bábuška komentáře u knih
Druhý díl této ságy se zaměřuje spíše na osudy Deidřina nevlastního bratra Jefeho, i tak se jejich osudy místy prolínají. S Jefem prožíváme jeho osudy na pirátské lodi, posléze jeho prodej jako otroka na třtinové plantáže na ostrově Haiti. Tam se zapojí do vzpoury otroků, která ovšem končí tragicky. Autorka dokonale vystihla nejen vlastnosti hlavních postav, ale i osob nejbližších, stejně tak osudy pirátů na" Mořské panně" a později otroků v Macandalově "armádě". Celá sága je kvalitní četba a mohu jen doporučit.
Zhýčkaná dívka se po smrti otce rázem ocitne v jiném světě. Je s matkou odkázána na pomoc svého strýce s jeho podivnou ženou, na irském venkově, bez přátel a bez naděje na změnu. Naráží na nezodpovězené otázky; ruiny starého tajemného hradu, přesně jak to v tom kraji má být, trochu pohádkové. Kniha má krásný přebal, odpočinková četba.
Vzpomínková kniha. Začíná obdobím před druhou světovou válkou, mladý zanícený vědec s nezájmem o politické dění se dostává automaticky během války do sibiřské chemické továrny, věnuje se pouze výzkumům i když kolem vidí neštěstí jiných; po roce 1945 je zařazen mezi zajatce, ale nijak jej to nevzrušuje, jen když se může věnovat svým výzkumům. Až po návratu do Německa začíná reagovat na různé manipulace s jeho osobou, což se mu nelíbí a po rozdělení Německa odchází do NDR, pracovní zařazení jej více zajímá. Na druhé straně má ovšem trvalý pobyt, majetek, ale práce jej tam neláká. A tak žije mezi dvěma rozdílnými světy, rozpolcený a nerozhodný. Vynikající vědec uzavřený ve svém světě. Až v poslední části knihy je znát, že byla psána tak, aby NDR byla vykreslena jako ta jediná správná.
Příběh, ktterý by měl varovat hlavně mladé dívky, které touží po dobrodružství. I vysokoškolačka Karolína podlehla "volání dálek" a přerušila studium, odletěla do Ameriky a v Phoenixu se živila jako servírka v bistru. Tam si ji vyhléhl pohledný Mexičan Miguel a když ji přesvědčil o tom jak ji miluje a je pro něho jedna jediná, stane se to, co se v takových vztazích stává. Již po třech měsících Karolína pozná, jak taková láska vypadá. Následuje bití a kruté zacházení, vyhrožování, pronásledování, a tak po pomoci dalších známých, se nadobro vyléčená se svých představ, vrací zpět domů. Knížka stojí za přečtení, je napsána svěže, i překlad je dobrý.
Při čtení tohoto příběhu nemohu pochopit oddanost a přímo slepou zamilovanost hlavní hrdinky, která ze strany manžela dostává rány jak fyzické tak i psychické. Trpně snáší opovrhování a podvádění, vychovává jeho dvě děti, i třetí, těžce postiženou dceru, nejprve zatajovanou. Až po posledním dobití , kdy se dlouho léčí v nemocnici, se rozhodne k rozvodu, a přestože takto poučena se vrhne do nového vztahu, který ovšem končí také fiaskem a ocitá se na úplném dně, kdy si už nepřeje nic, než zemřít. Tento přběh mě zcela pohtil a mohu všem ženám vřele doporučit.
Trochu jsem k této knize přistupovala z rozpaky, posléze mi postavy hlavních tří žen začaly být bližší. Náhodně se potkaly v obchodě který byl přepaden a tento zážitek je natolik sblížil, že se staly přítelkyněmi a navzájem si začaly pomáhat. Ať to byla nesplněná přání z mládí, nenápadné tyranizování ze strany otce, bolestivý rozvod a konečně tragická smrt manžela jedné z nich, to vše prožíváte z každou z žen. Kniha je napsána velice poutavě a mohu jen doporučit.
Tato kniha se nedala číst jako obyčejný román ale pěkně pomalu a často se vracet o pár stránek zpět. A z těch se na mě hrnulo takové množství neznámých informací, přetěžko jsem ve své hlavě pátrala co o té či oné události vím. Od sžívání s krajinou, brát na zřetel 'nelidi' a 'beztělce' , prapůvodní kultury, démony a věštkyně, povátné háje a válka čarodějnic, kopce keltů, chaos. A chaos i v mé hlavě a zase se musím vracet zpět. Až o mnoho stránek dál se chytám, už se objevují zmínky o dění v České kotlině, o Přemyslovcích něco trochu jiného než je ve školních osnovách a pomalu doputujeme k zavádění křesťanství, husitské době a končíme začátkem 13.století. Konečně jem se dozvěděla jméno kardinála Guilana Cesariniho, který po porážce křižáků husity u Domažlic při útěku ztratil klobouk a jako památka je ve vesnici Kout na Šumavě postaven gloriot jménem Klobouk. Tam jsem osobně byla, tato drobnůstka v knize nebyla. Kdo má historii rád, počte si.
