anonymní.Ilja
komentáře u knih
Den, kdy měl zemřít Klaus
Michal Stach
První a dost možná i jediná kniha tohoto druhu, kterou jsem kdy četl. Svět podivných lidí z podsvětí, plánování teroristického útoku a policejní práce. Thriller, který jsem četl ještě v době, kdy byl Klaus prezident, a užil jsem si ho. Asi nejsem cílovka, ale dočetl jsem na dva nádechy.
Hlava XXII
Joseph Heller
Absurdita světa je jedním z nejnevyčerpatelnějších zdrojů humoru na světě, do jehož zásob sáhnul Heller a urval velký kus. Válečná mašinérie je absurdní kolos plný podivných lidí a šílených příběhů, které kreativní Heller čtenářům předkládá poutavým způsobem. Druhá světová válka a letecká základna americkým letců. Vítejte.
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Úžasně zpracovaný poutavý příběh o experimentu, který změnil jednomu člověku život. Příběh plný lidské přirozenosti vyplývající na povrch v extrémních podmínkách, a řešení existenciálních otázek.
Dobytí severního pólu
Zdeněk Svěrák
Není to hra, kterou bych měl od Cimrana nejraději, ale je zdrojem jedněch z nejpraktičtějších hlášek, které jako cestovatel rád používám. Hra která vás pobaví. Ale to asi málo koho překvapí.
SAS - Příručka jak přežít
John Wiseman
Kniha, která naplnila mou fantazii mnoha aspoň o trochu realističtějšími představami a přežití v kruté divočině, ale zároveň mne obohatila o mnoho zajímavých vylepšení do života na zahradě. Kdybych mohl jít na zahradu a vyzkoušet tam přežívat, tohle by byla ta kniha, bez které bych do toho nešel.
Věc Makropulos
Karel Čapek
Asi moje nejoblíbenější z Čapkových her, která odhaluje, jak moc je krása všeho v životě ovlivněna tím, že jsme tu jen na pár let. Drama, které přečtete za chvilku, ale zůstane ve vás dlouhé roky. Jednou bych na tohle šel rád do divadla.
Blaník
Zdeněk Svěrák
Blanik je jednou z Cimrmanových her, na které vzpomínáte rádi a která vám do života dá pár krásných myšlenek. A ještě víc citací ze hry, kterými můžete častovat své blízké.
České nebe
Zdeněk Svěrák
České nebe je poslední hrou Cimrmanologické společnosti, která dala našemu národu osobnost, se kterou lidé této země mohou soucítit a být na ni patřičně hrdí.
Je to důstojné vyvrcholení všech předchozích her a přednášek, které ukazuje, kam odejdou se ctí všichni ti, kdo nám Cimrmana přinesli.
Poslední Pán prstenu
Kirill Jurjevič Jeskov
Po této knize jsem sáhl z velké lásky k Pánu prstenů, ale nebyl jsem zklamán, přestože celý příběh staví na hlavu a převrací naruby.
Podíváte se na celý příběh jiným pohledem, alternativním, kde Zlo je utlačovaným dobrem a Dobro je zlým a podlým nepřítelem.
Labyrint
Pavel Renčín
Dostat fantasy do současného světa a dokonce přímo do srdce České republiky, aniž tím autor sníží "důvěryhodnost" neuvěřitelného příběhu v očích čtenáře, je velké umění. Na tuto knihu rád vzpomínám a jsem moc rád za obohacení, které mi (spolu se sérií Městské války) přinesla. Obohacení v tom, co je v literatuře možné, a jak může člověk snít o světě kolem sebe.
Květy zla
Charles Baudelaire
Ode dne, kdy jsem se seznámil s tím, že existují Prokletí básníci, a co jsou zač, věděl jsem, že tohle budu číst. A už tehdy, když mi ve škole řekli, co byl Baudelaire zač a zaslechl jsem název sbírky básní Květy zla, věděl jsem, která sbírka bude mou první volbou. A nakonec jsem si ji vytáhl u maturity.
Kniha plná lidské bídy, špíny, děvek, alkoholu a rezignace, zhýralosti a krásné hluboké poezie, která z toho výživného hnoje spodiny lidské společnosti kvete. A jsou to opravdu nádherné květy: Květy zla.
Proces
Franz Kafka
Když se řekne Kafka, téměř každý koho znám, si vybaví Proměnu, lepší aspoň Proces jako věc o které slyšeli. Ti nejlepší pak tvrdí, že pokud jde o Proces, Proměna se může jít bodnout. A já s nimi spokojeně souhlasím. Jedna z nejpodmanivějších knih, která vás přesvědčí, že kdybyste šli do domů na kraji města a našli byste cestu na (v letním dusnu se topící) půdy, byly byste tam uviděli ...
