Aya81 komentáře u knih

Kniha, která žije svou vlastní vnitřní energií. Váhala jsem 3-4 hvězdičky, ve skutečnosti řadím někam mezi. Zpočátku jsem se v tom trochu plácala. Nedokázala jsem najít smysl, postrádala jsem logiku, chyběla mi dějovost. Ta se poté dostavila v druhé části knihy u Aniely a postupně mne pohltila magie slov.
Jak už někdo pode mnou napsal, je to spíš poezie psaná bez veršů. Obrazy se prolínají, vrací a zase mění, slova i nálady se kroutí jako hádek. Hlavní postavou je žena, žena a zase žena. Okolnosti a dramatické zápletky jsou nepodstatné, podstatné je esenciální ženství a komplikovanost zákoutí lidské duše.
Na knihu musíte mít tak trochu náladu. Jinak se vám stane to co mně a v začátku vám trochu "ujede vlak". Ideální číst v samotě teplé deky za podzimní plískanice za oknem, nebo naopak v chládku košatého stromu za horkého letního podvečera :)

4 26.03.2018

Tato kniha je prostě skvost své doby, její kouzlo přesahuje i do současnosti. Zajímavé je, že obsahuje svým způsobem prvky snad všech literárních žánrů. Je to červená knihovna křížená s románem sociálním i psychologickým, nechybí určitá detektivní zápletka, náznak thrilleru, pohádky a dokonce prvek sci-fi :)
Přiznám se, že Větrnou hůrku miluju. S chutí jsem si ji teď po delší době přečetla znovu, a opět mi bylo líto, když jsem dočetla na konec. Postava Heathcliffa musí vyvolat emoce snad v každém čtenáři. Škoda jen, že Emily toho nenapsala víc...

10 21.03.2018

Vánoční koleda je prostě klasika. Má úplně jasné poselství. Kdo by chtěl být sobecký a chamtivý Scrooge? Vánoce všemu dodávají podmanivé kouzlo a snad každý po jejím přečtením okamžitě musí běžet udělat nějaký ten dobrý skutek. Co kdyby se duchové Vánoc zjevili příště zrovna jemu?
Dickens umí popsat prostředí Londýna poloviny 19. století ve všech svých dílech bravurně. Je to nejen sonda do lidské duše, ale i do doby minulé. Z hlediska času ne až tak dávno... ale z hlediska toho, jak si dnes žijeme, až nepředstavitelně dávné.
U Dickensových děl má člověk pocit, že se v té době alespoň na chvíli ocitá. A to umí málokterý spisovatel. Více takových Vánočních koled, Davidů Copperfieldů i Oliverů Twistů, více literárních skvostů!

7 26.02.2018

Irvinga mám fakt ráda. Četla jsem od něj asi 8 knížek, ale Hotel New Hamshire patřil pro mne spolu s knížkou Svobodu medvědům k těm trochu slabším.. Nechybí medvěd, homosexualita, zmrzačený hrdina... je to typická irvingovina, ale já jsem možná už trochu přeirvingovaná :) každopádně je to i tak dobrá kniha a počítám s tím, že si od autora přečtu zas něco dalšího.

3 26.02.2018

Švábi se mi líbili o trochu víc než první Harryho příběh - Netopýr. Má to pro mne trochu větší spád, celkový dojem nekazí Harryho podnapilý stav, napětí nechybí. I když vraha člověk tak nějak podvědomě tuší... No, čtu Nesba postupně a zatím má zlepšující se tendenci :) Asi si ho nakonec i oblíbím :o)

