bararich8 komentáře u knih
Výborné pro začátečníky i jako chuťovka a očiotevírající počtení pro pokročilé milovníky angličtiny. Aby to ale člověk skutečně vstřebal a dokázal převést do praxe, chtělo by to číst znovu. A znovu. A znovu.
Teda asi jsem měla s Vieweghem skončit tak, jak jsem začala, tedy Báječnými léty pod psa. Ta kniha mě totiž neskutečně bavila. To se ovšem nedá říct o dílku Muž a žena, která je neslaná nemastná, místy nesmyslná a moc vulgární...já nevím, jako by spisovateli došla šťáva, ale prostě potřeboval něco napsat. Že by ten první příběh byl tak trochu autobiografický?
Pecka! Něco takového jsem ještě nečetla. Kniha má grády, je napsaná lehce a tak samozřejmě vtipná-autor to má prostě v hlavě a v ruce. Četla jsem hlavně ve vlaku a MHD a spolucestující si určitě myslela, že jsem mimo, jak jsem se u toho nasmála. :)
Možná to bylo tím, že jsem četla v originále, ale ze začátku jsem se nemohla moc dostat do děje. Což se hlavně cca po polovině rapidně změnilo a nejradši bych knihu vůbec neodkládala. Ty zvraty! Ve výsledku hodnotím knihu jako výbornou, Jeffery Deaver fakt ví, jak čtenáře překvapit a udržet v napětí až do poslední chvíle.
Bezva knížka s několika hlubokými myšlenkami a parádní pointou. Doporučuji k zamyšlení :-)
Klobouk dolů, takhle mistrně napsaný příběh, rozložený do střípků, které se ke konci složí, aby vyjevily svůj hlubší smysl, se jen tak nevidí!
Skvělá kniha! Svižně napsáno, bez zbytečných řečí a při jejím čtení mi před očima běžel i neméně úžasný film. Přečteno téměř jedním dechem.
Klasická Doylovka, to nezklame nikdy. Pes Baskervillský, který tvoří první polovinu mého vydání, to je klasika a Údolí strachu má luxusní zápletku i rozuzlení, takže paráda :-)
Moc zajímavá knížečka. Přečetla jsem ji za jednu cestu autobusem :-) A kdyby někoho neoslovila, tak jedno je ale jisté-určitě po dočtení bude mít chuť zasadit strom.
Do 300. stránky (tedy do poloviny) mi knížka vůbec neodsýpala, docela jsem se musela prokousávat, ale něco ve mně bohudík nechtělo, abych ji odložila. Od poloviny nastal totální obrat, děj mě chytnul a nepustil, musela jsem číst 100 stránek denně, jak mě to bavilo :-) Původně jsem chtěla snížit hodnocení právě kvůli pomalejšímu rozjezdu, ale druhá část knihy to tak vylepšila, že nemůžu jinak než 5*.
Erben je klasika, proti tomu žádná...dříve než jsem četla jsem viděla některé příběhy zfilmované a můžu říct, že brutální je to v knížce i ve filmu. Čte se dobře, je srozumitelná, pro mě jen o hvězdičku dolů za tu brutalitu (dětem před spaním bych asi Vodníka nebo Kolovrat nečetla), i když vím, že on si to nevymyslel, pouze sbíral.
Zvláštní knížka, takové vyplnění prázdna. Moc se mi ale líbila.
Ve škole nám učitelka četla úryvek a už ten mě zaujal. A ani celá knížka mě nezklamala, četlo se to samo. Musel mít obrovskou odvahu ve své době takto provokatérské dílko napsat. Měla jsem půjčené vydání i s Havlíčkovým rukopisem, takže mi to čtenářský požitek ještě ozvláštnilo.
Takhle kniha mě opravdu nadchla...nejen dějem, ale i krásnou francouzskou atmosférou skvěle dokreslenou úžasnými ilustracemi.
Začala jsem ji číst kvůli škole, ale dočítala jsem ji náruživě jako skvělé a nenuceně naučné dílo. Jedna z nejlepších, co jsem kdy četla. Klobouk dolů, pane Waltari.
Ideální čtení před dovolenou v Provence, příjemně naladí, udělá hlad po všech těch dobrotách a člověk se nemůže dočkat, až to všechno spatří a pozná na vlastní kůži (nebo spíš chuťové pohárky). Bavila jsem se výborně, knihu moc doporučuji. I kdybyste do Provence nechtěli. Protože po přečtení chtít budete.
Tenhle člověk je blázen, ale v tom nejlepším slova smyslu. Protože kdyby byl jen trochu menší šílenec, nezůstavalo by po něm takové dílo. Jeho postřehy a zážitky sepsané v knize mě moc bavily, vítám množství krásných fotografií (i s EXIFem!) a jen si přeju, aby mu život přehodil ještě hodně neodmítnutelných výzev, ať vznikají další krásné snímky.
Bezpochyby velmi kontroverzní a odvážné, ale hlavně ten jazyk! Nevím, zda chválit Nabokova či překladatele do češtiny, ale tohle bylo tak vymazlené čtení, že na to budu ještě dlouho vzpomínat!
Taková knížka, co neurazí, ani nenadchne a za týden už nebudu schopna říct, o čem byla. Bohužel.
Takhle rychle jsem snad takovou tlustou knihu ještě nepřečetla...to samo o sobě mluví o její čtivosti a napínavosti. Má samozřejmě nějaké mouchy (jak už někdo pode mnou psal-je divné, že se Marcusovi všichni tak ochotně svěřují) a zamotává se to snad až moc-tolik falešných rozuzlení jsem snad ještě nezažila. Ale musím uznat, že je to velice dobře promyšlený příběh, popsaný tak akorát slovy a sakra čtivě!