bábuška komentáře u knih
Přistupovala jsem s rozpaky k této knize, ale byla jsem mile překvapena. Každá z dívek vyrůstá v jiném prostředí a přestože má každá jiné povahové vlastnosti, žádná z nich se necítí spokojená. Upjatá vídeňská drezúra ani česká venkovská přísnost, nedokáže vrozené vlastnosti zkrotit. Nejdramatičtější osud si vybrala Gréta, za vidinou bohatství ve vysoce postavené turecké rodině směnila lásku a končí podle muslimského práva smrtí. Kniha zajímavá, ale se smutným koncem.
Druhý díl této ságy se zaměřuje spíše na osudy Deidřina nevlastního bratra Jefeho, i tak se jejich osudy místy prolínají. S Jefem prožíváme jeho osudy na pirátské lodi, posléze jeho prodej jako otroka na třtinové plantáže na ostrově Haiti. Tam se zapojí do vzpoury otroků, která ovšem končí tragicky. Autorka dokonale vystihla nejen vlastnosti hlavních postav, ale i osob nejbližších, stejně tak osudy pirátů na" Mořské panně" a později otroků v Macandalově "armádě". Celá sága je kvalitní četba a mohu jen doporučit.
Má oblíbená autorka opět nezklamala, dokonce mi připadá, že s každou knihou kterou čtu, je lepší a lepší. Podrobně popsané prostředí ostrova, vztahy mezi otroky a jejich majiteli, což my v dnešní době velice těžko chápeme. Prolíná se zde citový život mladé Nory, nejprve zamilovanost do zchudlého šlechtice, potom život se starým mužem, nakonec opravdová
láska k jeho synovi. Na druhé straně mezi černými otroky také existuje láska, jako je posedlost Akwasiho k bílé ženě a celoživotní věrnost dívky Máanu k němu. Děj doplňuje jednání o osvobození z otroctví uprchlých černochů, Ašantské 'čarování' a vůbec krásné popisování tropické květeny, stromů a zurčení potůčků. Lze tu vůni cítit i na dálku.
Magická Paříž, v ní časté zmiňování mostu Pont Neuf. Tam se potkali mladá Annabelle a malíř Henri. Do jejich osudu zasáhne španělská občanská válka. Henri odchází bojovat, ona jde pomáhat na frontu jako zdravotní sestra. Dozvíme se o vzniku i průběhu této války, což u nás nebylo tolik známo, ale byla to válka krutá a stála mnoho životů, nejen vojáků, ale i bezbraných žen a dětí v odlehlých vesnicích. Osud ty dva zcela rozdělil a po dvaceti letech tělesně postižený malíř uvidí oknem na mostě Pont Neuf mladou Annabell, svou vlastní dceru. Hodně zajímavá kniha.
Jako je u této autorky vždy - dokonale nás provede časem nástupu fašismu i krutými roky válečnými. Celým dějem prostupuje láska Diny a německého důstojníka Andrease, za kterého se i provdá. S ním, který je ve vysoké funkci, se dostává i mezi vládnoucí smetánku, dokonce i do vůdcova hlavního stanu - Orlího hnízda, kde je přítomna i smrti rodiny Goebbelsovy i samotného Hitlera. Až po ukončení války se Dina dozví, že Andreas po celou dobu války pracoval pro odbojovou organizaci. Kniha je detailně propracovaná, napínavá a čtivá, dokonce se dozvíme i dosud neznámé skutečnosti. Krásný zážitek.
Zhýčkaná dívka se po smrti otce rázem ocitne v jiném světě. Je s matkou odkázána na pomoc svého strýce s jeho podivnou ženou, na irském venkově, bez přátel a bez naděje na změnu. Naráží na nezodpovězené otázky; ruiny starého tajemného hradu, přesně jak to v tom kraji má být, trochu pohádkové. Kniha má krásný přebal, odpočinková četba.
