Belanna komentáře u knih
Temné vábení je jedna z nejlepších knížek, která se mi letos dostala do rukou.
Už styl psaní a drsná, ale přesto nádherná příroda a mrazivá zima mě oslovilo. Samotný příběh byl skvělý a velmi poutavě podaný.
Zpočátku to vypadalo jako lehký román s romantickou linkou, ale postupně se odkrývala drsná minulost nejen Olivie, ale i všech ostatních postav. Popisy přírodních krás a lehká romantika střídala místy až brutální scény, ale vůbec to nebylo násilné. Nic nebylo nadbytečné, každá postava tu hrála svoji roli a zapadala do kompletní mozaiky, která se plně odkryla až na samém konci.
Bylo tu opravdu vše, co si mohu od knížky přát, včetně rozbouřených emocí po dočtení. Upřímně se těším na pokračování série.
Klikař Lars, jeho důmysl a vtip se opět vrátil.
Když už do něčeho spadne, což je vlastně pokaždé, vždycky se nějakým svým "dokonalým" plánem zase vyhrabe nahoru.
A navíc se opravdu skvěle čte.
Třetí příběh lékařky Adélie a jejích blízkých nás tentokrát zavede až ke králi Artušovi.
Opět velmi povedené, místy úsměvné a originální.
Let 305 mě bavil.
Bylo tam vše, co mám ráda: apokalypsa, záchrana světa a civilizace, cestování časem.
Zajímavý příběh, který se mi dobře četl a vyhovovalo mi střídání ve vyprávění obou hlavních postav. Rozdělení do tří časových linií, také super. Jen samotný závěr mi připadal takový uspěchaný.
Celkově mě ale knížka vůbec nezklamala.
Stejně tak jako většina povídkových knížek i tato měla svá silnější a slabší místa.
Velmi se mi líbily povídky Londýn a Fronta. Ostatní sice také nebyly špatné, ale až tolik mě neoslovily.
Celkově to bylo pohodové a rychlé čtení.
Autorka mě svou knihou mile překvapila.
Svižný a napínavý příběh z pohledů dvou hlavních hrdinek, které se střídají v krátkých kapitolách. Promyšlená charakteristika postav, žádné zavádějící linky, vše logicky uspořádané. Přestože jsem pachatele vytušila relativně brzo, nevadilo mi to a naopak jsem byla ráda, že se v závěru vše potvrdilo.
Tak jako většina tu i já jsem podlehla kouzlu obálky, recenzím v tisku a prezentaci v knihkupectví.
Dystopii mám ráda a tak jsem se těšila. Námět se mi líbil a sliboval velký potenciál.
Když jsem se prokousala exkursí po jatkách a jen se domýšlela, co, kdy a jak se asi stalo, byla jsem v polovině knížky. Druhá půlka sice měla jakýsi děj, ale naprosto nezáživný. Chaoticky vedené dialogy, některé momenty naprosto vytržené z kontextu.
Štěňata? ... proč?
Do posledního momentu jsem doufala v nějakou zajímavou změnu, ale ten konec to zazdil definitivně.
Ano knížka mě šokovala, ale ne svým obsahem a zpracováním, ale tím, jaké propagace se jí dostalo.
* za obálku a odkládám do zapomnění.
Jméno Jiří Kulhánek se kolem mne v poslední době hodně točilo, tak jsem zkusila také.
Bohužel nebudu zřejmě spadat do skupiny příznivců.
Knížka mi připadala neskutečně zdlouhavá a nemohla jsem jí jí přijít na chuť. Ani jazyk mě neoslovil a tam, kde bych čekala ironii, jsem jí nenašla.
Navíc u dosti pasáží mi to připadalo, jako kdybych už je někde četla nebo viděla.
Možná se v budoucnu k autorovi ještě vrátím, ale hned to nebude.
Povedený a napínavý příběh, který se dobře čte. Děj rychle plyne, tedy vyjma velmi pomalého rozjezdu. Je tu poměrně hodně postav, ale jsou dobře popsané, tak že se neztrácíte. Závěr je zajímavě pojatý.
Jen kombinací mi připadalo až trochu moc najednou.
Tak tohle chce opravdu zhluboka dýchat.