2 26.02.2018

Silný příběh, který popisuje drama konce 2.světové války, odsunu brněnských občanů německé národnosti a jejich následnou stigmatizaci v poválečném období a během éry komunismu. Ukazuje, jakých zvěrstev je lidský dav zmítaný emocemi nenávisti, pomstychtivosti nebo i jen lhostejnosti schopen. Syrové obrazy z živelného transportu Němců obrací žaludek při pomyšlení, že se tento odsun skutečně stal. Mrazí při pomyšlení, že se obdobné chování děje stále, jen v jiných končinách, z jiných důvodů, v jiných podobách. Hrůzy války, ale i hrůzy v režii "míru" by neměly být zapomenuty, nebo dokonce popřeny, ale naopak by se o nich mělo vědět a vystříhat se principu kolektivní viny.
V popředí hrůz se odehrává život mladé Gerty. Život, který mohl být radostný a čistý, ale byl pošpiněn a zadupán jen na základě její národnostní příslušnosti. Podstatnou částí příběhu je Gertin vztah k jejímu okolí, k vlastní dceři a nejvíce k sobě samé. V Gertě vlivem vnějších okolností postupně umírá její lidství.
Zajímavým zpestřením příběhu jsou kapitoly, které ukazují pohled dalších osob, nejen samotné Gerty. Každou z nich poznamenaly tyto historické události jinak, a tím myslím zejména po psychické stránce. Je zajímavé, že způsoby vypořádání se jsou u každého jiné, ale vnitřně přeci tak stejné.

4 30.01.2018

Po knize jsem sáhla spíš náhodně kvůli splnění tématu "odehrávající se v Brně". O to víc jsem byla překvapená, jak moc se mi líbila. Krátké povídky, zdánlivě nesouvisející, které se ale nenápadně proplétají a skládají mozaiku celku. Povídky jsou podobné a přece každá jiná, je v nich vtip, životní moudro a zkušenost, v jiné zas hořkost a smutek. Je náš život sledem náhod, nebo ho řídí andělé? Kdo ví?

Opět děkuji čtenářské výzvě, že mne navedla na zajímavou knihu, po které bych jinak zcela určitě nesáhla.

15.01.2018

Atmosféru příběhu vytváří spousta rozporuplných, ale přitom vlastně souvisejících pocitů. Strach x odhodlání, zhnusení x okouzlení, realita x sen, slušné vychování x protest. Je třeba hledat alegorie našeho života. Konec je zvláštním rozuzlení celého díla, jakoby tím koncem příběh teprve začal. Dobře se četl, a i když nebudete chtít jít hlouběji pod povrch samotného příběhu, rozhodně nezklame. Opravdu nádherné ilustrace jsou bonusem.

7 10.01.2018

Moje první Holeovka :) Líbil se mi styl psaní, v podstatě i hlavní hrdina. Příběh se hezky vyvíjel, klasická kriminálka. Rozuzlení maličko předvídatelné, i když jsem věřila, že s Harryho kamarádkou to dopadne jinak. Že je Harry alkoholik si asi budu muset zvyknout, jestli budu chtít přečíst jeho další případ :) Nemůžu říct, že bych udělala wow, ale není to rozhodně žádné zklamání. Uvidím dál.

2 09.01.2018

Napínavá, tajemná, typ knihy, které mám ráda.

4 21.12.2017

Vikingská sága pokračuje tentokrát v prostředí pro Vikingy netypickém... ale dobrodružnosti to nic neubírá. I druhý díl je čtivý a příběh pěkně odsýpá.

1 18.12.2017

Taková normální dobrodružná kniha. Četla se dobře, žádná hluchá místa, ale nic světoborného. Trochu drsnější mayovka, kde místo indiánů na koních jsou vikingové na lodích :)

18.12.2017

Prostě dobře napsaná oddychovka, takový hvězdičkový "béčko" jak má být. Ráda přečtu i další :)

7 21.11.2017

Překrásná kniha... tu jde číst znova a znova a znova.. každá generace si v ní najde to své.

3 15.11.2017

Nečekala jsem nic zázračného, o to víc jsem byla příjemně překvapena. První zkušenost s Murakamim hodnotím pozitivně. O co méně dává kniha do děje a příběhu, o to víc je v její atmosféře. Ta je melancholická až depresivní, a přesto optimistická. Hlavní hrdina Tóru je úplně obyčejný kluk, a přece je něčím výjimečný. Člověk se musí ptát, jestli je to jen rys díla tohoto autora, nebo zda jsou v Japonsku tak časté psychické problémy lidí a sebevraždy. Když tak o tom přemýšlím, v každém díle, které jsem četla a bylo z Japonska nebo zde nějací Japonci vystupovali, minimálně jedna osoba spáchala sebevraždu...

