Andrejz komentáře u knih
Mám takový svůj oblíbený úryvek, díky němuž mám tuhle knížku tak ráda. Vždycky se musím usmát, když si na něj vzpomenu.
"...Nasadil jsem si loveckou čepičku, otočil jsem ji štítkem dozadu, jak jsem to měl rád, načež jsem zařval, co mi plíce stačily: "Spěte sladce, vy inbecilové!"
Vsadím se, že jsem vzbudil všechny na celým poschodí do jednoho. Načež jsem vypad. Nějakej tupec rozházel po schodech šlupky od buráků a já si málem zlomil ten svůj slabomyslnej vaz."
Rozebírali jsme si ho ve škole - to mě zachránilo. ;) Asi bych všechno nedokázala tak dobře rozkrýt. Krásné dílo! ;)
Další dílo patřící k české klasice. Závěr mě překvapil. Nutno ocenit Mrštíkovský smysl pro detail.
Čtení mě moc nebavilo, musela jsem se dost přemáhat. Rozbor ve škole mi ale taky potvrdil, že každá z povídek má svou cenu a na něco naráží - nebyla napsaná "jen tak". Nejvíc jsem si oblíbila asi povídky O měkkém srdci paní Rusky, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku a Přivedla žebráka na mizinu. Ale povídky všeobecně nejsou můj šálek kávy ;).
Tahle knížka je úžasná! Charlie si mě prostě získal - a to nejen svým hudebním vkusem a výběrem knih, kterým se určitě inspiruju! ;)
Knížka mě mile překvapila. Rozhodně není zdlouhavá ani náročná a příběh je milý.
Povídky nejsou můj oblíbený žánr, tahle knížka mě však překvapila. Každá z povídek byla totiž tak skvěle promyšlená a vypointovaná, že jsem žasla. Perfektní, čtivé a vtipné!
Nezapamatovala jsem si sice všechna fakta té knížky, získala jsem z ní však pocit, že Masaryk byl někdo s velkým N. Člověk, kterého bych si měla vážit. A to byl, mám pocit, účel.
Asi jsem si od toho slibovala víc. Ale ráda bych někdy viděla divadelní zpracování.
Když jsem přeskočila předlouhý popis Paříže, knížka mě chytla. Pořád jsem doufala, že skončí dobře! Vůbec první knížka, jejíž konec mě doopravdy rozbrečel.
Předčila moje očekávání (příliš neholduji veršům a ruské literatuře - i když to chce spíš, myslím, čas) svým příběhem!