any333 komentáře u knih

Za mě asi nejlepší díl, protože se tady skoro všechno objasnilo. I když, stále se mi to nezdá jako ukončené a jak jsem četla níže, už se to ani nedozvím, když další díl není přeložený. No nic, budu doufat v jen to nejlepší zakončení.
Nejvíce mě překvapily dvě skutečnosti; Nathan a to, ke komu je zavedl a také návrat mé nejoblíbenější postavy. Tedy, návrat je špatné slovo. Spíš taková chvilková radost, náhle zničená Desirée. V prvních dílech jsem ji měla docela ráda, ale teď už tomu tak není. A taky jsem trochu změnila názor na Lythiu. Jistě, nic nemusí být takové, jak se v minulých dílech zdálo.

3 06.01.2018

Myslím, že je dobře, že události z této série se nedají jen tak zapomenout, jinak bych totiž se svým téměř ročním rozestupem byla pěkně nahraná. A musím uznat, že se toto zakončení velmi povedlo, i když jsem slyšla, že mají přijít ještě příběhy z Kamelotu. Tak uvidíme, třeba se nakonec rybičky tužbičky vyplní.
Bylo docela zajímavé, jak si ze začátku Tedros s Agátou a taky Sofie snaží zvykat jeden na druhého a dopadá to, jak to dopadá. Mladý školník mi moc k srdci nepřirostl - tedy, v některých chvílích byly i vyjímky - zato Arik mi způsoboval záchvaty smíchu a úsměvy celkově docela často. A pak je tu Hort; postava, kterou jsem zbožňovala už od prvního dílu a tady se to ještě znásobilo. Obzvlášť líto mi ho pak bylo líto v těch lázních, když mluvil se Sofií.
První část se teprve rozjížděla, takže jsem akceptovala ty myšlenky, co se neustále točily kolem toho, co kdo cítí a jak si svým rozhodnutím je a není jistý. Taky se tu lehce odkrylo tajemství o Callis, co pak vygradovalo v poslední části a tahle kapitola s vysvětlením se stala mou nejoblíbenější. A překvapila mě. Totálně a i když by to mohlo znít trochu ohraně, takhle podané to šlo.
A pak je tu ta prostřední část. Tady se jen zhoršilo to z první, kde taky jen omývali jedno a to samé a sem tm je někdo přepadl, ale jinak mi to přišlo natahované.
Tak to je vše ke Škole dobra a zla. Nyní se těším na ty příběhy z Kamelotu.

3 06.01.2018

Příběh se mi četl dobře, byl místy vtipný a také krvavý, což se mi zamlouvalo. Tajemná vražda na každém kroku, i když je jasné, kdo je toho původcem, jen se hledá způsob provedení. Autorka mě překvapila se svým smyslem pro přípravu pohřbů, protože u nich řešila každou maličkost a to není zrovna obvyklé, ale zajímavé ano.
Gabriela jsem si docela oblíbila a stejně tak Nely, i když kolem sebe pořád nemuseli chodit tak po špičkách, když bylo jasné, co je pro oba to pravé. Nelyin starý přítel mě překvapil a doufám, že se o něm něco víc dozvím v dalším díle.
Julii jsem ze začátku nemohla vystát a pak jsem ji docela akcetovala, ale jen proto, že se s nimi rozhodla spolupracovat. Zato její sestra Helen pro mě nebyla žádnou záhadou, pravda o jejích rodičích mi byla hned zřejmá. A taky se mi tady potvrzuje to, že po smrti se o dané osobě dozvíme nejvíc.
Jen mi trochu nesedí ta událost s Jolanou na konci, přijde mi taková násilně vložená. Každopádně jsem zvědavá, jaké budou další Melisiny intriky.

