Barakoudel komentáře u knih

V prvé řadě mám radost, že jsem se přes Mackovu trilogii na téma Saturnin konečně přehoupla. Z komentářů před sebou zjišťuji, že nejsem jediná, kdo tuto radost pociťoval taktéž.

Ráda bych vyzdvihla dobrou volbu ilustrátora Juraje Martišky. Kresbičky byly milým a trefným zpestřením četby. Co mě ale v případě kreseb mrzí je jejich grafická stránka. Obrázky jsou nepochybně velmi vyvedené, nicméně jejich převedení do knížky by si zasloužilo více péče, aby obrázky nebyly v jednotlivých tečkách rozpité.

Co se samotného textu týče, jsem ráda, že jsem si v díle dokázala najít nějaký děj. To se o dvou předchozích Mackových knihách moc říct nedalo, u nich mi přišlo že mají pouze "téma". Také mě velice těší, že autor zanevřel na neodvoditelná slova vyňatá ze slovníku pro vysoce intelektuálni lid, díky kterým podpořil čtivost textu. Oproti předchozím dvěma dílům mě též těší úbytek přirovnání ke slavným osobnostem Saturninovy doby. Díky tomu, že jsem již ztratila veškerý zájem si dohledávat informace o zmíněných osobách, tato přirovnání mě tolik neiritovala.

S dalším hodnocením začínám však zjišťovat, že jsem asi dost náročná čtenářka, co se humorných knížek týče. Totiž humorné knížky to mají těžké v tom, že existuje jen velmi tenká hranice mezi tím, kdy jsou vtipné a kdy trapné. Tento díl mi trapný nepřipadal (naštěstí), ale také mi nepřišel natolik dobrý, abych měla kdy vůbec chuť vzít jej znovu do ruky. Oceňuji některé vtípky, které se v knížce vyskytovaly - tam se Macek již hodně přibližuje Jirotkově Saturninovi. Možná tedy kdyby teprve teď napsal Macek svou první knihu o Saturninovi, měla by už úplně jiné grády... Pokud se tak opravdu stane, knížku již číst nebudu, protože další rozmazávání Jirotkova příběhu a postav by mohlo kosmicky znásobit mou averzi vůči rýžování peněz na nepřekonatelném díle Jirotky.

Jsem ale ráda, že knížka neřeší žádné šokující závažnosti, nenutí člověka k pláči svým koncem ani průběhem (pokud opomenu ony dva překlepy v celé knize) a prostě si jen tak bezkonfliktně pluje blíže neurčeným časem a sem tam nutí člověka se smát.

1 02.11.2022

Oproti prvnímu dílu návratu Saturnina od Macka se mi tento díl zdál výrazně horší. Nebo se mi možná jen styl autora rychle "očetl".

Tentokrát mi sice přišlo, že dílo mělo alespoň mlhavý děj (či spíše téma), i tak mi to spíše přišlo jako přepisy rozhovorů u alkoholu či jiných příležitostí. Při čtení jsem se na knížku netěšila, příběhy mě nenutily číst dál. Už jen ta stejná kostra od 2. poloviny knihy snad v každé kapitole: náťuk místa, času a činnosti - příhoda (příběh) jedné (či více) z postav - slovní výpad proti tetě Kateřině (té mi bylo párkrát až líto) - filipika doktora Vlacha (snad v každé kapitole) - okouzlení hlavní bezejmenné postavy slečnou Terebovou.

Co se humoru týče, některé vtipné odstavce jsem již potkala na facebookových stránkách zaměřených na vtipy. Jiné odstavce mě však ke smíchu donutily.

Do čtení posledního dílu jdu s velkou nechutí. Pokud by to měla být podobná rychlokvaška rozhovorů postav ze Saturnina s libovolnou tematikou, tak ji snad nedočtenou hodně rychle nabídnu zájemcům na bazaru.

Oceňuji ale snahu autora zasadit příběh do Orlických hor. Tam je krásně.
A cením si také roztomilých ilustrací od Zdeňky Krejčové.

2 13.10.2022

(SPOILER) Na návrat Saturnina jsem se opravdu těšila a nezklamal mě. Sepsání díla musela zajisté předcházet velmi podrobná studie Saturnina originálu. Už jen větná stavba, humor a prostředí je vykreslené velmi podobně jako v Jirotkově Saturninovi. Bezstarostné povídání s odlehčeným intelektuálním humorem splnilo svůj účel a má očekávání. U díla jsem se téměř v každé kapitole alespoň pousmála, u některých se smála opravdu nahlas. Díky krátkým kapitolám knížka plyne rychlým tempem a baví.

