ArkAngel
komentáře u knih
Odysseus
James Joyce
Odysseus je taková obří encyklopedie, k jejímuž pochopení toho nejprve musíte sami hodně načíst. Když pomineme odkazy, máme tu šílenou hru s formou, ať už jsou to kapitoly dramatické nebo psané formou otázka odpověď a samozřejmě zachycení proudu vědomí, kdy nám tak vzniká možná nejprokreslenější postava v podobě Leopolda Blooma. Ano, některé kapitoly se čtou hůře. V tom množství stran se můžete začít ztrácet a poslední kapitola je kvůli absenci odstavců a interpunkcí naprosto příšerná, ale kniha obsahuje i mnoho dobrého, jako různé filosofické úvahy. A teď mě omluvte, jdu si stejně jako Leopold Bloom zakrýt levé oko levým uchem.
Petr a Lucie
Romain Rolland
Petr a Lucie je dalším z tragických příběhu dvou mladých zamilovaných lidí. Zatímco Romeo a Julie museli trpět ve středověké Itálii, Petr a Lucie trpí za první světové války. Konec by na mne možná až moc rychlý, ale vzhledem k Rollandovým pacifistickým sklonům se nedalo čekat, že by onen tragický konec nějak více rozepisoval.
Drákula
Bram Stoker
Kdo by čekal, že se původní Drákula bude číst tak dobře. Výpravnost by mu mohly závidět i mnohé akční blockbustery, které denně plive Hollywood, ale přitom Drákulovi nesahají ani po kotníky. Počátek Renfieldova případu mi přišel obzvláště humorný a musel jsem si jej přečíst třikrát. Pousmál jsem se i u poznámek o Slovácích. Byť je kniha dobře napsaná, musím jí vytknout, že hrdinové mnohdy všechno vyřeší strašně jednoduše, protože mají všechno po ruce, všechno umí a všechno ví. A to kolikrát ty jejich znalosti člověk ani nečeká viz. kompletní znalost jízdního řádu vlaku, kterou má nejmenovaná osoba v hlavě.
Odysseia
Homér
Odysseu by si měl přečíst každý, zvlášť pokud se jako já chystáme na Joyceova Odyssea. Na jednu stranu jsou Odysseovy příběhy velmi poutavé, ale pak tu máte první a třetí část, které až dle mého názoru zas tak moc zajímavé nejsou. Možná kdyby se to četlo snáze, tak bych to docenil víc.
Maryša
Vilém Mrštík
Tak jsem konečně přečetl dílo, na které Cimrmani ve svém Záskoku tolik odkazují. Čekal jsem to i kvůli nim možná krapet humornější, ale i tak jsem se celkem bavil. Maryši vám musí být líto a nakonec i pochopíte, co vlastně na konci udělá.
Máj / Kytice
Karel Jaromír Erben
Dvě klasiky v jedné knize. Máj jsem chvílemi protrpěl, ale Kytice to celé napravila. Není nad to si po čase opět zopakovat jedno z povedených českých děl, které silně pracuje s motivy nadpřirozena a v Erběnově podání zpracovává jinak známé folklórní příběhy z celé Evropy.
Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky
Edgar Allan Poe
Svými povídkami mne Poe oslovil daleko více než poezií. Tentokrát v českém jazyce jsem si zopakoval Zánik domu Usherů, který jsem četl již dříve a po letech jsem se konečně dostal i k Jámě a kyvadlu. Z povídek musím ale vypíchnout Skokana, ten je opravdu bravurní. Zaujaly mne také více filosofické části, ale na můj vkus tam bylo až moc zamilování se do vlastních sestřenic.
Makbeth
William Shakespeare
Makbeth patří k tomu nejlepšímu, co Shakespeare napsal. Máme tu psychicky nestálého muže, kterého porazí jeho vlastní stihomam a stejně tak i proroctví, jímž vlastně autor odkazuje na antická dramata. Co je vysloveno již nelze zvrátit a to ani v momentě, kdy před tím usilovně utíkáte.
Sen noci svatojánské
William Shakespeare
Zábavná komedie, u které lituji, že jsem jí skutečně nečetl měsíc zpátky, kdy svatojánská noc opravdu byla. Hra ve hře i její příprava byla vtipná a stejně tak i komentáře na její výslednou inscenaci. Shakespeare opět dokazuje, že je schopen bavit mnohé generace.
Dubliners / Dubliňané (15 povídek)
James Joyce
Pokud chcete pochopit Joyceova Odyssea, měli byste si první přečíst Dubliňany, kteří jsou takovým klíčem k onomu komplexnějšímu dílu. V tomhle dvojjazyčném vydání jsem se tak mohl na Odyssea nejenom připravit, ale procvičit si také anglický jazyk. Evelyn je samozřejmě klasika, ale i ostatní příběhy jsou dobře napsány.
Válka světů
Herbert George Wells
Než se dostanu k samotnému zhodnocení knihy, tak mne opravdu překvapil a potěšil fakt, že se Wells znal osobně s naším Čapkem. Tvůrci Marťanů a robotů tak žili nejen ve stejné době, ale také si jednoho dne potřásli rukou. Krásné zjištění.
