Bedřich63 komentáře u knih
Další díl série s mým oblíbeným vrchním inspektorem Gamachem mě docela překvapil. Řekl bych, že mile.
Jak se dalo očekávat, předchozí případ z Three Pines se protáhl do další knihy a nakonec byl inspektorem Beauvoirem dořešen.
Navíc se mi dostalo popisu strastí a radostí života v zimě v Quebecu. S historií tohoto města je úzce propojen druhý případ.
Řešení obou případů silně ovlivňuje případ třetí, po kterém se hlavní osoby postupně vzpamatovávají a stále ho mají v hlavách.
Po pomalejším rozjezdu kniha nabrala na obrátkách. Propojení tří příběhů mě také bavilo a zase to byla příjemná změna. Tentokrát žádný mrtvý v Three Pines. Další díly si nenechám ujít.
Tuto sérii jsem začal od konce, ale to asi nevadí. Oba příběhy v knize jsou pro mě srozumitelné, ale trochu komplikovanější děj a popis osob, reálií a prostředí, by nebyl na škodu.
Knihu jsem si vybral, protože mám rodinné vazby na Třinecko a také zdejší dialekt mi není úplně cizí. Knih, zabývajících se tímto regionem, jsem zatím moc nečetl.
Za stavbu příběhů bych dal 3*, ale knihu vylepšuje, aspoň pro mě, popis vztahů týmu vyšetřovatelů, jejich vzájemné špičkování a autorova znalost místního prostředí. Asi to nejsou knihy pro všechny čtenáře, ale místní obyvatelé se v mnoha popsaných situacích a místech dokážou najít a ztotožnit se s nimi.
Knihu nehodnotím negativně a vrátím se i k předchozím příběhům. Určitě si počkám na další pokračování a očekávám, že autor postupně svůj styl dále vypiluje.
Je to region "razovity" a tak je třeba k těmto příběhům přistupovat.
Musím konstatovat, že pro mě je toto zatím nejslabší díl série s Theo Crayem. Velmi těžko uvěřitelné, že měsíce se zabývá hledáním sériového vraha na úkor svého života. Spojení vědy s vyšetřováním, které mám v knihách rád, tady zcela upadlo do počítačových algoritmů, které ne vždy dávají čtenáři smysl.
Když v knize chybí logika a logické souvislosti, tak tomu nějak moc nevěřím. A tady se to stalo.
No a konec? Vlastně ani nevím...... asi pozvánka na další díl? Nejsem si jistý, jestli ho vůbec budu po tomto díle číst.
Autorova hlavní postava Theo je v bahně. Máme naději, že se ještě vynoří ve svém dobrém a pozitivním módu? Nebo už to jde zcela mimo? Za mě už to takto dále nechci.
Autor umí psát krásné příběhy, podložené historickými událostmi, v tomto případě je to hodně romantické a také vlastně realistické.
Doba nebyla jednoduchá, život byl každodenním bojem o přežití. Bohatí a mocní využívali svého vlivu. Mnohdy to byli hloupí nebo vypočítaví a bezcitní lidé a bojovat proti nim znamenalo mnohá rizika.
Je tomu dneska jinak? Každý si na to asi odpoví sám.
I v dnešní době vládnou slabí vládcové, kteří nechtějí žádné komplikace v říši. Panovníci malých území si uzurpují neomezenou moc a vydávají zákony ke svému prospěchu. A spousta lidí věří v nadpozemskou moc a schopnosti hlav pomazaných.
Život dnes ale zatím není tak komplikovaný, jako v době kolem roku 1000 n.l., kterou kniha popisuje.
Autor je jedním z mých velmi oblíbených spisovatelů.
Krásná kniha popisující Francouze jako labužníky a milovníky jídla a různých festivalů, aukcí a soutěží. Autor se v této knize neorientuje pouze na Provence, ale představí i další oblasti.
Čtenář se dozví, jak chutnají takové lahůdky a jak přistoupit k jejich konzumaci jako křupavá žabí stehýnka, voňavé lanýže, modro-bílo-červená chutná kuřátka nebo famózní sýry mnoha konzistencí.
Já jsem se krásně bavil u popisu takových akcí jako je aukce březích krav, soutěž v pojídání sýra zapíjeného ciderem, výstava lanýžů s aukcí, trh hlemýžďů s degustací, maškarní maratón mezi vinicemi nebo největší světová aukce vín v Burgundsku.
Hned bych se rozjel do gurmánských léčebných lázní.
Celé vyprávění je prosyceno spoustou vynikajícího jídla a skvělého vína.
No a na závěr jsem se dozvěděl o pozadí hodnocení Michelinskými *.
Na rozdíl od tohoto hodnocení já mohu dát hvězdiček pět a také dávám. Knihu jsem si užil, nebyla od autora první a určitě ne ani poslední.
Ti, co knihu četli a obdivovali přitom ilustrace Zdeňka Buriana z jeho raného období, tak vědí, jak kniha vypadá. Její parametry jsou úctyhodné: rozměry 34 x 24,5 x 4 cm, váha 2,9 kg.
