za možnost se účastnit a sbírku povídek si přečíst s poznámkami dalších knihomolů
.
Na Jiný kraj jsem se moc těšila, protože knihy od @goldendogbooks jsou jistotou! Navíc, tady se sešlo několik povídek současných autorů, od některých mám i něco načteno a tak to bylo příjemné překvapení.
.
Abych řekla pravdu, myslela jsem si, že mi čtení bude ubíhat rychleji. Já jsem ale požitkář a tak jsem si čtení rozložila. Už jen po úvodu mi totiž bylo jasné, že tohle si budu chtít užít. Krásné uvedení do fantastiky.
.
Pro mě byly silné tři povídky, Křídla, Sloňa a Sami na cestě. Tyhle tři povídky zasahují do reálného života a mně mrazilo. Ostatní povídky nebyly vůbec špatné, bavila mě každá. Ale tyhle tři prostě hrály prim.
.
Jedenáct skvělých povídek, každá jiná, originální, děsivé, mrazivé, originální. Za mě super čtení, a hlavně, objevení nových autorů!