anthea komentáře u knih
Praktická brožurka pro nové nápady, jak zpracovat zajímavě a chutně všelijaké houby.
Moc hezky zpracovaná knížka plná dobrých rad, se stručnějším přehledem psích ras a zajímavými informacemi (např. který je největší pes a který nejmenší, který je nejrychlejší, který se umí smát nebo který místo štěkání jódluje atd.).
Skoro bych chtěla dát pět hvězd, líbilo se mi to moc, ale takové jako Horský křišťál to nebylo. Ze začátku mi to přišlo, jako když čtu něčí celkem obyčejný deník z obyčejného života, ovšem vše bylo dost idylické. Místy jsem si skoro přála některé pasáže přeskočit. Ale nakonec to hodnotím hodně dobře, protože Adalbert Stifter se tu hodně trefuje do mého vkusu a citů. Miluji jako on přírodu, květiny, umění - obrazy, knihy, starožitný nábytek, celkem i věda mě zajímá. Nakonec to bylo takové uklidňující čtení pro oddech od starostí. Až na konci to vyprávění z minulosti, ta nešťastná láska, bylo snad jediné negativní v celé knize, což mne právě upoutalo tím, jak to bylo dramatické.
Četla jsem to, když mi nebylo vůbec dobře a dobře mi to nakonec udělalo. Nejdřív jsem se bála, že z toho budu ještě víc smutná, ale naopak. Kniha mě přinutila smát se a vidět všechno v širší perspektivě.
Také se budu pídit po dalších knihách od tohoto úžasného autora.
Kniha je velmi hezky zpracovaná, krásné fotky, krásné obrázky a je přehledná. Houby jsou hezky popisovány. Je dobré, že je to celkem malá brožura, která se dá vzít sebou do lesa do batohu. Trochu mě zklamalo (chyby v knihách mi vadí), že hned na začátku je chybně napsáno, že v knize je jen jeden jedovatý hřib a to satan a nakonec jsou tam ještě navíc dva. A další asi chyba, že křemenáč březový je za syrova velmi jedovatý! Nikde jinde jsem to nečetla a křemenáče normálně sbírám, nikdy mi nikdo neříkal, že by byly syrové jedovaté. Tak jak je to? Najde se někdo, kdo mi odpoví?
Mne tahle brožurka o malé vzpurné holčičce, která se náhle po tatínkově smrti úplně proměnila, velmi oslovila. Byly jí teprve čtyři roky, když se to stalo a ona začala poslouchat, přinášet nejdříve různé malé oběti a myslet na druhé víc než na sebe. Tahle její láska k lidem a k Ježíši byla až do krajnosti, kdy v deseti letech umírá šťastná, že to utrpení může obětovat a že může odejít k Ježíši, který je Láska sama. V roce 1990 obdržela od papeže Jana Pavla II. titul ctihodná. Malá Anna je velký příklad pro všechny.
Nový zákon s ilustracemi ve velmi kvalitním a příjemném provedení, krásné fotografie a plno vysvětlivek. Líbí se mi, že u hodně kapitol jsou odkazy na stejné téma u jiného evangelisty.
Když čtu něco z Nového zákona, raději sáhnu po Bibli - ekumenickém překladu. Ale tady (vydání z roku 1989) jsou zase na každé stránce vysvětlivky, což jsem zjistila teď po letech, co ho mám doma jako dar. Takže asi to bude dobré, možná lepší.
Takový stručnější Nový zákon, řekla bych, spíše pro děti. Vzadu je slovníček biblických pojmů.
Doporučuji pro věřící děti, i pro dospělé není špatná
Nejsem příznivce tohoto stylu, takže se mi téměř všechny obrazy nelíbí, ale některé jsou přeci jen zajímavé.
Zatím jsem z ní četla jen kousek, co jen mohu říct, je to, že jsou v ní krásné fotky od autora Oldřicha Smutného, opravdu umělec...
Ideální pro ty, kdo milují kytky jako já a chtějí vědět, jak se přesně jmenují, odkud pocházejí, jaké jsou ještě odrůdy, jaké můžou mít choroby a jak se o ně starat.
Jako děti jsme žadonili u dědy, když jsme s ním byli v Praze, aby nám ji koupil. Už obálka upoutá dětské oko. Koupil nám ji a dodnes má pro mne své kouzlo.
Otec Pius Josef Peterka má úžasnou paměť, je na tom mnohem líp než já ve svých 31 letech. Jeho knížka je poutavá a místy velmi vtipná; přibližuje život faráře za komunismu a také život v klášteře Teplá, kde byl, než odešel do Kněžského domova na stáří.
Překrásná kniha plná krásných obrazů s ne příliš krátkými ani příliš dlouhými výklady, s přehlednými životopisy a obrázky jsou tištěny živějšími barvami než např. v Galerii světového malířství.
Paní doktorka Svatošová píše krásně a smysluplně. Náhody, jak věřím já i ona, neexistují, všechno má svůj smysl. A jak se také říká, všechno zlé je pro něco dobré. To platí.
Tuhle knihu čtou i tací, kteří normálně jinak nic nečtou. Je skvělá, vtipná, ne moc dlouhá a psaná, jako by vám to osobně vyprávěl kamarád. A on Kamil byl velmi přátelský, na pohřbu kostel nestačil pojmout všechny jeho přátele a kamarády. Někdo o něm napsal: "...byl hluboce zakořeněn v „pozitivnu“ a přitom se nebál být uprostřed dění, být extrovertním způsobem činný; jeho osoba byla v tom nejlepším smyslu slova nakažlivá. A tak mě mrzí, že Kamil už nikoho nenakazí…"
Krásná kniha plná nádherných fotografií staveb, maleb, soch, reliéfů a různých staroegyptských předmětů, k tomu nepříliš obsáhlé texty, což mě vyhovuje