Stejně tak i obsah je výjimečný. Kniha obsahuje desítky velmi kvalitních reprodukcí kreseb Zdeňka Buriana a stručné popisy obsahu knih, které svými malbami doplnil.
Doporučuji všem milovníkům ilustrovaných dobrodružných knih.
Ještě v nedávné době bylo docela obvyklé, že knihy byly doplněny obrázky, aby byla podnícena čtenářova představivost.
U této knihy se nesešlo mé očekávání s konečným prožitkem. Čekal jsem něco jiného, více popisu života v čase epidemie, méně myšlenkových pochodů.
No a srovnání epidemie moru s nemocí covid..... do toho bych se nikdy nepustil, protože to je nesouměřitelné.
Jsem rád, že jsem si tuto knihu přečetl a dočetl až do konce, přece jenom je to jeden z autorů, o kterých se už několik generací učilo ve škole a já jsem cítil malý dluh z minulosti.
Pro mě zatím nejlepší díl z této série, kterou čtu postupně, jak se sluší a patří.
Zápletka zajímavá, napětí nechybí a Enzo je opět skoro super dokonalý. Celá rodina se podílí na vyšetřování a tak nějak se všichni navzájem sbližují prožitými událostmi. Skoro by se mělo říct, že v dalších dílech už to bude jen o tom jednom: Nic nás nerozdělí.
Autor ale vždy dovede překvapit a tak se těším na další díly. Uvidím, jaká překvapení zase přinesou.
Milý nenásilný humor autora v sérii Doktor mě oslovil už v prvním dílu. Tady jsem si ho opět užil dost a dost.
Navíc jsem se poučil o tom, co a jak dělat na zámořské plavbě jako člen posádky a jak si užívat v přístavech. No co víc si přát?
Zase jsem si rozšířil své omezené obzory suchozemského červa.
S panem Gordonem a jeho doktorem se rád setkám v dalších dílech.
I druhá kniha série Meč a koruna je velmi pěkně napsaná. Obsahuje spoustu detailů ze života šlechty i obyčejných lidí ve 12 st. na území dnešního Německa. A že jsou to detaily hodně odlišné od našeho dnešního způsobu života ani nemusím dodávat.
Každý den je bojem o přežití a to nejen u těch, kteří jeli na křižáckou výpravu, ale i těch, kteří zůstali doma a snažili se přežít bez manželů a peněz.
Spousta osob, vzájemné vazby mezi rody, odkazy na minulost a připomínky předchozích osudů si vyžadují plnou čtenářovu pozornost. Velmi jsem ocenil přiložené mapky a rodokmeny význačných rodů.
Autorka píše velmi poutavě, historie mě baví, takže je jasné, že si nenechám ujít pokračování.
Spousta práce se shromážděním informací, ale forma a zpracování podle mě velmi mizerné. Sice členění knihy do 10 samostatných kapitol, ale v každé z nich ještě další odbočky. Spousta detailů je mnohdy na škodu, některé informace jsou podány z několika zdrojů dookola......jindy je vše řečeno velmi obecně.
Autorka nemá dar podat informace přehledně, ani maximální soustředění nezaručuje, že se člověk zorientuje v příběhu a tématu.
Záměr vynikající.... seznámit s problematikou života po komunistickém převratu a o nezákonnostech režimu..... zpracování ale neodpovídá.
Takže mé pocity z knihy se zobrazují i v hodnocení.
Opět jsem objevil tady na Databázi knih u svých oblíbených čtenářů další autorku a sérii a vypadá to, že se mi to bude líbit. V tomto prvním díle mi seděl styl psaní autorky i téma. Spojení vyšetřování vražd s prostředím nemocnice mě vždycky zajímá.
Kniha má podle mě vše, co lze očekávat od dobré detektivky.
Čtení dalšího dílu asi nebudu dlouho odkládat.
Komisař Dupin se postupem času proměňuje. Už to není sólista, který řeší vše sám. V tomto díle má kolem sebe docela rozsáhlý tým, který navíc spolupracuje.
Káva už také není středobodem Dupinova žití, snad je to jen přechodně.
Bretaň opět vykreslena ve vší nádheře. Navíc opět nové informace, tentokrát to není jen o vynikajících jídlech a vínech. Ústřice, Keltové a druidové jsou nosným tématem tohoto dílu. A také samozřejmě vyšetřování vražd, pátraní po totožnosti mrtvých, podvody a krádeže.
No a něco málo se pomalu mění i v komisařově soukromém životě.
Já jsem si opět přišel na své, předchozí díly se mi ale líbily trochu víc, tak dnes jen 4*.
Moje čtvrtá kniha od autora, čtvrté téma a opět výborná zábava pro čtenáře.
V každé knize D.D. nacházím shodné prvky, které vytvářejí známé a mnou velmi oblíbené prostředí a pak také vždy jiné téma, které je odlišné od předchozích.
Stejná šablona příběhu v knihách neexistuje, vždy se jedná o jiný problém.