3 02.01.2018

Opět žasnu nad tím, jak autor může vážné věci pojmout takovou vtipnou formou. Jim tam jde o život a Grover myslí na ovoce! Ale ne, ono to mělo taky své opodstatnění. A díky mnoha dalším anekdotám mi děj ubíhal neskutečně rychle a než se člověk nadál, byl konec a ke všemu ještě takový napínavý konec. Neskutečně se těším na další díl.
Jen mi to s těmi lázněmi připadalo až moc podobné hotelu z prvního dílu, tedy až na nějaké podrobnosti, ale jádro bylo téměř stejné. To však vyrovnaly jiné další momenty, takže nevadí.
A taky nevím proč, ale já si prostě tu Clarisse zamilovala. Patrně asi pro ten její rockový vzhled a vizáž a taky kvůli kostlivcovým koním, takže jsem zvědavá, jestli to přebije Thalie, když má podobný styl jako Áresova dcera.

3 10.12.2017

Hezké zakončení série, která mě provázela bezmála tři roky. Sice trochu vleklejší a méně akční než předchozí díly, ale ten konec se stromem to vyrovnal. A taky jsem ráda, že se má nejoblíbenější postava přiklonila nazpátek na stranu dobra, takže závěr už vážně nemohl být víc sluníčkový a šťastný.
I když, jsem jediná, koho zajímá, kam odběhl Šejn?

3 31.10.2017

Tahle kniha mi zase dala spoustu zajímavostí z mého oblíbeného dějepisu, za což jsem velmi ráda, protože pak můžu svými debatami s učitelem zachraňovat třídu před zkoušením. Ale ne, prostě mě ta minulost jednoduše baví.
Ale nyní ke knize; řekla bych, že to Bářino přání být princeznou tam autorka vsadila hlavně proto, aby vůbec díl vznikl, ale nebudu se v tom pitvat, koneckonců to byl dobrý důvod, jinak by nám byla doba Marie Terezie o něco méně známá.
Zajímalo by mě, jestli se autorka řídila charaktery mladých královniných dětí, protože kdyby ano, byl by to slušný mazec. Asi nejvíc jsem se těšila na odtajnění záhady Mefista - protože jsem kvůli významu toho titulu začala všechny jeho nositele ve skrytu zbožňovat - takže se u mě vyskytlo lehké zklamání, že se z něj nevyklubal třeba nějaký svůdník, ale nevadí. Každopádně Bářinu poznámku o opileckém Hamletovi si budu pamatovat ještě hodně dlouho.
A taky se mi líbilo, že konec pro Vojtu nebyl tak sluníčkový, ale drsný jako z normálního života. Za to velké plus.

3 27.10.2017

Tak tenhle díl byl oproti prvnímu nářez. Akce, krve a dokonce i mučení hojně přibylo, což jsem uvítala. Prostě, někdy jsou tam takové zvraty, že mi padá brada dolů a nechápu, jak se to mohlo stát. Obzvlášť v případě postavy, co tak předčasně odešla na přelomu první a druhé části. Ale takových momentů se vyskytlo mnohem víc. Namátkou, třeba ta věc na konci s Archerem Finnem. Docela jsem si ho oblíbila a najednou tohle. Proč? No, vím, ale nemusel jednoduše říkat ta slova.
Zase jsme se dozvěděli něco o tamějším království a dokonce i něco málo o rodech, z čehož si můžeme odvozovat děj do třetího dílu.
A opět tu bylo spoustu hlášek, u kterých jsem se smála na celé kolo a když jsem se dala přečíst kamarádům, buď nade mnou kroutili hlavou a nebo se smáli taky.
No, jediné, co mi tak vadilo, tak spočívá v tom, co se stalo mezi Celaenou a Chaolem. Nebylo to moc urychlené? Prostě, přelomem jedné kapitoly je to mezi nimi zase úplně jinak. Ale rozumím, měla prostě vztek. A co se týče Doriana, svým tajemstvím způsobil, že jsem si ho oblíbila ještě víc a jsem zvědavá, jak to s nimi bude dál.

