Andi komentáře u knih
Jen tak mezi námi děvčaty, nevíte náhodou kde bych si mohla pořídit pořádnou rochii? Abych si do ní mohla kapitána zabalit a vzít s sebou domů?
Že já hloupá jsem se pustila do čtení. Kdo z vás četl Měsíční kroniky a netrpělivě čekal na Winter? Tak. Můžu si za to sama, měla jsem počkat až vyjde celá série a pak si to pěkně přečíst při čajíčku všechno zároveň.
Je to tak napínavé, pořád se tam něco děje. Skvělý příběh. Jsem hrdá na to, že u nás něco takového vyšlo.
Knihu jsem se rozhodla přečíst proto, že jsem si chtěla o tomhle pánovi zjistit více. Proč dělá to, co dělá a co ho k tomu vede. A proč ne?
Nejsem fanoušek, nikdy jsem nebyla. Babiše, ani kohokoliv z ANO jsem nikdy nevolila, ani to nemám v plánu. ALE
Žádná hrůza to není. Dávám 50%. Tedy - můj souhlas s jeho vizí je asi zhruba na 50ti procentech. S některými jeho plány a sny zásadně nesouhlasím, ale pozor, některé se mi naopak zdály jako dobrý nápad, ve výsledku to máme tak půl napůl.
Rozhodně se ničeho neobávám, je jasné, že jeho vize se na 100% nesplní, takže jsem v klidu. Samá procenta tady. To mám z té knížky. Tss.
Je to přehledná a dobře - snadným jazykem - napsaná kniha.
Wow, tak tohle chcete! Takový příběh tu ještě nebyl. Drží vás v napětí, doufáte, zoufáte, mumláte si pod vousy: "Nechoď tam!". (úlek, radost, smích i strach) tohle všechno při čtení Naslouchače zažijete. Vtáhne vás do děje a nepustí. Vlastně pustí, ale až knihu dočtete, abyste mohli okamžitě běžet pro druhý díl. -krásná obálka-
To nadšení pro knihu upřímně nechápu, na tohle jsem čekala kdo ví kolik týdnů, než na mě v knihovně přišla řada? A to prosím pěkně fakt, že jde o knížku pro mládež beru v potaz. Rozuměla bych tomu, pokud by se to líbilo cílovkám, ale pro dospělé ženské, to je snad trochu moc. Vždyť se v té knize nic neděje. Pořád si tak čekám a doufám, že se začne něco dít, čtu dále. Už? Strana 150 a ono nic. To už jsem se do čtení moc dlouho nutila na to, abych tomu dala ještě šanci. Přeskočila jsem na posledních pár stran. O nic jsem nepřišla. Dopadlo to přesně tak, jak jsem si myslela, kniha byla předvídatelná jako naši politici.
Ou! Na to nesmím zapomenout. Pojetí doby (někdy za průmyslové revoluce?) bylo podle mě až moc moderní - bylo totiž čistokrevně feministické a spíše napsáno jazykem hodící se pro dnešní dobu. Ne pro 19. století. Tedy moderně pojatá blbost pro třináctky odehrávající se v době změn. Taky bylo nutné v každé druhé větě čtenáři připomínat, že ženy mají taky hlas, názor, taky mozek a mohou a umějí pracovat, jsou chytré a mohou studovat. Atd.
Dvě hvězdičky - Za skvělý překlad a za krásnou obálku. Tedy nic, za co by byla zodpovědná sama autorka.
Tak melancholické, tak jiné. Svižné čtení plné zajímavých setkání dvou lidí, kteří se postupně sbližují. Oddechovka. Líbila se.
Je to snad, pokud si z toho udělám srandu, trochu jako turistický průvodce pro cizince - "nahlédnutí do japonské kuchyně a mnohem více" v příběhu. ;)
Útlá knížečka, která se přeceňuje. Přesto na téma iracionality a hlouposti lidského konání patří k těm lepším. Jiná díla autorova se týkají létajících strojů a pilotů - Při srovnání děl mi připadalo, že Malého prince snad Exupéry ani nemohl napsat, tak moc byl způsob psaní rozdílný. Nebo to bylo ztraceno v překladu.
