AnnKo komentáře u knih
Povinnost každého skalního fanouška Pána Prstenů a Středozemě, i když docela náročná. Čtení probíhalo současně se psaním poznámek, koukáním do rodokmenů a vyhledávání různých pojmů a jmen. Druhá polovina knihy se četla jednodušeji. I tak jsem si ji náramně užila a může dostat jen to nejvyšší hodnocení. Určitě si ji někdy přečtu znovu. Za Tolkiena!
Splněn velký knižní rest Hobita a trilogie Pána prstenů. A říkám si - jak jsem to doteď mohla nečíst a přicházet o tento svět? Úchvatná mistrovská série a její zakončení prostě grandiózní. Na řadě je Silmarillion. :-)
Při čtení tohoto volně navazujícího i předchozího dílu Medvědín jsem se cítila trochu méně uvolněně než při předchozích knihách F. Backmana (Muž jménem Ove, Babička pozdravuje a omlouvá se, Tady byla Britt-Marie), což ovšem příběhu mínusy rozhodně nedává. Chvilkami jsem se cítila stísněně, pak méně, pak úplně. Knihy mi přišly více temnější a s mými emocemi si tedy uměly pohrát.
Navázání příběhu jsem ovšem zhltla jedním dechem. Krásně napsané. A rozhodně bych zašla na nějaký hokejový zápas do Medvědínu :-).
Volné pokračování knihy 'Babička pozdravuje a omlouvá se'. Za mě krásný, dojemný příběh, který rozvíjí osud jedné hašteřivé babizny. A jak ráda bych si přečetla, co se s Britt-Marií stalo dále!
Jde o v pořadí třetí knihu od F. Backmana, kterou jsem zatím četla a nadšení neustává. V knihovně na mě teď čeká Medvědín.
Mohu jen doporučit. :-)
Má teprve druhá kniha od Backmana. A opět zážitek. Krásné propojení pohádkového a lidského světa, které je kouzelné a zároveň vážné, veselé i smutné. Knihu jsem si užívala od začátku, ale čím víc to do sebe začalo zapadat, tím to bylo lepší.
Knihu jsem ještě neměla úplně dočtenou a už jsem si říkala, že si ji určitě někdy přečtu znovu. A když si chcete knihu přečíst znovu ještě předtím, než ji dočtete, je těžké jí za to nemít rád.
Malé odkazy na Harryho Pottera jsou pro mě jako fanouška knižní série úplně skvělé. Aneb... "Milion knížek - a ani jeden Harry. A vám někdo dovolí pomáhat porouchaným lidem?"
Až jsem z toho dostala chuť na skořicového šneka.
Velmi milá knížka. A ač jsem ji přečetla až po době vánoční, své kouzlo ve mě i tak zanechala. Plyšová prasátka jsou prostě sympaťáci.
Knihu jsem dostala k Vánocům. Nejdříve jsem si říkala, jak si mám oblíbit takového bručouna a protivu (což mi vydrželo jen pár stran). A nakonec... No prosim! Smích, dojetí, slzy, skrytá poselství. Věřím, že každý si v tom najde to své. Už se poohlížím po dalších knihách od tohoto autora a nějak cítím, že je potřebuji mít všechny v knihovně. :-) Zůstal ve mě krásný pocit po dočtení.