ArwenAragorn komentáře u knih
Já nejsem zrovna cílová skupina a omlouvám se tím všem nadšeným čtenářkám Diany Gabaldon, které hltají i další díly Cizinky. Čtivé a vhodné do postele při nemoci. Souhlasím naprosto s hodnocením Marcely52.
Velkolepé! Autor dělá čest svému řemeslu. Jeho knihy si udržují pořád velmi vysoký standard.
Joseph se tentokrát angažuje v pátrání po vrahovi bývalého uznávaného policisty, z vraždy je obviněná jeho dcera Sienna, která je nejlepší kamarádkou Josephovy dcery. Pátrání se tak dostává u Josepha na poněkud osobní úroveň. Ví, že 14-ti letá Sienna je problematická dívka a postupně odkrývá její temná tajemství. Současně s pátráním po vrahovi probíhá soud, týkající se žhářského útoku na imigrantskou rodinu. A to není daleka všechno, celá zápletka postupně získává obrovský rozměr..
Thriller má velice bohatý, napínavý a uvěřitelný děj, je emočně nabitý, žádné slovo v něm není navíc, pohltil mě od samého začátku. Moc fandím Josephovi, jeho brilantnímu psychologickému úsudku i tomu, jak se musí poprat se svými osobními problémy, chorobou a komplikovaným vztahem s manželkou (přiznám se, že její dokonalost, jak ji líčí Joseph, mě už chvílemi vytáčí) i dcerou Charlie. A některé dialogy jsou prostě boží!
Tento skutečně kvalitní thriller si musíte přečíst!
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Když krvácím, cítím se klidně a mám čistou hlavu. Je to, jako by ze mě odkapával jed. Když krvácet přestanu, láskyplně si svoje rány hladím. Dávám jim i pusu na dobrou noc. .....................
Myslíte si, že jsem masochista.
Myslíte si, že mám sebevražedné sklony.
Myslíte si, že mě znáte.
Myslíte si, že si pamatujete, jaké to je, když vám je čtrnáct.
Myslíte si, že mi rozumíte.
Nerozumíte.
Krvácím pro vás.
Vůbec to nebylo špatné. Psychologický román, který se vám dostane pod kůži.
Ale docela chápu to nízké hodnocení. Začátek je dost nudný, děj se víc rozběhne až v půlce knihy, i tak větší spád nečekejte. Ale to jsem po téhle knížce ani nechtěla.
Týrané dítě a porucha osobnosti. Tyto dva aspekty se podařilo autorovi velice dobře zachytit a vylíčit. Krutý příběh.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Držím v ruce klacík. Lacláčky mám pevně stažené přes ramena. Cítím, jak se mi o čelo otírá neposedná kšiltovka. Hrotem klacíku protínám hladinu a dívám se, jak maličké vlnky tančí ve slunečním svitu. A na okamžik, na kraťoučký, blažený okamžik, neexistuje žádná bolest. Neexistuje smutek. Neexistuje strach.
Existuje jen jeden nádherný pohled. Je skoro dokonalý. A já jsem skoro volný.
Svižný a docela napínavý děj jsou pozitiva tohoto thrilleru.
Dějí se bizarní nehody, které končí smrtí. Jsou to skutečně nehody?
Tentokrát je to průměr, tedy spíš něco mezi třemi až čtyřmi *, na Mrtvého muže to prostě nemá.
"Zemřít, spát - spát, možná snít - a právě v tom je zrada. Až ztichne vřava pozemského bytí, ve spánku smrti můžeme mít sny..."
Hotel na skotském ostrově a v něm skupina osmi lidí izolovaných bouří. Jedním z nich je vrah. A jedním z nich je Anna, která od automobilové nehody v Londýně trpí nespavostí a někdo jí nechává citáty od Shakespeara, týkající se spánku. Ty ji dostihnou i tady.
Autorce se podařilo vybudovat slušnou, i když ne zrovna mrazivou atmosféru a mě to bavilo.
Na prvotinu překvapivě dobrý psychologický thriller. Zápletka se mi nejdřív zdála příliš otřepaná a po půlce knihy jsem si myslela, že už vím všechno. Jenže autorka k závěru víc šokuje, jde víc do hloubky a nutí vás přemýšlet. Co byste udělali vy?
Knížka se čte sama, postavy jsou hezky barevné, příběh je docela uvěřitelný ( i když je pravda, že naivita hlavních hrdinek, hlavně Suzie mě vytáčela). Pro milovníky psychologických thrillerů můžu doporučit.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rachel:
Budu si jenom vážit každé chvíle, každé vteřiny, protože teď už vím, že co bude zítra, je ve hvězdách. A že se může stát všechno. Úplně všechno.
