Babo komentáře u knih
I já se přidávám k těm,kterým se tato kniha líbila.
Parfém sice byl jen částečkou v životním příběhu Evy a následně i Grace , ale nápad to byl dobrý .
Co vše dokázala o vůních autorka napsat bylo úžasné .
Je sice pravda, že je to stejné jako když někdo píše o obrazech, módě nebo třeba víně . Je to pohled toho kdo to říká a druhý to může cítit úplně jinak ,ale kdo rozsoudí , čí je pravda.
Je to spíš o pocitech a fantazii.
Budu ráda když se s autorkou setkám i u dalších knih .
Dávám 5* hlavně pro styl psaní.
Je z něho cítit nadšení pro věc , v tomto případě pro armádu.Nebo spíš pro to , být tím nejlepším vojákem .
Při čtení první části jsem měla pocit , že se vracím do doby před 89 .rokem.
V armádě se toho asi mnoho nezměnilo.
Vlastně ano a to ,že vojna nekončí po mnoha cvičeních ,ale dnešní vojáci z povolání se skutečně ocitají v místech , kde už nejde o hru na vojáčky,ale skutečně o život .
A z autorova psaní přímo čiší , že to je ten život , jaký si představoval .
Knihy si vybírám podle doby , v které se příběh odehrává . A i když o období první světové války jsem toho přečetla dost,v žádné se nepsalo o španělské chřipce , přesto,že na ní zemřely miliony lidí .
V podstatě to byla jen kulisa , jakoby té hrůzy války bylo málo .
Mnohem víc na mě zapůsobilo šílenství , které mohlo zachránit život mladého Stephena od smrti někde ve Francii v zákopech .
Nestalo se tak .
Nechci napovídat jak celá kniha končí . Pro mne to byl zajímavý příběh ,ale určitě pro mne nebyla důležitá ta zmiňovaná " duchařina "
A jak už někdo psal , zajímavá je i kniha sama o sobě . Fotografie dokreslují celkovou atmosféru .
Myslím,že už vše bylo níže řečeno .
Námět byl určitě zajímavý ,ale asi bych uvítala kdyby byla kniha obsáhlejší.
Je to možná tím,že mám ráda pěkně vypasené knihy.
Na knihu jsem se těšila ,ale tak nějak mě zklamala. Život známé ( tedy pro mě neznámé ) klavíristky byl určitě naprosto unikátní . Ať už lidmi s kterými se setkala , tak hroznou dobou , v které žila ,ale kniha jako taková mě zklamala až tolik, že jsem si asi v polovině řekla, že mě nebaví a odložila jsem ji .
Vadilo mi i to ,že se děj stále točil jako ve spirále . Už v první kapitole jsem zjistila jak dopadne , potom se vyprávění vrátilo na začátek , proběhlo Terezínem až do Izraele a zase se vrátilo před válku. A tak to pořád pokračovalo, až se mi z toho hlava točila.
Ale na druhou stranu jsem o něco vzdělanější a vím,že žila uznávaná klavíristka a dožila se opravdu požehnaného věku .
První dvě části se mi líbily,ta třetí už podle mne příliš zaváněla americkým zjednodušováním.
Nikdy jsem úplně nepochopila jak se děvče z dobré rodiny může stát tak zapálenou komunistkou . Nějaká romantická představa o předávání tajných vzkazů , nočních výletů za soudruhy ? Nebo jen potřeba patřit do tajného spolku, který změní svět ?
Jistě to nebyl soucit s opravdu chudými dělníky nebo rolníky.
Nevím o tom, že by se sama dobrovolně vzdala života v přepychu .
V druhé části dál žila v hojnosti , ona se stala spolu se svým manželem těmi ,kteří vládli nad životy lidí .A že to byla vláda krvavá o tom snad nikdo kdo zná dějiny stalinského ruska , nepochybuje .
Vlastně ani nevím jaká byla Sašenčina představa o novém řádu .
Necítila jsem k ní ani sympatie ani lítost .
Říká se,že revoluce požírá své děti , říká se jak se do lesa volá,tak se z něho ozývá .
Říká se toho hodně , bohužel mládí a neochota poslouchat zkušenější přináší neustále se opakující chyby .
Prozření může být hodně bolestivé, v tomto případě se ani žádné nekonalo .
Pokud ale kniha nutí k přemýšlení, tak je určitě dobré, že byla napsaná .
Kniha se mi líbila. Sice občas působila jako hollywoodský trhák ,ale téma bylo zajímavé a napsané to bylo taky dobře.
