Aqualung komentáře u knih

Ke komentáři mne přiměl komentář od barbora4132.Pozorně jsem to přečetl její náhled a porovnal to se svým. Rodiona vede ke zmíněnému zločinu jeho existenciální situace jejíž důsledky ho k tomu nutí. Samozřejmě je dost inteligentní na to, aby uchopil esenci toho, co se chystá udělat. A tady je první konflikt v němž na druhé straně stojí etika, která cosi takového zapovídá. Nicméně, stane se. Je samozřejmě také otázkou, zda lichvářka je produktem stávajícího řádu. Myslím, že ne. Tohle je ale marginální konstatování. Nicméně, racionální analýza osobní situace Raskolnikovem v jeho očích umožňuje loupežnou vraždu. Tady bych si dovolil svou připomínku existence fenoménu determinismu a odtud vede přímá cesta k otázce viny.Jak známo, na konci je pracovní tábor a celý příběh končí katarzí. Takže, je možné se zbavit pocitu viny za zmařený lidský život a loupež? Teď nevím, jestli mám předchozí větu ukončit otazníkem, či tečkou...............

Tenhle opus pana Clarka je řekněme velice civilní nicméně akční a romantické prvky nepostrádáme.Opět je lidstvo kofrontováno s výtvorem civilizace, která je hodně daleko před námi a dovolí nám nakouknout pod pokličku svého výtvoru.A snažíme se uchopit, co obsah "bojleru" o rozměrech 40x16km představuje a jaký má smysl.No a jak to už bývá u těchto sitací, objeví se fanatici, kteří chtějí
tuto vesmírnou konzervu zničit protože se domnívají, že jde o invazi.No a ta dobrá část lidí se jim v tom snaží zabránit.Téměř vše z obsahu Rámy nám zůstává utajeno, jen v jeden moment dovolí autor sice nepřímo, ale přece nahlédnout jak tvůrci "bojleru" vypadali.Vzpomínáte podle skafandru.A také zjistí, že Rámané dělají vše třikrát.....A nádherným je závěr, kdy pozemšťané sledují odlet Rámy.Jsou zde konfrontováni jednak s existencí vesmírného pohonu, tedy takového, který není založen na principu akce a reakce, a jednak s vesmírným "tankováním" energie přímo ze Slunce.A je drsně komické, že pozemšťané svým počínáním nedosáhli ani prahu vnímání Rámanů........A

Kdoví, co bylo na začátku a ještě jednou kdoví, co nás čeká?Pan Clarke otevřel dveře tam i tam.Věřme mu, nechme se jím protentokráte vést.Vede nás svou fantazií do krásných obrazů, kterým se prostě chce věřit.Na začátku "kdosi" ponechal na Zemi pár monolitů, které se postaraly o jemné, ale zásadní proměny nervových struktur našich živočišných předchůdců.A začalo to uchopením zvířecí kosti a vraždou....Ale naši předchůdci se najedli a začali se hnát ve vývoji raketovým tempem kupředu.Posléze oštěp,luk a šípy, střelné zbraně a ve finále řízená střela......Vzpomínáte?A jaksi průběžně a paralelně se objevilo náboženství, umění, filozofie a politika.No a jsme najednou doma.Co? A tady se monolit ozval podruhé a nakopl nás do vesmíru k Saturnu na Japeta.David se po jistých peripetiích a souboji s Halem 9000 úspěšně dostal na Japeta a Hvězdnou bránou tam, kam již před ním dorazily stovky představitelů jiných civilizací, které byly zasety na tisíci jiných světech.Došel až sem jen proto, aby podstoupil další "operaci" a byl tak zbaven tělesné schránky a stal se vlastně Bohem s lidskými rysy.Kdoví, co nás čeká za dveřmi, které David otevřel...........Ale nechme to zatím být. A

Starodávná technicistní sci-fi z období ranné komunistické společnosti budí místy úsměv, místy běhá mráz po zádech.Ale nic zlého.Opět poukaz na zlo, které vznikne ve společnosti, která je polarizovaná a vlastní zbraně hromadného ničení.Ty jsou dříve, či později použity v bratrovražedném konfliktu.A pozemšťané vstupují na Venuši pár desitek let po katastrofě.......Měli jsme se asi poučit, snad si to autor tak přál...Kdoví?....A

Je to už dost dávno, co jsem tohle dílo pana Lema četl.Už tak dávno a dávno se zabývá věcmi, které přináší relativita času.Hrdina se vrací do prostředí na Zemi, které nezná a vlastně se s tím neumí vyrovnat.Pokouší se jen neuměle o začlenění se do "normálního" života.A ono to nejde. Vysvobozením pro něj je nová cesta nehoru mezi hvězdy k Fomalhaut.

