Áňa 998 komentáře u knih
Myslím, že existence knihy Zvedá se vítr málokomu utekla. První kniha autorky, Šepot z lesa, se stal minulý rok velkým hitem, není divu, že se na druhou knihu nedočkavě čekalo. Já jsem zatím prvotinu nečetla (mám ji na seznamu), ale Zvedá se vítr jsem si nemohla nechat ujít!
.
Autorka nás bere v první části do roku 1997, kdy se Moravou prohnala ničivá povodeň. Přítomné tomu byla čtveřice dětí, přátel, kteří spolu zažívají různá dobrodružství. Tato čtveřice najde mrtvou dívku a jedno z dětí, Filip, ji pak vídá i několik let po nálezu. Máme tu vyprávění o povodni, ale nahlédneme i do deníku Filipa. Vše doplňují kapitoly, které nás posouvají v ději.
.
Druhá část knihy je strukturována podobně, pouze s rozdílem několika let. Konkrétně z roku 2021. Moravu tehdy zasáhlo silné tornádo, takže místo povodně tu máme vítr, hrdinové jsou o dost starší, žijí si své dospělé životy. Klasické kapitoly nás posouvají kupředu.
.
Střídání tří různých "vypravěčů" se mi moc líbilo, byla to čtivá jízda!
.
Autorka má moc hezký styl psaní. Zajímavé slovní obraty, krásná slovní zásoba, čtivost, napětí, začlenění nářečí... Byla jsem příjemně překvapená!
.
Kniha byla místy až děsivě reálná. Mrazilo mě z popisovaných přírodních katastrof, litovala lidi. Tolik emocí se za těch několik hodin čtení u mě vystřídalo!
.
Pokud hledáte knihu do nastupujícího podzimu a nebráníte se českým autorům, tohle je jedna z těch, které by Vám neměly utéct. Já jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst a jsem zvědavá na Šepot z lesa, tak chválený. Za mě ale tohle bylo neskutečný čtení a nedokážu si představit, jak ho Šepot trumfne!
@nakladatelstviocelot přichází v poslední době s jednou peckou za druhou. Jako právě s novinkou Dcera měsíční bohyně. Protože se mi líbila Železná vdova, dala jsem se i do téhle nádhery, která má takřka pět set stran. Toho jsem se malinko bála, ale...
.
Brzy se ukázalo, že zbytečně. Nádherná obálka totiž není jediné, co kniha nabízí. Nabízí i krásný příběh, plný asijské kultury, bojovnosti, odhodlání, lásky a dobývání svého místa.
.
Hlavní postavou je dívka Xingyin, která vyrůstá v utajení. Její matka žije ve vězení a o její dceři nikdo neví. Xingyin ale najde cestu ven. Chce zachránit svou matku, ale je to pěkně nebezpečná cesta s nejistým cílem...
.
Jediné, co mi trochu vadilo, tak to byla zase ta jména. Ale naštěstí jich tu není tolik, takže jsem se vcelku hravě našla.
.
Kniha je rozdělena na tři části, ve kterých Xingyin řeší různé překážky na své cestě. Nejvíce se mi asi líbila ta poslední, kdy jsme se vrátili ke skutečnému důvodu toho, proč se naše hlavní postava vydala na cesty.
.
Kniha je akční, čtivá, a taky si něco odnesete. Navíc, po přečtení jsem se dozvěděla, že příběh je inspirován starou legendou.
.
Autorka vykouzlila nádherný svět, do kterého nebylo snadné se dostat, ale když se mi to povedlo, nemohla jsem přestat. Můžu říct, že se mi kniha líbila i o trochu více než Železná vdova, takže pokud Vás ta nadchla, Dcera měsíční bohyně Vás nezklame!
V posledních dnech vyšlo mnoho zajímavých knih, ale vsadím se, že jednu jste určitě zaznamenali. Ano, Beladonu! Nádhernou na první pohled. Pak ale přijde druhý okuk a objevíte nádhernou ořízku, na které je znát, že se někdo vyřádil! Byla jsem zvědavá, jestli i příběh bude tak dobrý, jako obálka...
