anonymní.Ilja komentáře u knih
Přiznaný brak, který tak docela brakem není. Parodie na vše, která dokáže svým místy nepokleslým (a většinou hodně pokleslým) homorem bavit. Když mi je sestra doporučila s tím, že si mám přečíst aspoň první stranu, věděl jsem, že je to past. A byla: přečetl jsem ji jedním dechem a teď ji mám znovu rozečtenou. Příběh, kde se dokáže převrátit vše naruby a pak ještě jednou.
Poezie tak výrazně osobitá, že po přečtení Slezských písní jsem si jednu, jako poctu Bezručovi, napsal sám. Nasáknul jsem tou podivnou houževnatou nesmrtelností utrápeného lidu, který se nenechá zlomit, i když v něm něco už dávno umřelo. Zamiloval jsem se do kraje, který je chudý, ponížený a přesto se nevzdává své hrdosti. Snad že jsem odchovanec severočeských povrchových dolů, kdesi hluboko jsem se dokázal spojit s generacemi stále stejných lidí zapíjejících svou chudobu a těžké živobytí. A přitom se skvěle bavit.
Existují veselé nápady a hříčky, které zmizí hned jak se objeví, ty, které si zapamatujete, a ty, které si zaslouží být tesány do kamene. Generátor prchavých okamžiků je knihou, která do papíru tesá ty, které se do kamane netesají, přestože by klidně mohly.
Schopnost napsat knihu o autismu tak, aby byla vkusně a s humorem předána krása světa, který je všem nám, kdo se s autismem nepotýkáme a běžně nesetkáváme, tak vzdálený, je dar, který Martin Selner očividně má. Příběhy, které vás chytnou za srdce svou krásou a podivným smutkem, rozněžní, rozveselí a přitom vám dají trochu naděje, že až potkáte nějaké autistické "dítě", nebudete hloupě zírat, ale budete ho brát jako dalšího člověka, který žije svůj život holt trochu jinak, než vy.
Velice příjmeně zpracovaný přehled vývoje matematiky, přehled významných kontributorů, kteří se podíleli na velkých krocích v jejím vývoji. Musím říct, že si nedovedu představit, že bych tuto knihu četl bez své matematiky obstojně vysokoškolské, díky které jsem dokázal mnoho informací pochopit a vstřebat. Pokud čekáte od této knihy, že vám poví něco o Bohu, není to kniha pro vás. Pokud vás zajímá matematika, její vývoj a její vztah k lidem a vesmíru, pak ji mohu doporučit.
U načtené Kytice jsem jako malý hoch usínal. A nezanechalo to u mne téměř žádné následky. Od té doby se k ní moc rád vracím, mám ji v osobní knihovně a když na ni padne jednou za čas můj zrak, rád ji aspoň na chvíli otevřu. Zejména doporučuji nejdelší a nejpodivnější Záhořovo lože.
Tuto knihu jsem našel v 16 letech ještě před začátkem svého prvního vztahu. A přehltal jsem ji téměř jedním dechem. Formulace některých myšelnek z ní si stále pamatuji téměř doslova. Inspirativní, zvláštním způsobem poetická, poučná a plná moudrosti, která mnoha lidem, kteří v dnešní době budují vztahy, uniká.
Většina mých dětských nemocí pod dohledem babičky měla nádech Radovanových malých příběhů a mouder. A "Zlý výrostek Hugo" je u nás v rodině obecně uznávaný pojem pro zkaženost nejvyššího kalibru. Kniha, kterou toužím jednou číst svým dětem.
Jedna z nejlepších knih, které vůbec znám, a kniha, kterou jsem nutně potřeboval do své knihovny. Specifický humor, který mne baví, a příběhy, které komentují lidstvo v kulisách těch nejfantastičtějších světů, které jsou Havilandem Tufem navštíveny.
Kniha, kterou jsem četl v roce 2012 a dodnes na ni vzpomínám stejně jako moji sourozenci, kteří ji četli přede mnou. Kniha, která se již v okamžiku dočtení zapsala na můj seznam "tohle si musím přečíst znovu!" a kniha, která si svou barvitostní, myšlenkou a kompozicí nezaslouží v žádném případě nižší než nejvyšší hodnocení.
Kniha, která mne nadchla svou podivnou myšlenkou a hromadou úvah. Přestože bylo od začátku cítit něco ve vzduchu, konec mne přesto překvapil. Tolik myšlenek a událostí na tak malém prostoru.