3 24.09.2017

Nejspíš proto, že jsem toho o knize tolik slyšela, mě trochu zarazilo provedení. Trvalo mi, než jsem si zvykla na autorčin neobvyklý styl psaní, tak jednoduchý, ale nakonec se mi to podařilo.
Opakem provedení byl námět, který jakožto velmi originální oceňuji a těším se, co se to dál s elementály bude dít. A navíc, nějaká taková škola v Česku? Krásné, kdyby vážně existovala, hned bych se tam k nim na gymnázium napsala.
Jediné, co mi jako další trochu vadilo, byla nenadálá zjištění o rodiných svazcích, je to prostě všude, a Marinino smýšlení nad Martinem. Snad mohla vědět, že jí to nevyjde, tak proč to pak pořád musí omývat?
Každopádně se těším na další díl a odhalení, která s sebou přinese. A taky na Buližníkovy hlášky, pod některými z tohohle dílu jsem se prohýbala smíchy.

3 13.09.2017

Tenhle díl, to teda bylo něco. Děj nabral rychlý spád a objevují se naprosto nečekané překážky. Hlavně je tady dvojí vyvrcholení, jednou v poušti, kdy si Rolan konečně připne zelený plášť, a následně v Zeleném hradu. Tohle určitě pro mě jeden z nejlepších dílů série, ale mohla se více objevovat Mei-lin.
Když už ji zmiňuji, v tomhle díle mi připadalo, že si s Dží vyměnily role. Ona byla ta klidná a panda šla první do boje. A taky byly okamžiky s nimi moc dojemné, i když jich bylo málo.
Co se týče nalezení rosomáka, chvíli jsem dumala, co to může znamenat, a moji teorii zdaleka předběhla skutečnost. Co to mělo zatraceně být! Kdo by tohle čekal! Ten Požírač je vážně mazaný.
A teď se ohromně těším na další díl, i když trochu smutně. Už asi jenom dvě knížky a skončí to, co? Škoda, tahle série je se mnou už docela dlouho.

3 28.06.2017

K téhle sérii jsem se dlouho dokopávala a konečně jsem se k ní dostala. Přiznávám, že toho nelituji. Sice musím uznat, že tenhle díl je spíš takový seznamovací, ale je přede mnou ještě celá série, takže mi to vůbec nevadí.
S Willem jsem mnohdy soucítila, ale někdy se na můj vkus moc ptal, ale to má hraničář v povaze, takže dobré. Co se týče Horáce, jsem ráda že se zbavil těch, co ho šikanovali, a pak se nadobro(snad) usmířil s Willem. A Halta s Gilanem jsem si oblíbila asi nejvíc, kvůli těm jejich přestřelkám.
A ta záležitost s Willovým otcem jsem tušila, že bude nějak souviset s Haltem, ale nenapadlo by mě, že takhle.
Rozhodně mě zajímá, co přinesou příští díly. Vždyť stále nevím, co to Morgarath konkrétně chystá a jestli to Allys a Willovi vydrží.

3 28.06.2017

Tenhle díl sice víc sladký než první, ale četla jsem už i jinou knihu od autorky, takže to pro až tak velká rána nebyla. Navíc, zase to bylo ředěné smýšlením Alessandry z renesančního období, takže bylo docela i zajímavé pozorovat, jak si taková dívka zvyká v jednadvacátém století.
Docela mě dostalo, když se Less od Lucase dozvěděla celý průběh svého života. Takový souhrn s vámi docela zamává, takže jsem v tu chvíli Less litovala a držela jí palce, aby našli nějakou skulinu.
A jako u každé romance(tedy pokud s mou malou znalostí v tomto žánru můžu tak soudit) bylo už od začátku jasné, že se dá Less s někým dohromady. Čtenář pak už jen s přihlouplým úsměvem pozoruje, jak se ti dva k sobě opatrně přibližují a překonávají překážky, co jim osud staví do cesty. Pro mě to byla taková oddechovka na jedno sobotní odpoledne.
Teď docela netuším, o kom bude poslední díl. Ale tipovala bych to na Hayley nebo Jamie. Nebo snad Angelu? Uvidím.

