beowafle komentáře u knih
Už nikdy nechci u knihy zažít to, co jsou prožíval s touto. Nikdy.
Skvělé doplnění k Dopisům Mileny. Fascinující biografie neobyčejné ženy, která si prošla mnoha životními zkouškami v turbulentní meziválečné době.
Neutuchající naděje a odhodlání navzdory všem útrapám, kterými si Milena Jesenská prošla, z ní dělají jednu z nejinspirativnějších žen moderní české historie. Přestože dopisy odhalují jen zlomek její osobnosti a povahy, byly pro mě i tak významným náhledem do myšlenek a pocitů ženy žijící a aktivně působící v meziválečné době. Asi první knížka, u které jsem se na konci rozplakal. Jsem moc vděčný Aleně Wagnerové, že dala tuhle sbírku dohromady, díky čemuž vznikl tak čtenářsky působivý zážitek.
Připadal jsem si, jako kdybych poslouchal knihu ze série Klub záhad pro dospělé. Lituju toho, že jsem si to koupil jako audioknihu, z bazaru jsem to mohl mít jako knihu za polovinu. Jenže to bych to zase nedočetl.
Dlouho se tam nic nestane, řeší se tam naprosté blbosti, samé klišé, postavy jsou otravné a stereotypní. Některé věci nedávají smysl. Tuto autorku tímto odepisuji, a jdu hledat dál. Tudy cesta nevede.
Uf. To bylo fakt něco. Asi fakt nemá cenu, abych tuhle sérii četl dál. Mně prostě ten jeho styl psaní nesedí. Kniha vždycky začne zajímavě, a pak následuje každých 5-10 stran dobrý vtip nebo moudro. Všechno ostatní je nezajímavá výplň, je to absolutně o ničem. Většina postav nemá žádnou osobnost. Četl jsem to MĚSÍCE.
Sbírka obsahuje příliš mnoho zapomenutelných povídek. A jsou tu i jiné literární útvary, které se buď nepodařilo přeložit dobře, nebo už takové byly v originále. Také nechápu autorovu fixaci na dětské genitálie a předpubertální sperma.
Vždycky mě to mrzí když musím knihu opustit, už se ale opravdu nedalo nic dělat. Když mě jedna kniha sama o sobě odrazuje od čtení je nutné ji odložit. Zámek je velmi těžkopádně vyprávěná kniha, děj je frustrující, a postavy se chovají nesmyslně. Je mi popravdě jedno jestli to byl záměr, prostě to není pro mě. Jak psal někdo na Goodreads, tohle dílo buď odráží stav Kafkovy mysli v posledních letech života, nebo samo přispělo k jeho konci. A ten lump co to měl spálit nešel do nebe.
Moc pěkná sbírka povídek. Pomohla mi zase se vrátit do čtecího režimu. Jsem rád, že neobsahuje jen typicky Kingovské povídky. Sešlo se v ní mnoho žánrů, ale jak sám autor v knize říká, přece jenom se jedná o povídky Stephena Kinga, tak na to čtenáři pamatuj.
Moje první kniha v angličtině a od Harry Pottera první, kterou jsem přečetl během jednoho dne. Už jen díky tomu na ní budu vzpomínat pozitivně. Neuvěřitelně poutavá kniha pro každého, kdo má rád záhady, tajemno a postapo.
Očekával jsem politicky nekorektní satiru, ale dostal jsem lehce humorný román, který by se dal snadno použít jako základ pro další film Sachy Barona Cohena. Očekávání se ale nesmí do hodnocení promítnout, proto říkám, že jsem si knížku velmi užil. Slovní přestřelky mezi Adolfem a nic netušícími civilisty mě často rozesmály, jen se mi moc nezamlouvalo, jak [SPOILER] se do poslednÍ chvíle snaží autor zachovat stav, kdy nikdo neví, že je to doopravdy Hitler a on neví, že je považován za komika. [/SPOILER] Pokud se ale dokážete přenést přes to, jedná se o skvělé čtení, které i rychle uteče.
Celkově nudná kniha s pouze několika lehce zajímavými povídkami. Ztráta času a tenhle autor se dostává na můj blacklist pro svou tvůrčí neschopnost.
Četlo se mi to o něco lépe než první díl a kvůli závěru si asi budu muset přečíst i ten další... Pořád to ale zůstává jednoduché a místy nepříjemně moralizující čtení.
Kniha je extrémně popisná, a i když je strašení někdy celkem účinné, nezanechalo to ve mě nijak silný dojem strachu. Spíš jsem to už chtěl mít za sebou. Opravdu knihu nedoporučuju, ale pokud by se toho zhostil nějaký zručný filmový režisér, mohlo by to být fajn. Ten archaický jazyk tomu taky moc nepomáhá.
Jako čtivý to bylo, to jo... jenže mi připadalo, že autor si myslí, že jsem retard. Všechno vysvětluje a rozepisuje jak pro blbý. Je na tom prostě hrozně poznat, že je to cílený na děti. Knížka je navíc dost krátká a závěrečné finále se odehraje tak rychle, že tak nějak vyšumí do ztracena a nikdo si z ničeho nic nedělá. Ale jako protipól k "V horách šílenství" je to docela fajn, tam jsem se zase mohl posrat z tý přehnaný popisnosti. To je ale úplně jinej extrém.
Kdyby ke konci Simmons nezměnil survival horror na fantasy slátaninu s eskymákama, jednalo by se o perfektní dílo.