angloumene
komentáře u knih

Populárně naučný úvod teorie pravděpodobnosti aplikovaný na lidskou společnost. Zábavné, chytré a neuvěřitelně lidské. Krásná kniha.


Vlastně souhlasím s většinou předchozích komentářů - kniha vyniká zejména detailními ilustracemi. Obzvlášť super jsou náčrty myších domečků se všemi halami, schodišti a pokojíky. Příběhy samotné jsou takové... slovo, které mám na jazyku je prostě... staromilské. Pomalé tempo, dlouhé přípravy na různé slavnosti, naškrobené čepečky, detailní popis hostin, velmi zdvořilé konverzace. No prostě snad s výjimkou Lojzíkova dobrodružství kniha postrádá trochu akce a nějaké (aspoň maličké) divočiny.
Osobně se k ní už asi nevrátím. I když dokážu si představit, že moji tradičně založenou tchyni by mohla bavit dost. Příběhy z ostružinového houští tedy nejspíš poputují na chalupu :)


Po delší době kniha, která mě dokázala vtáhnout do děje. Tempo tak akorát vybalancované, aby čtenáře dokázalo udržet v pořádném napětí. Příběh je zajímavý, ale už i v dnešní době v některých technologických aspektech zastaralý. Takže čím dřív knihu přečtete, tím lépe uděláte :)


Přehled techniky - hlavně toho co jezdí nebo létá. Takže od běžných aut přes sanitky, hasiče k letadlům, vrtulníkům až po armádní vybavení. Kniha tedy naplňuje svůj název a malé fandy do technicky potěší.


Souhlasím s předchozím komentářem - zvuky jsou extrémně hlasité a tlačítka se špatně mačkají. Z této série je určitě lepší volba Vše, co jezdí a létá. Tam je hlasitost vyvážená, tlačítka se lépe mačkají a je zde i příběh o závodu, takže pro kluky/soutěživé typy lepší kniha.


Moc jsme nevěřila, že mého tříleťáka kniha zaujme. Přeci jen obsahuje hodně poměrně dost odborných informací a obrázků. Šoupátka a vyskakovací okna ale nezklamaly. Se stejným, možná i větším zájmem jsem si knihu prohlédla i já a dokonce jsem se i pár nových informací dozvěděla :)


Pan Podhorský se v Praze a okolí zjevně procházel. Trasy jsou vybrané s citem a každá opravdu nabízí zajímavou procházku. Tempo odpovídá chůzi rozumnou rychlostí (hádám tak kolem 4-5 km/hod podle terénu). Zastávka v kavárně nebo restauraci do časového harmonogramu zahrnuta není. Je tedy nutné vše pečlivě naplánovat, protože řada výletů vyjde na podstatnou část dne. Každopádně jde o super průvodce pro všechny pražany, kteří o víkendu chtějí zůstat poblíž svého domova.


Pokračování prvního dílu Vybarvuj! syna také velmi bavilo. Žádné tečky pro začátečníky, jde se rovnou na pokročilé vybarvování. Úroveň mi přišla jen mírně se ztěžující.
Na konci je možnost volného výběru barvy, ale než se syn nechal přesvědčit, že ten černý okraj neznačí černou barvu, jako tomu bylo u předcházejících cvičení, ale jakoukoliv, chvilku to trvalo.
Kreslící tabulka a závěrečný diplom nechybí ani u tohoto dílu.


K medvědím příběhům jsem se dostala přes moji lásku k jídlu. Nebudu lhát, doufám, že ji přenesu i na syna a Miška s Nedvědem se mi zdáli jako bezva pomocníci.
Po prvním přečtení to vypadá na úspěch. Spousta toho je mňamózní. Příběhy samotné byly fajn, tak akorát pro menší děti. Mě občas unavoval určitý stereotyp příběhů: zápletka, všechno špatně, všechno zlé je k něčemu dobré - dobře to dopadlo.
Uvidíme, jak dlouho bude syna kniha bavit. Osobně se těším až vyzkoušíme recepty.


Kniha je plná praktických doporučení, která na mě neuvěřitelně fungují. Největší výzvou je začlenit je do každodenního života. I tak ale cítím, že se mi po přečtení nejen zlepšil zdravotní stav, ale hlavně nálada. Teď si každý den dopřeju pár minut relaxace – rozdíl je opravdu znát.


Super kniha s výběrem dochovaných příběhů o 'našich' tradičních strašidlech. Kniha je ve svěm odlehčeném tónu zjevně určená mladším čtenářům (adolescentům) a tak nabízí příjemný zážitek, kdy občas lehce mrazí, ale vyloženě bát se určitě nemusíte.
Sama jsem po strašidelných příbězích od malička hodně prahla, a tak se těším, že jestli syn půjde v mých stopách, budu mít co vyprávět.