3 04.06.2017

Tahle kniha mě uchvátila. Další nádherně promyšlené fantasy a libovými postavami, s kterými jsem se do puntíku vžila. Chápala jsem Mackenzie v jejích vzpomínkách na dědečka i Bena, Wesleyho ve stylu oblékání a poslouchání metalové hudby, jeho vtipy navíc tvořily příjemnou atmosféru, a soucítila jsem i s Owenem, i když si to na konci trochu dost pokazil.
Ten nápad s Archivem, mrtvými Historiemi a myšlenkami o tom, kam půjdeme po smrti, je velmi originální a mě osobně velmi zaujal. Taky mi připadalo, že čtenář tajemství minulosti Coronada odkrývá společně s Mackenzie jako nějakou nit vzpomínek. Zprvu se objevují jen drobné náznaky k řešení a konec je epický. To, jak záporák propadl dveřmi, mi připadalo jako v nějakém mém oblíbeném akčním filmu, kde hrdina řekne něco trefného a pak se svojí nemesis zbaví. Prostě super.
Taky se mi líbilo, jak tučně vyznačení text Mackenzieniných vzpomínak s dědečkem bezvadně seděl do kapitoly, v které se nacházel, a mezi řádky tak prozrazoval, o co tam jaksi taksi půjde. Bezva nápad pro nadšeného teoretika jako jsem já.
Abych to shrnula, tuhle knihu vřele doporučuji. O nějakou akci nebo romantiku tam nouze není, ale najdou se tam i chvilky melancholie. Slyšela jsem, že existuje i druhý díl, takže doufám, že se k němu někdy dostanu.

3 04.06.2017

Tak, a mám poslední příběh z téhle devíti dílné série dočtený. A zároveň se se světem Hanky, Rafaela a Sváti budu muset rozloučit. Ano, po tolika společně strávených stránkách je konec.
V tomhle díle jsme se potkali(nebo byli aspoň zmíněni) s téměř všemi postavami série. Nebo to byl jen můj postřeh? No nevadí. Jisté je, že čtenář už o světě Sedmého smyslu a jeho zákoutích ví vážně úplně všechno. Tady byl představen poslední dílek skládanky, problém zvaný Martisova krev.
Z celé knihy mě asi nejvíc bavily okamžiky, když Hanka, Terezka a Lukáš putovali přes Jeskyni ztráty a dál. Docela zajímavá byla historie Tvého hradu, vážně originální.
A v jednu chvíli jsem se vážně bála o jednoho nejmenovaného draka, kterého jsem si velmi oblíbila. Taky obdivuji autorku, jak využila každé maličkosti z minulých dílů a přetvořila ji na příčinu pro následky do tohohle dílu.
Prostě sečteno a podtrženo, tahle série byla suprová. Doporučuji všem, kteří mají rádi jiné světy, draky, kouzla a hlavně nerudné trpaslíky s nabroušenou sekerou. Protože Zachariáš byl i tady prostě famózní!

3 07.05.2017

Tak jsem přemýšlela, co mě v téhle změti dobrých a zlých skutků zase překvapí a musím přiznat, že toho bylo hodně. Autor nádherně vkládá scény nezbytně důležité pro děj mezi dialogy, při kterých se dá mnohdy nepřetržitě smát. Obzvlášť když Sofie dokáže Hortovi odnést oblečení a on si toho skoro ani nevšimne. Prostě Hort za mě nejlepší postava celé série.
Na začátku se vlastně dozvídáme víc o životě Sofie a Agáty v Gavaldonu a ony nás seznamují s tím, jak to tam chodí. Docela mě tam namíchla jedna docela důležitá nevyřešená otázka týkající se Callis. Byla bych ráda, kdybych na ni našla odpověd ve třetím díle.
V minulém díle jsem Sofii docela litovala a v tomhle jsem ji nemohla ani vystát. Vždyť ona pořád jen, nejspíš ze svého hlediska nevědomky, kazila Agátě a Tedrosovi šťastný konec. Ale když se nad tím vlastně tak zamyslím, nechtěla ze tří být zrovna ona ta zlá. A s tím se pojí událost, ke které došlo v lese při Zkoušce příběhem. Co to zatraceně bylo?
Tohle si prosté žádá další díl. Vždyť zlá a dobrá dvojice se ještě nakonec setkají v nějaké ohromné bitvě, ne?