.
Vzhledem k tomu, že se jedná o knižní senzaci, přistupovala jsem k ní s odstupem, bez očekávání. Brzy mě ale příběh Signy vtáhl do děje! Trošku jsem se bála toho historického nádechu, ale Smrtonoš na sebe nenechal dlouho čekat a jízda začala! Navíc, můžete se těšit i na detektivní zápletku!
.
Abych začala ale od začátku,hlavní postavou je Signa. Trochu zvláštní dívka. Vidí duchy, komunikuje s nimi... a do toho si dokáže přivolat Smrt(onoše). Idylka, co?
Signa navíc po smrti poslední opatrovnice nemá moc možností, kam jít. Ujímají se jí poslední příbuzní, a tak Signa přichází do tajemného sídla Thorn Grove. Ale ani tady nemá klid...
.
Signa je skvělá, ale vyloženě jsem se těšila na postavu Smrtonoše. Má svůj humor, vystupování, hodně lidské vlastnosti... moc mě bavil! Byl to nejdříve malinko rušivý prvek, ale nakonec v dobrém slova smyslu, do příběhu krásně zapadl!
.
Kniha mě nenechala ani chvilku si odpočinout. Pořád jsem přemýšlela, jak to bude dál a kdy už konečně budu mít čas se do ní zase začíst! Je napsána opravdu čtivě a až do konce jsem byla napjatá jak kšandy! Myslím, že k nastupujícímu podzimu je to ideální četba!
.
Skvělou zprávou je taky to, že se jedná o první díl, takže toho bude víc!
K létu patří moře, hudba, zábava... A protože jsem si ho chtěla ještě trošku prodloužit, vrhla jsem se do knihy Léto porušených pravidel, jejíž obálka je přesně taková, jakou jsem hledala. Navíc, na motivy písní Taylor Swift? Nepovažuji se za nějak velkou fanynku, ale mám období, kdy ji hodně poslouchám.. To byla další motivace ke čtení!
.
Hlavní hrdinkou je Claire, která se nás ujme hned na začátku. Společně s ní se vydáme na ostrov, kde se setkáme s celou její rodinou. A že je pěkně velká! Není divu, že je na začátku knihy rodokmen, protože tolik množství postav... asi bych se zamotala!
.
Kromě rodinného setkání se ale taky chystá svatba Claiřiny sestřenice. Mimo jiné ale není opomenuto na tradici a hraje se hra Atentát. Vítězem může být jen jeden a Claire se rozhodne vyhrát pro svou sestru. Na tu pořád naražíme.
.
Téma sestry Claire se nad celým příběhem podivně vznáší. Něco se stalo, ale my nevíme co. Je to jako byste se potřebovali napít vody, tu měli před sebou, ale nedosáhli na ní.
.
Kromě toho tu byl i hravý prvek v podobě Vitta, protějšku Claire. A ano, mezi nimi to i zajiskří!
.
Léto porušených pravidel je milá oddechovka, ve které jsem jen doufala, že bude více Taylor Swift. Čekala jsem playlist, nebo třeba více odkazů v textu.
.
I tak jsem ale nadšená. Záviděla jsem Claire její širokou rodinu, tradice, krásné prostředí ostrova. Bylo to rychlé čtení, na konec léta jako stvořené. A ten konec? Ten mě donutil usmívat se jako měsíček na hnoji
Ve druhé polovině roku se mi tu nahromadilo několik knih od českých autorů. Pomalu se knihami prokousávám a nestačím se divit, jaké poklady jsem objevila! Dneska bych se ráda věnovala knize Nel, která spadá do série Hrdinky budoucnosti a je zároveň i jejím prvním dílem.
.
U knihy mě neskutečně zaujala anotace. Dobrou scifovku jsem neměla v ruce snad věčnost a tak jsem se zaradovala. Když mi kniha přišla, trošku mě vyděsilo malé písmo... Ale to mě neodradilo!
.
Dala jsem se do čtení a samotnou mě překvapilo, jak rychle jsem se do knihy dostala. Z počátku se seznamujeme s postavami. Nejvýraznější je samozřejmě hlavní hrdinka Cornelie (Nel), která je... dokonalá. Krásná, milá, talentovaná. Zrovna se zasnoubila, její život jde jako po másle.
