B.Wilde B.Wilde komentáře u knih

☰ menu

Nájdem ťa v čase Nájdem ťa v čase Michaela Ella Hajduková

Nebýt knižní štafety, k téhle knize bych se asi jen tak nedostala. Námět je zajímavý, je tu hned několik pasáží k zamyšlení, ale kniha mi přijde poměrně krátká na to, co vše se snaží předat. Zrovna tohle je příběh, kde by třeba takových sto stran navíc nebylo na škodu. A i to by možná bylo málo.

První půlka by se skoro dala považovat za takový dlouhý úvod a druhá půlka knihy toho vysype na tak malém prostoru docela dost. Některé části pak působí trochu chaoticky, uspěchaně, nekonzistentně. Některé věci mi přišly takové nakousnuté a nedořešené... což byla docela škoda. Mimo to, jsem občas měla při čtení pocit, že se k sobě pasáže s cestováním do minulosti (hlavně do té skutečně vzdálené) celým tím jejich výzkumem a příběhem hlavních postav vlastně ani tak moc nepasují. Jasně, historické okénko bylo fajn, ale občas mi to přišlo jen jako vycpávka děje a natažení stran. Bylo to trochu jako upečené sušenky, co se mi v ruce začnou rozpadat, chuťově budou dobré, ale nebude to prostě ono, protože ten poměr ingrediencí prostě úplně nevyšel a vím, že asi přijdou i lepší sušenky.

No, každopádně i přes několik mých výtek, nemůžu říct, že bych byla vyloženě zklamaná, to ne. Kniha se mi četla dobře (dokonce jsem ani nečekala, že mi čtení ve slovenštině nebude dělat žádný větší problém - ale přiznávám, že co je kozub a paplón jsem si musela googlit :) a některé kapitoly se mi hodně líbily. Hlavní dvojice mi byla sympatická, i když jsem si k nim taky chvíli hledala cestu a velké plus u mě měly i všechny hudební scény.

Přečetla bych si knihu znovu? Nejspíš ne, ale za jedno přečtení určitě stála. Za mě je to tak mezi 3 až 3 a půl * podle etapy knihy.

07.01.2024 3 z 5


Kde se les dotýká hvězd Kde se les dotýká hvězd Glendy Vanderah

(SPOILER) Knihu jsem četla nakonec déle, než jsem očekávala a nevyhnula jsem se tomu, že jsem si dala od příběhu několikrát pauzu. Obálka i anotace lákají na velmi zajímavý děj, první kapitoly nejsou vůbec špatné, ale postupem času jsem se do čtení musela vyloženě nutit. Sice jsem byla na jednu stranu zvědavá, co z toho vyleze, ale nebyl tam za mě žádný zlomový bod, který by mě vtáhl a nepustil od čtení a to opravdu velmi dlouhou dobu.

Nakonec jsem se během neděle hecla a půl knihy dala během pár hodin, asi i proto, že jsem se už nemohla koukat na to, jak mi tady leží tak dlouho rozečtená kniha. A popravdě, jsem ráda, že jsem to konečně dočetla na jeden zátah, protože další pauza by už možná byla pro tuto knihu konečná a skončila by ve fochu "nedočteno" což by byla zase škoda.

Rozuzlení zápletky kolem Ursy byla rozhodně nejlepší část příběhu, kdy jsem zaujatě hltala jednu stránku za druhou, ale vlastně to byla i jediná část knihy, kterou jsem četla opravdu se zápalem, což je docela škoda, když jsem se u tolika stran předtím v podstatě nudila. Námět má kniha je nepopiratelně originální, ale nemůžu říct, že by mě kniha úplně nadchla. Dobrá půlka knihy se točí kolem ptačích hnízd, deště, co měli právě k jídlu a nejasných vztahů mezi hrdiny, kteří neví kudy kam. Ano, netvrdím, že to tam nepatřilo, i takový vývoj je potřeba, ale opravdu mi dlouho trvalo, přijít tomu více na chuť a znovu se do toho příběhu začíst.

Za přečtení to stálo, ne že ne, ale znovu bych už po knize nesáhla. Možná i díky mým rozpačitým pocitům a dlouhému čtení dávám hodnocení 3 až 3 a půl hvězdy.

