Barakoudel komentáře u knih

Tessiny knížky s Jane a Maurou pro mě bývají velmi příjemnou četbou. I tentokrát tomu tak bylo.

Sice se mi některé pasáže podařilo odtipovat, ale závěr pro mě byl stejně překvapením.

Co se týče Angely, tu Tess velmi dobře oživila. Nudící se vlezlá a ukrutně zvědavá matka, která mě nechávala v údivu, kam až může zajít.

Za mě 4.5*

20.11.2024

Žasnu nad tím, jak dokázal KHB veršovaně napsat celou dějovou linku. Příběh má hlubokou a nadčasovou myšlenku protkanou každou kapitolu. Mnohdy velmi úsměvnou.

Pro nic za nic robotovat —
nevěděl bych věru,
na tu jeho čokoládu
že mu na ní....

2 13.08.2024

Na knížce si cením toho, že mě neustále nutila číst dál a dál. Za to píšu 2*.

Děj na mě ale působil jako série trapných a zbytečně vyhrocených situací, omezeného uvažování postav a stále se opakujících vět "musím vymyslet, jaký dostane trest." Velká část příběhu ve mně vyvolávala jen vztek a agresi, ne příjemný pocit z kvalitní literatury.

Možná jsem z knížek Colleen už odrostla, nebo jsem si její čtení zvolila v pro mě nevhodný čas, ale další knížku od autorky si již nepřečtu. Od poslední knížky (Pravda nebo lež) mám pocit, že to s jejími příběhy jde jen z kopce. Čtivé jsou stále, ale v mých očích již ztrácí šarm.

2.5* (1/2 hvězdičky za konec příběhu)

16.07.2024

Přečteno v angličtině.

Příběh jako by obrátil naruby romantické pojetí Amerických Vánočních svátků. Jako kdyby chtěl ukázat také možné chmurné a temnější stránky těchto dní. A přitom tak milou, roztomilou a poutavou formou, pestrou slovní zásobou a osobitými ilustracemi.

4 30.12.2023

(SPOILER) Dlouho jsem nečetla knížku, která by mě nutila tak intenzivně číst dál, že jsem ji přečetla za tři dny. V některých chvílích jsem dokonce zůstala sedět s otevřenou pusou údivem nad zvratem v ději.

Na hodnocení však srážím jednu hvězdičku.
1) Dva překlepy v knize.
2) Za Cor. vlasy, které byly údajně spálené, ale v dalším ději se na to zapomnělo.
3) Za uspěchanost / nenávaznost romantické linky.

Musím však říct, že ve mně knížka vyvolala spoustu neodbytných pocitů. Třeba zrovna na s478 velkou váhavost, zda tu knížku chci vůbec dočíst a zda si radši nechci vymyslet svůj vlastní konec.

Určitě však budu mít příběh v hlavě ještě hodně dlouho.

4 27.12.2023

Vagón plný informací a podnětů k přemýšlení. Odborné biologické téma zapracované do velmi čtivé podoby. Propletený život rozplétá myšlenky, úhle pohledů, rozšiřuje obzory a mnohdy nechává čtenáře v údivu zamrznout v daném okamžiku.

Ze začátku mi dělalo problém se na knížku naladit, měla jsem pocit, že se jedná spíše o filozofování nad daným tématem. Pro nezbytnost doložení neznáma však byly tyto pasáže nutné a na tok myšlenek autora jsem si později zvykla. Spíše jsem v dalším čtením narážela na opačný problém (nešlo knížku odložit). Oceňuji také doložení veškeré odborné literatury, kterou autor využil, ale nezapojil do textu pro plynulejší čtivost textu.

7 05.11.2023

Tak tahle audiokniha mi utekla, aniž bych postřehla, že se chýlí ke konci.

Příběh příjemně plyne, děj je napínavý, ale stále stejné milý jako v prvních pár dílech. Bylo mi příjemné, že se děj odehrává opět v Araluenu. Také mě těší, že se záhady okolo čaroděje vysvětlily tak, aby knížka zapadla do zamýšlené doby a využívala tehdejších možností. Právě to knížku v mých očích udělalo ještě poutavější. Jdu rovnou na sedmičku, tady není radno čekat!

1 08.09.2023

Poslechnuto jako audiokniha.

I tento díl mě moc bavil, nadchl mě a byl příjemným zpestřením malby. Hned několikrát jsem trnula strachy o postavy, které mám ráda. Ať už v poušti o Willa, Cuka, tak o jeho přátele v závěru knížky v pouštní vesničce. Musím ocenit práci autora (ale i překladatele). To, jak dokáže vykreslit podivuhodně vybroušené schopnosti hraničářů (a hraničářských koní) mě nepřestává udivovat ani v páté knížce této série.

2 05.09.2023

Babička mi říkala, že je tahle knížka nádherná. Měla pravdu. Stala se právě mou nejoblíbenější.

