Barbastelle
komentáře u knih
1Q84: Kniha 1 a 2
Haruki Murakami
Murakami mě opravdu baví. Na druhou stranu z něj začínám mít stejný pocit, jako s Coelhových románů v tom směru, že s každou další knihou čtu opět jedno a to samé. 1Q84 je další můj oblíbený Kafka na pobřeží, případně Konec světa. Je ale snad ještě mistrněji vyvedený, má sympatické postavy a je poněkud civilnější, lépe stravitelný. Od dob Konce světa se Murakami slušně vypsal. Velmi si na těchto knihách vážím nečernobílosti. Paráda, chystám se na knihu 3.
Aliance
Veronica Roth
Od knihy jsem toho mnoho nečekala, tak jsem se nemohla zklamat. Ale nějaké pozitivní překvapení mě také nečekalo. Na rozdíl od všech ostatních mi přišlo, že se autorka poměrně dobře zhostila samotného konce, nemyslím si totiž, že by byl příliš smutný. Naopak bych řekla, že byl poměrně pozitivní a ta jedna oběť mě netrápila tolik, jako ten počet obětí v průběhu.
Největším negativem celého posledního dílu pro mě byla jednoznačně plochost postav. Za prvé - často jsem si nevšimla, že se změnilo vyprávění z Tris na Tobiase a myslím, že bych to měla u dobře napsaných postav poznat. Proto jsem neměla pocit, že by přidání druhého vypravěče v podobě Tobiase mělo nějkaý přínos.
Z druhé, a to je ten větší problém, jsem měla pocit, že se charaktery obou postav hodně změnily mezi díly. Chápu, že události si vyžadují nějaký vývoj postav, ale třeba mezi druhou a třetí knihou byl tento vývoj skokový, což se mi hodně nelíbilo.
Neseděl mi ani vývoj zápletky. Mám pochybnosti, zda byl tento poslední nadpříběh nad městem zamýšlený už od začátku. Celá ta zápleta stála na poměrně chatrných základech a hlavně nebyla moc dobře popsaná, někdy to svádělo se v příběhu ztrácet.
Za mě ne, nepovedlo se to. I původní rozdělení na frakce v prvním díle bylo pochybné, ale zato dobře napsané a vysvětlené, tohle všechno už bylo příliš.
Nepřítel mého nepřítele
Kateřina Petrusová
Jak byla Nebezpečná láska ještě poměrně zajímavá, tak tohle už byla blbost na entou. Nezachraňovala to situační komika vychazející ze zajímavého příběhu, přibylo kýče, překvapení žádné, zbyla jen poměrně dobrá čtivost, za tu ty dvě hvězdičky.
Mám poslední dobou chuť na romantické příběhy, ale musím si v nich vždycky najít něco navíc. To mi tu chybělo. Z toho důvodu považuji Kateřinu Petrusovou za značně přeceňovanou autorku.
Nebezpečná láska
Kateřina Petrusová
Inu, tohle ještě nebylo tak špatné. Jistě - zápletka je poněkud absurdní, ale na druhou stranu docela vtipná, vychází z ní pěkné situace, takže humor knize nechybí. Čte se to navíc pěkně, což je důvod, proč jsem knihu poměrně rychle a neotráveně přečetla.
Slabším místem je originalita příběhu - nedá se říct, že by mě v knize něco výrazněji překvapilo, vše bylo dost předvídatelné a kýčovité. Na konci jsem se chytala za hlavu, že takový konec snad opravdu ne.
Sesterstvo Putovních kalhot
Ann Brashares
Dneska jsem si na ni vzpomněla! To byla parádní knížka! Vtipná, dlouhá, mezi dívčími románky jednička!
Hvězdy nám nepřály
John Green
No, jednou jsem se zařekla, že tuhle knížku číst nikdy nebudu. Nelíbilo se mi téma - přišlo mi to jako vykrádání tématu, ze kterého uděláte jeden veliký doják poměrně snadno.
Je to jeden veliký doják. Ale není to tak špatně napsané, tudíž své zvědavosti nelituji. Myslím, že největším přínosem knihy byly výborné postavy - Hazel i August jsou vtipní, inteligentní, přemýšliví a i když ne sralbotkové, tak žádní neskuteční hrdinové.
Určitě to pro mě ale není kniha, kterou bych doporučovala dále.
Zelená jako smaragd
Kerstin Gier
Dobré to bylo. Pořád se to pěkně četlo, postavy byly super, pár překvapení se taky našlo, ale smotné vyústění knihy, to už na mě bylo moc. Je to fajn, ale až takový happy end jsem mít nemusela. Díky za věčně ironického Xemeria!;)
Zvláštní smutek citronového koláče
Aimee Bender
Poprvé jsem se o této knížce dočetla spolu s komentářem, že jde o Murakamiho v sukních. A bylo vymalováno - tu knihu jsem si musela přečíst. I přes takto vysoké nadhodnocení jsem nebyla ani zdaleka zklamaná. Velmi se mi líbil způsob vypravování - byl neotřelý, jazykově zajímavý a plný nečekaných detailů. A při tom všem ani přinejmenším nudný a zdlouhavý. Náladu vytvořil perfektní!
Drobným nedostatkem bylo opomenutí vývoje hlavní postavy. Přišlo mi, že devítiletá Rose je skoro stejná jako dospělá Rose. Chápu, že schopnost cítil lidi z jídla na věku hodně přidá, ale už zpočátku se Rose chovala o hodně dospěleji a nějak mi to nesedělo. Na druhou stranu mě to s ohledem k celkové náladě knihy příliš netrápilo.