.
Pak se ale zápletka komplikuje. Na scénu přichází vir, který má... zvláštní účinky. Nel tato událost otočí život naruby... A v tento moment začíná ta pravá jízda!
.
Je to první díl, je tu hodně vysvětlování, charakterizování, popisů. Ale i tak děj krásně plyne a hlavní hrdinka je správná. Chová se dobře, nijak neulítává... Je to skvělá postava.
.
Nechybí momenty překvapení, zajímavý nápad s nákazou a virem, který mi připomněl covid.
.
Konec byl skvělý. Jak pro čtenáře, tak pro autorku, protože si krásně udělala prostor na další díl. Na ten se moc těším, a nechávám si pro něj v záloze jednu hvězdičku v hodnocení.
Přiznejte se, kdo z Vás aspoň jednou zatoužil jezdit pravidelně na koni. Byl to můj sen vlastně celé dětství, ale nikdy jsem si ho nesplnila. Jasně, koňský tábor.. ale pravidelně někam docházet by bylo něco jiného. Zůstala jsem tedy pouze obdivovatelem těchto majestátních tvorů.
.
Ke koním chovám obrovskou lásku. Fascinují mě a tak mám doma velké množství knih, právě o nich. Ale už dlouho jsem si žádnou nepořídila. Zaujala mě tedy novinka od @knihy.kazda, která je zpovědí jezdkyně a mluví o lásce a závislosti.
.
Starat se o koně není žádná legrace. Je to sen, který si málokdo může splnit. Autorka nás seznamuje s prostředím, v jakém se s koňmi seznámila. Který kůň byl její první, kdy se přesunula do jiné stáje... až do současného života.
.
Z každé stránky je znát, jak moc vřelý vztah autorka má ke koním. Snaží se čtenáři předat něco ze svých znalostí na každé straně, v každé větě.
.
Jediné, co mi v knize chybělo, byla nějaká obrázková příloha. K tomuhle tématu by se opravdu hodila!
.
Pokud se zajímáte o koně a chcete jim lépe porozumět, nebo jako já o nich alespoň rádi čtete, šup na tuhle knihu. Je to krásná čtivá věc na milé téma. Protože při čtení pochopíte, jak zvláštní pouto se může vytvořit tam, kde to nečekáte.
Jsou knihy, které nenechám ležet. Stačí je mít doma pár dní, svrbění v prstech, pohled se pořád stačí na poličku, kde kniha čeká na přečtení. Znáte ten pocit? Tak takový mám pokaždé, když vyjde nová kniha Roberta Bryndzy. A je jedno, jestli je to napínavá detektivka, nebo smolařka Coco Pinchard!
.
Ďáblova cesta je čtvrtým dílem o Kate Marshallové, která to už od začátku knihy nemá lehké. Do cesty se jí navíc připlete případ tříletého chlapce, který je už nějakou dobu nezvěstný. Zní to jako případ s předem jasným koncem? Možná, ale rozhodně ne pro Kate a Tristana, jejího kolegu
.
Téma není snadné a je mi jasné, že pro jednoho knihomola nebude lehké na čtení. Ale!
.
Už od první stránky jsem byla vtažena do napínavého děje, jak je u knih tohoto autora zvykem. Píše neskutečně čtivě. Navíc, využívány jsou krátké kapitoly, dej se netáhne, postavy spolu často hovoří. Je to rychlovka!
.
To je vlastně asi jediné, co mi vadí. Na knihu tak dlouho čekám, šetřím si jí... a pak je během jednoho odpoledne pryč..
.
Někteří čtenáři označili tento díl za takový průměr. Nechápu proč. Tahle knížka měla všechno, co si od detektivky představuji. Šílený čin, pátrání, viník, rychlý spád... a tak bych mohla pokračovat! Už teď se strašně těším na další díl s Kate!