7 10.11.2017

Úžasná a strašná zároveň. Nemůžu ji dostat z hlavy. Je důkazem toho, že povinná četba nemusí být vždy nudná - a tato kniha by povinnou být měla. Skvělá analýza lidské mysli a jejích špatných stránek, varování před silou manipulace a plíživého omezování svobody...

9 31.10.2017

Byla jsem na knihu moc zvědavá, přece jen - je to česká literární klasika. Překvapilo mne, jak moc odlišně se mi jednotlivé povídky četly. Některé byly i přes určitý jazykový handicap (přece jen se od té doby jazyk hodně pozměnil) lehouné jako peříčko, jinými jsem se ne a ne prokousat. Jako celek hodnotím tak nějak uprostřed. Plus za atmosféru staré Prahy a za vykreslení postav.

3 23.10.2017

Asi jsem od knihy očekávala něco víc... nebo mne nenašla v tom správném rozpoložení. Vtipné ano, ale spíš mi to přišlo v mnohém reálné, v mnohém zase až na hraně zbytečného vysmívání se seniorům, místy bych se nebála použít i výraz depresivní :) Nikdo nevíme, jak na tom budeme ve stáří, a i když si moc přejeme, abychom si v takovém věku zachovali zdravý nadhled.. kdo ví. Hendrik je vlastně takový přestárlý puberťák, nebo se spíš do té puberty znovu vrací. Jeho přístup k životu je určitě v tomto věku inspirativní, ale přesto po přečtení ve mne zůstává spíš taková pachuť a vnitřní rozpor ve vnímání této knihy.

1 13.10.2017

Knihu jsem vlastně ani číst nechtěla, autor mne nikdy dřív nelákal. Ale ona ke mně nějak prostě doputovala, a tak jsem si řekla proč ne, zkusím něco jiného, zapojím ji do čtenářské výzvy... zpočátku jsem si říkala proboha, tohle snad ani nedočtu (ale to ze zásady nedělám). Nakonec ale na mne kniha zapůsobila, začetla jsem se a někde kolem prostředka jsem se vůbec nemohla odtrhnout. Konec opět trochu zeslábl, ale celkově musím říct, že pro mne pozitivní překvapení. Váhala jsem dokonce nad 4 hvězdami, ale nakonec se přiklonila ke 3. Zajímavé myšlenky z psychologického hlediska, a přestože nejsem věřící v tom pravém slova smyslu, tak v něco, co nás přesahuje, věří snad úplně každý. Kniha minimálně donutí trochu nahlédnout do vlastního nitra a zastavit se ve stresu každodenního života, a to je určitě krok správným směrem.

25.09.2017

Mám z knihy takové rozporuplné pocity. Většinu času jsem netušila, jestli je naspeedovaný hlavní hrdina, autorka knihy nebo já. Způsob užívání jazyka a výrazů je na jednu stranu mistrný, na druhou je to prostě takové to jak mi zobák narostl, takže netřeba přechválit. Děj rozhodně nebyl tím hlavním, nač se autorka soustředila. Hlavní postava Silnýho je i přes své značně negativní stránky svým způsobem sympatická, dokáže i své pocity vůči svým "kamarádům" a "roštěnkám" přenést na čtenáře, který je tak chtě nechtě vidí jeho očima. Asi avantgardě úplně neporozumím, ale rozhodně musím vyzdvihnout nespornou autorčinu odvahu, pustit se v jejím věku do veřejnosti určeného literárního díla. Nebudu podobný styl literatury vyhledávat, ale nelituju přečtení knihy a rozšíření obzorů v literatuře.

1 22.09.2017