03.09.2023 3 z 5


Ano, pane Božský Ano, pane Božský Lucie Srňánková

Mé dojmy a postřehy ze čtení jsem tentokrát hodila do sekce recenze, protože to bylo poměrně dlouhé a plné spoilerů, takže kdo by měl zájem si přečíst více, má možnost o sekci vedle.

01.08.2024 3 z 5


Draculova žena Draculova žena Michaela Ella Hajduková

(SPOILER) Dnes se spoilerovému komentáři bohužel nevyhnu, protože se chci podělit o pár svých nezaobalených myšlenek a bez konkrétních příkladů z děje by to až tak dobře nešlo.

Po přečtení můžu říct, že hlavní zápletka knihy je zajímavá a je to přesně takový ten styl, co mám ráda - místy fantasy, trochu zamotané, časové skoky, do toho romance. Ale bohužel to čtení jsem si až tak moc neužívala... s knihou jsem naopak docela bojovala a nejvíc jsem si užila asi až poslední třetinu.

Ze začátku se mi to četlo dobře, ale po jednom zvratu jsem se na hlavní pár už prostě nedokázala naladit a docela mi to zkazilo celkový dojem z jejich příběhu. Šlo o scénu znásilnění, která mi tam prostě absolutně nesedla a jen jsem si říkala, jak se na takovém startu dá stavět epický příběh o lásce? Především, když se to velmi rychle a z čista jasna přehouplo k velkému zamilování? Div jsem si při tom neklepala na čelo, co se to tam děje... aspoň že konec knihy mi tohle částečně objasnil (myslím, především to náhlé vzplanutí vzájemných citů) ale stejně to nepomohlo k nějaké kompletní nápravě. Dle mého to tam prostě vůbec být nemuselo a hned bych hlavní dvojici měla o kousek radši. Ten kontrast zlého a zamilovaného Vlada byl za mě prostě těžko uvěřitelný a byla to jen škoda, protože měli i scény, co nebyly vůbec špatné.

Co byl ale možná i o kus větší kámen úrazu, tak to, že mi tady chybělo vysvětlené téměř všeho z té fantasy sféry. Většina nějak nepřirozených věcí je tu podaná stylem "prostě to tak bylo a hotovo"... a to mi prostě nestačilo. Pořád jsem si říkala - třeba to bude dávat smysl později, počkám. Ale nedočkala jsem se ničeho. Jak fungovalo cestování v čase? Bylo to místo kouzelné? Jak se Vlad stal nesmrtelným? Prostě měl takový vztek až nedokázal zemřít? A jak je možné, že nezemřeli ani jeho vlci? Koně? Jak se dostal ze zabetonované kobky? Kde pak byl, když byl na území nepřítele? Ležel tam desítky let? A takových dalších otázek bych mohla mít mraky. Přitom by mi snad stačila i nějaká blbost, jako že upsal duši nějakému cizákovi, který mu slíbil, že vyhraje válku... prostě aspoň něco a ne to nechat jen tak ladem.

Příběh má zajímavé nápady, ale pak to klouže jen po povrchu a do hloubky se člověk nedozví nic. Oželela bych klidně polovinu erotických scén, kdybych se dozvěděla něco víc kloudného k tomu, jak to tam celé vlastně fungovalo. Chápu, někomu to stačit bude, nepotřebuje se nimrat v detailech a stačí mu to podané jak to bylo... no, mě bohužel ne. A dost podobný problém jsem měla i u jiné knihy od této autorky. Jde vidět, že téma historie, cestování časem a nějaké romantické linky jsou jí blízké, ale těm světům prostě něco chybí.

A mé rozpačité pocity asi doplní i to, že jsem během čtení zvažovala hodnocení někde mezi 2 - 3,5 * podle etapy knihy, protože mě často něco zaujalo a pak to byl pěkný sešup dolů a to nejednou.

19.06.2024 3 z 5


Soused na zabití Soused na zabití Lusy Adams (p)

Chtěla bych moc poděkovat @lusyadams za možnost přečíst si tento příběh v předstihu. Rozhodně nebudu váhat ani minutu a ráda si knihu koupím v tištěné podobě po jejím vydání, protože ji rozhodně potřebuju mít na poličce.