Pár výtek mám ale také. Asi do čtvrté či páté kapitoly mi vadily opakované reakce vypravěče typu: "Kde k takovým znalostem Saturnin přišel, nemám tušení." Působilo to na mě v těch částech knihy, jako kdyby měl sám autor přílišný respekt z postavy jako takové a bál se jí v tomto případě více rozvinout. Později se to již srovnalo a takový pocit jsem z toho neměla.
Další, co mi lehce kazilo dojem z knížky, byly četné odkazy na mně neznámé postavy a ikony Saturninovy doby. Co chvíli jsem musela brát do ruky telefon a hledat si, o jaké osobnosti se jedná. To je ale dost možná pouze má neznalost.
Poslední připomínku mám k ději. Mám z díla pocit, že mi v něm chyběla nějaká klíčová zápletka. Dílo je spíše souborem samostatných povídání.

Hodnotím ale vysoko, protože se jedná o velmi příjemnou četbu plnou humoru a tety Kateřiny.

5 24.09.2022

Druhý díl jsem četla hned po vydání. Od prvního dílu jsem ale stačila přečíst kvanta jiných knih, takže jsem děj trochu pozapomněla a měla problém se do děje zpět dostat. Příběh se mi ale tehdy líbil, bavil mě.

13.09.2022

Četla jsem před lety časně poté, co knížka vyšla. Moc mě bavila, jen mě mrzelo, že jsem musela dlouho čekat na vydání dalšího dílu. Kvůli tomu jsem děj trochu pozapomněla a druhý díl už četla s většími obtížemi.

13.09.2022

Knihu jsem četla před lety a zanechala ve mně poměrně silný dojem. Knížka se mi tehdy opravdu líbila, zhltla jsem ji během pár dní a i dnes se mi s opětovným proběhnutím pár kapitol poměrně rychle vybavil téměř celý děj. Že pár hloupých nápadů a rozhodnutí v dětství může pořádně zacvičit s osudem je jasné každému. Jsem proto moc ráda, že si toto obtížné téma vzala na starost zodpovědná autorka, která dokázala velmi dobře rozpracovat složitou psychologii a charakter postav, které díky ní dostaly reálné obrysy. Cením si také bezpřeklepovosti a nízké chybovosti v psané formě překladu. A taky konce příběhu.

Abych ale pouze nepěla ódy chval, musím souhlasit s některými komentáři dole. Občas jsem měla problém vyznat se v tom, kdo vypráví a v jaké době. Uvítala bych spolu s číslem kapitoly také jméno postavy, která zrovna vypráví a uvedení přibližného času.

1 10.09.2022

Knížku jsem četla před lety, ale asi příliš brzy. Absolutně jsem tehdy nepochopila pointu celé knihy a hlavní linku. Tehdy jsem knihu označila za záznam slepičího kdákání. I přesto jsem u ní čas trávila docela ráda. Znovu ji číst ale opravdu nehodlám.

10.09.2022

Asi bych knížku doporučila spíš mladším young adult. I tak jsem si u ní ale dokázala v závěru pobrečet. Líbila se mi, ráda na ni vzpomínám. Nicméně do druhého dílu se už nedám. Odpočinkové.

3 10.09.2022

Knížky Tomase Breziny jsem jako dítě hltala až nesnesitelným tempem. Jediné, co mi ale do noty nepadlo, byla právě pirátská parta. Vše ostatní (od Klubu záhad až po Šíleně divoké andílky), jsem si nemohla vynachválit a mile ráda na ně vzpomínám.

10.09.2022

Čteno před pár lety, děj si již nevybavuji. Pocitově ale vím, že na čtenáře z celé knížky dýchá naděje a odhodlání téměř na každé stránce. Idealistické.

Čteno před pár lety, děj už si nevybavuji.

Četla jsem před pár lety, děj si ale moc nevybavuju. Pouze divný pocit z knížky. Vím, že konec mě bavil, měl spád, ale to až tak posledních 120 stránek. Pěkně praštěný psycho. Znovu už opravdu ne.

10.09.2022

Štěstí na dosah jsem četla v době, kdy jsem neposlouchala téměř nic jiného, než právě 1D. I tak si ale vzpomínám, jak mě příběh nebavil, kroutila jsem hlavou nad nereálností příběhu, a říkala si, jak může mít někdo tak strašně zkreslené představy o tom, že by se postavy chovaly tak, jak se chovaly v příběhu. Příběh absolutně nerespektuje osobnosti postav z reality.
Autorka ale může být šťastná, že se podařilo něco takového vydat. Mezi dnešními funfictions by byla pouze průměrným příběhem, četla jsem i lepší slaďárny na téma 1D. Nicméně klobouk dolů za odvahu vstoupit s tím na trh.