Nový díl severské krimi, tentokrát ze severu Aljašky. Kate Shugaková odešla z kanceláře návladního a usadila se na samotě v aljašské divočině. Vyrůstala tady a je srostlá s aleutskou komunitou, kde má spoustu příbuzných. Její přítel Jack Morgan spolu s agentem FBI ji požádají po pátrání po zmizelém rangerovi, který má vysoko postaveného otce a dalším zmizelém, který byl poslán ho hledat.
Jedná se o vyšetřování zmizení dvou osob, ale hlavně je to sonda do života obyvatel rezervace a aleutské komunity. Příběh plyne poklidně a poklidné je i jeho rozluštění.
Moc se mi líbilo atraktivní prostředí, ve kterém se příběh odehrává i spisovatelčin jemný humor. Další pokračování s Kate, touto ráznou, divokou, tvrdou a paličatou ženskou si určitě ujít nenechám. Hvězdička patří poloviční vlčici Obludě, věrné přítelkyni Kate, s ní to bylo skutečně ono. No, a taky mi někoho hodně připomínala.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zimní scenérie, jež se před ním rozkládala, byla až moc bezchybná, uspořádaná, až moc dokonalá na to, aby existovala ve světě plném chybujících, neuspořádaných a nedokonalých lidí.
V anotaci se dozvídáme, že nějaký hodně, hodně zlý člověk unesl dvě děti (já bych rovnou řekla zvrácený psychopatický h.jzl, ale motiv má docela originální), pátrá po něm policie v čele s neúnavnou Ettou Fitzroyovou. Její touha dopadnout únosce se dostává na téměř osobní úroveň. Tuto ženskou jsem si jako jedinou docela oblíbila.
Nejdřív jsem si ke knize nemohla najít cestu, postupně mě ale zaujala, jenže ten závěr se autorce nepovedl - příliš těžkopádný a bez napětí. Je to tak na 2 a půl *. Rozhodně se řadím k těm čtenářům, které příběh neuchvátil. Pokračování si nechám pravděpodobně ujít.
Zvláštní knížka, vynikající a určitě jedna z těch, na které se nezapomíná. Psychologický román a thriller v jednom.
Elsa Préauová je učitelka v důchodu, je velmi vnímavá, šťouravá, svým způsobem vtipná, hraje na klavír, posílá často stížnosti a jiné dopisy na všechny strany, je posedlá zdravým životním stylem, ale je taky trochu bláznivá, znepokojují ji moderní vynálezy a vymoženosti, slyší pořád divné zvuky v domě a v kabelce s dvojitým dnem nosí kladivo. Tato dáma si všimne, že v zahradě vedlejšího domu, osamoceně od dvou dalších dětí si pod smuteční vrbou hraje chlapec s kamínky. Elsa postupně podle dalších pozorování dojde k závěru, že se jedná o týraného chlapce. Jenže nikdo jí nevěří. Existuje skutečně chlapec jen v její představivosti?
Elsu jsem si i přes její šílenosti (nebo možná i kvůli nim) zamilovala.
Nejdřív mě knížka moc nezaujala, pak už jsem nedokázala přestat číst. Při čtení jsem si užila dost všech možných emocí, od smíchu, kterého bylo pravda méně, až k pláči. Od autorky jsem četla Černý kafe a byla jsem nadšená, u této knížky je to zase jiné a zase jsem nadšená a musím ji doporučit. A obálka je krásná.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nejzajímavější však bylo, jak Laurie nakreslila svoji rodinu: otec a matka stejně vysocí. On držel dýmající klacek (určitě cigaretu), ona měla sukni a jakýsi zvon barvy žloutku na hlavě (vlasy). Laurie je umístila do zahrady u něčeho, co měla být houpačka. Sama sebe zpodobnila vedle nich, byla na obrázku stejně velká jako maminka, v ruce držela růžovou květinu. Kévin byl vedle ní jako koule s dvěma otvory (hlava) a pět hůlek, které měly představovat dvě paže, dvě nohy a trup. Což znamenalo, že ji bratříček nezajímá. Ale paní Préauová se zachvěla nad tím, co dívenka nakreslila v druhé části zahrady. Cosi jako pět hůlek a prázdný kruh.
Velmi jednoduchý příběh, vztahy manželské, vztahy rodičovské, vztahy sousedské. K tomu autorka musela přihodit nějakou zajímavější zápletku než je nevěra apod. Tak vychází najevo "šokující tajemství". I tak to byla nuda.
Nápaditě zpracovaná zápletka se ženou trpící amnézií a nepředvídatelný děj knihy mě chytil. S potěšením zjišťuji, že autorovi se podařilo větší část knihy vodit mě za nos. Na druhou stranu musím říct, že se mi nepodařilo vytvořit si k nějaké postavě vztah, snad jen policejní inspektor Silas a konstábl Stroverová mi byli sympatičtí a měla jsem pocit, že kniha je málo čtivá.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mozek je děsivá věc, dokáže si zapamatovat vše, na co bychom nejraději zapomněli a zapomene na jedinou věc, kterou bychom si rádi zachovali. A pak, o pár let později se rozhodne pracovat jako autonomní nervový stát, přivolávající noční můry zpoza hradeb nehostinného území amnézie.
