AnoMANder komentáře u knih

I když mám rád knihy se svižným dějem, zde jsem si užil poklidnější tempo. Vynahradily to nádherné popisy létání, krajiny, života na ostrovech. Sledujeme, jak dokáže jeden odhodlaný člověk postupně měnit postoje, vztahy ve společnosti. Je to pohlazení po duši, popis života lidí,kterým se splnil jeden z lidských snů, ato moci létat.

Výborná povídková sbírka zahrnující tvorbu již od začátku Martinovi literární činnosti. Skvěle namixováno sci-fi, fantasy i horor. Působivá atmosféra povídek, pestré náměty (drak, cizí planety, hubnutí,...), zápletky. Napínavé čtení.
Píseň pro Lyu mne přiměla k zamyšlení, Ledový drak zase k zasnění a Písečníci k obezřetnosti před hmyzem :)
Hodně jsem ocenil rozčlenění povídek do několika oddílů a průvodní povídání k nim (kdy, jak a proč vznikly, pozadí Martinova života).

Třetí kniha o robotech se mi zdá nejlepší, přestože délka byla zbytečně dlouhá. Opět je celé vyšetřování založené na promyšlených dialozích, v nichž je třeba hledat vodítka a myšlenky.
Postupně se odkrývá slabost Vesmířanů ve srovnání s Pozemšťany a ještě více se tato série propojuje s Nadací (viz Giskard).

Výborné kronikářské dílo. Jednolitý příběh v tom nehledat. Ocenil jsem početný výčet rodů, jejich sídel, pikantnosti z historie různých rodů.
Mínusem jsou pro mě některé překlady osobních a místních jmen, které jsou odlišné od překladů v sérii Píseň ohně a ledu, přechylování příjmení.

Co se týče kvality a úrovně příběhu, řadím ho na stejnou úroveň s předchozími díly této dvojice autorů. Děj velmi rychle ubíhá bez nudných pasáží (filosofie), je rozdělen do několika linií (nejvíce mně bavila Duncanova), je zde několik zajímavých nových informací (vznik Ctěných matre, osudy Tleilaxanů, ...).
Kapitulu jsem četl už velmi dávno, takže jsem ocenil na konci knihy seznam významných dat i to, že se kniha dá číst bez znalosti Kapituly. Čtenář se vše důležité dozví.

Návrat do Alagaësie je fajn, příběh nepřímo navazuje na předchozí tetralogii, hlavní hrdina je Murtagh, také kvituji, samotný příběh je zajímavý a má rychlý spád. Ale styl psaní mě tak nějak vrátil do let, kdy jsem četl Eragona. Čekal jsem vypsanější styl, možná víc psychologický, tajemný.
Také chování Murtagha je "zvláštní". Hodně si stěžuje na osud, svá trápení, ale když má možnost "šplhnout si", tak jde do akce naslepo a na vlastní pěst.
Oceňuji, že i Trn má své chyby, obavy, noční můry.
Zakončení má svůj šarm, i když má Murtagh na konci štěstí snad celé Alagaësie. Jsem zvědavý na další osudy Draumar.

Velmi zajímavá kniha, s výborným námětem a zajímavým vypravěčským zpracováním. Děj plynul v poklidném tempu, spíš než o akci nebo vlastní děj, jde o popis společnosti alkounů, srovnávání s lidskou společností, snahu Girgala o přežití, ale i zlepšení poměrů.
Konec otevřený, možná autor plánoval pokračování.

Zajímavá knížka především pro ty, co hodují filologii. Autor osvětluje, jak Tolkien získával, vytvářel jména ras i jednotlivých osob, z jakých pramenů, jazyků vycházel, osvětluje různé významy jmen, Tolkienovy slovní hříčky a hádanky.
Je plná krásných, "dětských" ilustrací. Malá písmenka trochu ztěžují četbu.

Plusové body za změnu prostředí, nové postavy, minusové body za zpracování, které mi přišlo uspěchané. Jakoby měla být tato kniha jen výplň před posledním svazkem.
Děj mi přišel místy nelogický, chaotický, plný šťastných náhod, rychlost vyřešení linky s Ferdyse mě šokovala.

Třetí díl má trochu pomalejší rozjezd, ale o to rychlejší je vyvrcholení. Výborný je tématický návrat do minulosti k postavě Emmy. Je to kniha spíše o politických dialozích, o vysvětlování minulosti než zběsilých akcí. Na scénu se opět vrací Oggerd a je to moc dobře.