Překvapivě hezký příběh nejprve podváděné ženy; potom si ji ale skutečná láska našla. Krásné a barvitě popsané prostředí na jednom z malých ostrůvků Řecka. Knížka se velice pěkně četla, přes některé smutné pasáže, oddychovka.
Příběh, kdy se láska a dobrá vůle mladého manželství změní v domácí násilí. Osud zasáhne v době, kdy je manžel ve vězení, Regina musí vyslechnout urážky své hodně pobožné tchýně a navíc se dostaví poslední milenka zemřelého manžela s úředním převodem bytu do svého vlastnictví. A začíná kolotoč jednání kam s dvěma malými dětmi, hledání zaměstnání, ztrát mnoha iluzí o hraném přátelství a na druhé straně o přátelství skutečném a nezištné pomoci. Hezká pohodová kniha.
Díky autoru této knihy za precizní zpracování života tohoto politika, na kterého si dnes málokdo vzpomene a mnohým jeho jméno neřekne vůbec nic. Tolik toho pro svou vlast vykonal, ať v dobách mladé rodící se republiky, poté i v době po návratu z koncetračního tábora. Nejvíce sil jej stály roky kdy se musel vypořádávat s tvrdě nastupující garniturou komunistickou a všechno jeho snažení nakonec skončilo hořkým koncem a emigrací. Setkávala jsem se jak s jeho jménem, tak i s jmény dalšími už jako malá a s rodiči prožívala úpadek a posléze likvidaci ČSNS. Ale odkaz myšlenek je stále ve mně a předávám dál dceři i vnukovi. Za tuto knihu děkuji.
Není to zamilovaný román, i když by titul k tomu sváděl. Je to autentická výpověď nejprve zamilované dívky až ke krutému vystřízlivění. Evelyn se narodila v rovníkové Africe, otcem byl Francouz, vyrůstala ještě s dalšími sourozenci, vzdělání se jí dostalo v různých penzionátech vedených jeptiškami a v lyceu. I přes otcovo varování se provdala za nejstaršího syna diktátora Středoafrické republiky, první čas byla okouzlena přepychem a možnostmi, jako členka panujícího rodu, poznat skoro celý svět a tím i představitele různých států. Postupujícím časem přišla únava ze všech oficialit, stala se matkou tří dětí a začala mít pocit že žije ve zlaté kleci, manžel si ji zcela podrobil, jak po psychické stránce, následovaly i tělesné tresty. Pro neúnosnost situace požádala po dlouhých dvanácti letech o rozvod a ještě další tři roky bojovala o své děti. Je to kniha velice poučná, i nás seznámí se soukromím vládnoucích rodů.
Čtyři ženy středního věku - čtyři různé příběhy. Phoebe zdědila zdědila květinovou farmu, ale brání se prodeji, aby tak krásná příroda nebyla zneužita pro průmyslovou výstavbu. Pomůže jí k tomu inzerát, kterým hledá pomocnice a zároveň spolubydlící do velikého domu. Jsou to ženy se kterými se život nemazlil a tak získává Ness a jejího koně Leroye, Nance s fenkou Vévodkyní a Beryl s papouškem Verdem. Sžívání je vcelku bezproblémové, někdy veselé, někdy smutnější, když vzpomenou na minulost. Nakonec se stanou důvěrnými přítelkyněmi, společným úsilím začne farma vzkvétat a prosperovat, i osudy jich samotných dojde spokojenosti i štěstí. V knize je spousta pasáží k zamyšlení a zapamatování. Ani jsem nečekala, že mě tolik tato kniha potěší.
Mohu doporučit rodákům z Českého ráje, kteří se trochu zajímají o historii svého kraje. Je to lehce detektivní příběh a ukazuje nám, že i ve 14. století žily chytré ženy které měly t.zv. fištróna víc než jejich muži. Příjemné čtení.