Afrika se svojí divokou přírodou byla jen kulisou nemilosrdného boje mezi Hutui a Tutsii a mezi tím američanka pátrající po zmizelé sestře .
O problémech Afriky by se dalo psát hodiny a hodiny. Myslím,že ty problémy jsou tak složité nebo možná naopak tak jednoduché , že bych si netroufla být soudcem.
Jedno si ale myslím, v 70. a 80. letech jsem fandila tamním obyvatelům , jak šel ale čas jsem pochopila,že jen přání vládnout ve své vlastní zemi nestačí .A v Africe to zřejmě platí dvojnásob.
Autorka se snaží nahlížet na problém z obou stran.
Jsou tam samozřejmě známá klišé,že za vše mohou běloši ,ale také naznačuje,že ti ničemní kolonizátoři dokázali i v Africe vybudovat prosperující farmy ,které po jejich odchodu pustnou .
Nevím do jaké míry je správné rčení : žij a nechej žít , přesto si myslím,že vměšováním se do jejich problémů se zatím nic nevyřešilo .
Jak je v knize napsáno, dokud měli společného bílého nepřítele , tak se zdálo,že budou schopni spolu komunikovat. Skutečnost je ale jiná .
Vraždí se mezi sebou jednotlivé kmeny ,proklínaní běloši jim tam vozí potraviny a všemožně se snaží pomáhat,ale pořád je to málo.
Proč asi ? Že by pomoc mizela v jiných kapsách , než do kterých směřovala ?
Kdo je dobrý a kdo špatný ? To je otázka , kterou ani tato kniha nevyřeší ,ale v každém případě ji doporučuji k přečtení hlavně naivním sluníčkářům,kteří věří,že spasí svět.
Stejně jako Velitelovo děvče , tak i pokračování se četlo dobře . Byla to taková "limonáda" , jak by řekla moje mamka, šmrncnutá špionážně dobrodružným románem.
Dala jsem 3 * , dala bych tak 3.5,ale to nejde. Téma je to zajímavé,styl psaní v pohodě ,ale přece jen jsem čekala víc.
Jsem ráda,že romány pro ženy opravdu nemusí být přihlouplé a přeslazené love story ,ale příběhy uvěřitelné a velice často docela kruté , tak jak život umí být.
Příběh sester se odehrává v první části v Číně okupované Japonci a asi dvě třetiny v Americe , kam byly nuceny emigrovat , aby si zachránily život .
Popisuje život v čínském městě ,snahu začlenit se mezi starousedlíky a jejich odmítání ,ale i složitosti života v čínské rodině.
Být emigrantem v cizí zemi, s odlišným pohledem na svět opravdu není jednoduché.
Komunismus , který zvítězil v Číně, dostihl nejen Pearl a May ,ale především dceru Joy až v Americe.
Tato kniha má být 1. dílem ,ale 2. zřejmě ještě u nás nevyšel a tak jen doufám,že se jednou dovím , jak celý příběh dopadne a jaké utrpení bude muset idealistická Joy překonat.
Druhý díl se mi líbil víc než první. Nejsem nějak nadšeným čtenářem detektivek a i zde mě spíš zajímalo myšlení hlavních hrdinů. Saudská Arábie je pro mě neznámá země a myšlení muslimů je pro mě jak z jiné planety.
Postavení žen je celkem známé,alespoň v těch nejhrubších rysech. Bylo mi ale líto i Najíra ,kterého jeho víra staví do pozice hříšníka už jen když pohlédne na nezahalenou ženu. Takových, pro mne nepochopitelných okamžiků , je tam celá řada .
Zřejmě , pokud by byl další díl , už bych ho nečetla .
Nebudu knihu hodnotit hvězdičkama,protože nechci snižovat hodnocení jen proto,že jsem ji zřejmě vzala do ruky v nevhodnou dobu .
Je to určitě první kniha, kterou jsem četla a přiznávám , nedočetla ,která líčí dobu začátku 2.světové války z pohledu obyčejných , možná spíš neobyčejných lidiček . Nebyli to hrdinové v zářivé zbroji , ale jejich boj proti fašismu byl stejně obdivuhodný .
Vždy si říkám , jak bych se asi zachovala já . Nechci si příliš sahat do svědomí ,ale moc to nevidím .
Snad jen osobní tragédie,tak jako v případě Anny a jejího muže Otty, by mě přiměla ke vzpouře proti zrůdnosti fašismu
Klobouk dolů.
Naprosto úžasná kniha. Nejen nevšedním a tak trochu exotickým prostředím,ale naprosto neuvěřitelně živým popisem všeho .