Je to první knížka, kterou jsem nezhltla proto, že jsem si ji chtěla co nejvíce pošteřit. Čas v ní plyne jinak. Pomalu, přirozeně a bez spěchu. Dokonale.

Občas jsem v knížce chybku nebo překlep našla, ale u téhle mi to ani trochu nevadí.

3 03.09.2023

Poslechnuto jako audiokniha - s velmi příjemným hlasem Matouše Rumla.

Musím říct, že jsem si v knížce krajinu Skandie opravdu zamilovala. V tomto příběhu vyspívá hlavně Evanlyn a Horác. Moc jsem si oblíbila Eraka a Ragnaka. Mnohdy jsem vyprskla smíchy nad Haltovými hláškami. Velmi zajímavé mi přijde setkání s Temudžaji. Také jsem se nad tímto dílem trochu pozastavila ve dvou případech, kdy jsou do příběhu zahrnuty "perverznosti" - do děje mi úplně neseděly, ale stejně tak jako postavy vyspívají, vyspívá asi i děj. A pokud má jít také o dětský příběh, autor zdařile zakomponoval vtípky pro dospělé do děje tam, kde je děti snad ještě nepochopí.

2 11.08.2023

Poslechnuto jako audiokniha - hlas Matouše Rumla je opravdu příjemným průvodcem knihou.

Až u této knihy mi došlo, že Skandie je svými popisy nápadně podobná dnešní Skandinávii. A ono opravdu. Autor se inspiroval středověkou mapou a událostmi. I pro mě - dějepisného neznaboha - vymaloval události v neuvěřitelně čtivé podobě, že hltám jeden díl za druhým. Díky, díky a díky.
Opět velmi příjemné setkání s Haltem, Evanlyn, Horácem a Willem.

4 11.08.2023

První díl mě vskutku uchvátil. Moc mě bavilo číst o učení mladého hraničáře. Jak se krok po kroku prokousával skrze obtížně nabyté dovednosti s kousavými a sarkastickými poznámkami svého učitele v zádech. Tento díl hodnotím jako zatím můj nejoblíbenější.

9 11.08.2023

V prvních asi 40 stranách knížky jsem měla pocit, že čtu asi druhý díl příběhu. Moc mě ale později nadchlo čtení příběhu zasazeného do Skotska. Samotný příběh příjemně plynul, jen mi nepřišel natolik uchvacující, že bych si jej v bližší době přečetla znovu. Také mi vadily občasné chyby ve skloňování v textu a pár slov, kterým chyběly koncovky.

S knížkou mi vyvstalo na mysli spoustu otázek směrem k útlaku Skotů Britskou korunou v 19. století. S přihlédnutím do mapy jsem také zjistila, že je příběh zasazen do skutečných míst, což je moc fajn.

04.08.2023

V prvních padesáti stránkách jsem se s příběhem nedokázala sblížit, od 50. stránky to už ale šlo jako na rychlém a šíleně nepředvídatelném tobogánu. Ke konci příběhu je v knížce tolik zvratů a napětí, že jsem musela knížku vždy na pár minut odložit, než budu číst dál. Plynulost příběhu je dokonalá, nemusela jsem se vracet o pár stránek zpět, abych si důležité momenty připomněla. Vykreslení míst činu nechutně přesvědčivé, autor si servítky opravdu nebere.

Trochu mi vadila sprostá slova a nadávky v knížce, ale to už je asi výsadou novodobých knih.

4 30.07.2023

V pořadí již šestnáctá Tessina knížka - 3,5*
Z příběhu jsem rozpačitá. Jen těžko se mi hodnotí mou oblíbenou autorku méně než 5*.

+ Knížka splnila přesně to, co jsem požadovala (aby mě nutila číst dál, abych ji zhltla během pár hodin).
+ Za kocoura Hannibala, za Neda Haskella.

- Duchařinu úplně nemusím (jupiajej, teď se okolo každého stínu v domě pohybuji rychlostí Usaina Bolta), mám radši knížky založené na reálných základech.
- Po prvních pár kapitolách jsem dokázala knížku předvídat.
- Vaření hlavní hrdinky bych uvítala méně rozepsané, tyto pasáže jsem ke konci bez výčitek přeskakovala.

Knížku si určitě pamatovat budu (přinejmenším do té doby, dokud se nepřestanu po domě pohybovat bez světla). Třeba mi zrovna jen nesedla do nálady, stále z ní mám rozporuplné pocity.

2 18.07.2023

Ve čtvrté třídě utrpením, na vysoké škole odměnou.

Nečekala jsem, že mě při druhém čtení knížka natolik pohltí a zasáhne. Když jsem ji brala do ruky, úplně jsem cítila prvotní odpor z povinné četby. Teď, po přečtení, cítím hrdost. Hrdost ke své rodné obci, ke Štorchovi jako pedagogovi.