(SPOILER) Už nějakou dobu mám v plánu se vypravit do Krnova, kde žije největší komunita Řeků u nás. Musí to být krásné město s krásnými lidmi. A jelikož jsem z Ostravy, velmi se mi líbily ty části v níž se děj odehrává. Je pěkné se dozvědět, jakým způsobem se žilo v mém městě ještě před mým narozením a dokonce i před narozením mých rodičů. :-) Paráda.
Konečně jsem po dlouhé době a několika mezi-knih (od autora) narazila na něco pořádného. Totiž, všechny jeho knihy se mi líbily, ale tahle je po Alchymistovi druhá TOP.
Příběh o třech ženách, které to nevzdaly.
Kniha není nijak zvlášť dlouhá, je stručná, ale zato velmi důrazná a hraje vám na city. Tedy například já jsem v poslední kapitole už jen brečela dojetím jako želva. Je pěkné si přečíst o tom, jak jsou ty naše životy propojené, ani o tom nevíme. A co teprve dokáže jeden takový na první pohled nenápadný cop ... ?
Nechápu, že jsem ji ještě nečetla. Skvěle napsané, a to to byl takový hit, který vyšel těsně před druhou světovou ... ta ironie. Co válka lidem bere, jakou spoušť za sebou zanechá ... některé pasáže se mi těžko četly. Scarlett mi byla neskutečně protivná, taková sobecká pipina, ale nakonec se ukázalo, že ona je tou skutečnou superhrdinkou. Takže nesuďme knihu podle obalu?
Tahle autorka u mě skončila. Dostala druhou šanci, je to větší hrůza než ten její "Dvůr." Ten byl jenom nudný. Tady se snažila o jakýsi "cool" jazyk, protože teď to napsala pro teens přece. Jediné co udělala bylo, že postavy jí mluvily sprostě a brali drogy. Nedoporučuji to tedy vůbec číst. A už vůbec si nepřeji, aby to četly děti. Při čtení knih se mi v případě "programovacího" obsahu zapne kontrolka. Dávám na intuici. Nelíbilo se mi ani oněch milion druhů a ras, v "Černé čarodějce" se to dalo, tady to bylo nepřehledné. Haló nad jejími knihami upřímně nechápu. Na téhle bichli se mi líbilo pouze jediné - obálka. Toť vše.
Četla jsem úplně poprvé a teprve nedávno. Jedna z nejkrásnějších knih vůbec. Tohle snad ve školách na seznamu povinné četby děti nemají, že? Měly by. (Třeba namísto Harryho Pottera)
(SPOILER) Holky a kluci - to, že půjde o pentalogii se ví už dlouho. Osobně mi vadil přístup Hostu, než knihu vydali, už jsem si pomalu začala myslet, že dřív bude konec světa.
A co se týče ději samotného, trochu mě zklamala kapitánova linka. Nakonec má své mouchy, a to jsem si ho malovala jako super chlapa.
Hodnotila jsem jako 5 555. čtenář, to je skvělé číslo.
Jsem unesená, nadšená a víc než spokojená. Knížka mi dodala novou energii do žil. Toto není obyčejná kniha, kterou napsal obyčejný autor, jde o poselství pro mnoho lidí, kteří chtějí naplnit svůj Osobní příběh - dá Vám mnoho - v případě, že jste knihu otevřeli v ten pravý čas.
A pokud nechcete, alespoň si určitě užijete čtení pěkného příběhu.
Nemám slov, protože tenhle skvost se slovy popsat nedá. Nevěřícně kroutím hlavou nad fantazií autora, nad všemi těmi vymyšlenými "pohádkovými" bytostmi. (nejednou jsem vyjeveně zírala - i s otevřenou pusou). Samozřejmě také smekám nad příběhem. Přiznám se, že první část knihy (známe z filmu), kde byl hlavní postavou Atrej se mi líbil více, než další části s Bastienem, aneb kam se na Atreje hrabe Vinnetou nebo Superman ...
