Atanone
komentáře u knih
Výchova dívek v Čechách
Michal Viewegh
Zatím jediná,co jsem od něj četla- a možná taky právě kvůli tomu jediná..moc mě to nevzalo. Možná proto,že jsem nějak nepochopila jednání hlavních postav. Ne že bych byla až tak nechápavá,ale chodím jinými chodníčky.
Útočište
Corrie ten Boom
Fanatismus je nebezpečný..jakýkoli.
Tuto knihu jsem dostala kdysi od mojí kamarádky "od baptistů". Velmi mnou otřásla a zároveň to bylo jedno z nejpůsobivějších kázání,jaké ksem kdy slyšela. Nenápadné a pravdivé.
Knihu jsem poslala dál.Doufám,že odvedla svou práci.
Vládce hlubin
André Laurie
Jedna z knih mého dětství.
„Sbohem, Džalí!“ zašeptal nakonec. „Zinki-Džohol tě hlídá… Ale já jsem ještě neřekl své poslední slovo!“
Tak podle této poslední věty jsem si vždy myslela,že má kniha pokračování..
Četla jsem ji snad stokrát a docela ráda bych věděla,kde skončila,asi vzala za své při stěhování. Byla krásně vázaná s nádhernými ilustracemi. Mám ji sice v elektronické podobě,ale v tomto případě mi e-kniha jen hořce připomíná ztrátu mého pokladu.
Ztracený symbol ...a kde ho hledat
Tim Collins
Docela inspirativní kniha pro někoho,kdo by rád věděl a neví kde začít,protože téma je opravdu široké.
Mě přivedla k řadě dalších knih a k hodinám googlování
Nezlobte se na Katku
Dáňa Homolková
Knížku jsem "podědila" po mojí mamince,která ji četla,když byla mladá..Na té mojí staré ani není rok vydání,jen že to bylo nakladatelství Hopr.
Katku jsem milovala pro její upřímnost a vervu,se kterou řešila své problémy. A moc jsem jí přála,aby to nakonec s tou její beznadějnou láskou dobře dopadlo.
Julinka z hájovny
Josef Kovář
Knížka mého dětství..S Julinkou jsem měla hodně společného,ona vyrůstala v hájovně a já kousek od lesa,takže si knížka okamžitě a napořád získala moje srdce.
Deník čarodějky
Selene Silverwind
Knihu jsem dostala jako dárek,sama bych si ji asi nekoupila právě proto,že pojednává o všem "v kostce" což může být přínosné,když nevíte o problematice vůbec nic,ale pro doplnění vědomostí se podle mě nehodí. Na druhou stranu už se několikrát stalo,že jsem její logické a heslovité uspořádání využila,když jsem rychle potřebovala základní informaci.
Neboli-mám hodnotit knihu a ta je podle mě užitečná a zajímavě uspořádaná. Je i hezká.
Loď v písku
Jenny Nowak (p)
Zajímavý nápad,čtivě podaný..po Transylvánské sérii zase jiné čtení,ale ano,ten svět se mi zase líbil
Dějiny Říše římské
François Hinard
Dobrá a přehledná kniha s krásnými ilustracemi pro někoho,kdo se tématu chce jen lehce dotknout,nebo se rozhoduje,o čem by se rád dozvěděl víc.
Klášterní recepty - sladké moučníky a dezerty
kolektiv autorů
Krásně provedená kniha. Kromě tradičních krajových klášterních receptů se dozvíte i něco o historii některých klášterů a specifikách jednotlivých oblastí.
Recepty jsou zajímavé,některé doufám obohatí náš stůl.U některých jsem dumala nad ingrediencemi,o kterých nevím,kde bych je sehnala. A pro mě trochu mínus,že se kniha zabývá výhradně Španělskem. Uvítala bych recepty i z jiných zemí. Naše sestřičky jsou taky nějaké paní kuchařky,naše klášterní kuchyně by se těm španělským mohly rovnat-nebo je rovnou strčit do kapsy..jen kdyby to někdo napsal..
Pro někoho,kdo sbírá kuchařky,mohu doporučit. Já ji nejspíš použiji jako dárek.
Soumrak bohů: Román o Kleopatře
Colin Falconer (p)
Romány o Kleopatře mě asi nikdy nepřestanou bavit.Moc jsem si to užila. Vedle "Pamětí Kleopatry" toto je asi moje nejoblíbenější.
