ArwenAragorn komentáře u knih
Zpočátku jsem se nemohla začíst, pak se děj rozběhl a knížku jsem odložila přečtenou po půlnoci.
Thriller s koncem, který si přeje každý. Nebyl by špatný zfilmovaný (možná, že je a nevím to).
"Měla hrozný strach. Srdce jí bilo tak silně, že se bála, aby tím nikoho nepřivolala.
Jestli tě chytnou, Clearyová, pomyslela si, jsi v pěkným průšvihu."
Knížka mi připadala jako román pro mládež ke konci s dobrodružným vyvrcholením, pro mě dost katastrofálním. Víc než 2 * dát nemůžu, a ty dávám hlavně proto, že začátek hry se mi líbil.
Psychologický thriller, který nepatří k těm nejzdařilejším. Žádná postava mi nebyla sympatická. Paul byl vykreslen v tak nelichotivých barvách, že autorka přímo vybízela čtenáře, aby ho nesnášeli.
Dlouho to byla spíš nuda, žádné napětí, ale i pak byl příběh celkem předvídatelný.
Oproti knize "Pod kůží" je tato pro mě docela zklamání.
-----------------------------------------------------------------------
Paul:
"Cítil jsem, jak lež narůstá, zaplňuje vzduch a usazuje se. Snažil jsem se nevnímat silný pocit zděšení."
------------------------------------------------------------------------
SPOILER:
Koukám, že já jsem asi jedna z mála, která to Paulovi přála a konec se mi líbil.
Opakovala bych to, co přede mnou pěkně napsali ostatní. Jde o příběh tří mužů, Tuvji, Asaela a Zuse, kteří se postavili proti nacistům, vybudovali tábor v lese a díky nesmírné odvaze zachránili na 1200 Židů, což je podobné, jako se podařilo Oskaru Schindlerovi, ovšem za naprosto jiných podmínek. Vytvořili také partyzánskou skupinu, která zabila množství nepřátelských vojáků.
Stali se legendami pro židovské občany, ale i pro ostatní, třeba pro mě, která si přečetla tuto knihu.
V knihovně se knížka omylem dostala mezi "dospělácké" a já jsem si ji půjčila, aniž bych o ní slyšela. A pak jsem si tenhle román Young Adult užívala. Zneklidňující. Dojemné. Krásné.
---------------------------------------------------------------------------------
Nemohla jsem jít nikam,
nikam,
nikam.
Nikam jinam
než na dno.
Kniha mě neuchvátila tak, jako většinu čtenářů, ale za přečtení určitě stojí. Dozvídáme se v ní o naší minulosti, hlavně dost nedávné a o pro mě někdy o neznámých skutečnostech (i když tady je pochopitelně občas mezi skutečností a fikcí hodně tenká niť).
Píše se tu o impériu rodiny Baťů, Lídě Baarové,Kafkovi, pomníku Stalina, Janu Procházkovi, Martě Kubišové, Heleně Vondráčkové, Karlu Gottovi, Jaroslavě Mozerové a dalších.
Můj názor je, že Češi tady nejsou ukázáni v moc příznivém světle. A není to pravda?
Nemůžu hodnotit, knihu jsem po několika stránkách odložila. Nemyslím,že ji potřebuji číst a k pohodě určitě nepřispěje. Tento druh knih asi pro mě není určený.
Od autorky jsem četla Řezníka a Wonderland : Země divů, které se mně líbily asi o něco víc. Tento thriller je ale stejně jako předešlé dva čtivý a poměrně napínavý. Autorka popisuje minulost a současnost střídavě a to z pohledu Geo, které dává z pochopitelných důvodů více místa, a z pohledu Kaie, dnes detektiva. Geo je vykreslena tak protichůdně, že chvilkami ji lituji , jindy mě zase šokuje. Rozuzlení je dost děsivé, ale epilog americký doják.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
....Minulost je vždycky s vámi, ať už na ni chcete vzpomínat, nebo ne, ať už jste za ni odpovědní, nebo ne. Minulost si člověk nese s sebou, protože ho proměňuje. Můžete se snažit ji pohřbít a předstírat, že se nikdy nestala, ale tak to nefunguje. Geo to ví z vlastní zkušenosti.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Někdo píše, že obálka je odpuzující, ale má zaujmout a to zvládla dokonale.
"...Vraždí, jako by myl nádobí."
O knížku jsem měla zájem podle anotace a rozhodně jsem nebyla zklamaná.
Po letech neúspěšného pátrání policie, rozehrává partii se sériovým vrahem, operujícím podél 1700 km dlouhé Route 66, Desmond a Lola. Desmond přežil útok vraha na jeho rodinu v osmi letech a poznamenalo ho to na celý život. Lola pátrá po zmizelém manželovi, který se jí po 3 letech ozval a poslal jí deník. V něm jsou vraždy popsány do detailů, které mohl znát jen vrah.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Desmond čte deník vraha:
Opakovaně podstupovat takovou četbu bylo jako stoupat po žebříku s prasklými šprušlemi a snášet třísky na rukou.
Z deníku vraha:
Když mám v hlavě příliš hlasů, když se
navoskovaný ubrus promění v hustou mlhu,
když mě obsah skleničky vtáhne jako černá díra,
zakřičím na něj, zvednu se a řeknu mu s očima
upřenýma na praskliny na stropě: "Pojď si přised-
nout! Pojď si přisednout, Dobrý Bože!
Chci Ti vypít krev!"
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Autorka píše poutavě a udrží nás v napětí doslova do poslední věty. Moc se mi líbil její popis legendární Route 66.
