aslavey komentáře u knih
Nečetlo se mi to tak lehce, jak se nejdřív mohlo zdát. Znám čtivější knihy. A sem tam se příběh trochu táhl. Ale nic to nemění na tom, že Alena je šikovná vypravěčka a o zajímavé nápady tu není nouze. Občas je člověku skoro až smutno a těžko. Ale není to nic, co by nepatřilo k životu. Těžký to hlavní hrdinové měli, to jo, ale jsou lidi, co jsou na tom o dost hůř.
on to všechno myslel tak dobře, až to vlastně posral a přitom neposral... teda posral, ale napravil. I když ani tak nenapravil, jako spíš prostě strávil a přežil. Ale jinak to v tom jeho (a vlastně i v našem, protože se moc neliší) světě nejde. Hlavní hrdina je trochu Rambo, ale o dost lidštější se všema chybama i kladama. A v noirovským kabátě, kde není nouze o akci i trochu toho filozofování nad posraným životem je to prostě pecka. Zhltnutý za pár hodin a hrnu si to dál. Fakt rychlopalba se vším všudy.
Přemýšlet nad daným tématem by se dalo. Ba přímo mělo. Autor se v podstatě zásadně nevyjádří, nechá postavy spekulovat a tím i čtenáře donutí si udělat vlastní názor. To knize připisuju k dobru. V rámci young adult žánru super. Čtivé, chytré, napínavé. Avšak pořád se nemůžu ubránit pocitu, že mi něco chybí. Ten očekávaný WOWefekt. Nicméně za přečtení stojí. A za to zamyšlení taky. A přidaná hodnota skutečných článků a souvislostí mezi kapitolama je taky velké plus.
Velká paráda. Meta je tak jiná.. je to perfektní příběh o lidech se superschopnostma a vlastně to není o nich. Je to příběh o zločinu a trestu a vlastně to ani o jednom není. Je to o vztazích v rodině a mezi přáteli a vlastně to vůbec o vztazích není. Těžko chápat, chápu. Musíte přečíst. Je to zkrátka metakniha.
Možná to je pro děti, ale je to tak milý, že se musí líbit všem. Krásně nakreslený, pěknej příběh, prostě super.
Rozhodně musím říct, že se čte lehce. Krátké kapitoly, hodně přímých řečí nerušených zbytečnými příslovci (řekl smyslně, pravil zklesle, usmál se obouruč, atd...), vcelku jasný popis a charakteristika postav - to vše je plus pro spád. Ale na druhou stranu trochu víc toho popisu by neuškodilo. Neuměl jsem si kolikrát vůbec vybavit, kde se postavy nacházejí, v jakým jsou rozpoložení a když se na konci ukáže, kdo je čí otec a bratr a synovec kdovícoještě... fakt galimatyáš. Navíc mi vadilo spousta scén převzatých z klasických sci-fi. (Atlantskej gen je vlastně Antickej gen z Hvězdný brány, časový paradoxy, cestování z místa na místo, atd... všecko Stargate, Star Trek, už mi jen chyběl R2D2 - ačkoli David se chvilkama choval jako C3PO). Ale jinak příjemná oddechovka. Myslím, že z toho bude velmi podařený Bčkový film.
Je prostě neuvěřitelný, jak to všechno krásně funguje. A tím nemyslím jen Markův mozek a schopnosti přežít. Ale to, že ačkoli se vždycky po dobré zprávě objeví ta špatná, která má logický základ a její rozřešení taky a přitom všem technickým popisování součástek a úkonů, který Watney předvádí, se ani jednou člověk nenudí. K tomu perfektně propojené s životem na Zemi a s posádkou na Hermesu... no prostě parádička. Mám chuť na brambory...
Strašná nuda. Z celýho sešitu snad jen jeden strip, nad kterým jsem se pousmál. Podtitul "Tragikomiksy" fakt sedí. Jsou tragický.
Stále skvělý. U Ruda jsem se teda řehtal od začátku do konce, tady je přece jen hra na hlubší a vážnější notu, ale pořád skvělý. Jen je to potřeba přečíst několikrát a k tomu nejradši i dalších 10 knih od ruských autorů po filosofy. Ale to k Majlingovi patří. Je skvělej.
Nečetl jsem Sovu, ale nevadilo to. Anděl mi sedl. Tady mi ale něco chybělo. Postavy jsou sice pořád sympatický, ale jak je tu psáno několikrát, souhlasím s tím, že konec mi přijde nedotažený. Motivace pořádně chybí, člověk tomu jen těžko věří, i když - ono tam nahoře je asi možný všechno. Nicméně existují určitě lepší detektivky.
Moje první Karikova kniha byla Trhlina - čili jeho pozdější kniha. Druhý byl strach. Trhlina mě pohltila. To byl odvaz. Strach nebyl špatnej, ale už mu něco chybělo. A Tma? Něco do sebe má, ale něco je fakt špatně. Pominu to, že hlavní hrdina je Terminátor, kterej přežije víc, než DiCaprio v Revenantu. Ale budiž mu ke cti vysvětlení o stresovým rozdvojení osobnosti a dvojí vnímání reality. Kniha se čte sama. To je na Karikovi super. Stránky se přetáčí světelnou rychlostí. Ale tady není ten požitek. Je to nadprůměr, ale jen lehce.
Vážený pane Turčany, existují i jiná slova, než "strašlivý", "obrovitý" a "neuvěřitelný". Ostatně celkově by se hodilo ubrat přídavných jmen. A taky trochu korektury. "Královo chráněnec" a "dolu" není zcela správný tvar. Nicméně se jedná o hooodně oddychový, ale celkem zajímavý dílo. Dalo by se to nazvat "50 odstínů krve".
Brutální příběh, brutální kresba, je to brutální.
Vcelku stravitelná jednohubka s vcelku nepříjemnou atmosférou s hodně prapodivným příběhem a ještě prapodivnějším koncem... Problém mám asi ale hlavně v tom, že ačkoli se vše vyvíjí a vypadá to dokonce i na nějakou myšlenku... tak nakonec prd. (nebo jak by řekl pan Tesař - "nakonec piču") Nevadí mi sprostej jazyk. K těm vidlákům hezky seděl. Ale když ono to nakonec prostě jen skončí. Tečka.
Asi jsem neudělal nejlíp, že jsem si přečetl od Nesba jako první zřejmě taky to nejhorší, co? Nemůžu teda srovnat s HH, ale tohle byla fakt očividně rychlokvaška, kterou chtěl mít za sebou co nejrychleji a aby to měl za sebou co nejrychleji i čtenář. Příběh tuctovej a pro ze začátku nějak nastíněnou postavu málo uvěřitelnej. Olav, na to, jak je hloupej, tak je vlastně dost chytrej... a moc zamilovanej, na to, že je zabiják bez citů... prostě mi to ne úplně sedlo. Asi fakt budu muset zkusit HH a pak ho buď uplně odsoudit, nebo si spravit chuť.
Jaj, pánové, to je ale masakrální masakr. Gantz potřebuje víc bojovníků. Tak to vezme pěkně zvostra. Masakr!!!
Tak to je moc dobrý. Fakt je jedno, jestli to zařadíte do sci-fi, fantasy, nebo kamkoli. Je to precizně napsaná věc vycházející malinko z klasických příběhů zapovězené lásky, ale ve fantasticky tvarovaném a komplexním světě. Spolu s parádními vedlejšími postavami a zvraty a vším, co od fantascifi čekáte. Humor, násilí, magie, vesmír... supr záležitost.