A teď k mému hodnocení musím říct, že kniha se četla sama a byla prostě a jednoduše boží! Mít víc času a nečíst jen sem tam po večerech, dala bych jí na jeden zátah. Alek a Maddie si mě získali hned od prvních stran. Užívala jsem si jejich dohadování, stejně jako pozdější chatování a vzájemnou chemii, která mezi nimi vznikala. Sedl mi humor, líbila se mi zápletka, příběh byl po celou dobu vážně skvělý. Kolikrát jsem se přistihla, jak se u čtení chatovacích konverzací uculuju, jako bych toho snad sama byla součástí a bylo to příjemné zpestření děje. Knihy ze dvou pohledů mi sedí a sem se to krásně hodilo. Pro milovníky hate-to-love romantiky je tahle kniha vyloženě nutnost a rozhodně ji doporučuji.

Do dalších dílů série se určitě ráda pustím, jelikož jsou tady velmi zajímavé i vedlejší postavy. Docela ráda bych si přečetla víc třeba o Masonovi nebo například o Libby. No ale, pokud mě paměť neklame, zahlédla jsem, že druhý díl bude o Meredith. Tam možná budu trochu váhat, ač některé její postřehy krásně sedly do děje, jako postava mi asi jako jediná až tak moc nesedla, no uvidíme, třeba by se to změnilo, při čtení dílu, kde by jí člověk poznal tak nějak z jiné stránky. Uvidíme

03.03.2024 5 z 5


Sama doma Sama doma Amélie Salingerová

Milá vánoční povídka, kterou přečtete za pár minut, ale i tak jsem se na konci usmívala a to nejen kvůli narážkám na profláknutou sváteční klasiku Sám doma.

28.12.2023 4 z 5


Začátek po konci Začátek po konci Jana Jordanová

Říkám si, jak by na mě kniha působila, když bych jí četla v době, kdy jsem milovala Twilight (který mi kniha v pár směrech i dost připomínala)? Myslím, že by mi asi před lety sedla mnohem více. Nechci tvrdit, že by příběh Ellie nebyl zajímavý, to rozhodně byl ale přiznám se, že jsem byla při čtení často na vážkách, jak to na mě celé vlastně působí.

Kniha je velmi dobře napsaná, je čtivá a kapitoly odsýpají. Bohužel jsem se ale do příběhu nedokázala za celou dobu naplno vžít a skutečně si ho užít. A bylo to především proto, že celé Podsvětí i „život po smrti“ bylo na můj vkus velmi polidštěné a neměla jsem z toho pocit, že by skutečně něco ztratili a jsou tak nějak - jinde. Chápu tento záměr, asi se s tím mladší čtenář dokáže více ztotožnit, ale já jsem si nemohla pomoct místo nadpřirozeného místa a nadpřirozených bytostí mi to více připomínalo kolej s mladými studenty, kteří studují něco mezi lékařsko-vojenským oborem, někde v odlehlé lokalitě za městem. A i když jsem měla za to, že ta věková skupina nováčků je tam docela rozmanitá, často se tam všichni chovali poměrně nevyzrále. To mě z těch fantasy částí (které byly samy o sobě velmi zajímavé) neskutečně vytrhávalo. S první polovinou knihy jsem se tak docela prala, v druhé půlce to už bylo lepší.

Ellie a Black měli fajn potenciál, ale jejich vztah mi přišel taky takový hodně urychlený, ani na jejich příběh jsem se nedokázala docela dlouho naladit, což byla fakt škoda, protože ta pointa, jak to mezi nimi je, byl rozhodně dobrý nápad. Ale v tom vývoji mi něco chybělo. Možná bych uvítala, kdyby tam byly kapitoly i z jeho pohledu, pak by mi to možná nepřišlo vše tak nějak – náhlé? Každopádně oni dva za mě patřili k tomu lepšímu, co mě v knize zaujalo.

Musím pochválit i celkové zpracování všech zkoušek, tyhle části mi přišly opravdu nejlepší a nejvíc z nich dýchalo to pravé fantasy pojetí. Stejně tak se mi líbilo dozvědět se více o jejich moci, a jak to celé vlastně funguje.

