be_pa komentáře u knih
Série 50ti odstínů byla vlastně moje první četba "erotických" knížek. Dřív jsem se o tento žánr nezajímala, ale taky jsem podlehla mánii 50ti odstínů. Zajímavější mi přišel pohled očima Greye, který bojoval se svými démony. Tehdy při čtení se mi příběh líbil. Brala jsem to tak, že děj není zase až tak důležitý :-). Teď po letech při logování na tento web už hodnotím jinak.
Určitě nejsem jediná, která nejdříve viděla seriál v televizi a teprve pak vzala do ruky knížku. Příběhy o cestování časem čtu ráda. Série se mi líbila. Hlavně první díly o válce skotských horalů. I drobné historické reálie, co se v sérii objevily, mě zajímají. Další díly už mi přišly trochu natahované, ale stále čtivé. Osidlování Ameriky z principu moc nemusím, ale osudy Claire a Jamieho v Americe jsem si s přečetla.
Knihy o cestování časem mám ráda. U všech dílů byly zajímavé příběhy, částečně na sebe navazovaly, postavy se prolínaly jednotlivými díly. Celá série se mi líbila.
Nejdřív jsem viděla film a hned jsem šla hledat knížku. Poutavý příběh. Četlo se moc hezky. Hned má člověk pocit, že mu vlastně nic nechybí. Rozhodnutí kvadruplegika Willa plně chápu.
Celá série je čtivá. Hrdinové jednotlivých knih se znají, v každém dílu se náznakem objevují i ostatní. Část se odehrává v Itálii, kde vše řídí maminka „mama Conte“. Dívky si ženichy přičarují :-). Stejně tak pak i v sérii Hledání.
Příběh mezi hl. hrdiny byl zajímavý. Bavil mě. I když Bitsy se chovala jako naivka, podceňovala nebezpečí, nebrala ohledy. A Lekova "práce"? Na romantický příběh docela tvrďárna, ze které vyjde bez viny, jako šťastný taťka a manžel.
Nádherná klasika. Budu se opakovat: úsměvné, moudré, čtenář si užívá krásné vančurovské češtiny. Podle mého názoru se velmi povedl i film s Rudolfem Hrušínským v hl. roli.
Klasika. Vtipná knižka. Četla jsem ji několikrát. Moc se povedl i film. Rozdělení lidských povah podle vztahu k talíři koblih je nádherné. Hodně osob kolem sebe jsem si podle toho zařadila :-).
Za celou sérii: Přečetla jsem všechny díly, sice místy vynechala celé odstavce, ale zajímal mě vývoj vztahu Mii a Wese. Jejich životní osudy byly poutavé. Kniha má zajímavé téma, ale moc rozvláčné, opakující se: všichni mají zelené oči, stále se opakující pasáže a popisy osob, jako by čtenář už od začátku prvního dílu nevěděl, že se jedná o nejlepší kamarádku, mladší sestru, otce v kómatu a atd. Všichni jsou z Mii naivně nadšení, se všemi je kamarád.