Nedořešený konec do této knihy patří a mě stačil. Nedovedu si představit lepší.
Rudá jako rubín
Kerstin Gier
Byla jsem touto knihou poměrně příjemně překvapená. Zahlédla jsem na ni veskrze pozitivní recenze, ale nikdy jsem je pozorně nečetla. Měla jsem dojem, že je to "jen dobře napsaný dívčí román" a nemá cenu tím ztrácet čas.
Nakonec jsem se teď v pauze mezi zkouškami nechala zlákat a byla to perfektní oddychovka, která byla ale dobrodružnou knížkou pro mládež s nějakou tou vztahovou zápletkou na pozadí. Tudíž jsem si to užila, nadšeně jsem si příběh přečetla takřka jedním dechem a okamžitě jsem se pustila do dalších dílů.
Možná tu máme trochu černobílé postavy, ale co naplat, svůj účel všechno plní tak, jak má.=)
Inheritance
Christopher Paolini
Bylo to dobré - ale už u mně pominula Eragonovská mánie a zkrátka ne natolik dobré, aby mě to nadchlo.
Musí se nechat, že Paoliniho styl psaní docela vyspěl, ale své mouchy to pořád má.
Volání Kukačky
Robert Galbraith (p)
Dobré to bylo - příjemná detektivka, čte se jako po másle, postavy jsou zajímavé a nečernobílé, prostě paráda.
Protože mám ale ráda knížky, které pro mě mají nějaký přesah, není to stoprocentní.
Prázdné místo
J. K. Rowling (p)
Knize musím přiznat jedno veliké plus - řemeslně je velmi dobře zpracovaná. Rowlingová je bezpochyby výborná vypravěčka, ať už píše cokoliv. Donutí mě to tedy dočíst také téměř všechno, co napíše.
Jinak mě ale kniha až zas tolik nezaujala. Téma mi nebylo nijak blízké, ocenila bych, kdyby byly postavy víc autentické - nevěřím tomu, že je nutné se zaobírat jen těmi nepěknými pohnutkami a špatnou stránkou osobnosti. Ano, bylo mi z té knihy špatně, ale nevěřím, že lidé takoví doopravdy jsou.
A hory odpověděly
Khaled Hosseini
Dobrá kniha, ale přišla mi trochu slabší, než Hosseiniho dvě předešlé. Asi mě až tak neoslovilo to, k čemu měla spět a když dospěla, tak mě to nějak nevzalo za srdce. Zkrátka - hlavní zápletka vlastně nic moc, ale vyprávění bylo pěkné a hezky se to četlo, navíc oceňuji, že jsme se tentokrát vyhnuli příběhům zasazených nějak výrazněji do všech těch bojů v Afghánistánu.
Jeden den
David Nicholls
Myslím si, že ve své kategorii je kniha poměrně významným počinem. Mám pocit, že romantické knihy často končí jakýmsi "a žili šťastně až do smrti s nasazenými růžovými brýlemi". Kdežto forma této knížky nám dává nahlédnout do vztahů opravdových do opravdové lásky, která má k růžovým brýlím kus cesty. A přitom to není cynické! Je to krásné! Věřím tomu.
Postavy mají své plusy i mínusy. Dex je možná až moc veliký floutek, ale Emminy problémy chápu a myslím, že nejedna žena pochopí problém nízkého sebevědomí. A také těm jejich charaktérům věřím. Děkuji za pěknou a uvěřitelnou knížku!
Dokonalé rande
Alexandra Potter
Mám ráda knihkupectví, mám ráda Pýchu a předsudek. Ale tuhle knížku nemůžu pozitivně zhodnotit. Ze začátku to nevypadalo špatně, ale jakmile se objevil Spike, štvalo mě to. Začala mě totiž šíleně rozčilovat hlavní hrdinka a celé to začínalo pomalu jít do kytek. Přesalo mě to bavit, různé záhady vůbec nepůsobily záhadně. Zkrátka nic moc. Oddechovku si raději vyberte jinou.
Projekt ideálna manželka
Graeme Simsion
Příjemná nenáročná kniha pro zahřátí do zimního večera. Paráda. Nic objevného, na druhou stranu je to poměrně inteligentní humor v oddechové knížce. Užila jsem si to.
Útěk do divočiny
Jon Krakauer
Váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. K příběhu mám vztah, proto mě to táhne k plnému hodnocení. Na druhou stranu se mi nečetl tak lehce, jak bych čekala. Nejsem si jistá, jestli se mi zamlouvalo zapojení autorových vlastních zkušeností. Ale velmi oceňuji probrání příběhu ze všech stran - od těch, kdo považují McCandlesse za pošetilce po ty, kteří ho obdivují.
Lola a kluk od vedle
Stephanie Perkins
Myslím, že ve své kategorii dívčích románů je to opravdu bomba. Čtivě napsané (jen mě trochu mrzely chyby v textu, myslím, že by se to nemělo stávat - některé věty nedávaly smysl, ale to je spíš chyba překladu), zajímavé nečernobílé postavy a umění vytvořit tu správnou atmosféru dívčího románku. Příjemná oddechovka, kterou jsem si moc užila.
Poselství z věčnosti
Marlo Morgan
Stejně skvělé jako první díl. Tohle poselství se ke mně prostě dostalo a já na něj asi nikdy nezapomeu.
