barakara komentáře u knih

Na knížku jsem se těšila, protože má tak dobré hodnocení, ale zklamalo mě, že od strany 2 jsem věděla, jak to skončí a dalších 449 jsem jen čekala na to, jak se k tomu konci hlavní postavy příběhu dostanou. A také mě dost vytáčela hlavní hrdinka. Celkově mi přišel začátek knihy dost ustřižený, byť byl pak dovysvětlený, nesedlo mi to a zbytek knížky se to se mnou vezlo.
Když pominu výše uvedené, což nemusí vadit každému, příběh je to pěkný, ideální čtení na letní dny.

22.08.2023

Musím přiznat, že o knize jsem slyšela samá superlativa, a tak jsem měla velká očekávání, která se ale nesetkala s realitou. Téma je to důležité, kniha o vztazích, o tom, co je schopna společnost tolerovat, ale upřímně, dost jsem se knihou trápila, nevím, zda to bylo stylem psaní nebo rytmem příběhu, každopádně budu váhat, než sáhnu po další knize od tohoto autora.

Knihu jsem si pořídila na doporučení. Nebyla špatná, ale uvítala bych, kdyby jednotlivé příběhy byly více rozpracované i za cenu toho, že by jich v knížce bylo míň nebo kniha byla delší. I příběh samotné vypravěčky by zasloužil více prostoru. Na toto téma se mi líbily knihy Jmenuji se Ester či Jmenuji se Martina, které se řadí spíš do young-adult kategorie, ale zachycují problematiku víc do detailu.

I když dělá hlavní postava blbosti a věci, se kterými nesouhlasím, svým způsobem s ním soucítím. V knize je tématika alkoholu, nevěry, podrazáctví, manželství, rodinných vztahů i vztahů na pracovišti. Knížka je napsaná čtivě, sama jsem ji zdolala během pár dní.

9 04.05.2021

Odkládám. Dočetla jsem do poloviny a ještě z donucení. Vůbec mě to nechytlo. Spíš než vtipné mi to přišlo tragikomické.

Kniha se věnuje tomu, jak se stát šťastnějšími, jak najít štěstí i v úplných maličkostech. Nabízí nejrůznější techniky. Spoustu z nich jsem již znala, ale vždy je lepší slyšet jednu informaci z více směrů. Jde o (ne)náročné čtení, záleží jen na přístupu čtenáře.

29.05.2019

Milé, vtipné, k přečtení mě přiměl obal a ani pro dospělého není špatné se občas vrátit do snů a období náct.

30.01.2019

Kniha je, jak už je u Mornštajnové zvykem, napsaná tak, že hltáte slovo po slovu a snadno se Vám stane, že přejedete zastávku, kde jste měli vystoupit. První dvě třetiny mi připomínaly Hartlův Malý pražský erotikon (těmi osudy a mícháním postav), poslední třetina je o něco vážnější. Osobně jsem měla problém se s hlavním hrdinou ztotožnit. Každopádně, knihu můžu určitě doporučit.

3 08.01.2019