Na tuto knihu jsem se vyloženě těšila, ale i když jsem se snažila, nemohla jsem jí přijít na chuť. Jestli to bylo rozvláčností nebo stylem psaní, nevím. Maddie si chce zachránit život za každou cenu a tak píše a píše, i statečně překonává věznění i s mučením, ale nějak se do její postavy nedokážu vžít.
I když je kniha staršího vydání, výborně jsem se pobavila. Je to vzpomínání Josefa Škvoreckého na hodně mladá léta na gymnáziu v Náchodě formou deníčku žáka Macháňe, vzpomene i důstojného pána Melouna a celé tehdejší společnosti města. Ve druhé části " Ze života socialistické společnosti" už je toho humoru trochu méně, z tatínka je soudruh Machanin, z malého Josefa je Vasil, ale dětské vyjadřování je stále k pousmání. Ve třetí části knihy se přesouváme do Kanady, ale o úsměvné příhody není nouze. Z tatínka je doma "tentvuj" z malého Pepíčka je Derek, který je vnímavý i hodně překvapený, ale stále literárně aktivní. K naší radosti.
Od této autorky jsem ještě nečetla žádnou knihu, ale rozhodně jsem zklamaná nebyla. V první části knihy se autorka hlavně zaměřila na rok 1915 a boj o Dardanely mezi Velkou Británií a Francií proti Osmanské říši. Nebylo to pěkné čtení, armády nebyly příliš vyzbrojeny ani vycvičeny a tak vyteklo mnoho krve mladičkých hochů na obou stranách. Druhá část knihy je už uvolněnější, sleduje osud mladé ošetřovatelky Claire která se navrátila z různých bojišť do Anglie. Samozřejmě v tom figuruje i mladá láska, která překonala hledání i dlouhé odloučení.
Knížka poměrně drobná, ale osud plný bolesti už od prvních stránek. Jako mladá studentka odchází v roce 1941 s transportem do koncentráku v Lodži. Práce v cihelně jen šatech z pytloviny, bez spodního prádla, bez bot, hlad, špína, bití, a konečně pochod smrti. Bosa, přes zmrzlou oranici utíká přes polské hranice do Čech, jsou poslední dny války, ale ani v Praze mezi svými bývalými přáteli nenachází střechu nad hlavou, spíše pomohou cizí lidé. Ani po válce na úřadech navrátivští Židy nevítají, jejich bývalý majetek je rozkraden, byty i domy zabrány a všude je jim dáváno najevo jak jsou nežádoucí. Poté se situace částečně uklidňuje, ale přichází únor 47 a s ním pokračování štvanice na nežádoucí. Hedin manžel je zatažen do procesu Slánský, se kterým se ani neznal, a posléze je popraven. Sama s dítětem, bez možnosti zaměstnání, zabavení chudého majetku, sledování Státní bezpečností, vystěhování do polozřícené boudy, a opět zima, hlad a těžká nemoc. Najde se pár odvážných přátel, ale všechna naděje na spravedlnost a klidný život v rodné zemi je pryč. Není to román, je to kus hodně těžkého života. Poprvé byla tato kniha vydána v roce 1973 v nakladatelství Publishers v Torontu.
Nečekala jsem, že mě děj této knihy tolik zaujme. Vztahy v rodině, babička-dcera-vnučka, jejich vzájemná vyjadřovací konverzace, to je současnost. Dceřina nemoc nás přenese ze současnosti do dob babiččina mládí a to je hlavní osou tohoto příběhu. Třicátá léta minulého století poznamenala osudy rodin na obou stranách Šumavy, byly to osudy tragické, a na tyto roky vzpomíná babička Valerie i mnichovský lékař, který má provést operaci dcery Jany. Setkání těch dvou probíhá ve vzájemném vzpomínání na nezapomenutelné křivdy na obou stranách a zůstává dilema, kde je pravda. Název knihy Nedosáhneš na dno, je zcela výstižný.
Kniha je zajímavá nejen pro běžné čtenářky, ale měla by být hlavně poučná pro ty, kteří Afričanům ukazují Evropu jako zemi zaslíbenou. Úsměvná byla představa otce Safy před bankomatem, ale i okouzlení Safy a Inaf v módních obchodech, s představou, že co se nabízí, je možné si vzít. Ženská obřízka je tragedií pro všechna muslimská děvčátka. Knížka je to čtivá, ale smutná.
Herec, který pro kariéru obětoval své přesvědčení, na jedné straně vystupuje jako přívrženec nacistických pohlavárů, v soukromí bojuje se svými běsy, propadá melancholii a výčitkám svědomí. Čeká ho pád do propadliště dějin, nebo jej čeká
po roce 45 nový vzestup na výsluní ?