babystar komentáře u knih
Tak to byl zase pěkný "nářez". Představte si obrovské zábavní centrum a uvnitř spousta naštvaných návštěvníků i zaměstnanců, kteří nemohou jít ven, jeden masový vrah, paralyzovaná ochranka, policie a FBI, akční záhadná účetní a bankovní lupič. Ti všichni se navzájem honí, střílí po sobě, utíkají i umírají. A vy musíte stále číst a číst, abyste zjistili, o co vlastně jde a komu máte fandit.
Román z moderního města New Chrome, v němž chce majitel galerie Jerry Gibwill odhalit, proč zemřela jeho přítelkyně. A samozřejmě vůbec netuší, do jaké šlamastiky se vlastně dostal. Je to příběh varující před podivnými drogami a lidmi vylepšenými nejrůznějšími implantáty - a to popisované "umění" v galerii bylo fakt úděsné. Doufám, že k takové "modernosti" za mého života nedokráčíme.
Kniha perfektních povídek, nad nimiž si řeknete: "Kam ten autor na ty nápady chodí?". Každá povídka je jiná. Psí oči byly smutné, u Lednické cibule a Absolutní rovnováhy jsem se fakt pobavila, Fáma a Kyvadlo byl nápaditý pohled do historie, Konkurenční doložka neměla chybu, v Americkém popcornu jsem obdivovala autorovu znalost filmové tvorby a musím se s uzarděním přiznat, že (abych byla v obraze) jsem si pustila Kashmir od Led Zeppelin.
Taková milá jednohubka "šmrncnutá" Janou Eyrovu, s předvídatelným koncem (vždyť je to román pro ženy), ale zdaleka (pro mne) uvěřitelnějšími obchodními aktivitami Zoe než Niny v předešlém příběhu (Pojízdný krámek snů). Po přečtení děkuji osudu, že jsem jako samoživitelka žila v socialistickém Československu a nemusela jsem řešit existenční problémy jako Zoe.... ale ta skotská příroda musí být fakt krásná...
Tak tentokrát jsem v četbě sáhla opravdu vedle. Nemám ráda popisy. S uzarděním přiznávám, že je velice často přeskakuji. A tahle kniha je jeden velký popis Prahy (popř. Vídně) a života v Praze po r. 1890 včetně (podle mne) úryvků z dobového tisku. Do toho popisu je vpreparováno pár dialogů, aby to vypadalo, že jde o detektivku. Pro milovníky staré Prahy má kniha určitě své kouzlo, já jsem se jí bohužel nemohla prokousat.
(SPOILER) Teď mě pan Heteša fakt naštval. Takový konec nekonec!!!! Kde je nějaké vítězství dobra nad zlem? Greg se totiž tvrdohlavě snaží zachránit, co (kdo) se dá, ale nějak se mu to nedaří. Proti magii nemá šanci.....?!
Po přečtení tohoto dílu se snad budu bát zapnout počítač, aby na mne nevyskočila nějaká ta zmutovaná příšera z Cybrainu, kde se spořádaný svět změnil v trosky, z přátel se stali nepřátelé a jen "hajzlíci" zůstali "hajzlíky" (jak to bývá u nás zvykem). A ani Greg, který se s novým týmem vrátil zachránit pár zbylých lidí, s tím nic nesvedl. Člověk míní, umělá inteligence mění !?
Tentokrát mne pan Heteša "dostal"! Vzhledem k tomu, že v tomto díle "trpaslíci" stále jen putovali sítí, aby získali zbraně, důkazy a vymysleli pomstu, rozhodla jsem se, že dočtu a končím. Jenže omyl!!! On ten konec byl takový, že jsem nucena při nejbližší příležitosti otevřít další díl a pokračovat v četbě. Fakt jsem děsně zvědavá, jaké bude pokračování...
Tak v tomto díle se potvrdila moje teorie počítačového negramota, že v těch computerech se pohybují trpaslíci, kteří dělají ty všelijak podivné věci, nad kterými mi rozum zůstává stát ;-). Jen doufám, že je (ty trpaslíky) jednou nenaštvu tak, aby se neinspirovali Gregem a spol. a nepřišli se mi pomstít. Četba to ale byla napínavá, plná softwaru a hardwaru, milých i nebezpečných příšerek, nebezpečných zbraní a samozřejmě i alkoholu. Někdy jsem však té počítačové "hatmatilce" nerozuměla.
Poslouchala jsem jako audioknihu čtenou Ivanem Vyskočilem. Velice záživně podaný obraz naší současnosti a neutěšené budoucnosti, kam spějeme mílovými kroky. Normální člověk se bezmocně dívá, jak svět se v p... obrací. Pana Hampla ráda poslouchám a čtu a na rozdíl od některých souhlasím s tezí, že se zachráníme jen se zbraní v ruce. Staří obyvatelé Balkánu by mohli vyprávět.......
