Atheal komentáře u knih
Čekala jsem temný horor a dostala pohádku. Já mám ale pohádky ráda. Těším se na pokračování a na další dávku podivných fotek.
Dobrý spisovatel se prý pozná podle toho, že nemiluje své hrdiny tak moc, aby je nedokázal zabít. G.R.R. Martin je zatraceně dobrý spisovatel, i když mě tím občas dohání k šílenství.
Většinu mého dospívání jsem snila o tom, že se provdám za Geralta. Je to zkrátka frajer, kterýmu není rovno. Povídky mám radši než ságu, přijde mi, že Sapkowskimu krátké příběhy zakončené skvělými pointami víc sedí. A konkrétně povídky Něco více a Trochu se obětovat považuji za jeden z vrcholů (fantasy) literatury vůbec. Přečetla jsem je tolikrát, že bych z nich mohla citovat celé odstavce i ve 4 ráno.
"Chránit lidi, zachraňovat jim životy, jaká to je podle tvého názoru práce? Dobrá nebo špatná? Těch čtrnáct na Pahorku, ty sám na mostě. Cos činil, pane, dobro nebo zlo?"
"Nevím," odpověděl zaklínač pomalu. "Opravdu nevím, Yurgo. Občas se mi zdá, že to vím. A někdy mám zase pochybnosti. Opravdu bys chtěl, aby i tvůj syn měl takové pochybnosti?"
"Jen ať je klidně má," řekl vážně kupec. "Je to dobrá věc, která pomáhá lidem."
"Co?"
"Pochybnost. Pouze zlo, pane Geralte, nikdy o ničem nepochybuje. A svému osudu nikdo neunikne."
Tahle knížka mě rozemlela na malinkatý kousíčky, který jsem ještě několik dní po dočtení v slzách slepovala dohromady. Charlieho příběh vás donutí zamyslet se nad mnohými etickými problémy a výsledek toho zamyšlení nemusí být vůbec příjemný. Už to je znak skvělé knihy, tady je toho ale mnohem víc.
Občas přemýšlím, jak by vypadal můj život a jaká bych byla já sama, kdyby mi pan Tolkien v dětství neotevřel dvířka do světa fantasy, kdyby mě nenaučil věřit v elfy a hledat je za každým stromem, kdybych se díky němu nezamilovala do přírody, cestování a poznávání. Byla bych stejná, kdybych v tak útlém věku nedostala lekci o důležitosti altruismu, o síle přátelství, soucitu a milosrdenství? Existují věci, které nejdou vyjádřit slovy. Můj vztah k této knize a hluboká vděčnost, kterou chovám k jejímu autorovi, jsou jedněmi z nich.
Tohle je asi jediná knížka, kterou jsem přečetla víckrát než Pána Prstenů a kolikrát jsem jí otevřela jen abych se kochala nádhernými ilustracemi, to se ani nedá spočítat.
Jamie je sympaťák a jeho recepty jsou skvělé. Bohužel téměř každý recept obsahuje suroviny, které jsou u nás velice obtížně sehnatelné.
Skvělá krásně ilustrovaná kniha o léčivých rostlinách, které každý snadno najde na louce nebo v lese. U každé bylinky najdete podrobný popis jejích léčivých vlastností a způsobu zpracování jednotlivých částí rostliny. Kniha obsahuje spoustu receptů a to nejen na hojivé masti a nálevy, ale i na takové dobroty jako rybízové víno nebo bezinkovou limonádu.