3 08.02.2017

Tajný kruh z jedné strany ohrožují lovci a z druhé Scarlett. Když po jednom nepěkně vyvedeném střetu první z nebezpečí odstraní, Cassiina nevlastní sestra je zase podrazí.
Při rozebírání Suzanina rodokmenu mi přišlo vtipné, že se připojila kolonka se Scarlett. Vsadím se, že kdyby věděla o téhle linii už dřív, určitě by se Suzan už dávno černou magií zbavila.
Trochu mě znepokojuje to stříbrné pouto mezi Scarlett a Adamem. Být Cassie, asi bych taky žárlila.
A Diana má zase smůlu. Její druhý kluk a zrovna spřízněná duše musí být na nepřátelské straně.

3 25.12.2016

Hlavní hrdinka Bára jde první den do nové školy a domů se vrací naštvaná na celý svět. Přenese se tedy atlasem do minulosti a až v Terezíně si uvědomuje, jakými malichernostmi se zabývala.
Tahle kniha byla smutná, stejně jako tehdejší doba samotná, atmosféru tedy měla přesnou. Radši jsem se ani nesnažila vcítit se do Báry, když zjistila, kam transport s jejími mušketýry jel.
Už jsem měla podezření, že se tajemná kočičí dáma neobjeví, a ona si to nakráčí v předposlední kapitole na scénu. Kočka Barča bude něco jako strážkyně atlasu, aby se cestovatelům nic nestalo, ne?

3 19.12.2016

Doplňující příběh o drakiích, konkrétně Azurce. Myslím, že se děj knihy odehrál ještě před trilogií, protože tam zmiňovala pouze Jacindu bez Willa a Tamru ještě jako milovnici lidských večírků. Bylo to spíše oddechové, romantické a větší akční scéna se vyskytla jedině kousek u konce.
Přišlo mi, že buď to mají všechny drakie, nebo autorka stejné chvění použila jak u Azurky, tak Jacindy. Will a Tate probouzeli jejich skryté osobnosti.

3 09.11.2016

Trilogie vrcholí, Jacinda proniká k enkrosům a získává tam nové spojence. Musím uznat, že tento díl byl ze všech nejvíce protkaný akcí, skoro v každé třetí kapitole se něco semlelo, ať už s šedým drakim, vyhledávacími čipy nebo famózním závěrečným střetem. Od prozrazení pravého zrádce Jacindina otce se toho událo tolik v tak krátkém čase, že to byl masakr. Nakonec jsem však ráda, jak to dopadlo, i když jsem fandila někomu jinému než hlavní hrdinka.
A Tamra s Deghanem budou skvělý pár, úplné protiklady, jak je to v příběhu napsáno. Ona byla dlouhou dobu zakrnělá a on si nepamatoval svou lidskou podobu.

3 31.10.2016

Cornelia se na okamžik stane opravdovou modelkou, jenže kvůli podivným zeleným jiskřičkám jsou její fotky zamítnuty. Rozhodne se zjistit, co po ní světélka chtějí a společně se svými kamarádkami se vypraví na pomoc říši, kde se usídlil zlý červ Karok, který ničí tamější krajinu.
Připadá mi, že se dívky v novelách chovají jinak než když nejsou samotnými vypravěčkami děje. Dělají věci v některých situacích tak, jak bych nečekala vzhledem k jejich povaze.

3 25.10.2016

U první kapitoly jsem měla pocit, že čtu úplně jiný příběh než ten ze série Sedmého smyslu. Posléze se ale ukázalo, že na seznamu hlavních postav přibyde Tulian a možná i Silmur. Dvojčata Mojeranovi získala vlastní kapitoly a musím říct, Sam s Tomem toho za ty dva roky stihli prozkoumat v Airbowanu opravdu hodně.
Tím se dostávám k tomu, jak rychle tenhle díl plyne. Zatímco u minulých jsme prožívali s hrdiny jeden rok, tady byl dvojnásobek.
Nechybí tady napětí, taky jste si říkali, kdo to unesl Tuliana z Gortovy zahrady?
A za nejvtipnější bych označila scénu, když Zachariáš naháněl Vrona se sekerou.

3 24.10.2016