Román jsem jednak četl, a jednak viděl ve filmovém zpracování různých autorů.Základní myšlenka je fantastická a je to Lemův originální vklad do světové sci-fi.Jakýsi podivuhodný oceán, který je obdařen fantastickou schopnotí proniknout do duše kosmonautů a zhmotňovat jejich představy a tužby.A to doslova.Jen ten výběr, ten výběr.To kdyby šlo ovlivnit.Ale je nezbadatelný jako Bůh, a tak ve vesmírné lodi vznikají místy bizarní situace...nebudu se tímto směrem dále rozepisovat.Řekl bych, že na druhé straně spektra stojí A.C.Clarke s Davidem, který se rozhodnutím našich tvůrců stává nehmotným uzlem energie a je oproštěn od veškeré tyranie hmoty.Řekněme, že se s jistou licencí stává Bohem s počertech lidskými rysy.A také s tím umí zacházet.Tyto dva krásné protipóly jsou nezapomenutelné.Alespoň ne pro Ty, kteří tak jako já uchopili a pojali díla Stanislava Lema a A.C Clarka.

Zdravím.Přečetl jsem tohle mistrovské dílo pana Lema několikrát a vždy mne to chytilo.Výběr tématu je velice dobrý, předmět cesty je pochopitelný a logický.Rovněž technické věci se mi docela líbí, nicméně jsou tam některé "nesmysly"například rozjezd Herma se děje po nuceném zahajení syntézy vodíku po vstřelování tritia.No budiž.Ale jestliže se tytéž motory, které při subsvětelné rychosti nabírají dost vodíku ve vakuu jednoduše otočí začnou brzdit........,nevím,nevím jak to autor myslel.No promiňme to protentokrát autorovi.Ale k podstatnému.Zajímavé je využití deformace časoprostoru poblíž Hádu.Eurdika přečká v bezčasí...,nebo v retrochronální řece..Paráda.To je velice pěkné.Líbí se mi také zastoupení různých filozofií včetně duchovního vyslance.A jejich debaty s velitelem po jednotlivých peripetií postupného "seznamování" s Kvinťany, či spíše s projevy jejich nevůle k setkání, tak to je něco parádního, co by měl mít n paměti každý, kde se jednou setká s mimozemským životem neřkuli inteligencí.Lidé se samozřejmě dle svých staletími vypěstovaných zásad brání, posléze dají Kvinťanům ochutnat sílu Hermových svalů.A má to devastující účinky jak pro zmíněné, tak ve finále pro lidi.Kvinťané nakonec ustoupí síle, které nejsou s to vzdorovat a člověk stane na Kvintě.A jen v důsledku opomenutí a na krátký okamžik, který mu v životě ještě zbyl uviděl bezbranné a nepohyblivé Kvinťany. Poté se vše mění v páru nebo plyn a rozplyne se v laserovém žáru........Tak až sem vede užívání síly, když se snažíme cosi přinést oč ten druhý nestojí.Jak řekl otec Arago, nebo jak se ten duchovní jmenoval.Cokoliv jiného než návrat bude fiasko......A

Zdravím přítomné i Ty druhé.Tenhle opus pana Lema jsem četl několikrát, tak jako jiné jeho sci-fi.Jde o do značné míry technicistní variantu tohto žánru.A poukazuje na možnost inteligence, která vznikla na jiné než bílkovinné, či chcete-li kyslíkové bázi.Docela rád se pročítám myšlenkovými postupy a syntézami jednotlivých členů posádky, kteří se pokoušejí dosíci příčin situace, která na planetě vznikla a ve finále vedla ke likvidaci Kondora a jeho posádky.Anorganická evoluce robotů, kteří se vyvinuli ve dvou směrech, a sice makro a mikro svedla tyto k jakémusi Armageddonu v jehož závěru zvítězily mikroorganismy, které se za jistých okolností spojily v ohromný celek, který dokázal zlikvidovat jakohokoliv soupeře bez ohledu na vlastní ztráty.Odkazuji na epický soboj mraku a Kyklopa. Ale podstatné j podle mého soudu sdělení, že i tohle je slepá evoluční cesta, byť na závěr proběhne jakási komunikace mezi lidmi a mrakem.Nicméně tak, či onak Nepřemožitelný není přemožen dejme tomu, že při jakési toleranci mraku.A.