Skvělý styl S. Eriksona se nezapře. Tentokrát se zaměřil na dva nekromanty a jejich smolařského sluhu, kteří putují světem Malazu a všude, kde se objeví, rozvíří vody. Povídky jsou plné černého humoru, krutých pravd, svébytných postav (např. různé neřesti v Mrtvých zdravých).
Erikson skvěle pracuje se slovy, jeho dialogy jsou výborné.

Samostatný román z Pohraničí, který je pro mě slabší kvality. Námět zajímavý, celý děj se točí jen v šíleném Izironku a jeho okolí. Kniha plná kontrastů - např. bytostí spjatých s přírodou (elfové) proti civilisaci (lidé), Izironk a lužní les.
Elfská taktika boje byla zvláštní, čekal bych ji nápaditější.
Dialogy mě tentokrát nedokázaly tolik oslovit, chyběla podrobnější mapa.

Oddychovka, která neurazí. Svět pohraničí je zajímavý, postavy ne moc psychologicky vykreslené, kniha je postavená na ději, který běží rychle vpřed.
Líbily se mi vložené podrobné informace o postavách a místech, o nichž se v knize hovoří.

Kniha se čte sama, přímočarý děj ubíhá rychle, dlouho jsem měl pocit, že se nedočkám ukončení a příběhy budou pokračovat v další knize. Koniašova linie je více samotářská, u Baklyho se setkáme i s novými postavami, složitějším dějem.
Oba hrdinové ukazují opět své schopnosti, i když občas to až vypadá, že jsou přehnané, když stojí proti obrovským přesilám :-)
Zaujal mě příběh nové postavy Molaka odehrávající se v Intermezzu, čekám, že se mu dostane vlastního zpracování.

Co napsat? Začátek mi přišel slabší, ale pak se to rozjelo, přesně jak to Erikson umí a já se vrátil do minulosti, kdy jsem hltal MKP. Kniha vyniká skvělými dialogy plnými humoru, ironie, mnohovýznamy, skvěle vykreslenými postavami (zvlášť mariňáci), každý si najde svého oblíbence. S MKP knihu propojují kromě světa i některé postavy. Děj veden v několika liniích, napětí se postupně stupňuje. Je zde plno drobných ale srdce beroucích epizod. A hlavně, kniha vás nutí přemýšlet nad závažnými otázkami života.
Grafická stránka kniha zvládnuta perfektně, včetně mapy, ilustrací.

Další povedený kousek z pera páně Morressyho. Opět je zde vtip, pohlazení po duši. Trochu mě překvapilo, že drak nebyl úplně tou hlavní postavou, ale popsán je krásně. Příběh má vícero dějových linií, které postupně splývají v jednu.
V tomto dílu mi přijde, že už Kedrigern ani tolik neprotestuje proti cestování.

První kniha lepší druhé, byla syrovější, překvapivější. Tady už mi to místy přišlo dějově překombinované. Líčení praktik (nejen) mafie ji jinak výborné, absolutní cynismus a pragmatismus.
Jen konec mě trochu zklamal tím, jak vyzněl po americku, happyendem.

Autor drží víceméně úroveň z jiných knih o Baklym. Povídky jsou čtivé, děj pádí světelnou rychlostí a Bakly přežije snad vše :-) I humoru se dočkáme.
Nejvíce mne zaujala hned první povídka Návrat zabijáka

Není to klasický hororový Ketchum, ale kniha má svou sílu a syrovost. Velmi silný příběh o lásce ke zvířeti, ale i o vztazích mezi lidmi, trestu, odvaze postavit se nepřízni osudu, domáhání se spravedlnosti, prostě klasika dnešní doby.
Děj je psaný velmi čtivě, bez zbytečných odboček. Konec mě trochu překvapil ohledně hlavního hrdiny. Ten je prototypem správného chlapa, čestného, rovného, zásadového.

Slušné pokračování 1. dílu, ale za mě nedosahuje jeho kvalit. Velkou část knihy se nic moc neděje, je to hlavně o dialozích s Priminy, poznávání se navzájem atd.
Zajímavým prvkem se jeví být Centrála, objevují se nové skutečnosti o Drasinech, které vyvolávají spoustu nových otázek.
Kniha je psána velmi čtivě, po kratších kapitolách, postavy mají svůj určitý charakter.