ArwenEvenstar komentáře u knih
Ani tentokrát Stínadla nezklamala. Příběh byl opět napínavý a dobrodružný až do konce. Celou sérii jsem přečetla během jednoho týdne.
Tento díl Stínadelské trilogie byl snad ještě napínavější než ten předchozí.
Kdysi jsme v šesté třídě dostali jako povinnou četbu Boj o první místo. Tenkrát mě četba Foglara vůbec nenadchla a řekla jsem si, že nic dalšího od něj číst nebudu. Po patnácti letech se mi do rukou dostala Záhada hlavolamu a já se rozhodla zjistit, proč je tato kniha tak oblíbená. Příběh mě pohltil hned po přečtení prvních stránek. I když jsem tušila, kdo tajemný Em je, nemohla jsem knihu odložit, dokud jsem nedočetla poslední řádku o tajemném hlavolamu Jana Tleskače.
Jak je možné, že jsem tuto knihu nečetla dřív? Krásný archaický jazyk je přímo balzámem na duši a autorův humor jakbysmet. Sluha Saturnin, který dostává ostatní do neobvyklých situací, si hned získal moje sympatie.
Dědečkův vysvětlovací dopis mi přišel zbytečný. Závěrečná část knihy byla z mého pohledu nudnější než zbytek díla. Zachránit se to nepodařilo ani Kanceláři pro uvádění románových příběhů na pravou míru. I tak se však ke knize ráda vrátím.
Napínavé jako vždy. Špičkování Halta a Eraka mě pobavilo. A Erakův pokus o jízdu na koni a nenápadné plížení ještě víc.
U knihy bych uvítala jiný podtitul, takhle totiž čtenář od začátku tuší, co se bude dít. I tak byl ale příběh dobrodružný a napínavý. Podle mě předčil první díl série. Konec knihy mě donutil okamžitě začít čít další díl.
Kdysi jsem pár dílů téhle série četla a moc se mi líbily. Nedávno jsem si na hraničáře vzpomněla a dostala jsem chuť přečíst celou sérii znovu a tentokrát celou. Prvních pár kapitol knihy bylo jako hřejivý návrat domů, kde čekali Will a Halt, stále stejní. Trochu mě překvapilo, že se děj rozbíhá pozvolna, ale ani tak kniha nezklamala a já se jdu vrhnout na další díl.
Kdo by se nechtěl plavit za pokladem na lodi plné pirátů? Úžasný příběh plný dobrodružství a napětí.
Mezi dětmi je tato kniha hodně oblíbená. Zajímalo mě, co na knize vidí, a tak jsem se pustila do čtení i já, i když už rozhodně nepatřím mezi cílovou kategorii čtenářů.
Kniha - deník je rozdělena do krátkých kapitol a je velmi čtivá. U řady situací se člověk pobaví. Pro děti může být atraktivní i styl písma, který se liší od klasických knih. Text je navíc doprovázený četnými ilustracemi.
Greg vypráví své příhody ze školního roku. Zabývá se situacemi a "problémy", které nám dospělým vůbec nepřipadají závažné, pro puberťáky jsou ale životně důležité. Jako oddechovka je to skvělé čtení, nějakou vyšší hodnotu v knize ale nespatřuji, snad jen to, že Greg jde stále za svým cílem být slavný a úspěšný. Jeho plány mu ale zatím nevychází a smetanu za jeho skvělé nápady vždycky slízne někdo jiný.
Asi první kniha s LGBT tématikou, kterou jsem četla. Velkou roli v příběhu hraje především přátelství. První Will mi strašně lezl na nervy. Nevěděl, co chce, stále fňukal, že má na krku svého kamaráda. Postava Drobka mi přišla trochu ulítlá, i když je to možná jen tím, jak jsem si představila jeho vzhled a hlas. Druhý Will mě zaujal víc, ale trvalo mi, než jsem si zvykla na jeho psaní bez velkých písmen. Naopak se mi líbilo, že dialogy zapisovat do podoby dramatu.
