Atlantis Atlantis komentáře u knih

☰ menu

Kladivo na čarodějnice Kladivo na čarodějnice Václav Kaplický

Českých knih, které získaly nálepku "literární klasika" je plno. Jen si vzpomeňte, kolik takových děl jste byli nuceni si pamatovat na hodinách středoškolského českého jazyka. Člověk si pak vybuduje jakýsi vnitřní odpor a do těchto knížek se mu nechce. Já ale dostal na vysoké škole za úkol Kladivo na čarodějnice odborně zpracovat a dodnes jsem za to rád. Kaplický si dokáže mistrně hrát s pocity. Vy skoro fyzicky vnímáte tu nejistotu. Přijde záchrana, nebo ne? Čekáte, pořád doufáte a jste natahováni jako na příslovečný skřipec. Tahle kniha má označení "klasika" zaslouženě.

16.07.2020 4 z 5


Stopařův průvodce Galaxií Stopařův průvodce Galaxií Douglas Adams

Je to asi zvláštní, ale já se u této kultovní sci-fi záležitosti moc nebavil. Čekal jsem kdysi asi něco alá Červený trpaslík, ale dostal jsem relativně psychotickou a chaotickou záležitost, která mi zabrala mnohem více času, než bych vzhledem k jejímu malému rozsahu čekal. Některé scény jsou už dnes samozřejmě ikonické (číslo 42, ručník nebo velryba), ale já asi čekal víc, nebo spíše něco lehce jiného.

13.07.2020


Krev prvorozených Krev prvorozených Juraj Červenák

Tohle byla naprostá paráda. Skvělé zasazení, super rozuzlení, vyšperkované dialogy. Nenudil jsem se, celou dobu jsem knihu doslova hltal a to mě období rudolfínské Prahy dost nebaví. Což je asi tím nejlepším hodnocením.

18.12.2023 5 z 5


Volání netvora Volání netvora Patrick Ness

Volání netvora je kniha, která s vámi sice nevydrží dlouho fyzicky (nemá ani 200 stran), ale po psychické stránce vás na chvíli zaměstná. Silný příběh o boji s nemocí v rodině. O boji, který víte, že nedokážete vyhrát, ale odmítáte to vzdát. A tímto svým odmítáním si ale ve finále ubližujete jen sami sobě. A čím dříve si tento fakt uvědomíte, tím lépe pro všechny zúčastněné.
Pokud jste podobnou situaci zažili, přidejte si ještě jednu hvězdu (ano, vím, že už jich teď dávám pět).
Volání netvora vás donutí přemýšlet. Bude jednotlivé metafory přetáčet v hlavě a hledat, co vlastně znamenají. Jen abyste zjistili, že to všechno ve finále dávalo až moc dobrý smysl.

03.04.2021 5 z 5


Metro 2033 Metro 2033 Dmitry Glukhovsky

Z knihy přímo křičí, že byla původně psaná jako příspěvky kamsi na blog. Hlavní "hrdina" je naprosto nefunkční. Nemá důvod se na podobnou cestu vydat, nic neví, nic neumí. Na každé stanici vyskočí deus ex machina (moje nejoblíbenější byla asi záchrana před nacisty v podobě Che Guevarovy brigády, wtf?), která jej zatáhne dál a pak zmizí. Bez nejmenšího přehánění, narazíte na postavy, které přiběhnou, prapodivně Arťoma dopraví dál a už se nikdy neobjeví!
Nejhorší ale je fakt, že autor do Metra narval naprosto všechno, co jej napadlo. Mutanti, nacisti, sekty, kulty, satanisti, Jehovisti (?!), mor, ovládání mysli, obří červi, obří krysy, obří opice... Čekal jsem už jen na blýskající se upíry.
A to ani nemluvím o tom, jak nesedí časová posloupnost. Některé postavy zmiňují, že se apokalypsa stala stovky let zpátky, pak ale si ji někteří staří pamatují a najednou si ji pamatují i lidé ve středních letech (viz raketový technik)?
Jednu hvězdu dávám za posledních sto stran, tam knížka šlapala.
Nerozumím tomu, proč je tato série tak profanovaná. A vlastně nechápu ani to, proč jde o sérii. Měla to být jedna kniha a tam také skončit. Další díly asi přenechám jiným.

