atevi4 komentáře u knih
Konečně jsem se dostala k téhle sérii a autorce. A jsem nadšená. Připomnělo mi to můj oblíbený seriál Vraždy v Midsomeru. Atmosférou, vykreslenými osudy a povahami lidí. Hned jsem si šla do knihovny pro další díl řady...
Krásná knížka, kterou člověk přečte za večer, nejen proto, že je krátká, ale taky, že nechce přestat číst... je v ní to zlé, ale i to dobré... a když jí dočtete, tak máte psiska a zvířata vůbec ještě raději, i když se to před tím nezdálo být možné...
Tahle kniha je opravdu "jízda"... skvělá... doufám, že jsem ji přečetla ve všech svých realitách ;-)
Moje první kniha ze "série" Lacey a já jsem nadšená... nemohla jsem přestat číst a zároveň jsem věděla, že až to dočtu, bude mi ta kniha chybět... Vidím, že předchozí knihy s Lacey mají ještě lepší hodnocení, takže se na ně už chystám...
Právě jsem dočetla v angličtině... pokud srovnávám s knihou Čtvrtá oběť z "čínské" řady... tohle je ten Peter May, který napsal trilogii z ostrova Lewis... cesta na Ostrov Entry je úžasná....
Nejdříve jsem se nemohla začíst... Pak se začínaly odkrývat různé vrstvy té knihy... Pak to začalo mít spád... Nakonec je to kniha, ze které jsem nadšená, kde je spousta věcí k zamyšlení, spousta informací a spousta zajímavých příběhů...
Tohle byla opravdu "jízda". Navíc mám pocit, že jsem se tam i dost dozvěděla. Jedna z nejlepších od Nesba.
Luca Di Fulvio je skvělý vypravěč. Číst jeho knížky je jako ocitnout se uprostřed děje a všechno sledovat na vlastní oči. Dítě, které v noci našlo slunce je vlastně taková pohádka. Nádherně vyprávěná pohádka o tom, co je důležité.
Pro mne také zatím nejlepší kniha od Marsonsové... téměř se nedá přestat číst... rychlé střídání krátkých kapitol moc dobře vymyšlené... navíc mi přišlo, že na rozdíl od první knihy Němý křik, která sice byla vydařená, ale pořád jako by to "drhlo", jsou další dva díly čtivější i díky lepšímu překladu...
Po přečtení Muž jménem Ove, který se zařadil mezi moje nejoblíbenější knihy, jsem se bála, co přijde. Ale zbytečně. Je to NÁDHERA! Backman je výjimečný vypravěč obyčejně neobyčejných příběhů. Tohle, stejně jako Oveho budu číst znovu a znovu... a znovu...
Přečetla jsem jako první Temné říční proudy a až pak jsem se dostala k předchozím 3 knihám. A v rámci detektivek mne nadchly. Jsou to takové ty knihy, co se od nich nejde odtrhnout a jsou v nich zajímavé postavy a postavičky... za mě výborný čtení.
Kniha se pomalu odvíjí jako nit ze špulky, tak jako plynou obyčejné životy, plné drobných příběhů a povah. Uklidňující počtení mezi všemi těmi detektivkami a thrillery. V závěru knihy jsem se začetla více, příběh se více rozběhl. Není pro každého, ale nezavrhovala bych ji.
Ano, zvláštní kniha. Podmanivá. Jako číst nějakého "současného Dickense". "Krásně" se četla. Vrátím se k ní.
Je to trošku "pohádka" v tom smyslu, že některé situace a zakončení jsou až nereálné... Ale... děj má úžasný spád, který ke konci graduje a spoustu zvratů a příběh se dobře čte, postavy jsou zajímavé... Jiné než příběhy s Harrym, ale příjemná změna...
Napíšu jen to, že tahle knížka a tenhle příběh za to stojí. Já osobně se k ní budu vracet. Je toho v ní hodně o nás lidech, o vztazích mezi lidmi, o světě.
Spíš než ta "thrillerová" linka je v téhle knížce důležitější kontrast života v bažinách a v "civilizaci", srovnání vidění světa jako dítě a jako dospělý, jak vzpomínky ovlivňují naše rozhodování... A jako bonus je až do konce stupňovaná ta část s napětím... A jako třešnička na dortu Andersenova pohádka... Za mě ta knížka opravdu stojí za přečtení.
Už po několika stránkách si začnete říkat "O co tady, ksakru, jde??" a snažíte se na to přijít... a pak to dočtete... Jak už bylo řečeno - čtivé a originální.