Ann98 komentáře u knih
Jsem docela zklamaná. Už ze samotného názvu knížky jsem očekávala něco docela jiného. Obecně nemám moc ráda knihy s nadpřirozenými prvky. Přišlo mi, že kdyby autorka napsala příběh čistě o nelehkém období dospívání a hledání svého místa na světě, bez nadpřirozena, udělala by líp. Samotnou knihu jsem nepřečetla na jeden zátah (jak je u této autorky mým zvykem), což už něco vypovídá. Myslím si, že se mohla autorka nad dějem více pozastavit a více si ho promyslet.
Vcelku pěkně napsaný román pro dívky o čtrnáctileté Anetě, která prodělá na školním výletě těžký úraz. Takovou Anetinou vzpruhou a oporou v těžké chvíli byli její spolupacienti. Bylo hezké sledovat co všechno se dá zažít v nemocnici, když má někdo vedle sebe stejně staré spolupacienty. Kniha určitě není zlá.
Čtivě, emotivně napsaný román pro ženy o životě hlavní hrdinky Milady od jejích sedmnácti let až do důchodového věku. Knižku jsem zhltla během několika málo hodin. Imponují mi knihy, kde hlavní hrdinku provázíme celým jejím životem, tato kniha mě potěšila o to víc, že zde byly některé přelomové události naší historie. Co se týče samotného příběhu, je tak neskutečně pravdivý a reálný, až se mi z toho chce brečet, silnější hrdinku než je Milada jsem snad ani nezažila. Život není peříčko a mnohdy se musíme vyrovnat s ledasčím, ale pokud máme po svém boku lidi jako byl například Miladin manžel, i ty největší překážky se dají zvládnout. Za mě jedna z top knížek od této autorky.
Jedná se o hezky napsané pokračování příběhů zvláštního děvčátka, které žilo v drsných podmínkách Sibiře a nyní se učí žít v lidské společnosti na Moravě. Mrzí mě, že jsem četla až druhý díl a první mi nějakým záhadným způsobem unikl. Kniha je napsaná s citem (zvlášť pro mladší čtenáře), i když má u mě jedno mínus za svoji prediktabilitu.
Rozhodně tuto knihy nějakým způsobem nezlehčuji, věřím, že existují lidé, kteří jsou obdarováni stejným nebo podobným darem stejně jako Viktorka. Toto téma mi bylo příjemné číst i v pozdějším věku. Věřím, že cílovou skupinu tato kniha bude bavit ještě o něco víc než mě. I přesto knihu hodnotím velmi kladně a doporučuji.
Velmi povedená oddechovka. Hlavní hrdinka Viktorka má schopnost předvídat neštěstí a často zachrání své blízké doslova na poslední chvíli. Za mě je to jedna z těch povedenějších knih pro děti. Autorka o tajemnu a nadpřirozenu psát umí. Dokážu si představit, že přesně tuto knihy bych jednou dala přečíst své dceři.
Bravurně napsaný psychologický román, který líčí složitou životní situaci manželského páru, jež se musí vyrovnat s únosem vlastního dítěte. Kniha ve mně zanechala hodně silný zážitek. Děsivé je hlavně to, že se to může stát komukoliv. Chování rodičů k Magdaléně bych tak zcela neodsuzovala. Ano, nemohli očekávat, že po 15 letech bude stále stejná, museli se změnou počítat, ale určitě si nepřipouštěli, že by zrovna jejich dcera (ještě navíc dcera z dobře situované rodiny) mohla klesnout až na samé dno. Svým způsobem za její zmizení mohli rodiče, kdyby si cenili přátelství a neustále mezi sebou nesoupeřili, mohla Magdaléna vyrůstat ve spokojené rodině.
Vcelku vydařený spletitý příběh čtrnáctileté Silvie, která podivnou shodou okolností přišla o svou identitu. Po knize jsem sáhla, protože jsem si chtěla přečíst něco oddechového. Co mě na knize akorát malinko mrzí je fakt, že děj byl hned od začátku docela předvídatelný. Ke knize bych se znovu nevracela (zase tak moc mě neuchvátila), ale určitě to nepovažuji za promrhaně strávené chvíle.
Bombastický dramatický příběh dívky, která po těžkém úrazu ztratila tvář a dočasně i paměť. Připadá mi, že autorka tyto dramatické potažmo detektivní příběhy umí. Krásně a svižně se celá kniha čte, samotný námět je tak netypický, až je zajímavý. Při čtení jsem přemýšlela, co bych dělala, kdybych se na Veroničině místě ocitla já sama. Rozhodně bych nebyla tak silná, nezvládla bych ten pocit, že jsem sama v cizí zemi a nepoznávám ani svoji vlastní tvář. A pokud ano, nepřežila bych tak krutý návrat jako čekal Veroniku po návratu do rodné vlasti. Knihu mohu s klidným svědomím jedině doporučit.