Dříve jsem četla detektivky pořád. Výjimečně jsem sáhla po něčem jiném, až jsem se dostala k momentu, kdy jsem se jimi prostě přecpala a nebylo nic, co by mě překvapilo. Postupně se k nim ale začínám vracet!
.
Jednou z pomyslných vlaštovek je série o Madison Harperové, která se po několika letech dostala na svobodu. Její pověst policistky je očerněna a ona hledá způsob, jak získat zpátky svůj život i syna. Snaží se přesvědčit své okolí, že ve vězení seděla za čin, který nikdy nespáchala. Do cesty se jí připlete Natě Monroe, bývalý vězeň, kterému se povedlo prokázat svou nevinu.
.
Ti dva se pustí do vyšetřování a krásně jim to po kostrbatém začátku začne klapat!
.
Kniha se četla sama. Spousta promluv postav, akce, ale hlavně, krátkých kapitol. Ty krásně hnaly děj kupředu.
.
Celou knihu narůstá napětí. Řeší se jak osobní životy hlavních postav, tak samozřejmě i samotný případ. Párkrát jsem si říkala, že jsem řešení na dosah, ale to co mě čekalo na samotném konci knihy?! To by mě ani ve snu nenapadlo!
.
Pád do tmy je strašně dobrým výkonem nové série. Doufám, že si autorka tempo udrží, protože jinak by to byla obrovská škoda! Už teď se moc těším na další cestu Natea, Madison a jejich čtyřnohého parťáka, Brodyho!
.
5/5
Strašně se těším na podzim. Už třeba od konce července mám TikTok zaspamovaný Halloweenem a tak se postupně navozuji náladičku. A co by to byl podzim bez hororů?
.
Když se řekne komiks a horor, vyjede mi v hlavě několik jmen, ale jedním z nejzvučnějších je Džundži Itó, autor hororů Ryby, Balónky oběšenců... a další. A teď přichází s humorno-hororovo kočičím příběhem, který vychází ze skutečnosti!
.
Jakoby, nejsem kočičí člověk, ale kočky mě strašně baví. Svojí dominancí, nevypočítavostí. A tenhle komiks je toho důkazem. Dokonale ukazuje, jak si dva kočičáci obtočili kolem prstu autorovu partnerku, ale i autora samotného!
.
Co se samotné knihy týká, i když je v pevných deskách, jedná se o mangu. Černobílá kresba s hororovými prvky, tradiční směr četby, na jaký jsme u mangy zvyklí.
.
Myslím, že Crew nemohla přijít na podzim s lepším kouskem. Horor, osvědčený autor, kočandy a i tak úsměvné momenty. I když kočku nemám, myslím, že nejeden kočkomil se tu najde!
.
A jestli nemáte od autora ještě nic přečteno, koukejte to napravit!
Koloušek je třetí knihou Jany Bernáškové. Předchozí dvě jsem nečetla, a tak jsem Kolouška brala jako knihu, která mě buď přinutí si předchozí dva tituly přečíst a nebo ne. A jak to dopadlo?
.
Přečíst si něco ze života je pro mě často příjemné osvěžení. Když jsem se tedy dala do čtení a prožívala s hlavní hrdinkou Lucií její každodenní starosti, lásku, práci, přátelství... Bylo to strašně fajn a odpočinkové, konečně žádný vrah! Udělala jsem si kafe a hodila nohy nahoru!
.
Lucie je super hlavní postava. Milá, střelená, ale taky si jde za svým. Chce něčeho dosáhnout a být v životě šťastná. Jenže je malinko magnet na problémy, ale ona je řeší, občas ne elegantně, ale s přehledem! Absolutně jsem chápala, proč je okolo ní takový šrumec a zájem! Lucie je prostě živel!
.
Stejně jako je sympatická je hlavní postava, tak na mě působila i kniha samotná. Měla jsem pocit, že je Lucie moje kamarádka a povídáme si u kafe. Kniha je příjemně napsaná a já si u ní úžasně odpočinula.
.
Zároveň se mi ale líbí, že to není jen sluníčkové čtení, ale sem tam se objeví i komplikace, vážné téma, která Vás vrátí zpátky na nohy.
.
