andrea7191 komentáře u knih
Kniha, která mě v dobách největší slávy S. Kinga bavila. Četla jsem jí znovu, po cca 10 letech a už to nemělo ten náboj, ale možná je to i dáno tím, že jsem věděla o co jde a jak to dopadne. Ale i tak..... Kingův styl=klasika.
To samé jako u předchozí knihy Dítě zvané "To". Nebudu rozhazovat hvězdy, nesluší se to, alespoň pro mě. Klobouk dolů před člověkem, který se z malého kluka stal!!!!
Další kniha z oblíbeného žánru mojí sestry. Nemám k tomu moc co dodat, nenechala mě v klidu stejně jako první díl.
Perfektní příběh. Střídání vyprávění se mi líbilo a nedělalo mi to zmatek v hlavě, jako u jiných knih. Budu si trochu honit triko a řeknu, že asi tak po polovině knihy mě napadla možnost, jak to ve skutečnosti je a nemýlila jsem se. Každopádně by mě ani ve snu nenapadlo, že je to všechno tak zamotané. Super se čte, kapitoly jsou krátké, děj ubíhá velmi rychle, že se člověk ani nenaděje a je na konci.
Bezvadná kniha, která se čte sama od začátku do konce. Oliver. Je to zmetek nebo oběť? Velmi podařený příběh.
Kniha je napínavá, čtivá a i dnes, po letech, kdy jsem jí četla poprvé a nyní se k ní vrátila můžu jen říct, že King je prostě KING.
Čteno už před časem, ale ani dnes kniha neztrácí na atraktivnosti, ba naopak.
Při čtení knihy jsem měla neustále na mysli, že se jedná o skutečný příběh spisovatelky a musím říct, že jsem knihu párkrát odložila, protože to bylo opravdu VELMI emotivní čtení. Nestává se mi, abych u knihy brečela, ale u této knihy to snad ani jinak nejde. Nevím, zda se o této knize dá říct, že je dobrá, protože není v tom pravém smyslu slova není.
První kniha o svědectví v koncentračním táboře, která mě tak úplně nezaujala. Čekala jsem víc. Je to spíš óda na hrdinku, což je fajn, že takový lidé byli, ale obsahově mě to zklamalo. Čtení je to max na 2 hodinky.
Po přečtení mohu konstatovat jedno: kniha sama o sobě nedá návod a konečné řešení. Je to v hlavě a o tom, jak kdo k věcem kolem sebe přistupuje. Ale řekněme, že ukazuje další cesty a to, jak se z věcí "nepo*rat".
Čekala jsem od toho trochu víc. Koncepce knihy se nijak neliší od jiných. Recepty jsou pro mě celkem nepoužitelné (jedu rychlé a snadné recepty) a cvičební prvky je pro úplné začátečníky téměř nemožné odcvičit. Spoustu textu v knize jsem přeskočila nebo přelítla rychlým okem, takže je dost možné, že mi něco důležitého uniklo, ale myslím, že knihu pošlu dál a nebudu toho litovat.
To je neuvěřitelná bejkárna. Víc psát netřeba.
Jsem zklamaná. Jako jasně, jsme jiní, máme jiné chápání a jednání, ale nemůžu se s většinou ztotožnit a pochopit názor autora. Byla místa, kdy mi to připadalo velmi jednostranné, chcete-li, tak i šovinistické s názory, které se shodovaly s názory dob dávnějších. Neubráním se tomu, že je zde na ženy nahlíženo jako na tu jednodušší polovinu, která je permanentně ovládána emocionálními výkyvy, zatímco muž je ten racionální a praktický. S tímhle jdete do háje. S tím se prostě nestotožním, a to nejsem feministka. Ale jako rovnocennost je daná. Tak zo je a bude. Tečka. Málo která kniha mi nezvedla mandle tak, jako tahle.
Hubálek je v tomto odvětví klasika, tady není co vytknout. Pokud se někdo zajímá o toto téma více, určitě ví, o čem je řeč. Každopádně mě přijde zajímavé nahlédnutí do světa kriminality.
Čekala jsem něco víc, ale už po prvních pár stránkách mi bylo jasné, že to nebude žádnej odvaz. No, dočetla jsem to, nemám ráda nedočtené knihy. Vlastně mi bylo jedno, jak to dopadne, nebyla mi sympatická ani jedna z hlavních postav, ale když už rozečtu, tak dočtu. Ale rozhodně bych tuto knihu nedoporučila jako něco, co stojí za čtení.
Jaj, sentiment pubertálních dob.
Nebyl to úplně můj oblíbenec, byli jiní, kteří mi v době hormonálních let, masírovali již tak dost bujnou fantazii. Ale tohle šlo, to teda jo.
Ke knize jsem se dostala skrze svojí práci, takže moje hodnocení je ovlivněno tím, zda je nebo není uplatnitelná v praxi. Pokud bych jí četla jen jako osoba, která se o toto téma zajímá, tedy laik, byla bych trochu na vážkách, ale jako osoba, která jí četla v rámci svého povolání jsem spokojená. Kniha sama o sobě nedá návod, ale dá náhled a pokud by člověk zůstal pouze u této jediné knihy, nedá mu téměř nic. Takže, po profesionální stránce dobré, ale je nutné si k ní nastudovat i jiné knihy (např. Úlehla), aby se mu jisté věci "pospojili".
No, tak holt zase půjdu proti proudu..... Nějak nerozumím tomu, vcelku vysokému hodnocení. Po té spoustě času stráveného nad detektivkama to chtělo něco "lehčího", ale že sáhnu po, až takové jednoduchosti, překvapilo i mě samotnou. Ne, že bych nějak opovrhovala takovýmto dámským čtivem, naopak, ráda se začtu, pokud to má hlavu a ideálně i patu, ale tohle nemá ani jedno. Tedy takhle, pokud záměr autorky byl napsat knihu o tom, kterak si to na každé druhé stránce někdo rozdává a zapomenout na to, že by to mělo mít nějaký příběh, tak mise splněna. Ono se to dá číst, jako proč ne, ale po pár stránkách už je to jen o tom jednom a nějaký aspoň trochu zajímavý příběh v pozadí nikde. Napadá mě ještě otázka, proč má frajer v každé podobné knize nádobíčko jako vytesané od Boha a je to nadsamec jako kráva? Jako jasně, ženský nechtějí číst o umaštěném troubovi s malým kašpárkem, co neví co a jak, ale není to už trochu nudné? Dočetla jsem, ale s velkým sebezapřením, protože moje malá vada, v podobě lehké obsedantně kompulsivní poruchy, mi nedovolila nechat další knihu ladem bez dočtení.
Vyšla nová Lanczová? Musím jí mít. V pubertě mě v knihovně nezajímalo nic jiného, než King a Lanczová. Dnes se tomu směju. .-D Ale tehdy, to mělo jiné grády. Cílová skupina autorky je naprosto jasná a svému účelu poslouží perfektně.
Tahle kniha jde naší rodinou od mého dětství až do současnosti a putuje dál a dál napříč rodinou. Moc hezká knížka.