andrii24 komentáře u knih

Na charakterový příborník. Přeborník. Rezident, bez derniér. Svého času nezadržitelný motor, kmotr bránící tempo temna, (ch)rám rodiny. Berte ho, rabiáta filmových příbytků, beze zbytku. Od nártu po nitro.

51 30.10.2024

Pomět se, procházet, bez map, ledabyle. Co myšlenka myšlenku mine. Dvoranou vzpomínek. Dvořit se tvářím, kadeřím let, co mají šmak, tempo, vzlet.

44 21.10.2024

Blízká setkání s labužníkem nad labužníky. Příznačné, sdělné esence bytí. "Od nevidím do nevidím," kdy neprohodil jen pár slovních jednohubek, to byly (c)hody osobitého monologu. Pohotová hbitost držení mluvidel. Družení se, neuhýbání z hutných lánů možností jazyka. Toho, který se narodil v měsíci, kdy je připraven košík na královny, krále lesa, na karlata. Potvrzená svědectví o šik Člověku se slunečníkem, jenž vším naladěn, vládl rýmem "mašinfíry" života.

58 04.10.2024

Krystalická ladnost lákavého aristokrata. S klarinetem emocí. Recitátor citového "knížectví." Z pobřeží, které křižovali racci, alky, po hollywoodský ryk, (ne)naladění se v lodi lidí, na karátové dravce.

Salon se šampaňským, který opájí. Malovaný i mollový stav snů. Romance a balady. Román(k)y s emocí. Parafy známé mondény, slečny ze zámoří. Stříbrné nylonky. Stříbrné paleto. Přetržené nitky palety let. Na mramorovém podloží.

50 18.09.2024

Ta záře podzimu, tančící vůněmi medových hrušek, umí se dvořit bardům múz. Pikantní poetice. Paříži, Bordeaux, baretům. "Bridži" charakterových rób. (Ch)Vilce o samotě, ve vanilkové zátoce, při západech slunce. Z modravých, do peřinek v bordó.

55 04.09.2024

Pro vás. Provincie, "vitrína" smyslů. Šampaňského polí, plných fuchsiových copů. Tón v tónu, krok po kroku krajinnou výmalbou. Po parfémovaném plenéru, náhrdelníku na omamné šíji času.

Vyplaví se odnikud. Vypoví, pod štítkem, klenutím stáje "Delf." Život. Vypraví vraní klín, vrané hoře hřívám.

49 03.09.2024

Osaměl BAZÉN. Odešel poslední koupající se v náhlých pohnutkách mysli. I BORSALINO ztratilo svého nositele, kterým byl MUŽ VE MĚSTĚ, proti muži, a to chtělo gin. I tehdy, když podlehl iluzi PLNÉHO SLUNCE, potřísněného rudými kápěmi. Pocítil dráp drába fauny - KOČKY. Byl soudným svědkem nejedné SPÁLENÉ STODOLY. Bránil spravedlnost, kdokoliv ji ohrozil, coby anachronismus Supermana, ZORRO. Rval se o bytí - nebytí. Krok za krokem. Nerokokovou ruku hodil do ringu cti BRATŘÍ svých. ROCCO. Tanečník Tancredi zase kardinálně ozářil erb GEPARDA. Nejen SWANN, i Baron de Charlus toužil po závanu LÁSKY, "po svém Tadziovi." Pěstovat si v sobě dýchánky, šlechtit intimitu gondol v kavárničkách, ve fiakrech. Míval velké plány, když si "jamesbondovsky" pobrukoval MELODII PODZEMÍ. Jindy ladil márové tóny, když jeho srdci jiní nasypali arsen. TONY ARZENTA. Žádný malý pán. KLANU, i ve SMRTI DAREBÁKA. Dnes davy vzlykají nad synem scén od Seiny. Zápletkami jeho, NAŠICH PŘÍBĚHŮ. Je čas říct SBOHEM, PŘÍTELI. Položit TULIPÁN smuteční barvy. Dopřát sladký spánek. PRVNÍ, věčné KLIDNÉ NOCI.

Ze šatníku sběratelky styků. Mileráda vás zve na rendez-vous. Do vyletněných nížin, na hor(s)ké masivy. Nemravný vír laskonek, špiček intimity těla, které poslední dny a noci nezůstává "na suchu." Je roseno, oblažováno Apollónem, Napoleonovým Adamem. Otevřený budoár, (s) Chardonnay. Dekorovaný apartním štukováním, svůdným te(m)pem, Erósovým šarlatem.

53 15.08.2024

Meditativní melodie z repertoáru trubadúra vlahé paměti. Melodie, jako když na hedvábnou lučinu pod lunu, slunce noci, ulehnete. A pomalu se vkrádá, ve smetanové halence, do lůna Hypnova. Vzletná, na srdeční nástroje to hraná, apoteóza věrné oázy Amora.