Děsivé, chmurné, smutné, ale přesto originální a odvážné psychologické drama, které se dostane hluboko pod kůži.
I když se na první pohled zdá jako naprosto neuvěřitelné, při bližším pohledu zjistíte, že to zas tak nemožné není. Všichni víme, jaký vliv mají rodiče na své děti a zvláště pak, když jsou jediným zdrojem informací a navíc postiženi paranoiou nebezpečí okolního světa. Jsem ráda, že Livie byla nakonec "osvobozena", ale důsledky budou dlouhodobé.
Kniha na mě udělala velký dojem a jsem zvědavá, čím nás autorka překvapí příště.
Drsné, děsivé, depresivní.
Opět se zde ukazuje, že autor je mistr atmosféry.
Sázka na jistotu - prostředí lesa, útěk, napětí.
Kniha se skvěle čte, má spád a zajímavý konec. Užila jsem si to.
První knížka autorky se mi velmi líbila a tu jsem čekala něco podobného.
Ano příběh hezký, odhodlání jít za svým snem a dosáhnout ho. Střídání vyprávění jak z pohledů postav, tak i období, podrobněji popsaný život Židů v Německu i zajímavě pojatý vztah Hanny a Maxe, to vše mě oslovilo.
Ale celkový dojem mi tentokrát hodně narušil sci-fi prvek, který se sem, dle mého soudu, naprosto nehodil.
Nemohu si pomoci, ale klasická sci-fi je opravdu to nejlepší a zvláště, když je z pera jednoho z mistrů fantastiky.
Knížka, u které jsem se bavila. Mělo to nápad, hlavu a patu, zajímavé postavy, jeden z hrdinů počítač. Trocha té technické stránky, na tehdejší dobu pokrokové, revoluční vyjednávání a celkový pohled na společenství a život luňáků je spojeno ve velmi čtivé dílo.
A co je asi nejdůležitější, neotřelý a jemný humor.
I druhá autorova kniha na mě udělala velký dojem.
Zajímavá zápletka, skvěle vykreslená atmosféra, sympatický hlavní hrdina, který vše řekne bez obalu. Navíc mě oslovila forma monologu a návraty ve vzpomínkách, které dělaly knihu ještě poutavější.
Kdo umí, ten umí.
Opět velmi povedený thriller plný napětí a zvratů.
Autorka si se mnou pohrávala jak s tenisovým míčkem. Chvíli byl podezřelý jeden, pak zas jiný a nakonec všichni. Když už jsem si myslela: "To je on", zjistila jsem, že jsem zase vedle.
Zamotala jsem se do svých vysvětlení stejně tak jako Alice.
Vše mi došlo až na samém konci.
Jednoduchý příběh, ale neskutečně hutná atmosféra. To byl, myslím, hlavní cíl a zbytek už je jen na čtenáři, co a jak prožije. Místy mi běhal mráz po zádech a často jsem přemýšlena nad dopadem vět, které byly řečeny.
Od této autorky jsem přečetla první knihy Strašidelných domů a ty na mě dojem neudělaly. Dala jsem jí ještě šanci a čekala jsem tedy opět rádoby duchařinu.
Kořist je ale thriller a velmi dobrá detektivka v jednom, navíc zasazená do zajímavého prostředí australského lesa.
Napínavé, mrazivé. Střídá se tu odhodlání, strach, prohra, slzy i naděje.
Líbilo se mi rozložení a různorodost postav v příběhu, vcelku jsem si oblíbila policistku Carlu.
A ve svém odhadu na závěr knihy jsem se trefila pouze o "židli" vedle :)
Mě knížka zrovna nenadchla.
I když námět se jevil zajímavým, knížka se neskutečně vlekla, byla plná nereálných situací a vcelku naivních řešení. Hodně věcí se stále opakovalo. Postavy nebyly zrovna sympatické, ani jedné jsem nedokázala fandit.
Prakticky od samého začátku se ví, jak příběh dopadne a tím opadá takové to správné napětí při čtení.
Malé lži a malá tajemství, která nikomu neublíží do chvíle, než se dostanou do nesprávných rukou. Pak dokážou nadělat pěknou paseku.
Čtivé, napínavé, mrazivé a má to spád.