Velice dobrá kniha. Téma je podrobně a precizně zpracované. Autor popisuje osudy obce Lidice, Ležáky a Leskovice.
Nejúžasnější den je nejúžasnější psychologický thriller, který jsem v poslední době četla.
Jde o příběh, odehrávající se skutečně v průběhu necelého dne s dvěma hlavními aktéry- Paulem a Miou, kteří mají dokonalé manželství a dva dokonalé syny. S gradujícím napětím, okořeněný skvělým černým humorem. Autorka si opravdu vyhrála s přesvědčivým vykreslením psychopata. Paul je neuvěřitelný samolibý blbec s neustálou potřebou posílit si své ego, moc mě bavil.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Paul mluví o Mie:
Tolik mě miluje a totéž se dá zajisté říct i o mně. Už jsme spolu skoro deset let. Známe své nejlepší známky i ta nejtemnější tajemství. Ačkoli, mám-li být naprosto úpřimný, nejsem si jistý, jestli má Mia to, čemu se říká špatné a zkažené alter ego. Její temná stránka znamená, že je prostě podrážděná. Vynořuje se, jen když je unavená nebo jí jeden z kluků dělá starosti. Jsem taky na pochybách, jestli si vůbec Mia myslí, že já sám nějakou temnou stránku mám. Nejspíš mě zná jenom jako milujícího manžela.
Paul mluví o Mie:
...Od chvíle, kdy jsme se poznali jsem věděl, že se k sobě dokonale hodíme. Pokud se ovšem dokáže stát manželkou, jako hledám.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nemůžu než doporučit.
Skvělý temný, atraktivní thriller plný napětí a akce, čím víc se blíží finále, tím hůře odložitelný.
Ďábelský, krutý, vynalézavý a chytrý Jurek je zpátky, přestože měl být už mrtvý, a vrátil se s jediným cílem - dostat Joona Linnu, který je sice velice inteligentní, ale má i slabá místa, a tím jsou jeho blízcí.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Joona věděl, že Jurek je nebezpečný, ale tehdy ještě netušil o jak vysokou úroveň nebezpečnosti se jedná.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jurek je neporazitelný, protože využívá skutečnosti, že se lidé vzájemně milují.
----------------------------------------------------------------------
Autorská dvojice přitvrdila, v knize je více brutality a mrtvých, přesto mi to nepřipadá prvoplánové. Odpustím i řadu nereálných situací. A pokračování je zaručeno!
Kdo má rád thrillery, ať si Lazara určitě přečte, myslím, že nebude zklamán.
Dobrá srozumitelná detektivka. Někdo vraždí prostitutky, našel se umrzlý muž, který měl zlámané téměř všechny kosti v těle a odložené miminko před policejní stanicí. Kim a její tým rozjíždějí pátrání v několika směrech.
------------------------------------------------------------------------------------------
Snad všechny kosti v pravé noze se zdály být zlomené.
"Dvanáct fraktur od prstů chodidla po koleno. Nad ním už žádná."
"Ta bolest......,"vydechla Stacey.
"Musela být strašlivá," přitakal Keats. "Tou nohou nemohl vůbec pohnout."
Četla jsem už dávno, příjemná oddechovka, ke které bych se klidně zase vrátila.
Příjemná nedlouhá detektivka. Četla jsem už v 80. letech a teď jsem si ji přečetla znovu. Bavila.
Jak se musí cítit člověk s disociativní amnézií? Trpí jí Richard. Poté, co ho našli zbitého, nic si ze svého života nepamatuje a mně ho bylo po celou knihu fakt líto. David má tentokrát najít JEHO, vrátit mu jeho život.
-----------------------------------------------------------------------------
Z tajemství "za plotem":
Přeskočila na druhou stranu a nemotorně dopadla do dlouhé trávy. Nohy se pod ní podlomily a ona přistála na zadku a rychle se pozadu škrábala pryč jako krab. Obě nyní viděly jen několik metrů za plot.
Ale stačilo to.
Něco tam bylo. Chvíli se to krčilo na okraji světelného kuželu, jako by se to před nimi naschvál ukrývalo ve tmě. Jen nejasný přízračný obrys v tmavé noci. Dívaly se, jak se tvor pohupuje dopředu a dozadu.............
---------------------------------------------------------
A tady má David na kahánku. Dostane se z toho?: :-)
"Mám pár otázek. To je jeden důvod."
Znovu se do mě zavrtal očima.
"Druhý je mnohem přímočarejší," dodal. "Osobně se domnívám, že je velice důležité se lidem podívat do tváře a na vlastní oči se přesvědčit, jestli nelžou, než je rozsekáte na kusy a hodíte do oceánu."
------------------------------------------------------
Další Weaverovka s mnoha zvraty a napětím, jak je u autora standardní, se slušně vymyšlenou zápletkou a tajemstvím "za plotem".
Ke komentáři k autorovi a jeho dílům bych se podepsala pod hodnocení knihy Trudoše.
U mě zatím pořád vede Údolí mrtvých, ale tuto samozřejmě doporučím. I přes drobné výhrady ponechám 5 *, protože jsem si uvědomila, že některé knihy od Tima Weavera se mi líbily méně a hodnotila jsem je taky plným počtem.
Moc hezká knížka, ale upoutala mě o něco méně než Lovci mamutů a Hrdina Nik.
Vedle Hrdiny Nika moje nejoblíbenější knížka od Eduarda Štorcha.
Četla jsem v dětství pořád dokola, ještě teď si knížku dobře pamatuji.
Moc hezká knížka mého dětství, vzpomněla jsem si na ni, že ji mám díky Taralcielle.