Umí si někdo z nás představit, že v jiné části světa je ještě toto možné? I když je pravděpodobné, že ne vše tak, jak je v knize napsáno, je přesně tak, je to příběh plný bolesti, beznaděje a bídy. Na okraji velkoměsta Manily jsou skládky odpadků a na nich se hemží děti různého věku a denně hledají, co by ještě mohlo být k potřebě a zpeněžitelné. Není to sport nebo jiná hra, ty děti tam žene hlad. A mezi nimi patnáctiletá Malaya, kterou vlastní otec, opilec a budižkničemu dokonce dvakrát za sebou prodal. Jednou místnímu chudákovi jako je on sám, posléze pak obchodníkům s bílým masem. Nejdřív je dívka krutě znásilněna, poté ji čeká nesnesitelná přeprava v kontejneru do Dubaje, pak dražba. Osud si s jejím životem pohrává, nastávají chvíle kdy je na úplném dně, pak obrat k lepšímu. Je to velice čtivá kniha, ale také velice smutná.
Zbyněk mi připadá trochu jako by nebyl ve své kůži, přesazen z venkova do města. Pak se chopí nabídky prozkoumat plány rodné vesnice při navracení pozemků, zaplete se při zjištění o machinacích s pozemky a dostává se do nepříjemných situací. Opět se v něm ozývá stará láska k venkovu a pomáhá napravovat chystané křivdy. Krásné čtení dovršuje autor touto knihou celou trilogii.
Četla jsem od této autorky všechny její knihy, tuto jsem měla přečtenou poměrně rychle, byla čtivá, nijak mě však nezaujala. Bohužel.
Chystala jsem se na tuto knihu dlouho, nakonec jsem se na ni dostala při delším pobytu v nemocnici a musím říci, že jsem četla s chutí, pomalu a podrobně. Mnohé mi to připomínalo, kniha mě zcela pohltila, četla jsem podrobně i druhou část a obdivuji autorku za skutečně mravenčí práci při hledání ve staré dokumentaci. Kniha začíná jako vzpomínková, ale čtenáře stoprocentně zaujme. Krásné čtení. Mohu jen děkovat a doporučit.
Nejen román o lásce, ale ocitáme se v Paříži roku 1783, posléze pak v krutém roce 1815, za krutého řádění ministra policie Fouchého. Tajemné cesty pařížským podzemím a to vše dělá celý příběh napínavý až do konce. Kdo se k této knize dostane, skutečně stojí za přečtení.
Vídní projíždí tramvaj a v té se narodí na podaném cizím kabátě nevinný chlapeček. Tramvaj zastaví, matka vezme dítě zabalené pouze v cizím kabátě, vystoupí a položí ten živý raneček na práh prvního nejbližšího kostela. Tak začíná nesmírně krásné vyprávění o dítěti bez domova, bez lásky, bez budoucnosti. Přežívání dětských let v sirotčinci, touha po blízké duši. A jsou tu třicátá léta a naděje na přátelství a pevné kamarádství v řadách SS. Mladík bez domova, bez zkušeností, podlehne mámivé nabídce a ocitne se v mašinérii vojenského drilu, posléze i ve víru válečných zkušeností. Zcela zklamán, ale není cesty zpět. Kapitoly věnované tomuto období jsou plné surovosti a drsných zážitků, i když sám se snaží vyhýbat tomu nejhoršímu, stejně na něm pocit viny ulpívá. Po skončení války všechny jeho naděje končí nezdarem, následuje čtyřicet roků věznění, nejvíce ve Valdicích. Všechny prožitky se podepisuji na jeho zdraví, někdy je na pokraji sil, ale jeho organizmus se brání, nezlomily jej ani časté pobyty v 'díře'. Po tolika letech věznění se těžko sžívá s pocitem svobody, neumí se v současném světě pohybovat, ale zůstává v něm moudrost a soucit se slabšími. Tolik chce pomáhat, ale zdraví jej zrazuje. Autor se s osudem vyprávěče ztotožňuje a jeho příběh vypráví citlivě tak, že obsah se čtenáři dostává hluboko pod kůži. Díky mu za tak krásnou knihu. Zaslouží pět hvězdiček.