Kniha mě pohltila už po přečtení prvních stran a já jsem ji nemohla odložit, dokud jsem nebyla na konci. Množství postav mi vůbec nevadilo, protože se spolu proplétaly jako proudy v Temži a vytvářely tak jednolitý tok příběhu. Příběhu tajemného, místy až nadpřirozeného, naplněného rozmanitými lidskými osudy, protkaného detektivními zápletkami a dýchajícího atmosférou viktoriánské Anglie. Na všechny záhady řeka nakonec přinesla odpověď, i když...?
Přes řadu překvapivých rozuzlení se v mysli nejvíce zabývám otázkou, zde by byl Robin jiný, kdyby si nepřečetl dopis v sekretáři a špatně si jej nevyložil. Může jeden list papíru v dětské duši probudit horší já?
Moje první kniha od tohoto autora. Zpočátku jsem se sice nemohla začíst, ale pak mě příběh pohltil. Kniha byla plná zvratů a konec jsem tedy opravdu nečekala. Až na Sperreho objasnění zločinu v televizi, které bylo hodně překombinované, se mi kniha líbila.
Komentáře pod knihou mě navnadily, takže tohle určitě nebyla poslední Nesbova kniha.
Krátký příběh, který nutí k zamyšlení, co všechno je člověk schopen udělat pro svého přítele.
Příjemná oddechovka. Některé povídky pobavily, některé méně.
První polovina knihy mě moc bavila, dobu vikingů mám ráda. V polovině ale přestal být příběh uvěřitelný. I tak jsem knihu dočetla.
Příběh o tom, jak knihy můžou změnit náš život. Atmosféra knihy byla hřejivá, ale samotný děj mohl být zpracován lépe.
Původně jsem se na dočtení série vůbec nechystala, ale nakonec jsem se do posledního dílu pustila a nelituji, protože tohle byla nejlepší kniha celé trilogie. Obdivuju Kiki a její optimismus, se kterým přistupuje k životu.
Oproti prvnímu dílu mi kniha přišla slabší. Příběh mě začal víc zajímat až ve druhé půlce.
Kniha vypráví o dlouholetém přátelství pěti žen, které se společně vydají na Svatojakubskou pouť. Důvod k cestě mají jasný, ale v závěru putování se dostaví úplně jiný výsledek, než každá z nic očekávala.
Velmi se mi líbila myšlenka, že utéct před vlastní lží není možné, protože se vrací jako bumerang, jehož cesta zpět je sice přibržděna současným uspěchaným světem, ale jednoho dne se stejně vrátí. Otázka je kdy k tomu dojde a jak budeme schopni se vyrovnat s nepříjemnostmi, které to s sebou přinese.
(SPOILER) Knihu Dívka, již jsi tu zanechal považuji spíše za oddychovu četbu, nicméně i tak kniha předává určité poselství.
Dvě ženy žijící v odlišných stoletích spojuje jedno umělecké dílo a také podobný osud a hlavně životní odhodlanost a síla nevzdat se, protože nikdy nevíte, za kterým rohem se ukrývá splnění vašeho nejhlubšího přání. („Prostě za to, žes to nevzdala. To je někdy samo o sobě hrdinství.“)
Většina děje se točí kolem soudního sporu, který řeší navrácení „ukradeného“ uměleckého díla. Kousek po kousíčku se před námi odkrývá osud hlavní hrdinky Sofie a její rodiny za první světové války. Druhá hlavní hrdinka Liv prožívá v současnosti kvůli restituční kauze peklo na zemi. Odmítá ale podlehnout tlaku společnosti o tom, co je správně a o tom, jak by měly být napraveny válečné křivdy. Koneckonců, nevznikne navrácením díla zpět původním majitelům újma současnému vlastníkovi? Je možné tento problém vyřešit ke spokojenosti obou stran? („Záleží jenom na pravdě. Bez toho řešíš akorát něčí praštěný představy.“)
V průběhu četby přijdete na to, že nikdy nemůžeme házet všechny do jednoho pytle. I váš největší nepřítel může být slušný člověk, jen okolnosti ho postavily do nepřátelské pozice.
V závěru knihy se dozvíme všechny podstatné chybějící informace o Sofii. Řada drobných detailů ale zůstane neobjasněna. Kde se vzali Lefevrovi dědicové? Skutečně Aurelien na svoji sestru úplně zanevřel a věřil zprávě o její smrti?