Vzhledem k tomu, že jsem naskočila až do třetího dílu, bála jsem se, že mi unikne pár detailů. Ale myslím si, že to nijak extra nevadilo.
.
Knížka mi dělala společnost jedno odpoledne a přesvědčila mě, že bych se měla podívat i na díly předchozí. Je to odpočinkovka, a ty jsou vždycky třeba! Za mě příjemné překvapení.
Musím říct, že to, že jsem si Litersum mohla přečíst v rámci štafety mi vytrhlo ten z paty. Jinak bych se ke knize asi nedostala a skončila by v propadlišti mého nekonečného seznamu na čtení...
.
Litersum mě zaujalo anotací. Mám ráda, když se v knihách objevuje nějaká ta knižní magie. A tady je hlavní hrdinka, která je potomkem knižní postavy! A navíc, odehrává se to v Anglii! Co víc si přát! Jo, hezkého detektiva ze Scotland Yardu... Ale počkat, ten je tu taky!
.
Hrozně se mi líbilo, jaký měla autorka nápad s múzami a antimúzami. V kontextu knihy je všechno vysvětlené, a to opravdu čtivým způsobem.
.
Kniha mi rychle utíkala, byla akční a co se týká psaní poznámek, tak to byla jízda. Měla jsem furt cukání v ruce, jak mě napadaly poznámky!
.
Jsem ráda, že se jedná o sérii. Protože takové téma? Byla by škoda ho nerozvinout dál. Já už se moc těším, a jsem zvědavá na další dobrodružství Litersa!
Na Železnou vdovu jsem koukala strašně dlouho. Měla jsem pocit, že na mě ta nádherná ohnivá obálka všude kouká. A pak jsem objevila možnost štafety, a bylo jasno!
.
Velkým lákadlem na knihu pro mě byla obálka, která prostě nejde přehlédnout a pak prostředí, do kterého je příběh zasazen. Asie a její mytologie! Byla jsem moc zvědavá, žádnou podobnou knihu jsem v ruce neměla.
.
Musím říci, že mi daly zabrat jména. To jsem vlastně i očekávala. Pomalu jsem se ale začítala a s tím přišlo i zaškatulkování postav. Pak už to byla jízda až do konce.
.
Kniha je akční, něco se dozvíte, ale hlavně, opět, je to první díl série. Jsem zvědavá, jakým směrem se bude ubírat pokračování!
Já si pořád říkám, nebudu rozečítat další série. Prostě nebudu, mám toho moc. Ale pak se objeví něco, co mě překvapí, ohromí nápadem, obálkou, je mi sympatický autor... A já tuhle zásadu poruším mrknutím oka. A přesně tak to bylo i u knihy Smysl vraždy.
.
Tady mě dost zlákala anotace. Mrtvola neznámého muže, tajemství, nový případ a zajímavá postava detektivky šéfinspektorky? Nebylo moc o čem přemýšlet, hlavně když se mi do ruky kniha dostala ještě před vydáním. Na to oficiální se můžete těšit 11.9.2023.
.
Ale zpátky ke knize. Začátek byl na mě malinko pomalejší a trochu zmatený. Hodně postav, nesrovnalosti s hlavní hrdinkou Annou a hlavně, přišlo mi hodně velké pochybení na straně policie. Jako kdyby to na Annu chtěli prostě hodit a mít klid. Ještě že se na scéně objevila Helen! Ta je prostě skvělá!
.
Kniha Smysl vraždy je jednou z těch, které vás donutí přemýšlet nad vývojem děje. Budete přemýšlet, kdo je vrahem, jaká byla příčina... Ale nebude Vás to nudit! Autorka vás dokáže nejednou překvapit!
.
Jsem ve výsledku moc ráda, že jsem se do série dala. Jasně, bude na co čekat, ale tohle prostě bude stát za to. Aspoň mi to mozek říká.
.
Na to, jak jsem si ze začátku připadala ztracená, začetla jsem se a pak jela jak tryskomyš. Parádní knížka, kterou ocení každý nadšenec do detektivek. Velkým plusem vnímám Helen, která je skvělou postavou, která neztrácí lidskost!