Taky by se knížka mohla jmenovat "Lhář,lhář". Příběh s tuctovou zápletkou a se spoustou zvratů. Hlavní hrdinka Iris je složitá postava plná emocí, díky neustálým obratům v ději čelí těžkým rozhodnutím a vážným dilematům. Přesto mi místy připadala dost naivní.
Kniha je průměrnou, možná i poněkud nevěrohodnou záležitostí, ale závěr se autorce fakt povedl a asi o něm budu ještě nějakou dobu přemýšlet.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Will dá Iris prsten:
"Je to prsten trinity. Růžové zlato znamená lásku, žluté věrnost a bílé přátelství. Líbilo se mi to znamení tří - ty, já a budoucí děťátko". Zamrkám, abych zadržela slzy, a Will mi prstem zvedne bradu, takže se naše pohledy střetnou. "Co se děje? Nelíbí se ti?"
Dost děsná kniha zase z jiného pohledu. Jak každá diktatura dokáže zneužít ty nejmladší - děti a mládež. Nejhorší na tom je, že jejich víra ve Vůdce a fašistický režim byla ve většině případů nezlomná. Hodně "obětí" vzpomíná na ty časy dokonce s láskou.
Světe div se, sci-fi a navíc s počítačovou hrou, a mně se to líbilo! O tom, jak se dá geniální výtvor spolehlivě zneužít u mládeže (a určitě nejen u nich). A líbilo se mi víc ve virtuálním světě. Měla jsem ale takový pocit, že na posledních asi 100 stranách kniha začala ztrácet na tempu a konec mi přišel nějak málo dramatický. Ale vykročila jsem do světa sci-fi a snad taky trošku fantasy a zkusím ještě něco dalšího.
Spíš než o vyšetřování vražd se jedná o osudy policejního psychiatra Franka, závislém na kokainu, sázejícím na psy a chodícím do erotických klubů. I přesto mi byla jeho postava sympatická. Sexuálními scénami autor nešetří, ale snesla jsem to. Za mě průměr a další díly si určitě přečtu.
A když jsem si teď přečetla hodnocení trudoše, považuji ho za velice výstižné.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Frank sází na psích dostizích:
Prostrčil jsem okénkem pětidolarovku. Byl to Mannyho standardní poplatek. Pohnul rukou k panelu s knoflíky, ale žádný nestiskl. "Kdybych já měl padesát dolarů nazbyt," řekl, poklepávaje prstem na desku pultu, "vsadil bych na Belle Dango. Koukal jsem na tu čubku dnes ráno při tréninku. Každý sval jak z kamene, doktore. Prostě báseň v pohybu!" Potřásl hlavou. "Pompano je dobře stavěná, ale v ksichtě až moc pěkná. Takhle hezkej pes nemusí běhat, ona to ví".
Víc než tři * nedám (spíš tak 3,5), přestože na prvotinu to je výborný výkon, protože je to příliš depresivní, nechutné, odporné, vážně hodně naturalistické....
60tiletá Marion a její starší bratr John žijí v domě po rodičích. Mají hodně pochybné charaktery. Marion, nevzdělatelná stará panna spí se stovkou svých plyšáků, přecpává se, chodí v děsných hadrech, přestože mají po rodičích peněz dost, žije ve špíně, neuklízí a jen ji zneklidňuje, že se něco děje ve sklepě, kam chodí bratr a kam ona nesmí a ani nechce jít. Bratr, velice inteligentní, ale naprosto zvrácený týpek, libující si v alkoholu a většinu dne tráví v uvedeném sklepě.
Po stránkách relativního poklidu následuje zásadní zvrat, který s sebou nese i další vysvětlení. Konec, takový, jaký byl, se mi moc líbil, přestože jsem ho u tohoto literárního počinu předpokládala.
"Jsi zlo, které vzniká z nicoty, ze zanedbávání a osamělosti. Jsi jako plíseň, která bují na tmavých a vlhkých místech, černá hlína nahromaděná v rozích, smrtící infekce, která začne zrnkem špíny v neumyté ráně."
V této knize se hodně mluví o štěstí, jenže kdo je tady šťastný, může být snadno i mrtvý, na to nezapomínejte!
Super thriller, promyšlený, napínavý, s originální zápletkou. Myslím, že pět * si zaslouží a doporučím ho.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Proto musíme usilovat o to, co přispívá ke štěstí, s vědomím, že jsme-li šťastni, máme všechno;, nejsme-li však, udělejme všechno pro to, abychom se ho dobrali.
Je lépe ležet bezstarostný na kavalci než mít zlatou pohovku s bohatým stolem a spoustou potíží.
Umění dobře žít a umění dobře umřít jedno jsou.