andrii24 komentáře u knih

Připojte se, zadními vrátky. Propojte se vratkami. S ČLOVĚKEM. Se severákem na zátylku, štědrostí v duši deštivé.

Ten, který byl zavázán, kterého patřičně svázal ryk múz.

Za psího počasí, v kalužích života. Nemyslet na slzy, i když pár se jich spustí. Zvlhne nejeden kapesník. Bez pesimismu hledět, hledat utěšující slunečník, s pestrými pruhy.

(Po)Věz, jak temná mlha padla na rod. Rétor nehodných, vhodných slov. Rozvětvených, vzletných vět, jako piruet. Vymete zmijí řeč, řečiště krve nejvyšší kategorie. Aristokracie trůnu trnů kráčí k loďce Charónově.

51 17.02.2022

Řekl nám. O keři s olivami, tekoucí řece... "Carpe diem." Obraz živého, zakořeněného... Člověk s kořením, přece. Osud zrozený, s obří číší, z níž čiší odraz znalce. Hrozen života, do těla hozený. Přesně, křehce.

Potomci otci iluzí. Spatřil STŘÍBRO, divotvorné dílo. Kouzlo zelektrizovaného prachu, nesené/povznesené mimo/nad realitu. Světlo světel, světa BIO.

Skalní honák. Za rodný cit, hroudu řádu domoviny. Poledním žárem, půlnoční bouří. Krajinou /v/ran, trnů, hákových kopí. Cestu prorostlou infernem, nechej pokosit, řádně zazelenat mírou lidskosti.

Zažeň zatěžkávací nitra žeň. Zbav se těch sychravých výbav, zalykajících se výprav, než sladký vánek jitra uloží tě, vezme ti dech z palet.

Nejen herci v hrnci. :-) Many nám. Ke stolům, hosté, strávníci holdující hodujícím múzám. Zamyslet se nad mlsy smyslů. Na talíři, v pohárcích, miskách.

32 09.01.2022

Jen tak myšlenky samy tepou, unášejí, smýkají... duši z trýzně vyrvat, zahnat, oddálit. Útěkem ze soukolí bolesti, cestou nenávratnou, neb cíle bez samovznícení nelze protnout.

Tahoun sinavých hostin. Tónů baživých, žahavých slují. Za svitu rubínových luceren, chóru churavých orchidejí.

Ten, jemuž byla do hrdla odvážena. Přísná, přesná míra medové temnoty.

V žaketu lemovaném bytostným vánkem osobních sympatií.

Hle. Kdo hledá, najde. Klíč. Hájí. Láme rámě herectví. Umí se vytasit. Diva Samsonova. Krása na podpatcích lemovaná pugéty, patenty. Dáma techniky.

Zanícená osvěta temnoty. Neblahé bažení, tažení nehmatatelných identit. Více a více, jak se (zje)ví, ďáblův stín blíž a blíž se vlní, vycení hnisavě sychravé výpary. Psycho výpady mýcení mr(ou)skavého obočí.

Tlukou, buší. Kati. Duši. Kazotvorná společnost s kladivem. Na střepy. Tolik mříží kříží, tíží žití světel, pár odlesků z nebeských luceren. Svět truchlivé, smutné pohádky a magie, gotické romance žádoucí exotické krásky s kastaněty, ohnivou stuhou ve vlasech a plachého ochránce, "domovníka" kamenného šera, zraněného "zvířete," prince se srdcem.

Napojte se mezi břehy. Po řece bytí přece, někdy klidně, hladce, jindy divoce, se šrámy, různé bárky plují. Jedna přímá, plná bílých labutí. Jiná se klimbá, je černá, zlo budí. Mefistofelovy stinné svody zpod hladiny vycení. Zkrabacený kabátec ohnivě hřeje. Na sebe si ho bere spalující osudí, mrazivého údobí.

Kraji kraj věru bratrem není. Pálí líce, rty, dusající stíny. Pálí nicota, p/r/ach morbidity. Valí se mýty, proudy temné atmosféry. Krev spáleništěm lidství, popelem života.

49 19.08.2021

Poezie rzí, krásy kazu. Smutné vůně se vlní, rozkvétají v existenci "mrazu."

34 08.08.2021

Zadáno pro vznešené tóny, které rozžehnou, nitrem, jako emoční láva protekou a v mysli těch, kteří skutečně naslouchají, zůstanou.