Báryčtení komentáře u knih
Zatím nejlepší díl série Ročních období. Hlavní hrdinka Laura mi byla moc sympatická. Zvrat jsem čekala, i když ne takový. Líbí se mi, jak autor pracuje s dvěma časovými linkami.
Hughes se podařilo velmi krásně vytvořit přátelství mezi dvěma ženami, které jsou generačně někde jinde. Líbilo se mi, jak se Jenny snažila pomoc Candice, která žije v očividně toxickém vztahu. Ale zároveň věděla, že na to musí jít opatrně. Popis Itálie a i předtím britského venkova byl dokonalý a úplně jsem se tam přenesla.
Dost mě překvapil závěr (ne úplně posledních pár stran, ale spíše činy Jenny, nebudu tady spoilerovat). Trošku mi to dojem z knihy pokazil.
Zatím nejhorší díl série, hlavně ze začátku mi Everly lezla na nervy.
(SPOILER) Když jsem si knihu vyzvedla, dost mě prekvapila jeji tloušťka, má 571 stran, na pohled se to jeví jeste vice. Negativem toho je, ze se kniha stale zavírala. Nicméně příběh je čtivý a pěkně odsýpá.
Bývalý americký prezident Douglas Turner je zatčen v Athénách z pověření Mezinárodního trestního soudu. Na místě je mladá právnička Dana, ktera na případu nekolik let pracovala. Trestny tribunal vinní exprezidenta z válečných zločinu. V USA se blíží prezidentské volby a soucasna hlava státu chce obhajit a prave tato udalost se ji moc do kramu nehodi.
Autor tak rozehrava politickou, diplomatickou a soudní i špionážní hru. Čtenáře vtahuje do deje, ktery je licen jen behem par dní. Do konce jsem byla celkem napnutá, jak to vse dopadne.
Kniha se otevira hned zatčením, coz me trochu prekvapilo. Chybelo mi jakesi nastíneni pripadu, chtela bych o něm vedet vice. Neni moc jasne, z ceho je exprezident obvinen. Prvni čtvrtina/tretina se celkem vlekla. Konec byl na mě zas uspechany a jak z akčního filmu. Mozna mene je vice by tady tomu prospělo.
Poslouchala jsem na Rozhlase a kniha mě velmi bavila. Sara mi byla sympaticka a bylo mi lito, jak se ji hrouti jeji zivot. Jen ty hudební predely mě stvaly.
(SPOILER) Knih o holocaustu vychází hodně a mám pocit, ze mnohé z nich fakt nejsou dobre. Přijde mi, že řada autorů se snaží vytěžit z obliby "tohoto žánru".
Trochu jsem se bala, ze i tato kniha od Jaku bude špatná, nebo mi nedá nic nového. Opak byl pravdou. Neni to rozsáhlé dílo, ale velmi silné. Behem čtení si zas člověk říká, jak je to možné, a proč se tohle dělo. A jak muzeme byt vděční, jak žijeme.
Eddie se v knize vrací do sveho dětství, píše, jak se cítil být Němcem. Jeho rodiče ho vedli k lasce bližním, k hodnotě života. Když nesměl jako Žid do školy, jeho otec mu zařídil novou identitu. Studoval a nikomu nemohl říci, kdo je. V nacti letech, neuvěřitelné. Přesto ho osud dostihl a on skončil v koncentračním táboře. A vlastně díky proziravosti sveho otce, svemu vzdelani dokázal přežít.
Jeho kniha může sloužit nejen jako připomínka historie, kterou je třeba připomínat, ale take jako motivační kniha.
Hra o duši je druhý případ série s Miren. Ztracena v bílém šumu mě nadchnula, takže očekávání byla veliká. Jenže... Byla jsem moc ráda, že se znovu setkávám s novinářkou Miren Triggs. Byly skvělé náznaky prvního případu.
Castillo střídá vyprávění a postupně zamotává příběh unesených dívek Giny a Allison. Mě přišlo, že příběh zbytečně zamotal a pak přišel se závěrem, který byl až moc. Padoucha jsem tak nějak tušila, což u mě nebývá zvykem.
Chvílemi byla kniha skvělá, ale chvílemi mě fakt nebavila. Přesto jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a asi budu chtít číst i další pokračování série.
Moje první kniha od Hoover a přes slabší začátek mě kniha neskutečně chytla a moc se mi líbila. Mám moc ráda, když je kniha vyprávěna z více pohledů.
Japonsko mě moc neláká, ale předchozí kniha Dominiky mě dost bavila, proto jsem si pořídila i tuto. Je moc pěkně graficky zpracovaná, má pěkné fotky. Textu je tu méně (aspoň mám ten pocit) než v Jižní Americe. Dominika nám přiblížila japonskou náturu a tamní lidi. Bylo to fajn čtení.