12.05.2020 2 z 5


Řeka bohů: Román ze starého Egypta Řeka bohů: Román ze starého Egypta Wilbur Smith

Řeku bohů jsem četl jako velice mladý čtenář, kdysi na druhém stupni základní školy. A možná právě proto se mi konkrétní scény tak vpálily do mozku a vzpomínám na ně s nostalgickou slzou dodnes. Ať už to jsou výjevy se sexuálním podtextem, Taitovy mistrné plány a nebo prostě to staroegyptské prostředí, Řeka bohů mne kdysi natolik navnadila, že jsem měl brzy polovinu knihovny plnou Wilbura Smithe.

16.07.2020 5 z 5


Dobrá znamení Dobrá znamení Terry Pratchett

Na styl humoru této knihy si musíte chvilku zvykat. I když se vás budou všichni snažit přesvědčit o opaku, Pratchett a Gaiman nemají stejný smysl pro humor. V knize tak narážíte na části, které jsou očividně Pratchettovy, jiné zase bijí do očí a křičí Gaiman. Obě části jsou dobré, ne že ne, ale někdy k sobě prostě neladí.
Nic to ale nemění na tom, že kniha má zajímavou premisu, zábavné postavy (i když je jich někdy přespříliš) a rozhodně nenudí.

12.02.2020 4 z 5


Problém tří těles Problém tří těles Liou Cch'-sin

Problém tří těles byl zpočátku osvěžujícím čtením. Bylo to chytré, technické, vědecké a zároveň zasazené do neotřelé doby a prostředí. Sci-fi z čínské kulturní revoluce prostě nevidíte často.
Jenže problém nastává asi po 200 stranách, když se kniha nijak nemění. Pořád čtete tuny technikálií, až si začnete říkat, jestli si nemáte přizvat google na pomoc. Surrealistické scény z počítačové hry se mísí s nudnými pasážemi v reálném životě a vrcholem všeho je, že vlastně za vším SPOILER jsou mimozemšťané. Ech? Kde je originalita? Proč se to takhle muselo zvrhnout v tuctovou zápletku? Navíc poslední třetina je absolutně nezáživná a číst ji dost bolelo.
Celkově jsem knihou zklamán. Bylo mi slíbeno neotřelé sci-fi, které jsem sice dostal, ale jen na pár stranách. Další díly mne lákají minimálně.

09.11.2019 3 z 5


Jsou světla, která nevidíme Jsou světla, která nevidíme Anthony Doerr

Nebudu tvrdit, že jsem "Světlům" propadl hned po několika stranách. Poměrně dlouho mi kniha přišla dobrá, ale nijak nevybočovala. Pak ale do sebe začalo všechno pěkně zapadat, jedna drobnost do druhé a z průměrné se najednou stala kniha skvělá.
Drtivá většina příběhů, kdy sledujete více protagonistů, se snaží hlavní postavy na sebe co nejvíce naroubovat, propojit a provázat. Tady ale ne. A krásně to funguje.
Musím také ocenit výbornou práci s jazykem. Nevím, jestli je to spíše dílo autora nebo překladu, ale popisy typu "blížící se řeka strojů" či "sluneční úsvit v ústech" naprosto přesně popisují daný stav věci a nepotřebují bližší vysvětlování.
Negativa jsou naprosto titěrná, kdy mi například konec úplně nesedl, protože prostě nemám rád dovětky typu "o třicet let později".
Často si u knih říkám: "Jak tohle mohlo proboha vyhrát nějakou cenu?" V tomto případě je ale Pulitzerovo ocenění oprávněné.

21.05.2017 5 z 5


Král Krysa Král Krysa James Clavell

Jsem neskutečně nadšený. Knihu jsem přečetl jedním dechem. Čekal jsem, že kvůli svému tématu bude plná nechutných popisů života v táboře, mučení, trápení hladem a nevím ještě čeho.
Pokud tohle od knihy chcete, běžte dál. Král Krysa je studie lidí, jejich chování a myšlení. Jak se každý jednotlivec jinak adaptuje na neutěšené životní podmínky.
Poslední kapitoly mi zůstanou v mozku ještě dlouho, takovou syrovost a přitom naprostou opravdovost jsem už dlouho nezažil. Škoda, že neexistuje nějaké pokračování na způsob Cesty zpátky od Remarquea, myslím, že osudy hrdinů v civilním životě by bylo skvělé sledovat.