Ukázka toho, co se může stát, když se ocitnete v nesprávnou dobu na nesprávném místě a ještě ke všemu odkliknete podivnou ikonu na cizím počítači. Pak můžete dopadnou jako likvidátor elektronické pozůstalosti a veterán z Afganistánu Luc Degardin, který dělá, a neví co, a bojuje, a neví proti komu (čemu). Občas se chová naivně, občas se chová drze, přitahuje katastrofy, ale v podstatě chce zachránit svět... a nakonec přijde překvapení (alespoň pro mne).
Tento, doufám, sci-fi příběh mi připomínal Čapkovo R.U.R a Válku s mloky dohromady. Děj se ovšem odehrává v prostředí přetechnizovaného Baltimoru (i když i Brno se tam mihne), kde v horních levelech žijí "lepšolidi" a na zemi a v podzemí ten obyčejný "plebs". Nemohu se ale zbavit dojmu, že nás chtěl autor upozornit na techniku "prorůstání", což bohužel asi moc sci-fi není. Tentokrát ale příběh skončil podle mého gusta.
Příběh, v němž mi hlavní hrdina připadal jako Phil Marlowe budoucnosti. Hned z kraje jsem tušila, o co asi půjde, ale vyústění se mi vůbec nelíbilo. Hlavní hrdina nemá rád přetechnizované Město a sledování "Velkým bratrem", ale to, co se mu nakonec stalo je podle mne daleko horší. Z Města mohl utéci do Chinco, ale na konci příběhu nemohl před "sledovačkou" utéci nikam!! S mechem se asi nesetkáme, ale určitou podobu "prorůstání" sledujeme v přímém přenosu....
Skvělá čtenářská lahůdka. To se vezme kupa mrtvol, ruská mafie a James Bond "šmrncnutý" Indiana Jonesem. Přikápne se trocha sexu a humoru, vše se zaobalí do Moskvy na začátku 21. stol., nechá trochu uležet a pak už si jen v klidu můžete vše řádně vychutnat.
Tak to byl zase nářez. Jedno překvapení za druhým. Svět je jedno velké bojiště o moc, vliv a peníze. A někde na okraji velkého města Baltimore se pohybuje jeden človíček, který chce dokázat, že nevraždil. Na nikoho se nelze spolehnout, všude číhá nebezpečí a nakonec i nečekané odhalení...
Opět kniha z prostředí, ve kterém bych se nechtěla ocitnout (viz čtenářská výzva), a přece jsem musela číst a číst a dočíst až do konce (strašně moc se mi ale chtělo na ten konec během četby předčasně podívat). Akční příběh okořeněný humorem, v němž se úhlavní nepřítel stal zachráncem a z podivných démonů se vyklubalo něco daleko horšího.
Příjemná jednohubka na jeden večer, v níž nám babička opět udělí několik rad do života, zjistíme, že "nevidět si do huby" a rozeštvávat lidi se nevyplatí, setkáme se s několika psychopaty a odhalíme i několik tajemství. Josefína je opět ve formě a komisař Tvrdík je možná dobrý policista, ale jako milenec.....nic moc.
Varuji před čtením pana Heteši! Je totiž návykový!! Tentokrát mne ale pěkně naštval. Napřed vás dostane do podivného virtuálu, kde po hrdinovi kdekdo střílí, a když má dojít ke konečnému zničení zla, je náhle "kaněc filma". Byla jsem z toho v takovém šoku, že jsem nemohla usnout. Ráno je však moudřejší večera, tak mi došlo, že to měla být buď příprava na další díl, nebo varování před neutěšenou budoucností. A teď "babo raď".....!
Musím přiznat, že mne kniha moc nebavila. Nejde v ní ani tak o román, jako o sled příběhů ze života veterinářky. Humorná mi taky moc nepřipadala. Nicméně mám alespoň další bod do čtenářské výzvy. Ze života veterinářů znám zábavnější romány.
Tak jsem získala další knihu do "Výzvy", protože v knize vystupují nadpřirozené bytosti. Jde sice o démony, ale o sympatické démony, kteří mají své zásady a charakter. Hlavní hrdina Lenny je také sympatický muž s fantazií i srdcem, který bojuje za záchranu světa démonů, aby si sám zachránil ten svůj. Naopak Miranda mne někdy docela štvala. Asi tak v půlce jsem sice měla neodbytný pocit, že vím, kdo je "pojistka", ale s napětím jsem dočetla a nebyla jsem zklamána. Démoni jsou totiž opravdu věční.....a z pana Heteši se stává pomalu můj oblíbeny spisovatel.