Na této knížce je smutné to, že je to pravda. Udává se, že v České republice je každé druhé manželství rozvedeno. Kolik dětí tím pádem (podobně jako Sára s Arturem) musí být za nezodpovědnost rodičů krutě potrestáno? Mnohdy jsou následky rozvodů podobné jako v knize nebo ještě horší. Připadá mi, že čím víc smutné téma knihy čtu, tím více se zakládá na pravdě.
Hezký napínavý, téměř detektivní příběh pro náctileté. Sára mi byla sympatická už od začátku hlavně svoji umíněností, se kterou se do všeho vrhala. Kdyby nebyla tak umíněná, nespustila by takovou lavinu událostí. Musím říct, že to byly příjemně strávené chvilky u této knihy.
Dávám plný počet hvězdiček. Příběh o nešťastné hlavní hrdince, která nemůže uspokojit manželovu touhu po dítěti, a tak se její dříve spokojené manželství nenávratně rozpadá, se mi velmi líbil. Mnoho autorčiných knih čtenáře chytí a nepustí dokud knihu nedočtou dokonce, což je případ i této knihy. Hana neměla lehký život, zvlášť poté, co zůstala se svým vytouženým synem sama. Při čtení se u mě střídaly různé pocity, nicméně celá kniha je laděna mnohem více citověji než jsem u autorky zvyklá.
Hezké, poklidné a oddechové čtení. Znám lepší knihy od autorky, ale na to, že má poměrně dost stran, přečetla jsem ji během jednoho jediného dne. Žanety mi bylo upřímně líto, když vyplynulo na povrch, čím vším si musela projít. I nějaká ta slzička mi ukápla. Nebýt toho, že se dostala do rodiny Jánských, mohla pravidelně chodit ke koním a jedinému Honzovi důvěřovala, skončila by hodně špatně.
Poměrně zajímavě napsáno. Rozlišuji celkem tři typy hrdinek, tu kterou si oblíbíte hned od začátku, ta která vám už od začátku nesedí a nebo hrdinka, kterou si na začátku oblíbíte, ale postupně vaše sympatie ztrácí. Toto byl případ třetí, Darina mi byla na začátku velmi sympatická, ale postupně moje sympatie k ní uvadaly. Při čtení jsem se akorát přesvědčila, že pokud jde holce o všechno, její lstivost a úskočnost je bezmezná, ať už jí je 13 nebo 50 let.
Zpočátku hrůza, knihu jsem po pár stránkách odložila (což se mi nikdy předtím u jiných knih nestalo). Po pár dnech mi to ale nedalo a ke knize jsem se znovu vrátila. Kdybych to věděla, tak přibližně první polovinu knihy bych přeskočila, poté začal být děj alespoň malinko zajímavý. I když ten konec byl na mé poměry poměrně divoký.
Chytlavé čtení o tragicky ovdovělé zdravotní sestře, která se sblíží s holčičkou z problémové rodiny. Chudák Adélka vyrůstala ve strašném prostředí, bylo mi jí líto. Na druhou stranu jsem ráda, že se autorka ve své tvorbě dotýká i tak závažného společenského tématu - návykových látek a zneužívání dětí. Přesně takové téma nutí k zamyšlení. Lidé podobní Adélčiným rodičům by vůbec neměli existovat a už vůbec by neměli mít děti.
Neskutečný příběh. Při čtení se mi doslova tajil dech. Se Sandrou jsem soucítila. Nedovedu si představit, že bych se každou noc probouzela s křikem a vždycky to způsobil ten samý trýznivý sen. Návrat paměti by pro člověka v takovéto situaci musel být strašný, na druhou stranu by to bylo vysvobození z dokola se opakujících otázek ohledně identity. Za mě pěkně zpracováno a promyšleno. Rozhodně jsem knihu nečetla naposledy.
Typická červená knihovna. Pokud si chce někdo přečíst knihu o lásce (i když v pozdějším věku, ale o to vášnivější), je tato kniha pro něj přímo vhodná. Přišlo mi to ze strany Kateřiny docela přehnaný. Chápu, že byla vyprahlá potřebou lásky, proto se bláznivě zamilovala do Tibora. Jediné co nepochopím je, že se na něm stala tak moc závislá a neviděla, že jeho něha je vlastně dobře vypočítaná a že si ji Tibor pomalu zotročuje. To mi přijde naprosto absurdní v jejím věku. Takové nic moc, neurazí ani nenadchne.
Vcelku povedené pokračování příběhů Veroniky a Anny-Marie. I zde platí, že ne každému se v životě bude stále dařit. Rodina Wolfova draze zaplatila, ale odnesla to vše chudák Anička. Kdyby alespoň neměla tak nesnášenlivou povahu, bylo by vše naprosto jiné. Oba dva díly mají něco do sebe, ale první díl se mi možná líbil o krapet více.
Vcelku povedená kniha pro starší čtenáře, která se odehrává v malé vesničce, kam se přistěhuje nová rodina s jedenáctiletou Annou-Marií. Hlavní hrdinka sice postrádala lásku a přátelství, ale myslím, že právě přátelství našla u Veroniky. Ostatně ze samotné Anny-Marie se nakonec vyklubalo taky pěkné kvítko. Kniha pobavila a nenudila.