Nápad, přečíst si knížku znovu, mi vnukl pan docent Horák, který ji doporučil zejména z pohledu krajinářského. Nejen dějepisně jsou Lovci mamutů velmi hodnotní. Jsou zde přesně odpovídající popisy krajin a fauny kvartéru! Páni. Jak si před sto lety mohli vědci bez moderních metod zvládnout tak přesně vykreslit časy už dávno minulé?

Moc mě také bavily jednoduché a všeříkající obraty, kterými je děj protkán. Např. "Sob barví vodu." Jazyk a příběh je tolik odlišný od dnešních titulů! Odlišný v nejlepším slova smyslu.

22 05.04.2023

Tak tedaaa!
Strhující, srdcervoucí, absolutně (ne)pochopitelně návykový příběh. 50*/5

Moc se mi líbí úplně odlišný pohled na "otravné", "nezvladatelné" a "problémové" děti. Nutí mě to přemýšlet nad tím, že pochopit druhého vyžaduje úplně jinou úroveň vhledu, než na kterou se mnohdy člověk dokáže dostat a myslí si, že je to dost.


Víří mi hlavou tolik otázek a myšlenek...
Nakolik chtějí problémové děti dělat problémy?
Nakolik chtějí být zlé a špatné? Chtějí dělat problémy a chyby?
Není náhodou i povolání učitele posláním? Posláním přijmout a milovat? A není právě tohle i mým posláním?

5 21.02.2023

3,5*
A není na tom konci příběhu pár divných věcí?
Závěr na mě působí sice překvapivě, ale neuvěřitelně. Ne, opravdu mi nedává smysl. Jako kdyby autorka téměř celý předešlý příběh hodila ze stolu a otočila list.

Asi od sté stránky se mi to zdálo být jako příjemná a odpočinková četba. Před stou stránkou jsem se na knížku nějak nedokázala naladit. Asi byla chyba číst ji hned po Neklidné krvi od Galbraitha, která byla výborně psychologicky propracovaná, každý detail v ní promyšlený a vzápětí vysvětlený. Tady psychologie postav funguje pouze odhadem a letmo. Chápu ale, že je těžké psát příběh z pohledu dvou postav, aby to působilo jako uvažování dvou odlišných lidí. Děj příběhu se mi nicméně od nějaké 190 stránky podařilo občas odhadnout.

Co mi ale vadilo hodně jsou vulgarismy. Od té doby, kdy jsem se bavila s mamkou o tom, že by mělo být nepřípustné tisknout do knih sprostá slova, je v knížkách nemůžu bez pohoršení přejít. Stejně jako překlepy (zde naštěstí jen dva v celé knížce). Vždyť kniha je odkaz. Cenný odkaz, který po sobě autor zanechává. Však jednou si budoucí generace mohou naši dobu vykládat jako velmi nemorální... Chápu, že se tím autorka snaží postavy více přiblížit realitě, ale všeho moc škodí.

Podtrženo, sečteno:
- příjemná četba na odreagování (přečteno během 5 dní)
- knížka ve mně i po 10 dnech nechává spoustu nepochopitelných otazníků

2 09.02.2023

(SPOILER) Vrhnout se do 970 stran, to už člověka musí ta knížka opravdu bavit. A baví, nutí číst dál, ale o 200 stran méně by příběhu taky neublížilo. Nicméně u Galbraitha to tak asi je - co jedna "Cormoranovka", to alespoň o 100 stran víc.

Co se příběhu týče, musím přiznat, že by mě rozuzlení opravdu nenapadlo. Celou knížkou se tak nenápadně plíží, je všudypřítomné a přece tiché. Lehce mi tam ale neseděly tři věci:
- některé pokusy a "náhody" při dohledávání určitých svědků,
- některé příliš přeastrologizované části, které mě mátly a frustrovaly (stejně jako hlavní postavy, takže to asi byl záměr autorky pro důmyslnější pochopení pocitů hlavních postav),
- ke konci knížky příliš mnoho postav, ve kterých jsem se už začínala ztrácet.

Pocit z knížky mám ale dobrý, však to bych ji jinak nezhltla za týden. Příběh mě dokázal vtáhnout, odreagovat, donutil mě přemýšlet nad dějem a těšit se na další vývoj.

8 01.02.2023

Bylo mi asi 12, když mi knížku doporučila tehdejší nejlepší kamarádka. Obě nás natolik pohltila, že jsme místo klasického chození ven, a rozebírání kdejakého klepu, plnily bobříky jako o závod. Přály jsme si tehdy vstoupit do skauta, ale obě nás vytěžovaly jiné kroužky, tak z našeho přání sešlo.

Pokud má knížka i v dnešní době nějaký potenciál, pak je to právě potenciál k tomu, vytáhnout děti ven a nenásilně je donutit všímat si přírody. Kéž Bobří řeka žije dál.

8 26.01.2023