berau
komentáře u knih

Kniha se věnuje válce za nezávislost v Izraeli z pohledu pilota dobrovolníka.
Nejzajímavější poznatky pro české čtenáře budou zřejmě ty o výcviku izraelských pilotů
v Českých Budějovicích, těsně před vypuknutím války a taktéž fakt, že Československo
významnou měrou pomohlo vyzbrojit vznikající Izrael nejen co se týče letectva ale i ostatního vojenského materiálu.
Přispělo tak tím k vítězství nově vzniklého státu ve své původní domovině
a Izrael si toho dodnes velmi cení.


Pokračování prvního dílu, opět s důkladnou revizí dostupných pramenů.
Autor se snaží zpracovat i literaturu zahraniční, vztahující se k inkriminovanému
období a tam kde domácí prameny mlčí, vydedukovat zdali mohl být vývojový scénář podobný tomu zahraničnímu.
Celkově ale nepřichází s ničím úplně novým a převratným.
Otázkou je zdali se vůbec dá s něčím novým, objasňujícím více dané období, přijít.


Trochu netradičně novátorsky pojatá interpretace dějin Přemyslovců.
Je to takový protipól tradičních autorů jako je Třeštík nebo Žemlička.
Zajímavý pro mne byl důkladný rozbor původních pramenů, ze kterých
mohou historici o tomto období čerpat.


S ničím objevným autoři nepřišli, ale to u souhrnných dějin asi ani nikdo nečeká,
hodnota tohoto svazku spočívá spíše v tom, že je součástí velké ucelené řady,
která u nás dlouho chyběla.


S ohledem na osudy Polska během druhé světové války, si vždy připomenu bojovná prohlášení mnohých Čechů o tom, jak jsme se měli nacistům před okupací i během ní postavit se zbraní v ruce. Dnes si můžeme namlouvat, že máme pokroucenější národní charakter než Poláci, ale zase máme jedinečné kulturní dědictví v podobě architektonických památek, kdežto třeba právě polské hlavní město bylo zcela zničeno z 90%. Takže pokládám kardinální otázku: stálo zato?


Zdánlivě zavádějící název knihy láká k pátrání po stopách prvních Přemyslovců a to na základě archeologických nálezů. Jedná se o klasické popularizační čtivo, které je vhodné pro laiky.
Kniha je zároveň psaná jako bedekr, takže se dá sebou vzít i na cesty za poznáním naší historie z časů budování českého státu. A propos, víte kde leží nejstarší kamenná dosud stojící stavba na našem území? ... tak v této knize se to dozvíte :-)


U mne jsou Skláři na pomyslném třetím místě, až za V ráji šumavském a ze Světa lesních samot, přesto výborný román, barvité popisy jsou autorovou předností, jediné co bych snad vytkl, byla alespoň pro mne, lehká předvídatelnost děje.


Stejně jako autor i já mám babičku s totožným osudem a myslím, že je dobře,
že se připomíná, že Češi se chovali po válce stejně jako Němci za války a někdy i hůře.
Už nikdy více neuplatňujme kolektivní vinu, je to jeden z nejhorších zločinů...
Jinak v knize samotné mi trochu vadily autorovy příliš expresivní výrazy, ale
připouštím, že se už tehdy takhle asi mluvilo zcela běžně.


Tíživé čtení z kterého vyplývá, že autor si odnesl ze svého dětství celoživotní trauma doprovázené děsivými sny, pronásledující ho po celý život a které se mu paradoxně stalo i pracovní náplní...
Zajímavý poznatek je pro mne neznámá existence takzvaného rodinného tábora v Osvětimi.