... ale to už si přečtěte sami. Stojí to za to. Do posledního písmene. Mám Proces od letošních narozenin doma a je v krátké řadě "přečíst znovu dřív, než mnohé ještě nečtené knihy, které si chci přečíst"; a to úplně zaslouženě.
Revizor
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Ruský svět je od nepaměti nenapodobitelně svůj; počínaje přírodou a temperamentím houževnatým lidem po staletí vedeným zkorumpovaným vládním aparátem konče. A právě Ruská společnost na malém městě je kulisou odhalující kousek lidské zvrhlosti a grotesknosti, kterou Gogol ve své hře dokonale vystihl.
A nejhorší je, že přestože si říkáte, že tohle je tak straně Ruská věc jak jen Ruská může být, neubraníte se zároveň pocitu, že on zrovna v tomhle ten Ruský lid nebude úplně jedinečný a jiný než jakýkoli další. Zejména ten náš.
Saturnin
Zdeněk Jirotka
Kniha, která si svou kreativitou, krásou a zejména lehkostí, se kterou je psána, zaslouží místo v síni slávy české literatury. Kniha, u které se můžete smát jedné větě pět minut, a když to rozdýcháte, hned další věta vás zase pošle do kolen. Kniha úžasná jako čtení pro celou rodinu, pomineme-li skutečnost, že se předčítající občas dusí smíchy a nepopadá dech. A především: i když vás mrzí, že není delší, je tak úžasná a lidská, že její příběhy se neomrzí; ony zrají s každým z mnohých nevyhnutelných návratů k ní. Miluji.
Boží pěst
Frederick Forsyth
Román napsaný tak, že klidně věříte, že je do posledního písmene pravdivý (přestože víte, že není), a toužíte vědět, co vše pravda není, protože se chcete dozvědět, že téměř všechno pravda je. Ale to se asi nedozvíme.
Příběh plný nespočtu postav, ve kterých se ale nemáte vůbec problém orientovat, plný napětí, akce a úžasné atmosféry. Dlouhé roky mne nic nevzalo tak moc, abych za 3 dny přečetl 656 stran nesnadného textu. Znovu ve mně zažehl čtenářskou vášeň, když sem s touto knihou trávil se zatajeným dechem doslova každou volnou chvilku a spánek s jídlem považoval za nevhodné vyrušení.
Medvěd, který nebyl
Frank Tashlin
Přestože mne po grafické stránce asi uchvátila víc Tashlinova Vačice, obsahem mne chytl "Medvěd, který nebyl" nejvíc. Člověk by měl být tím, kým je, a nevěřit těm, kdo říkají, že to tak není (nebo že to tak být nemá). Jak komentoval @martineden: přenádherná záležitost.
Vačice, která se nesmála
Frank Tashlin
Autor dokázal v této krásné knížce, kterou projdete za pět minut, ale rezonuje ve vás aktivně klidně dva týdny, krásně ukázat zvrhlost lidské společnosti, která si myslí, že ví nejlépe, jak je komu, a co mu pomůže. Řeší neexistující problémy a ještě je na to hrdá. Také je to povzbuzení, že i člověk, kterého to semele, není nezvratně ztracen.
Zajímaví pacienti
Berton Roueché
Tohle není kniha, kterou vezmete do ruky pro kvalitní čtenářský zážitek, ale kterou berete do ruky ze zvědavosti nebo dlouhé chvíle. Dozvíte se mnoho zajímavého o zdravotních problémech, které existují, aniž o nich tušíte, a dlouhou chvíli vám zkrátí příbeh o starém muži, kterému rostla prsa, o letušce která ztratila sílu ve svalech až nemohla chodit a další.
Holky a hřbitov
Petr Prouza
Když jsem na tuto knihu narazil, nejprve mne zaujal název a obálka, když jsem si přečetl úvod, které do vydání, kterým disponuji, napsal Milan Kundera, můj zájem ještě vzrostl. Nic mne nedokázalo připravit na to, co mne v té knize čekalo. Byl to brutální a obohacující zážitek předaný sugestivní a jednoduchou formou. A když říkám brutální, tak to myslím docelela doslovně.
Nebe opravdu je...
Todd Burpo
S literaturou tohoto druhu musí člověk zacházet velice opatrně, zejména pokud je věřící. Člověk by měl mít zdravý odstup, ale zároveň by měl být otevřený novým pohledům. Tato kniha mi mnoho zajímavých nových pohledů nabídla. A mimo jiné mi pomohla vysvětlil, co se to ku**a dělo s mým vlastním tělem, když mi prasklo zanícené slepé střevo, a než se na to přišlo, různě mi nastupovaly a odcházely bolesti a stejně tak horečky.