Hodně dobrá kniha, trochu mi stylem připomínala Nevítaného hosta od Shari Lapeny. Občas mi popisy přišly zbytečně dlouhé.
Z knihy jsem byla nadšená, dobře se čte, přináší hodně témat k zamyšlení. S partnerem jsme se několikrát o různých věcech bavili. Jen ta obálka se mi fakt nelíbí a přijde mi, že ke knize se ani nehodí (ale myslím, že je převzatá ze zahraničí).
(SPOILER) Tento díl mi přišel trošku slabší oproti předchozím, přesto stále výborný.
Poe a Tilly jsou povoláni k vyšetřování vraždy pilota vrtulníku, který měl přepravovat VIP hosty nadcházejícího summitu. Postupně odkrývají, co tuto vraždu spojuje s jinou vraždou, která se odehrála v bankovním sejfu i s tragickou událostí v Afghánistánu, kde zemřelo dvanáct britských vojáků.
Čím blíž jsou na stopě, tím je vidět, že ne všem je vyšetřování po chuti. Ale jak už známe Poe, tohoto to jen popudí a on se zavrtává hlouběji do vyšetřování.
V knize jde hodně o armádu, tajné služby i politiku a nitky, za které tahají vysocí hráči. Občas to chce se dost soustředit, aby člověk všemu poruzuměl a aby mu střípky do sebe zapadly. Na můj vkus tu bylo docela dost postav, v kterých jsem se párkrát ztrácela.
Oceňuji, jak se Knihy Dobrovský postavili ke kritice původního překladu a letos vydaly druhé vydání knihy. Ale co se mi líbí méně je, že to "prskly" na obálku. Knihu jsem od nich dostala k recenzi.
Na mě tam bylo toho sexu moc, vůbec jsem hlavní hrdince nerozuměla, přesto se mi kniha líbila. dokázala jsem se přenést do Francie. Slimani jsem viděla na Světu knihy a byla úžasná.
Nápad super, ale zpracování za mě pokulhávalo, hlavní hrdinka mi byla sympatická, ale ten kluk byl hroznej blb. a pak jako když se mávne proutkem najednou se změnil. kniha mě bavila, našla jsem v ní hezké citáty, ale jinak moc klouzala po povrchu a byla těžko uvěřitelná.
Ztratit přehled byť jen na chvilku o svém dítěti (sotva tříletým) je noční můra každého rodiče. V jednu chvíli ho vidíte a jen se na pár okamžiků otočíte a ztratíte přehled, kde je. Začnete panikarit za jak dlouho? A co kdyz se tohle stane na pruvodu Dikůvzdání v New Yorku, kde je plno cizích lidí. Panika se dostaví asi o dost dříve, ze jo?
Španělský autor nas vrha do děje velmi rychle. Aaron jde s Kierou koupit balonek, na chvilku se pusti, jenze do Aarona někdo vrazí a najednou Kiera neni nikde. Zacne panika, nikdo male devce nevidel. Rozebiha se vyšetřování a případ hodně zaujme studentku zurnalistiky Miren, ktera proste Kieru chce najit.
Uplyne pet let, kdyz rodice najdou ve sve schrance videokazetu s 59vterinovou nahravkou nyni uz osmilete Kiery, jak si hraje. Kdo za tim stoji, kdo vezni Kieru, co chce?
Moc se mi líbilo střídání casu, střídání postav. Autor nas stale drzi ve střehu. Navic každá kapitola zacina moc pěkným citatem.
Na titulce je Španělský thriller, který meni pravidla žánru. Tak to nevim, to bych zas netvrdila. Ale o hodně povedené dilo jde.
Náhodně jsem si půjčila s dětmi v knihovně a do knihy se úplně zamilovala. Boží to je!
Nečekala jsem, že kniha se mi bude tolik líbit. Děj vypráví více postav a je zde i více časových linií. Nemusíte se ale bát, ze byste se ztráceli. Každá kapitola je uvedena jmenem postavy, kdo ji vypráví. Zápletku jsem ani nahodou neodhalila. Což v mém případě není nic neobvyklého. Kniha mi stylem připomíná knihy Shari Lapeny, B. A. Paris. Super, doporučuji!
Poslouchala jsem jako audioknihu, nečetla jsem předtím anotaci, takže jsem byla dost překvapená. Myslela jsem, že od Keplera to bude detektiva/thriller a ono to bylo spíše sci-fi. Na mě to bylo docela dlouhé a také zvláštní. Líbilo se mi, jak Jasmine je odhodlaná.
Knihu jsem četla díky štafetě, neměla jsem od ní žádná očekávání. Všechny postavy mi byly dost nesympatické. Lukasz se litoval, nevěděl, co se svým životem. Nevážil si vůbec toho, co má. Docela dost pil. Celý příběh je dost překombinovaný, ale autor (a překladatel) to napsal dost čtivě. Mě to přišlo jako dobrej bizár, který měl bavil.