13.02.2017 5 z 5


Dům v blankytně modrém moři Dům v blankytně modrém moři TJ Klune (p)

Klad by byl jeden - krásná obálka. Jinak budu už jen nadávat. Ale očividně jsem v tomto názoru v menšině, protože všechny internety padly při četbě Domu v blankytně modrém moři do kolen. Jak já se díky recenzím na tuhle knihu těšil!
Ale ve finále... To nejhezčí, co můžu říct, je, že jsem se extrémně nudil. Autor si totiž o svých čtenářích myslí, že jsou imbecilové a že svoje myšlenky jim musí tlouct do hlavy na každé stránce. A znovu. A znovu. A pak ještě do třetice jednou. Jenže já těmhle postavám nefandím, jedna je protivnější než druhá.Hlavní téma knihy zní: "každý jsme jiný, a je to tak v pořádku." A já naprosto souhlasím, ale musíme to řešit furt a furt? A ano, pane Klune, já rozumím, že jde o alegorii na LGBTQ+, že doopravdy neřešíme vlkodlaky a víly, ale DOST! O tomhle přece nemůže být celá kniha, nejde o dostatečně nosné téma, abychom se něm plácali na 315 stranách z 320.
Vše je zde strašně povrchní a hloupé. Hlavní hrdina pracuje s magickou mládeží, ale pak zděšeně zírá na víly? Navíc je gay a bude měsíc na ostrově se stejně starým mužem. Jak to asi dopadne? Jo, úplně přesně tak. Šestiletí rozebírají Kantův imperativ (asi mám tedy opožděnou, stejně starou, dceru). Děti ze sirotčince se nikam neposunou, nijak se jako postavy nevyvinou. Kus populace umí kouzlit, ale nepoužívá to? Svatý Sirotčinec slečny Peregrinnové. Nula akce, nula života, jen trapně skrytá a povrchní kritika naší společnosti.
Knihu jsem dočetl se skřípotem zubů, s absolutním sebezapřením a odporem. Ano, jsem jeden z těch magorů, co dočítá ze zásady vše. Takhle namyšlený text jsem četl naposledy na vysoké v etice, kde si každý myslel, že jeho prdy jsou skvostným parfémem.

19.08.2022 1 z 5


Doktore, fofrem, jde o život! Doktore, fofrem, jde o život! Patrick Taylor

Bože, tohle bylo tak příjemné čtení. Tahle série není úplně druh literatury, kterou bych normálně četl, ale tohle byla paráda. Skvěle vykreslená atmosféra Irska a malé vesnice před několika desítkami let, barevné postavičky, nejednoznačná rozhodnutí... no prostě to byla zábava. Jestli jste někdy viděli původní britský seriál Doktor Martin, tak tady najdete několik podobností. Četl jsem jen vůli výzvě, ale určitě budu pokračovat dalším dílem.

15.09.2021 5 z 5


Slib mlčení Slib mlčení Linda Castillo

Prostředí Amišů mne vždy fascinovalo, a tak když jsem zjistil, že existuje celá kriminální série, která se kolem této skupiny lidí točí, hned jsem se na ni vrhl. Slib mlčení je napsán neskutečně čtivým způsobem, ve kterém naprosto chybí hluchá místa, což jako čtenář velmi chválím. Příběh se valí dopředu a obsahuje tak akorát záhad, aby si vás udržel. Jenže... pak přijde poslední třetina knihy a já jen zíral. Milostný vztah hlavních postav je úplně zbytečný. Vrah mi přišel překombinovaný a hlavně - těch Amišů tady není tolik, aby to byl hlavní tahák knihy, Každopádně dám ale této sérii šanci a těším se na pokračování.

15.08.2020 4 z 5


Stařec a moře Stařec a moře Ernest Hemingway

Opět budu za burana, ale já se prostě nebavil. Dodnes si z hodin českého jazyka a literatury pamatuji, že když se tohle Hemingwayovo dílo probíralo, říkal jsem si: "A to je všechno? Opravdu se tam nic jiného nestane?" a slíbil jsem si, že si jednou Starce a moře přečtu. Udělal jsem a opravdu, to co jste se naučili na střední na písemku, o tom je i kniha. A ano, chápu její podtext, nebojte se, ale rozhodně to není kniha, kterou bych doporučoval k přečtení.

28.07.2020


Fimfárum Fimfárum Jan Werich

Do Jana Wericha jsem musel jako čtenář i divák dospět. V mládí mi připadaly jeho projevy nabubřelé a přechytralé. A bylo to právě Fimfárum, které změnilo můj pohled na tohoto autora. Pohádky jsou vtipné, inteligentní a velice často mají takový zvláštní nádech, jakýsi mix moderny a klasického pohádkového vyprávění, který z nich dělá opravdu unikátní a jedinečné čtení. Jsem rád, že mi tato kniha prošla pod rukama.