Když se řekne energie, představím si zářivé barvy, dobrou náladu, produktivitu a pozitivní myšlení. A taky stav, který mi tak zoufale občas chybí. Protože abych byla upřímná, většinu času připomínám unaveného lenochoda. A pak je tu doping v podobě kafe, můj každodenní společník.
.
Protože se pomalu blížím ke stavu, kdy už ani kafe nepomůže, zaujala mě kniha Energie! od Anne Fleck. Německé autorky, která je také doktorkou, takže rozhodně ví, o čem píše. To mi vlastně bylo jasné po několika málo stranách.
.
Co si budeme, není to četba na pár dní. Možná na několik týdnů. Některé knihy prostě musíte prožít a strávit s nimi nějaký čas, abyste je pochopili a něco si z četby odnesli. Energie! je přesně takovou knihou. A i když se nejedná pouze o text, tak je dobré si na ni vyhradit čas.
.
Kromě textu zde najdete různé samotesty, konkrétní příklady pacientů, seznamy před návštěvou lékaře a další. Já nejvíce oceňuji recepty. Několik mám dokonce založených a čekají na vyzkoušení.
.
Jsem překvapená jak moc se povedlo sepsat tolik věcí a poznatků do jedné knihy tak, aby nedošlo k zahlcení čtenáře a ani k zbytečným zmatkům.
.
Můj plán je, knihu si nechat chvilku v knihovně a pak se k ní vrátit. S hromadou tužek, lepíků a pěkně si vše poznačit. Skvělá kniha, která je napsaná srozumitelně, k tématu, které je blízké nejednomu z nás.
Je to pár týdnů, co jsem narazila na jméno autora Jørn Lier Horst a jeho hrdinu Williama Wistinga. Za tu dobu jsem už stihla křest jeho nejnovější knihy Otázka viny, který se konal v Praze na začátku prázdnin. A protože se mi Otázka viny moc líbila, proč se nepustit do dalších případů?
.
Jen bych chtěla upozornit, ze série s Williamem Wistingem není běh na krátkou trať. Série má v současné době patnáct dílů, a Zlovůle je čtrnáctým. Ale toho se nelekejte, nemyslím si, že je nutné dodržet pořadí!
.
Já a detektivky, to je kapitola sama pro sebe. Jsem pěkně vybíravá. Tady jsem se ale zarazila, protože Jørn Lier Horst je severský autor a ty moc načtené nemám. Takže jsem si řekla hurá do toho!
.
Zlovůle začíná velkým průšvihem, kdy vrah prchne na svobodu. Na scénu ale přichází William Wisting a je mu v patách. Do toho se tu motá jeho dcera Line, které chybí maličko soudnost, dle mého názoru. Má malou dceru, ale je sama, kromě otce nikoho nemá. Ale i tak se po hlavě pustí do hledání stop po uprchlém zločinci.
.
Pokud milujete myšlenkové procesy, kterými Vás detektiv ohromí, jste na správné adrese. William Wisting Vám vše vysvětlí, jste opravdu u každého kroku vyšetřování. Což není na škodu, ale občas je tak děj pomalejší a neutíká. Minimálně u mě to tak bylo, mám ráda švih a akci.
.
I tak je ale pro mě objev Williama Wistinga velká věc. Bavila mě zápletka, styl autora. Popisy jsou věc jiná, šlo si na to zvyknout. Věřím, že pokud bude čas a nálada, moc ráda se pustím do předchozích knih.
.
Stejně jako u Otázky viny, tak i Zlovůle byla geniálně zakončena. Spadla mi čelist a musela jsem v duchu autorovi zatleskat. Husí kůže!
Muzikant na jezeře je povídkovou sbírkou, na kterou jsem natrefila díky @navratdomuknihy . Pokaždé, když od nich čtu nějakou knihu, vím, že to nemusí být lehké čtení, ale jedno je jisté. Bude to stát za to, protože si něco odnesu!
.
Tentokrát jsem se tedy vrhla na Muzikanta na jezeře. Moc jsem si o knize nezjišťovala, pouze mě zaujala anotace a to, že se jedná o povídkovou sbírku od českého autora.
