Artie
komentáře u knih
Tolik popela
Ondřej Štindl
Pokud někdo volá po tom, aby současná česká literatura řešila současné problémy -- tu je dobrý příklad! Štindl má cit na aktuální témata, dokáže v nich však rozeznat existenciální hloubku, a tak jeho prózy nekloužou po povrchu. Naopak se zavrtávají do tkáně doby, aby z ní přinesly poselství o melancholii moderního člověka. Apokalypsa reálná jako covidová epidemie. Sebepoškozování. Střet generací. Prorocké sny a drogová závislost. Někde na lemu textu vidím periferním zrakem Jáchyma Topola. Štindlovo psaní není sice tak živelné, přesto se dere vpřed jako řeka za jarního tání. Těch slov je možná místy až příliš, ale to beru jako satisfakci za autorovu profesi novináře, který se při pracovním výkonu musí naopak ve stylu krotit.
Praha, Pařížská (události, hry a vlakové básně)
Alena Nádvorníková
Petr Hruška své verše ve vlaku ztratil, Alena Nádvorníková je tam nalezla. Jedna z nejucelenějších autorčiných sbírek, ve které básnické obrazy a automatické kresby vyzařují imaginaci jak pomrkávající zářivka a ubíhající krajina za oknem.
Kundera: Český život a doba
Jan Novák
Kdyby Novák víc škrtal a některá hodnocení nechal na čtenářích, byla by jeho knížka sevřenější a méně „moralistní“. Ale i tak odvedl úctyhodnou práci, kde má každé tvrzení pevnou oporu v poznámkách a pramenech. Literárním kritikům se nelíbí, že vede spojení mezi životem autora a jeho dílem. To by jistě byla chyba, kdyby vykládal Kunderovy knihy skrze jeho život. Novák však píše opačně, z nejrůznějších zdrojů, mezi nimiž nechybí ani knihy, skládá problematický a dramatický příběh velkého spisovatele. Příběh, který by sám vydal na román.
Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě
Maryanne Wolf
Nejsem si jistý, jestli úplně funguje formulování kapitol do podoby "dopisů" -- chápu autorku, že touto klasickou figurou chtěla poukázat na rétorickou sílu tradičního textu, ale kromě vnějších znaků (oslovení na začátku, rozloučení na konci) její výklad skutečnou mocí dopisů neoplývá. Některým pasážím není snadné porozumět. Ve výsledku je to však velmi cenný pohled na to, co se děje s našimi mozky a čtenářskými návyky v digitálním světě. Doporučuji všem, kdo chtějí, aby se o knížkách smysluplně psalo (třeba i tady na Databázi;) ještě v příštích deseti letech.
Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent
Marcela Linková
Objevné rozhovory, které zásadně upravují náš pohled na disent a moderní dějiny vůbec. Na české Wiki nenajdete v hesle Charta 77 jediné ženské jméno, přitom bez žen by žádné podzemní hnutí nebylo. Velký respekt všem, o nichž knížka vypráví, i těm, kdo ji připravily.
Poslední deska
Andrew Cartmel
O tom, že si při čtení téhle knihy budete chtít pustit vinyl se starým jazzem, není pochyb. A možná zatoužíte po vůni čerstvě namleté kávy a budete si představovat, že se vám o nohy otírají kočky. V líčení toho, jak to vypadá doma u audiofila, je totiž autor skvělý. Ale děj a "detektivní zápletka" jsou trochu přitažené za vlasy, sázejí hodně na náhodu a na to, že čtenář zbaští všechny ty neuvěřitelné zvraty. Třeba jo, ale je to, jako když na desce přeskakuje přenoska, takže máte nakonec pocit, že to samé posloucháte pořád a do zblbnutí.
Marťan
Andy Weir
Mohl to být příběh člověka v mimořádně extrémní situaci, ale bez psychologie je to spíš učebnice fyziky než dobrý román. Disko a hlášky o hnojení a o kozách to nezachrání. Ani matematické výpočty, o nichž nerdi a inženýři můžou vést nekonečné blogové diskuze, jestli by to takhle fungovalo.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Román má pěkný rozjezd, zvlášť nadějně působí počáteční pasáže "z vlaku". Do jisté míry i chápu, čím si autorka získala ty masy čtenářek - vytvořila tři uvěřitelné psychologické typy současných třicátnic, jejichž středostavovské životy a problémy jsou univerzální (dojíždění do práce z perfierie, nevěra, trauma z rozchodu, trauma z nemožnosti otěhotnět, alkohol apod.). Ale v konstrukci zápletky už Hawkinsová polevuje a minimálně po druhé třetině knihy začíná být průhledné, "jak to vlastně bylo", a čtenář si jen přeje, aby to ve skutečnosti byla jen falešná stopa a autorka si na finále připravila opravdu nečekané rozuzlení. Ale to se nekoná. Srovnání s Hitchcockem, natožpak s Gillian Flynnovou pak vyznívá dost přemrštěně.
Komplikace
Isaac Adamson
Kniha, která od první věty šlape jak hodinový strojek a nepoleví. Skvěle namíchaný koktejl dobrodružného příběhu s tajemstvím, hororu a pražských pověstí. Doporučuju jako chytré zábavné čtení.