16.07.2020 4 z 5


40 dní pěšky do Jeruzaléma 40 dní pěšky do Jeruzaléma Ladislav Zibura

Bohužel. Nesedl mi vyprávěcí styl, kdy se vlastně den po dni opakují ty samé výjevy. Nejhorší ale je, že se při tom prakticky nedozvíte nic o tom, jak daná země vypadá. Osobně mi také nepřišel vtipný autorův humor. Ano, chápu, že knihu stvořil poměrně mladý, ale některé vtipy jsou vyloženě jako od zastydlého puberťáka a neustálá honba za děvčaty všeho druhu byla vyloženě trapná. A to už vůbec nezmiňuji fakt, že název knihy evokuje, že autor šel celou cestu z Česka do Jeruzaléma, ale ve skutečnosti prošel jen dvě země.

30.11.2018 2 z 5


Musím tě zradit Musím tě zradit Ruta Sepetys

Ani bych nevěřil, že jedna kniha ve mně může vzbudit takový zájem o Rumunsko, o zemi, kterou jsem vždy považoval za... druhořadou. Jako správný buran jsem slyšel z moderních dějin jen o Ceaușescuovi a jeho neslavném konci. A pokud je jen polovina z popisovaných věcí pravdivá, tak to byl opravdu krušný život. Autorku chválím za perfektně podchycenou atmosféru, i vy budete ke konci knihy mít pocit, že donáší opravdu každý a nevěříte nikomu. Mínusem je pro mne první třetina knihy, kdy sice s postavami soucítíte, ale zároveň je to pořád dokola a tu nudnou šeď nepotřebuju vstřebávat 150 stran.

20.09.2023 4 z 5


Vykladačka smrti Vykladačka smrti Ariana Franklin (p)

Hodně povedená záležitost. Vykladačka má vše, co mám u knihy rád - detektivka, napětí a historie. Ideální kombinace. Z celé knihy je navíc cítit, že jde o inteligentní čtení, nechybí fůra drobností a zajímavostí. Postavy jsou sympatické, věrohodné a potenciálních vrahů je tolik, že vás bude bavit odhalovat jednotlivé části hádanky. Hvězdu strhávám za občasné pomalé tempo, které zbytečně vytrhávalo ze čtení.

06.11.2021 4 z 5


Úzkosti a jejich lidé Úzkosti a jejich lidé Fredrik Backman

Tohle je prostě čirý Backman v dobrém i zlém. Úzkosti a jejich lidé je neskutečně ukecaná kniha. Sledujete myšlenkové pochody několika postav, jejich pohled na svět, životní filozofii... a chápu, že to někoho může velmi rychle udolat. Já jsem se ale bavil, asi jsem byl v tom správném rozpoložení.
Je to také kniha, která se nebojí mluvit o tabuizovaných věcech - myšlenky a pokusy o sebevraždu, deprese, úzkosti, hledání sebe sama. Ale zároveň jsou tato témata brána s jistou lehkostí a nadhledem.
Za mne se kniha povedla, zápory jsou minimální. 4,5*

17.06.2021 4 z 5


Naslouchač Naslouchač Petra Stehlíková

Naslouchač to u mě měl zpočátku hodně těžké. Moje averze vůči české literatuře způsobila, že jsem hledal spíše chyby než plusy. Ubíjelo mne, že jsem na 80. straně a pořád řešíme jen různé druhy sklenitu, dralo mi nervy, že sleduju Zemi v budoucnosti, nenáviděl jsem očividné vykrádačky z jiných světových fantasy (zeď jako v Trůnech, útočící bestie mimo město jako v Tetovaném a tak dále). Nedokázal jsem se začíst. A pak přišel odkaz na Djatlovovu expedici a já myslel, že se slzami smíchu odhodím tuhle splácaninu do kouta. Ale překvapivě to právě v tomhle místě pro mne zabralo a Naslouchače jsem pak dočetl doslova za jeden večer. Začaly mne bavit postavy, chtěl jsem sledovat záhady tohoto světa.
Pořád mám na patře trpkou chuť ze začátku knihy, a tak nemůžu dát plné čtyři hvězdy, ale fakt, že chci číst další díl a že jsem se ve finále bavil, mi nedovolí dát pouhé tři, takže za mě 3,5*.

26.12.2020 4 z 5