Bohatýrské zvěsti
Adolf Wenig
Útlá (bohužel) knížka pověstí a legend,které se vážou ke vzniku erbů některých šlechtických rodů.
Zastaralá čeština nutila k pomalejšímu čtení,ale v tomto případě dodávala příběhům na zajímavosti a jen podtrhovala jejich stáří.
Škoda veliká,že nevlastním starší vydání,musela to být krásná kniha s krásnými ilustracemi. Ale i tak - spokojenost
Nové zpěvy staré Číny
Bohumil Mathesius
Mám pouze oskenováno,což mě moc mrzí,ale i tak jsem za ni ráda.
Vždy,když čtu tyto starodávné básně,mám pocit jako by se zpomaloval čas..
Prokletá místa Čech a Moravy
Veronika Rubínková
Moje první kniha od této autorky a myslím,že taky poslední-nebo alespoň na dlouhou dobu poslední.
Autorka na několika místech říká,že není historička. Já taky ne,přestože historii zjevně milujeme obě a obě nás baví hrabat se v zajímavostech a konspiračních historických teoriích jakože pokud není prokázáno,že se něco nestalo,mohlo se to klidně stát. Čekala jsem od knihy,že se dozvím nějaké nové zajímavé věci. Dozvěděla jsem se jich spoustu,ale styl psaní je okamžitě rozprášil do zašlých koutů mé paměti,takže výsledek je jakási „tabula rasa“. Chápu,že co se týče tajemství a legend je to vždy „jedna paní povídala“ a moje zklamání mě samotnou upřímně mrzí. Témata jsou zajímavá a čtenářsky přitažlivá,ale způsob,jakým autorka sešívá věci dohromady si sám říká o to, aby ji čtenář nebral vážně a navíc ty skoky v čase jednoho docela zmatou. Musím se přiznat,že jsem četla o teoriích,které stály na mnohem chatrnějších základech,ale četla jsem je se zatajeným dechem,protože byly obdivuhodně podané.
Takže -udělala jsem si několik poznámek a až se mi zahojí ruka, budu pravděpodobně hodně googlovat,ale jinak pro mě asi nejpoužitelnější z celé knihy jsou odkazy a tipy na výlety.
Pád noci
Alexander Stainforth (p)
Já naivka ! Myslela jsem si,že jdu číst krimi. Nakonec jsem začala mít pocit,že se autor nějak nedokázal rozhodnout,jaký žánr upřednostnit,tak do jedné knihy zkusil dostat všechno.Ale u nás se přece ví,jak to pak dopadá. Už Pejsek s Kočičkou přece dávali do dortu jen samé dobré věci .. Ok-takže:
Prolog fajn..zločin,krev a tak dále.
Prvních pár kapitol totální harlequinismus. Vše je úžasné. On je úžasný,ona je zmatená,on je zmatený,ona podléhá,sex je úžasný protože jsou oba úžasní....Začínám zvažovat že z nedostatku nějaké rozumné akce pověřím sama sebe úkolem zjistit K*D*O* skutečně je Alexander Stainforth alias David Kaps..či naopak .Není to ve skutečnosti spisovatelka milostných románů? ALE POZOR něco se začíná dít,příběh se otáčí na krimi.. a pak ještě jedna otočka a jsem v duchařském příběhu. Připadá vám to napínavé? Mně taky. Pokud nic jiného,dokázal mě autor alespoň překvapit a až do harlekýnského závěru jsem se docela bavila. Vzhledem k tomu,že toto je první díl série,mám čas se zamyslet,jestli dám šanci druhému,až se k němu dostanu.
Soumrak a prsten
Ivana Vízdalová
Jsem za tuto knihu ráda,protože v minulosti nebylo až tak jednoduché sehnat knihy o germánské mytologii. Mám sice doma po tatínkovi nějaké v němčině, i ten švabach bych možná ještě nějak dala,ale přece jen jazyk je zastaralý a tak díky za něco v češtině.
Byl jsem posledním císařem čínským
Pchu-i (p)
Vždy je těžké hodnotit historii,obzvlášť když o ní píše zůčastněný. Dle hesla "po bitvě každý vojín generálem" se názory můžou a většinou taky různí.
Knihu jsem chtěla přečíst. A taky jsem to udělala