Jak jsem již tedy naznačil, Válka světů je dílem, kde se poprvé objevují Marťani a vlastně i mimozemská invaze na Zemi. Vše je popsáno do sebemenšího detailů, aby o tom měl čtenář představu a vlastně to i pokládá základ pro to, čím je science fiction dnes. Skvělá práce H. G. Wellsi!
Obraz Doriana Graye / Cantervillské strašidlo
Oscar Wilde
Obraz Doriana Greye jsem si vytáhl u maturity a dostal jsem z něj čtyřku. Proto jsem se dílu také chvíli vyhýbal, protože mi připomínalo onen osudný den. Kniha se čte celkem dobře a Dorianova proměna je zpracována bravurně.
Co se Cantervillského strašidla týče, tak z něj jsem byl zklamán. Satira o "kolonizaci Američanů do Anglie" možná dobové čtenáře bavila, ale onen americký archetyp mi už dnes ani nepřišel vtipný.
Křest sv. Vladimíra / Král Lávra / Tyrolské elegie / Epigramy
Karel Havlíček Borovský
Kniha obsahuje vlastně to nejdůležitější z Borovského díla a všechno je zpracované výborně. Křest svatého Vladimíra je krásnou politickou i náboženskou satirou, Král Lávra je klasika, kterou musíte znát už ze základky, Epigramy obsahují mnohá moudra a Tyrolské elegie zase humorně zpracovávají Borovského vyštvání do exilu. Při jejich čtení mi hlavou dokonce proletěla myšlenka, zda se Borovského životem náhodou neinspiroval Kafka při psaní svého Procesu, protože těch podobností při návštěvě v posteli je hned několik.
Paní Bovaryová
Gustave Flaubert
(SPOILER) Dílo se četlo dobře, ale vzhledem k mé živé představivosti mi krapet dělaly potíže pasáže s lékařskými zákroky. Z počátku s Emmou soucitíte, kdy si uvědomujete v jaké je pozici, ale nakonec se stává někým, kdo postrádá veškerou čest. Jak by řekl Ostravák: "Dal bych ji do hlavy kopačku s otočkou," protože dvakrát podvádět manžela, dostat ho do dluhů, exekuce a nakonec se zabít a nechat ho v tom? To prostě není normální.
Sen ve snu
Edgar Allan Poe
Já a poezie nejdeme dohromady, ale i tak jsem se pokoušel se přes Poea prokousat. Knihu jsem úspěšně do konce dočetl, ale poezii pořád nemám rád. Alespoň ten Havran tu byl ve Vrchlického překladu, ten je klasický.
Evžen Oněgin
Alexandr Sergejevič Puškin
Na jedné straně tu máme "zbytečného člověka" Oněgina a na druhé milou Taťánu, kterou si nelze nezamilovat. Ony slavné oněginské sloky se mi nečetly zrovna nejlépe, ale přesto jsem se byl schopen skrze dílo dostat a docenit jej.
Chrám Matky Boží v Paříži
Victor Hugo
Temný příběh s netvorem, cikánkou a zapšklým duchovním, který svou stavbou a prací s osudem náramně připomíná antická dramata. Kolem jednoduchého děje je ale tolik informací a faktů, které vlastně potřebovat nebudete, protože koho při čtení milostného příběhu zajímá, jak vypadá každá ulice v Paříži, kdo a kdy tu vládnul a co všechno napsal Voltaire. Člověk tak zde i krásně vidí, čeho byl autor schopen, když se kdysi platilo od slova. Až na ony faktické kapitoly se to čte dobře.
Faust
Johann Wolfgang Goethe
Budu patřit k těm málo procentům, které více oslovila druhá a daleko komplikovanější polovina. Je tato kniha vyčerpávající? Pro někoho možná, ale pokud máte velké znalosti antiky, mystiky, mytologie, tajů alchymistů apod., bude vám to připadat jako rekapitulace toho, co znáte, kdy také uvidíte, jakým způsobem uvažoval Goethe nad smyslem života. Dle mého názoru je celkem škoda, že Homunkulus zmizel ze hry tak brzo, určitě by si zasloužil daleko více prostoru, jelikož právě skrze něj bylo pátrání po smrtelnosti a dalších otázkách života zpracováno asi nejlépe.
Nebezpečné známosti
Pierre Choderlos de Laclos
Dokonalý román v dopisech, který ukazuje, jak jsou lidé vlastně prohnaní a čeho všeho jsou schopní, aby dosáhli toho, co chtějí. Máme tu spletitou síť manipulací a podvodů, které se táhnou ke dvěma nadrženým aristokratům. Knihu přečtete jedním dechem a pokud máte rádi intriky na úrovni Hry o trůny, je toto dílko rozhodně pro vás.
Probuzení
Mirka Andolfo
Kdybych měl Proti přírodě někomu představit, popsal bych to asi jako mix 1984 a Farmy zvířat od Orwella. Pokud je člověk znalejší, zmínil bych ještě určitě animovanou Zootopii od Disneyho nebo anime/mangu Beastars.
Zvířata zde žijí v systému, který je silně omezuje a za porušení daných pravidel jim hrozí i smrt. Máme tu i několik zajímavých zvratů a já budu s radostí očekávat další díly, abych věděl, jak to vlastně celé dopadne.