Líbil se mi romantický obal, byla jsem zvědavá a tak jsem si dvě knihy vypůjčila v knihovně. První díl nebyl, ale nijak to neuškodilo. Příběh to byl jednoduchý, takový dovolenkový, ale přečetla jsem poctivě obě knihy. Ale v paměti mně neutkví.
Dva rozdílné světy, a to ještě v polovině minulého století. Bílý a barevný muž - oba během druhé světové války nasazovali své životy a na druhém konci polokoule se bílí muži jižních států severní Ameriky drží zuby-nehty přežitých tradic v kápích Ku-klux-klanu. Pro nás nepochopitelné, když otec dokáže trestat syna zaslepeností této (snad) zakázané organizace. Je to krutá kniha.
Kniha napsaná prostým jazykem, ale srdcem, přesně tak, jak prostou mysl mají jihočeští obyvatelé, milující svůj rodný kraj, své vesničky a své rodné chalupy. Kolem zahrady, na jaře kvetoucí a vonící, na podzim obsypané ovocem. A náhle jako smšť přijde pozhodnutí o výstavbě atomové elektrárny, marné je sepisování peticí, volání po spravedlnosti, vše je dávno rozhodnuté a obyvatelé několika vesnic které mají být srovnány se zemí, jsou postaveni před hotovou věc. V knize se setkáváme s osudy starých lidí, kterí se nemohou s touto situací srovnat a nechat se vystěhovat na budějovické sídliště, dokonce s výhledem na dýmající věže. Mladší neodcházejí rádi, ale snáze se s nastalou situací dokáží srovnat.
Pročítáme různé osudy, rozdělené sousedy, poztrácené školní kamarády, dochází i k drancování chalup, je to prostě velice smutné čtení. Mohu jen doporučit.
Dočetla jsem další krásný a smutný příběh z doby nástupu nacististického režimu, kdy se mladá Sophie z lepší rodiny zamiluje do syna kuchařky. Posléze je vyhnána z domu, Hannes odešel do Španělska bojovat s frankistickým režimem. Druhá dějinná linie se odehrává již na začátku nového století, kdy se objeví starý Sophiin deník a dívka Jule začíná své pátrání po osudech osob zmiňovaných v deníku i osudu samotné pisatelky. Dozvíme se o krutých rocích během války, rozbombardovaném Hamburgu. Jule rozplétá osudy nalezených zbytků bývalých rodin a po velikém úsilí stmelí přeživší dohromady. Kniha je to velice zajímavá, mohu doporučit.
Kniha byla vypůjčená a díky za to. Dlouho, předlouho, jsem se nemohla začíst, a to i trvalo skoro celých 420 stran. Ale zvládla jsem to, místy byly zajímavé pasáže, ale byla jsem vlastně zklamaná. Kdysi jsem od téže autorky četla jinou knihu a ta se mi líbila mnohem více.
Občas je nutné mezi náročnější četbou přečíst nějakou oddychovku, což je případ u této knihy. Byla mi doporučena, ale nijak mě nezaujala.
Scénáře Petra Jarchovského jsou vždy výborné. Tak i knižnižní vydání Zahradnictví je velice čtivé, popisovanou dobu jsem i já prožívala ve stejných letech jako malá Daniela a spousta detailů se mi vybavila. Krásně jsem si početla.
Při četbě této útlé knihy jsem se vrátila ve vzpomínkách do mého rodného kraje a do svého dětství a mládí. Ze stránek lze cítit vůni při senoseči i žár slunce při žatvě. Není nás asi mnoho pamětníků těch časů, jako studenti jsme chodili na brigády do nově zakládajících JZD, vždy jsme přecházeli z políčka na políčko, protože noví členové byli většinou domkáři, málokdy s jednou kravkou. Pamatuji i selské statky v okolních vesnicích i jak byli pronásledováni. A ti ostatní zase jiným způsobem. Nebyly to dobré roky. Dobrá kniha.