Při čtení jsem měla pocit,že se dívám na film a taky tak trochu do hlavy hlavního hrdiny .Živě jsem před sebou viděla otce,který zemřel v 90 letech a do poslední chvíle byl naprosto samostatný až jsem ,měla někdy dojem , že bych mu měla víc pomáhat ,ale to jsem se se zlou potázala :-)))
A život v cirkuse ? Kdo by si myslel,že je to jedna velká , vzájemně se milující rodina,asi by se divil .
Jasně daná hiearchie , jasně daná pravidla . Když autorka popisovala vystoupení koní , zase jsem se ocitla v šapitó.
Pro mě skvělý román , s tak trochu pohádkovým koncem ,ale jako celek docela tvrdá realita.
Určitě dávám 5* .
Mám ráda příběhy obyčejných lidí .
Tento se odehrává na začátku dvacátého století , kdy mnoho lidí opouštělo Evropu a odplouvalo do země zaslíbené , Ameriky . mezi nimi jsou i Ciro a Enza z Itálie .
Jejich příběh mi potvrdil, že pracovití lidé se nikde neztratí .
Možná měli trochu víc štěstí než někteří jiní ,ale skutečně se neztratili ani se nepřidali k mafiánům .
I já mám mezi svými předky migranty a ani oni neměli problém zařadit se mezi starousedlíky a jejich děti kromě česky znějícího příjmení už jsou rodilí , v tomto případě , australané .
Tuto knihu by měli číst všichni sociální pracovníci,policisté a jiní jedinci,kteří mají týraným dětem pomáhat. A samozřejmě i my ostatní ,abychom s lehkým srdcem neodsoudili agresivní útěkáře , jedince sotva dětským střevíčkům odrostlé ,kteří se chovají pro nás nepochopitelně.
Většinu knihy jsem jen nevěřícně vrtěla hlavou .
Prožít si svoje peklo na zemi a nenajít nikoho , kdo by mi pomohl . To je skutečně hodně beznadějné a můj obdiv patří síle a odhodlání nejen autorovi ,ale všem ,kteří se dokázali vymanit z tohoto začarovaného kruhu zla .
Druhá kniha od mistra hororu. Vzhledem k tomu,že na upíry a jiné příšerky nevěřím a ani se do té hrůzy neumím vžít , tak dávám 4* ,protože na druhou stranu se mi styl psaní líbí.
I nadále jsou pro mě lidé schopni největších zvěrstev , k čemu tedy vymýšlet nadpřirozené bytosti .
Moc jsem se těšila na pokračování, ale pro mě byl tento druhý díl o něco slabší.
Takže jen za 4* .
Ani na chvíli neváhám a dávám 5 hvězdiček.
Můj obdiv patří všem statečným , kteří osídlovali opravdu nehostinný kraj na severu Austrálie .
Můj obdiv patří všem mužům a ještě víc všem ženám .
Umí si někdo ze současníků představit tu nikdy nekončící dřinu , bez jakýchkoliv záruk ? Kdo z dnešních mladých by skutečně dokázal přežít v těchto neuvěřitelně drsných podmínkách bez internetu, mobilů a jiných vymožeností 21. století ? Bez toho,že by se jednalo o nějakou reality show , kdy se diváky snaží přesvědčit jací jsou to hrdinové a při tom je kolem štáb a kdyby se opravdu něco dělo, stačí zavolat a přiletí pro ně vrtulník .
Já tedy před nimi smekám a pro mě autorka skvěle vystihla problémy tehdejší doby.
Kniha se mi hodnotí docela ztěžka.Viděla jsem několik Korejských filmů a jejich způsob přemýšlení je zřejmě hodně odlišný od přemýšlení evropanů a proto snad může celý román působit zvláštně.Ale ani na chvíli jsem nepochybovala o tom,že knihu dočtu. Líbil se mi způsob vyjadřování autorky , mám moc ráda fantazii různých metafor . Měla jsem pocit,že jazyk je důležitější než příbeh samotný a to mám ráda.
Asi to není čtení někam k vodě ,ale není to ani těžké čtení a mně se kniha líbila a určitě si půjčím i další knihu autorky.
4 hvězdičky dávám za čtivost. Jinak jsem si dlouho říkala , nebýt naprosto iracionálního jednání hlavního hrdiny,nebylo by o čem psát ,ale konec byl překvapivý. I když zase , překvapivý byl proto , že autorka zamlčela podstatnou informaci . O tom to ale je, že ? Překvapení až nakonec.