10.09.2022

Knížku jsem četla před pár lety, střípky závěru si vybavuji. Pro mě ale určitě nepatří mezi desítku nejlepších detektivek, které jsem zatím četla, ačkoli na české krimi úrovni může patřit vysoko. Líbila se mi propracovanost chování postav, závěrečné vysvětlení téměř každého detailu, který byl v příběhu zmíněný a snad nulová chybovost a překlepovost v pravopisné stránce. Třeba ale jednou v hodnocení změním názor, pokud se ke knížce vrátím.

2 10.09.2022

Wow.
Četla jsem před čtyřmi lety a stále nezapomínám. Díky konceptu deníku jsem děj hltala v průběhu prváku na vysoké i mezi náročným studiem a ještě náročnějšími zkouškami.

Co mi to dalo?

Obdiv autorovi, který dokázal psát deník z pohledu jiné osoby, doby a prostředí.

Námět na to, jak jinak se dá psát vlastní deník.

Krásný příběh z Mykén a Kréty vykreslených na základě faktů. Mykéňané byli opravdu mistři v akrobacii na býcích. Dokládá to také četnost publikací zaměřených na tělovýchovnou činnost.

Ohromující popisy otevírání lebek a dalších lékařských praktik.

A především nezapomenutelný příběh samotné hlavní postavy, která provází čtenáře dobrými i špatnými časy svého života.


Některé, pro mnohé zbytečné, pasáže mi přijdou jako důležité k dokreslení dané doby a historie Egypta. U mě zafungovaly jako velmi přínosná reklama zvyšující zájem o Egypt z dob velkých faraonů.

14 27.05.2022

Na Malém princi mě velmi upoutala všudypřítomná zasněnost a rádoby dětská prostořekost/upřímnost. Je hezké, že příběh v každém vyvolá smíšené emoce, každý v něm vidí něco jiného a může si to napasovat pokaždé na situaci jemu vlastní. Příběh na mě působí jako záhada, která osloví každého čtenáře tím, že si ji může zakódovat podle sebe. Nepřímé, ale oslovující.

Na druhou stranu mi velmi nelahodí ta extrémní komerce, která se ozývá z každého knihkupectví a každé strany. Máte rádi Malého prince? Kupte si papírový kapesník s jeho motivem, dostanete k tomu jako dárek párátko ze stromu, na kterém seděla sama hlavní postava! Ne, to opravdu ne. Jsem ráda, že jsem knížku četla v době, kdy nepropadla takové komerci a "merči".

13 09.05.2022

Myslím, že tato knížka daleko přesahuje má očekávání. Hned ve dvou esejích se dotkla pro mě velmi citlivých otázek, se kterými si nevím rady a ťala do nich zplna a bezostyšně. Náročnější četba, ale bezesporu obohacující. Založená na pravdě, vědeckém poznání a nesporných faktech.

Až budu mít děti, kapitolu o dotecích si budu muset vytisknout a číst každé ráno a každý večer bez výjimky. Však nám dotek řekne víc, než uvidí oči, jen jej vnímat a přemýšlet nad ním.

Z knížky jsem si vypsala poměrně obsáhlé výpisky nejen pro budoucí praxi.

Takhle jsem asi úplně nechtěla, aby končil druhý díl. Jak se mám pak učit na státnice a zkoušky, když mě to táhne k Hraničářům? Velmi povedené, poutavé dílo, které mě nutilo poslouchat stále dál. Líbí se mi ve světě hraničářů. Ztratit se v jejich příběhu, na chvíli zapomenout na ten svůj.
Poslechnuto jako audiokniha.

8 12.03.2022

Pro mě, čtenářku thrillerů a detektivek, byla tato tetralogie velmi příjemným otevřením se světu fantasy. Velmi si cením provázanosti kapitol a událostí, které se staly. Některé kapitoly mi přišly jako zbytečné natahování knihy, ale pro pochopení pocitů a útrap hlavních postav byly nezbytné. Za mě detailně promyšlené, velkolepé, úchvatné pohlcení příběhem. Skvělým doplňkem byl v závěru knihy odkaz na web shurtugal.com, který obsahuje naprosto trefné obrázky některých míst a zbraní, které se v příběhu objevily. Za mě jasných 5*.

4 08.02.2022

To jsem si zas jednou pobrečela. Ach Brome, sláva Ti.
Velmi mě těšily kapitoly z pohledu Safiry, která svými příměry obyčejných věcí otevírá odlišný pohled na obyčejný svět. Mrzí mě ale, co se stalo v bitvě u Gil'eadu.
V příběhu jsem se dokázala zcela ztratit, a to i mezi zkouškami.

5 27.01.2022