Co je naopak v knihách shodné, jsou rána a večery partičky vyšetřovatelů, jejich specifický humor, průpovídky a charakteristické chování.
Za mě tedy opět 5*, kniha je vynikající.
Milé a laskavé vyprávění o obyčejném životě neobyčejné ženy.
Stejně jako Josef Bergman už mám letošní dovolenou za sebou. Byl jsem se s ním podívat na nizozemských Fríských ostrovech a pomohli jsme tam vyřešit dvě vraždy, ta jedna starší zatím zůstává nevyřešena.
Byl jsem překvapen, aspoň tedy prvních 150 stran, chyběl mi Josef Bergman. Pak se ale objevil, i když daleko od svého města. Jeho zkušenosti a preciznost ale opět přispěly k vyřešení případu.
To co ale u autorky oceňuji, není tak ani detektivní příběh, ale popis....... přírody, vztahů, okolností.....
Není to jen o vyšetřování a vraždách, ale i o nějakých vazbách, popisech, důsledcích a příčinách, běžném životě lidí a jejich problémech. Inu jako ze života.
Další díl...... už se těším, co mi přinese. Recenze už dopředu nečtu, ať jsem překvapen.
Autora jsem dosud znal ze sérií Pilíře země a Století. Tam jsem byl nadšený tématy i zpracováním.
U této knihy jsem toho od autora očekával více. Téma zajímavé, popisy charakterů osob výborné, začátek knihy a seznámení s prostředím v pořádku.
Od okamžiku krádeže jsem ale byl na rozpacích a to až do konce knihy. Tomu příběhu jsem prostě nevěřil. Tak snad u další autorovy knihy si opět užiju a splní se má očekávání.
Někde jsem si přečetl nějakou krátkou zmínku o knize, ani nevím, jestli to bylo tady na webu Databáze knih, nebo jinde. Asi mě zaujala a možná také obrázek udělal své.
No nelituji, knihu jsem si užil a už se těším na další vodácko-trampské detektivky. Ta partička mi sedla a rád se jim budu věnovat i dále.
Ani jsem nevěděl, že na čundrech se to tak moc hemží mrtvolama. :-)
Od této chvíle se asi vždycky v lese budu ohlížet přes rameno nejen po lesní zvěři, ale také z toho důvodu, jestli někde nezahlédnu buď vraha nebo oběť vraždy.
Ale co už...... "Kdo se bojí, nesmí do lesa".
Pro své dcery jsem vždycky na výletech, když už se jim nechtělo šlapat a byly unavené, měl trochu drsnou hlášku: "Slabí jedinci zůstávají v lese". Obvykle to pomohlo.
Takže jsem objevil dalšího spisovatele, který je blízký mému pohledu na svět.
Autorka píše dobře, ale stejně jako u Hotýlku mi tady něco chybělo, abych mohl hodnotit plným počtem *.
V knize jsou použity a popsány aspoň částečně některé skutečnosti z padesátých a sedmdesátých let ČSSR a jsou vztaženy k alternativní historii let devadesátých a nového století. Podle mě se jedná o docela zajímavou sondu a pokus o vykreslení alternativní přítomnosti, ale s využitím pouze těch prvků, které už jsme v dějinách zažili. Nic nového autorka do knihy nenapsala, žádné převratné myšlenky jsem tam nenašel.
Dovolím si ještě krátký komentář k recenzi na zadní straně obálky:
"A.M. napsala strhující a jímavý příběh, který se v naší zemi naštěstí nestal. V různých podobách se však dodnes odehrává v řadě míst na světě."
Jen poznamenám, že tato krátká recenze už za pár let může pozbýt platnosti a že tento autorčin popis světa může začít nabývat v mnohém shodných rysů se současným světem, jen tam bude cca 35 let zpoždění.
V tom vidím velký přínos knihy, že si můžeme uvědomit, co všechno se může stát.
Autorovy knihy 1984 a Farma zvířat by se měly stát pro každého člověka jedním ze zdrojů poznání a informací, tedy jakousi povinnou literaturou. Pak by se nemohlo stát, co se v dějinách stále opakuje. Lidé, kteří čtou takové knihy a mají vědomosti, jsou bohužel v menšině.
Popis uspořádání farmy je naprosto dokonalý.
Spousta ovcí, slepic a hus, které poslouchají na slovo a zabývají se pouze prací a nevnímají postupně vzrůstající omezení.
Kůň Boxer jako dříč a úderník dělá práci za ostatní, ale sám to nikdy nezvládne.
Osel Benjamin si myslí svoje a raději nevystrkuje hlavu, aby se náhodou nezviditelnil.
Vládnoucí prasata v čele se soudruhem Napoleonem mají úžasný život, jen potřebují, ať jim ho ostatní zvířata zajistí svojí prací. A psí armáda udržuje pořádek.
Naprosto dokonalý popis jednoho společenství zvířat. Veškeré podobnosti s lidmi jistě nejsou náhodné, stačí se rozhlédnout kolem sebe.