be_pa komentáře u knih
Bavilo mě špičkování mezi oběma postavami i líčení práce fyzioterapeuta, který musí být z velké míry i psycholog. Celkově se jedná o knihu s vážným tématem, ale s jednoduchým předvídatelným dějem.
Po čase jsem si tuhle knížku přečetla znovu. A zase jsem se u ní bavila. Zajímavý styl, vtipně psané - chlapy to holt vidí jinak... ;-))
Souhlasím s předchozím komentářem. Dramatickému začátku příběhu je věnováno hodně prostoru a to není nic pro mou psychiku :-). Závěr byl oproti tomu nečekaně zjednodušený. Celkově mě ale příběh bavil, sympatické postavy, neotřelý dej.
Hezky se četlo. Příběh smutný, napínavý. Do poslední chvíle jsem netušila,jak se osudy hlavních hrdinů uzavřou.
Četla jsem před časem pod názvem Ruin a pak hned i dvojku, ta měla název Toxic.
Většina knihy je psaná jak zápisky v pubertálním deníčku: "Och, milují mě dva muži, všechno si ode mě nechají líbit. Já se jsem tak nešťastná." A to i stylem psaní. Jednoduché věty, které spiše jen popisují děj: mile jsem se usmála, přátelsky jsme si povídali, uvařil skromné jídlo z několika základních potravin. Ustavičně se někdo červenal, nebo mu tekly slzy. Čekala jsem, kdy se dej změní v něco jiného než "nemám právo se ho ptát", "tajně se mě dotkl v kuchyni","doprovodil mne do školy" nebo "pronásledoval mě v baru". Nejdřív jsem knížku v polovině vzdala, ale nakonec vyhrála zvědavost. V druhé půli už se alespoň něco začalo dít.
Souhlasím, patří do povinné četby (stejně jako třeba Zlodějka knih). Krátce, prostě popsaný silný příběh, překvapivě napsaný už v r. 1938. Probouzí otázky k zamyšlení. S moji kolegyní jsme se neshodly v nazoru na oprávněnost pomsty. Jak už níže někdo napsal -audiokniha čtená dvojicí M. Erben + I. Trojan zážitek z knihy ještě umocnila.
Poppy byla milá nejistá holka,snažící se každému zavděčit. Lehce psané. Bavila mě esemesková konverzace mezi Samem a Poppy. První polovina knihy je ale na mě moc "crazy", některé divoké odstavce jsem jen přelétla očima, abych se za Poppy necítila trapně :-). Začetla jsem se někde po večeru v hotelu Savoy. Počet hvězdiček je hlavně za tuto druhou část.
Nevím, jak do toho. Přečetla jsem Kinga i Tyranta. Příběh se mi líbil. Ten by zasloužil hvězdiček víc, kdyby tam nebylo tolik krve, že kapala ze čtečky. A čeština byla příšerná! Nesmyslná slova i věty. I to vulgární vyjadřování se omezilo na pořád se opakující sr.... Ale četla jsem jen stažená "pedefka". Doufám, že jsem měla v ruce jen pokus o elektronický překlad a original kniha je kvalitnější.
Četla jsem jen první díl série a pak rovnou Krále jako pokračování příběhu Wratha a Beth. V prvním dílu byla jasná dějová linka. Tady děj skákal semtam. Různé postavy, různá období. Každou kapitolu jsem se musela soustředit, jestli čtu o Wrathovi-otci, nebo Wrathovi-synovi. Ale příběh hlavních hrdinů mě bavil.
Příjemná knížka. Jen tím věčným vzpomínáním na střední školu mi připadá, že je vhodná spíše pro náctileté čtenářky.
Pořád jsem se nemohla začíst. Hlavní hrdinka mi neseděla. Četla jsem dál hlavně kvůli Tajemství. Ale po jeho odhalení jsem se už nedokázala od knížky odtrhnout. Počet hvězd je hl. za tuhle část.
Tento díl už byl jaksi o ničem. Stále stejně "uječené" skorotřicátnice. Skoro bez děje. Od začátku bylo jasné proč autorka knihu psala, jaký bude závěr.
Všechny knihy série jsou příjemně vtipně psané. Tady mě mimo příběhu hlavních postav moc bavila i historie domu se všemi jeho odhalenými "poklady".
Všechny knihy série jsou příjemně vtipně psané. Příběh Cloe a Lucase jako takový se mi líbil. Hvězdu dolů jsem dala za autorčinu naivní představu o záchraně týraných pitbullů a jejich dalším bezproblémovém životě.
Byl to zajímavý příběh, jen psaný tak naivně a zjednodušeně. Konec mě překvapil, jakmile jsem pochopila pointu, knížku jsem zavřela - to už bylo moc.
Poslechla jsem si knihu jako audio. Nečekala jsem od příběhu žádné kruté válečné drama, ale přece jen byly drobně naznačeny smutné osudy obyčejných lidí. Nutnost nikomu nedůvěřovat, selekce ras, tragický osud bratra hlavní hrdinky. Knihu jsem si poslechla "na jeden zátah". Závěr byl nadneseně pozitivní, ale jsem za něj ráda.
Série 50ti odstínů byla vlastně moje první četba "erotických" knížek. Dřív jsem se o tento žánr nezajímala, ale taky jsem podlehla mánii 50ti odstínů. Zajímavější mi přišel pohled očima Greye, který bojoval se svými démony. Tehdy při čtení se mi příběh líbil. Brala jsem to tak, že děj není zase až tak důležitý :-). Teď po letech při logování na tento web už hodnotím jinak.
Určitě nejsem jediná, která nejdříve viděla seriál v televizi a teprve pak vzala do ruky knížku. Příběhy o cestování časem čtu ráda. Série se mi líbila. Hlavně první díly o válce skotských horalů. I drobné historické reálie, co se v sérii objevily, mě zajímají. Další díly už mi přišly trochu natahované, ale stále čtivé. Osidlování Ameriky z principu moc nemusím, ale osudy Claire a Jamieho v Americe jsem si s přečetla.
Knihy o cestování časem mám ráda. U všech dílů byly zajímavé příběhy, částečně na sebe navazovaly, postavy se prolínaly jednotlivými díly. Celá série se mi líbila.
Nejdřív jsem viděla film a hned jsem šla hledat knížku. Poutavý příběh. Četlo se moc hezky. Hned má člověk pocit, že mu vlastně nic nechybí. Rozhodnutí kvadruplegika Willa plně chápu.