.
Při prvním prolistování jsem se trochu lekla délky povídek a písma. Není to úplně můj žánr, ale pomalu jsem se do knihy pustila...
.
A musím říct, že jsem více než příjemně překvapená. Autorův styl mi sedl, nijak do ničeho extra nezahýbá, postavy jsou popsané tak, že víte o kom je řeč. Mezi jednotlivými povídkami jsem si dávala pauzy, ale jen proto, že jsem knihu nechtěla přečíst příliš rychle. Ke konci jsem se dokonce načapala, jak schválně zpomaluji..
.
Každý z hrdinů jednotlivých povídek je vystavěn nějaké zkoušce. Jejich příběhy jsou často smutné, ale i dojemné. Vystřídalo se mi při čtení na obličeji mnoho emocí... A dokonce, autor často zabíhá do historie, a mě to nevadilo!
.
Nedokážu vyzdvihnout jen jednu povídku. Každá je jiná a má něco do sebe. Řekne Vám něco jiného.. Prostě si to musíte přečíst.
.
Jsem moc ráda, že jsem se do knihy dala, a ač to normálně nedělám, chci si ji v budoucnu dát ještě jednou. S lepíky, tužkou a značit si myšlenky, kterých je kniha plná.
.
Letos mám obrovské štěstí na knihy. Nemyslím si, že jsem vyloženě sáhla po nějaké špatné. Dneska bych Vás ráda seznámila s knihou, kterou jsem sice četla docela dlouho, za to na ni ale budu ráda vzpomínat a vracet.
.
Ústřední postavou knihy je David Attenborough, kterého věřím že nemusím představovat. Tato osobnost je žijící legendou a mě jeho život neskutečně zajímá. Je to pro mě jedna z těch osobností s velkým O.
.
V této knize společně s Davidem Attenboroughem procestujete několik zemí. Budete svědky různých dobrodružství. Základními kameny, se kterými se tu setkáte jsou příroda, zvířata, exotika, kultura, lidé... Myslím, že každý si najde to své.
.
Kniha je taková jednodušší. U některých čtenářů jsem zaslechla, že je to snad i zklamání. Za mě vůbec. Je to čtivé, nenudila jsem se. Za to může hlavně to, jak jsem si knihu šetřila, aby mi vydržela co nejdéle.
.
Milým bonusem jsou fotografie. Některé jsou černobílé a musíte je chvíli rozklíčovavat. Přeci jen, jsou mnoho let staré. Barevné fotografie opatřené popisky můžete najít uprostřed knihy na lesklém papíře.
.
Já jsem vděčná za každou knihu, která bude spjata s prací tohoto člověka. Nikdy mě nepřestane překvapovat jeho nasazení pro přírodu a zvířata. A tahle kniha? Další možnost, jak autora lépe poznat, trošku stravitelnější formou.
Je málo knih a příběhů, o kterých můžu říct, že mi zachránili kůži. Percy Jackson je jedním z těchto příběhů. Pamatuji si jeho objevení na střední škole. Totálně jsem mu propadla a zapamatovat si mytologii nebylo snadnější! O to líp, že jsme ji brali v hodinách dějepisu a já prostě věděla.
.
Hrozně dlouho už říkám, že si musím sérii přečíst znovu, potažmo další autorovo dílo. Rick Riordan prostě píše úžasně a pohltí vás svými příběhy. Zatím mi ten návrat mezi bohy a polobohy moc nevychází, ale malým krůčkem se blížím!
.
Tím malým krůčkem mám na mysli nový komiks, který ztvárňuje první díl Percyho Jacksona, Zloděj blesku. Pokud Vám to něco říká, tak je i film. Na ten mrkněte, samá hvězdná jména a mě se moc líbil!
.
Ve zkratce k příběhu: Z Olympu se ztratí Diův blesk. Podezření padne na zakázaného syna Poseidona Percyho, který ale vůbec neví o tom, že je polobohem. Společně s ním všechno zjišťujeme a seznamujeme se hravou formou s bohy, kteří se přesunuli do moderního světa.
.