58 07.08.2024

Dá-li osud bezmezné múzy, ale pak i uzly, i přesto vnitřní naladění třímá slyšitelný (a)kord. Proti úkladům zdraví. Lorenovský vz(d)or. Vysoká laťka "menšíkovského" ženství do deště.

55 04.08.2024

S tužkou před očima pěl. O obrázcích, obrazech, o vinutí stužkovitých cest. Už v kolébce se tužil. Na bále batolat. Když labské břehy zatoužily. Po hrách děcek, krajinách cukrlat, se dal do služeb strážce mott, k němuž se přistupuje jednotlivě. S tím počítal, než se vydal dál, přidat barvu nalíčené Florencii Hané. Pak scéně z "písmenek." Tou lávou, vydatně. Záblesky nevratné lásky - Thálie. Tu a tam ladně vlét´. Byl "článkem výmalby" filmových řad. Rád "rozhlašoval" po drátě. Na řádcích nevynechal žertéřství své, kolegia. Geografii bytí, v různých oblecích, s úsměvem.

54 29.07.2024

I když nejsem s to rozpoznat (to), co včera. V sobě sebe se nechytám. Soumrak se chystá. Pozhasíná všechna světla. Rozhází klíčenky k myšlenkám, a tak vídám prázdné obrazy. V závrati padám do stavů "mrtva." Poraďte svědkyni reminiscenční slepoty, slepoty "srdce v lebce," než zahrozí úplná tabula rasa, bezvědomí lásek, vrásek, nemajíc život v paměti.

Slet "jo a ne," spřežení vět, zpod módního, lila doplňku, jehož vrch obepíná květ, girlanda borůvkových růží. Stylově "sjede" společenské okruhy. Svébytně hodnotí. Bude pět i výt. Někdy skolí věk, myšlenkou "školy sokovy." Britská Američanka, rekreující se pod modří oblohy Azurového pobřeží, má cosi z pohledu Giny Lollobrigidy. Vede v ní. Nejen k(l)asa "džob" ženského J.R., nastudování nestoudné, kardinální antagonistky. I když není nad macbethovského vampa, který dráždil, nezakolísal. Neztratil lesk charakteristických "kapes" přední temnoty.

55 13.07.2024

To si takhle slunná sobotní selanka sedla se salonní "pachatelkou." Českou Francouzkou hitchcockovských kadeří, jeřabinovým náhrdelníkem, co se skví, medí si na mandlové pleti, aby předala důkazy svého umění. Být společenská i intimní. Neprodlévat jen u "máje," rovinného bytí. Astrální Sirael, dáma s rébusy, sledující motivy "k zatčení" emocí, do vnitřní la(ho)dnosti.

59 07.07.2024

Jako jedno synonymum pro ve zbrani stav. Vztah, který je rozervaný, rozený havraní vrak. Kdy Arésova kavalérie srocuje šero nad Amorem. Raší, valí se. Odteď velí. Trny a jehlice. Jeden druhému adresuje. Dříve veršované, city v třískách, sešrotované, neb kvaltem zatažené Afroditiny závěsy slibují, strhnou ryzí, pilnou. Vrostou do noci kverulantů niter, která hrozí ustláním si "s pilkou," poutem na mramorovém, márovém loži. To skutečně uloží epilog bledulí živáčkům Pyrrhova vítězství, "s karosou" vybouřených černých kaněk. Surově napadené, popadané lásce.

Cílí na barvy, vpité do Tebe. Sedmikrásko monroeovské p(l)atiny. Vlasti šarmantní, s vlasem šampaňským. Po vlně zlatých bublinek. I na břit "barmanství" šenkýřky, brandovské darebačky šatníku zatoulaných hloubek.

Afrodité v rubínové (laguně). Z "dílny" nebes. Diva s bordó hřívou, prameny jako plameny, na vlnách šumivého nitra šeříkově mušelínového župánku. To je jen zbožné markýrování poetické pózy,
lazura pozemských tužeb. Pudřenka iluzí. Sen mizanscén v dekoracích. Lososové suflé s vínem Rosé. Pro lačné davy... Jak myšlenky jdou. Reálnou karavanou. Na srdci ples i blesk. S glancem, v gala. S dýkou. Muška i šelma. Sladěná s krajinou, cestami z nemarcipánu.

55 27.06.2024

(SPOILER) Svlaž, žákyně, hlavu vzpurnou, plnou bažin. Není nad letního muškaře, mušketýra od leknínů, když první motýl nelenil, odletěl.

62 11.06.2024