Skvělý nápad vydat tuto klasiku v mluvící podobě! Snažila jsem se sehnat originál z druhé ruky, ale ceny se vyšplhaly do nesmyslných výšin. A pak jsem objevila tehle poklad – zbrusu nový, připravený na mastné prstíky mého malého objevitele.
Tolik oceňovaný původní obsah doplnily zábavné nové texty. Opravdu dokážou přitáhnout pozornost malých zvědavců.
Drobná výtka? Ten bažant by snad raději mohl zemřít, než bažit po pexesu, a je trochu škoda, že Sparta opět prohrála. Jinak ovšem dávám palec nahoru.


Pokud blogerský fenomém Green Kitchen znáte a obdivujete, pak je jejich at Home kniha trefou do černého. Na každé stránce na vás dýchá ideální rodinný prototyp. Pohledné rodiče i děti, usměvavá holčička a rozpustilý chlapec. Prostě tak to má být.
Podobně správné jsou i samotné recepty. Barevné, hezky naaranžované. Na první pohled vám za jejich konzumaci Vaše tělo poděkuje.
Jestliže s Vámi tehle popis rezonuje a nebo si prostě jen rádi prohlížíte kuchařky, tahle určitě nezklame.
Pokud se ale chcete posunout od tradiční české kuchyně zdravějším směrem - s Green Kitchen at Home doma nepochodíte. Recepty jsou velmi jednoduché (chleba s avokádem no děkuji) nebo naopak dost pracné (snídaně za 25 minut práce mi nepřijde rychlá). Navíc obsahuje řadu receptů, které jsou snad všude a není potřeba si kvůli nim kupovat další kuchařku (zelené smoothie, chia pudink, sushi z květákové rýže...). Největší problém ale je, že dosavadnímu všežravci tohle jídlo nejen nepřijde plnohodnotné, ale hlavně chutné - raději wrap se sladkou bramborou nebo korejské mrkvové rolky? A co takové řepné karbanátky?
Když to shrnu tahle kuchařka je rozhodně fajn pro svou cílovou skupinu. Změnu životního stylu od ní ale nečekejte.


Hejlíkův koncept hodnocení restauračních zařízení skrz jednu osobu mi přijde super. Moc ale nechápu proč bych měla vlastnit knihu. Hodnocení je i na internetu včetně aktuálních informací o otevírací době atp.

Klasika, které už ale trochu ujel vlak doby. Cruella nadávající svým hloupoučkým podržtažkám, knížku posouvá spíš směrem ke starším dětem. Černobílý a až směšně jednoduchý příběh je ale určitě nijak neobohatí. Hvězdy padají hlavně za zajímavou vizuální stránku a novodobé pojetí klasické čarodějnice, která tedy tentokrát pase po štěnatech místo dětí.


Smolný den má trochu smůlu v obálce, která mě docela dlouho odrazovala. Za ní se ale skrývá krásný příběh o tom, že každý den je právě tak smolný, jak smolný si ho uděláme.
Příběh vyjde tak akorát na jeden večer. Dvou a půl leťák velmi spokojen.


Hravá čísla jsou ještě větší mumraj, než u běžných "hledacích" knih. Syna (3r) ale neskutečně baví a od Vánoc sahá v podstatě jen po ní. Krom počítání nabízí i řadu dalších témat, takže určitě neurazí ani nepočtáře.


Jsem ráda, že se nám do rukou dostal druhý díl, který obsahuje méně známé, řekněme "osobitější" koledy. Ilustrace mají trochu temnější nádech, ale jsou jinak velmi povedené a ladí s atmosférou. Koncept je skvělý, i když mám pár drobných výhrad – chybí mi úplný text písní, a například koleda Byla cesta je nazpívaná hodně pomalu, písně jsou ve vysoké oktávě, což dospělým může trochu ztížit připojení ke zpěvu. I tak jsem ale nadšená, že Albi vydalo i zpívánky s koledami. Přes svátky to byla nejoblíbenější kniha mého syna.


Rok v lese je z celé série "hledacích" knih mou nejoblíbenější. Nejvíce mě zaujalo představení jednotlivých měsíců v rámci přirozeného ročního koloběhu. Oceňuji také nenápadné zapojení tématu potravního řetězce, které může být skvělým odrazovým můstkem pro diskuzi. Knihu jsme pořídili, když bylo synovi dva a půl roku, a i teď, kdy se blíží ke třem, nás stále baví. Rádi ji společně prohlížíme a objevujeme nové detaily.


Fiškus, Pettson a stanování nabízejí krásný pohled na svět – dětský (v tomto případě kocouří) i dospělý. Kniha je navíc chytře rozdělená do tří tematických okruhů, takže vystačí na několik večerů. První část se nese ve stylu přísloví „Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše“ a připomíná, že štěstí často najdeme tam, kde ho nečekáme. Druhá část se zabývá strachem a tím, jak ho překonat. A třetí je s humorem mířená hlavně na dospělé – když klevetit, tak pořádně!
Veselé ilustrace jsou samostatnou kapitolou. Jsou plné detailů a drobných vtípků, které odkazují na text a zároveň vybízejí k objevování. Prohlížení zabaví nejen děti, ale i dospělé.
Fiškus a Pettson jsou zábavná dvojka, která u nás doma rozhodně nezůstane jen u jednoho dílu. Tohle je kniha, u které se pobaví celá rodina!