Asi už mě někdo bude mít za hroznou šťouru, ale neodpustím si ještě tyhle dvě věci: První - názvy kapitol, občas mi přišlo, že zbytečně prozrazují děj dopředu. Kdyby to bylo nazvané jen „x. kapitola“ bylo by to dle mého o kousek lepší. Stejně tak mě i překvapilo, jak byly nekombinovaná anglická a česká jména. U překladu z jiného jazyka by mi to asi dávalo smysl, jako překladatelský záměr, ale takhle mi to v mnoha ohledech přišlo spíš úsměvné. Ale to už je asi můj osobní problém, lépe se mi čte o postavách, které jsou „poangličtěné“ tak nějak všechny, tohle byl inu, zajímavý mix.

Suma sumárum, kniha rozhodně nebyla špatná, ale za mě byla spíše neutrální. Vím, že jsem vypíchla hlavně věci, které mi neseděly, ale chtěla jsem vyjasnit, proč dávám takové hodnocení. Jsem si jistá, že si kniha své čtenáře najde, kteří „takové věci“ vůbec nebudou řešit, ale prostě jsem si říkala, že sem hodím, jak jsem to při čtení cítila já. Jestli se pustím do dalšího dílu zatím nevím, ale je pravda, že jsou věci, které bych ještě ráda o Ellie zjistila. Uvidíme.

Za možnost si knihu přečíst, děkuji autorce knihy.

06.12.2023 3 z 5


O minutu později O minutu později Susan Lewis

Chcete si u čtení odpočinou a načerpat trochu energie? No, myslím, že už jen díky anotaci je znát, že u této knihy to rozhodně nehrozí... na druhou stranu kniha otevírá jedno velmi důležité téma, které bylo víc než jen k zamyšlení a mělo by se o něm více mluvit... a i já jsem ráda, že jsem si přečetla o problematice, se kterou jsem se (naštěstí) nemusela nikdy potýkat. Ale člověk nikdy neví, kdy se ho něco takového týkat může, protože i minuta dokáže změnit opravdu vše...

Při čtení ihned vstupujete do dvou příběhových linek, které spolu zdánlivě nesouvisí, než se vše pomalu začne propojovat. A až se tak stane, začne to konečně nabírat ty správné obrátky, které doprovází chvilky radosti i chvilky smutku.

Co za mě byla vada na kráse tohoto příběhu, tak že se dobrá první půlka knihy na můj vkus až moc vlekla. Kniha se sama o sobě nečte úplně snadno, ale nebudu lhát, že asi až na dvě scény, mě děj nechával poměrně chladnou a to čtení mě prostě nebavilo po dobu nějakých 200 stran. Ale já nejsem úplně trpělivá čtenářka, takže moc na tyhle "omáčky kolem" nejsem. Samozřejmě později i toto mělo svůj význam, ale pokud také máte rádi, když děj trochu více odsýpá, je dost možné, že u té první půlky budeme opravdu na vážkách, jestli to stojí za to dočíst. Ale víte co? Rozhodně to za dočtení stojí!

29.09.2023 4 z 5


Cíťa Cíťa Lenka Blažejová

Velmi příjemná kniha plná zajímavých a nápaditých ilustrací, která se dá v pohodě přečíst za jedno večerní čtení. Introverti si v ní najdou to své a svým způsobem i ujištění, že většina jejich každodenních "podivností" k nim prostě patří. Několikrát jsem se během knihy musela pousmát u určitých pasáží a říkala jsem si "tohle je tak přesné!" ale na druhou stranu, nic výrazně hlubšího mi kniha nepřinesla, protože to bylo jako číst si velmi obsáhlou charakteristiku introverze (i když v opravdu skvělé formě) kterou už přece jen nějaký ten pátek znám na vlastní kůži. Ale pro mladší čtenáře jistě přínosné. Co je ovšem fakt, tak si myslím, že pro extroverty, kteří "tenhle náš svět nechápou" by tohle klidně mohla být povinná četba, protože pro některé by to mohlo být docela obohacující a to nejspíš v každém věku. Vlastně si tak říkám, že nějakou takovou knihu o extrovertech bych si taky s klidem přečetla a nahlédla víc pod pokličku "jiného světa".

09.08.2023 4 z 5