Všichni jsme plakali u scény, kdy Atrej přijde o svého koně v bažině (kam se hrabe Titanic) ... Vezmeme-li to kolem a kolem, jako celek, včetně poselství, jde o velmi originalní příběh, který si čtenáře vždy najde. Je to přece nekonečný příběh ....
V těchto dnech dalších zbytečných voleb se hodí z knihy citovati:
"Na jeho světě jsou lid lidi. A vůdci jsou veleještěři. Lidi ještěry nenávidí a ještěři jim vládnou."
"Zvláštní," prohodil Arthur, "myslel jsem, že jsi říkal, že je to demokracie."
"Říkal," potvrdil Ford. "Taky že je."
"Tak proč," Arthur jen doufal, že to, co říká nebude znít směšně a tupě, "tak proč se lidi ještěrů nezbaví?"
"To je totiž vůbec nenapadne," vysvětloval Ford. "Všichni mají volební právo, a tak předpokládají, že vláda, kterou si zvolili, víceméně odpovídá vládě, jakou by chtěli."
"Chceš říct, že oni ty ještěry skutečně volí?"
"No jasně," Ford pokrčil rameny, "ovšem."
"Ale," Arthur se opět dostával k velké otázce, "proč?"
"Protože kdyby nezvolili jednoho ještěra, mohl by se na to místo dostat nesprávný ještěr. Máš tu nějaký gin?"
_________________
A tak si lid žije i nadále ve sladké nevědomosti. A vůbec je podle mě tahle sága tak oblíbená a vtipná proto, že se v mnoha věcech vidíme a poznáváme. Pak se jen tak uchichtáváme pod vousy s přiblblým výrazem, že nás se to přece netýká - je to sci-fi ...
Hmmm? Musí to mít plný počet hvězdiček, když jde o tak obsáhlé dílo? Louskala jsem to 5 měsíců - protkáno několika dalšími knihami - nevím, jestli se do toho Dumas tak zamotal, že některé věci nebyly dotáhnuty do konce, nebo jsem se do toho tak zamotala já ... takhle, nebylo to vůbec špatný, takový ten typ příběhu, který by mohl pokračovat až do aleluja ... no hotový nekonečný seriál. Zakončeno to bylo poměrně pěkně, Dumasovu a Maquetovu tvorbu mám ráda, tenhle román jsem měla na seznamu už hodně dlouho, tak mám konečně splněno. A jo, stálo to za to.
Sama nemůžu uvěřit, že to řeknu ... ale film byl lepší než kniha.
Jako první jsem viděla film, zde jsem se nechala zlákat vysokým hodnocením. Nemohla jsem se dočkat, až knížku dočtu. Byla nezáživná.
Je velice nepravděpodobné, aby se člověk s takovým dětstvím z ničeho nic začal uzdravovat skoro ze dne na den a dělal pokroky tak rychle. Co dělala do té doby? Velmi čtivá knížka, bylo zajímavé číst o myšlenkových pochodech psychicky labilní ženy, o jejím pohledu na svět a na život. Poučné, předvídatelné, příjemné čtení.
Má třetí autorova kniha. První byla "Důvody, proč zůstat naživu", po které jsem namátkou sáhla u pultu v knihovně, aniž bych tušila o čem bude. O depresi? Zajímavé téma, o té nic nevím. Začtu se. Psal o sobě a svém životě. Poté autor vydal svou první beletrii "Vězeň času". Knížka to byla pěkná, ale tahle je ještě lepší. Dokonce i sám pan spisovatel od té doby, co psal o své depresi, jaksi zkrásněl. (dle fotografií tehdá vs. dnes, zdr. google) Asi něco pochopil, něco dokázal.
Ony ty úvahy o životě byly v knize občas dosti únavné, protože jich bylo moc, ale stejně se od knihy nedokážete odtrhnout. Je velmi čtivá.