Co se týká zpracování, kresba se mi moc líbí. Perfektně vykresluje hrdiny. Co se týká děje... Je to takový hrozně rychlý. Mám pocit, že do komiksu nebylo využito úplně všechno a pár stránek navíc by to klidně sneslo.
.
ALE! Myslím si, že nečtenář se zažere do příběhu hned a pustí se pak i do originálních knih. Na to dokopnutí to podle mě úplně stačí.
.
Jsem moc ráda, že se i Percy Jackson dostal dalšího zpracování. O to líp, že je to komiks a zpřístupňuje se tak dalším diváckým okruhům! Byl to moc milý návrat!
.
Je to už nějaký pátek, co jsem si přečetla Národní opruzení od @cojezoe_ . Zároveň jsem ale nečetla její předchozí knihu, Průvodce literární hysterií. Znám tvorbu autorky tady na Instagramu a tak jsem se do knihy konečně teď dala!
.
Průvodce literární hysterií se zabývá 19. stoletím, což pro většinu z nás byla dost nezáživná doba, kterou do nás lili ve škole na hodinách literatury. Jako knihomola mě to celkem bavilo, ale stejně, že by to podnítilo můj zájem o českou literaturu? To ne.
.
Tenhle zájem přišel vlastně až po maturitě, kdy se ke mně semtam nějaká ta kniha z povinné četby dostala a já se po informacích pídila sama. A zjistila, že to nebyla jen nuda a prosazování češtiny. Byla to doba, kdy Boženu uháněl nejeden nápadník, Tyl si pořídil trojúhelník a Mácha vesele při hašení popíjel... No, ani nechtějte vědět co, ale rozhodně to nezkoušejte.
.
Na objevení těchto perliček má lví podíl právě @cojezoe_ , která to v literární hysterii pěkně shrnula. Byla místa, kdy jsem měla vytřeštěné oči, kdy jsem se nahlas smála, ale i nadávala nad osudem. A zároveň, jsem si vedle psala tipy na knihy.
.
Líbí se mi, jak je kniha napsaná. Rychle, svižně, lidsky. A pak taky, bonusy ve formě poznámek, tipech na knihy, výlety... Úryvky. Prostě nemáte šanci odejít!
.
Tuhle knížku bych fakt do školy přímo nakázala. Vyhodila bych ty nudné učebnice a nahradila to tímhle, protože tohle? Myslím si, že minimálně většina dětí by si zapamatovalo víc, než to, co je jim ve škole předáváno.
Na knihu mě nalákalo minulý rok na @svetknihy nakladatelství @conqueer.cz . Tuším, že právě minulý rok byla obrovským hitem a rozpoutala u nás tak vlnu nadšenců T.J. Kluna. Společně s @alexsmangandbooks jsme si jí koupili, ale myslím, že Alex se do ní pustila dříve...
.
Hlavním lákadlem pro mě byla obálka a taky nováček na scéně, @conqueer.cz , protože jsem zvědavá. V současné době od nich mám doma několik knih, které jsme si přitáhla z různých míst. Ale tahle byla první, a tak mi přišlo symbolické, s ní i začít.
.
Když jsem se pustila do čtení, tak jsem vlastně neměla nijak vysoká očekávání. Překvapila mě postava Linuse. Morous, notorický pracant, co si libuje v rutinně a paragrafech. Říkala jsem si, ajeje, kam jsem se to dostala...
.
Ale pak přišel příjezd na ostrov a Linus se pomalu začal měnit. Našel správné prostředí, lidi, lásku... A stal se zázrak. Zjišťuje nová tajemství, která také mění jeho dosavadní život...
.
Nebudu lhát, je to jízda. Nečekala jsem, že mě kniha tak pohltí, takže jsem jen četla a četla. Příběh mi trochu připomněl Sirotčinec slečny Peregrinové, ale to hlavně díky prostředí a magii..
.
Teď tu mám na poličce autorovu další knihu, V životech loutek. Ráda bych svoji sbírku do budoucna rozšířila i o titul Pod šeptajícími dveřmi. Co si budeme, obě mají nádherné obálky a já se na čtení strašně těším